Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přehnaná láska od partnera mě začíná děsit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
Anonymní
12.6.13 20:50
- Upravit
sophinka1
12.6.13 20:50
@fenny píše:
Mě na těchhle typech fascinuje, že jakmile to jednou přepísknou, jsou přesvědčení, že stačí pár slovíček a bude všechno jako dřív… vždyť se vlastně tolik nestalo, že?
a mě děsí to, že když si jednou vyzkouší, že to jde - bít, už se nezastaví. Pokud žena jasně tvrdě a nekompromisně neukáže že tudy cesta nevede, bude v tom pokračovat. A stupňovat.
- Upravit
12.6.13 20:55
@poučená píše:
A tady je na příkladu vidět, že utéct je málo. Ta tvoje známá sice utekla, ale nezavolala intervenci a místo toho se zase nechala tím manipulantem oblbovat. Choulila se do sebe a cítila se vina. Také JSEM ŽILA VE SVĚTĚ VIN.Nestačí utéct, JE TŘEBA SE I VZEPŘÍT. A v tom vzepření vydržet. A mít na své straně nějakou sílu, nezůstat sama a nechat se deptat dál jeho manipulováním.
Jsou to hrozné a smutné příběhy.
Ano, přesně tak, vzepřít se a VYDRŽET. Znám to sama. Musela jsem vydržet x měsíční ataky, x krát vypáčené dveře do bytu po návratu z práce s výhrůžnými dopisy na nich, přítomného ex chlapa doma, protože právně měl nárok přece tam pobývat, jeho noční útoky, útoky na mě samu, pokusy o znásilnění…Trvalo to měsíce. Měsíce stresu a nerů nadranc, než soud rozhodl… Nikomu to nepřeji.
Ba naopak, přeji vzpamatovat se dřív, než bude pozdě… 
12.6.13 20:57
A taky mě dostala logika policie - ale ono už je 5:30, v 6:00 nám končí šichta… takže to nebudeme řešit 
A v autě mi ten policajt říká: Když on vás má rád Podala jsem trestní oznámení, vyšetřovateli jsem ukazovala výhružné SMS… hm, to si schovejte, ale my s tím nic dělat nemůžeme 
Tehdy u nás ještě neplatil ten stalking teda.
12.6.13 20:57
To je hrůza, kolika lidem se to děje 
Taky znám hodně případů, kdy to skončilo smrtí (on ji umlátil, nebo ji zastřelil, nebo sám sebe…). Ach jo. Když vám takový chlap vyhrožuje sebevraždou, tak si přejete, ať to konečně udělá, radši chcípne, nebo zabije vás, ať už to máte za sebou, bohužel je to tak. Někdy zcela vážně plánujete, že vy radši zabijete jeho.
12.6.13 20:57
rozhodující okamžik pro opakované tohle jednání je to, že pokud udeří jednou a žena se nechá „ukecat“, jak to nechtěl, jak ji miluje a že za to vlastně může sama, že jej „vyprovokovala“, tak přesně v tento okamžik, pokud žena na tento argument přistoupí, se spustí následující opakované, stupňující se ataky se stejnými argumenty a pokud žena opět „přistoupí“ na jeho hru, už se to nikdy (teda většinou ne) nezmění, jen se to stupňuje. V této fázi je to o systému - kdo uteče, vyhraje (hlavně zdraví a někdy i život).
12.6.13 20:58
@Anonymní píše:
I já utekla od chlapa, který byl pro okolí,, perfektní partner,, utekla jsem s dcerama a k našim. Otravoval půl roku vkuse, v té době se teprv o stalkingu začalo mluvit. Pak si našel přítelkyni, i s ní měl, má dítě…a mě dal pokoj…bohužel i ona záhy pochopila, co to je zač…bohužel to dopadlo tragicky, zastřelil ji před vlastním dítětem…
To je šílený 
ke všemu to dítě má trauma a ztrátu maminky na celý život 
@Timinka @Háta_x, spojila jsem dvě situace ze dvou různých příběhů. Se svou první láskou jsem chodila od 15 let, po 3 letech jsem si ho vzala, páč mě sprosté nadávky, znásilňování, občas facka a různé scény přišly normální radši nevzpomínat, jak jsem byla blbá = naivní 
po svatbě se to začalo stupňovat a ty nůžky v mé noze a láhev letící kolem mé hlavy byla poslední kapka. Nechci se k tomu vracet a vybavovat si detaily. Bohužel jsem byla svobodnější a míň zdeptaná (týraná), než doma. Ke všemu mi mamka nevěřila. Až můj tchán a moje zranění ji probudily Sbalila jsem si tajně věci, odnesla jsem si je k rodičům a z práce jsem se už nevrátila. Následovalo půl roku citového vydírání manžela a nátlaků tchýně ( musím přiznat, že jsem ji měla opravdu ráda a mrzelo mě, že ji ztrácím ). Během té doby jsem se zamilovala do svého budoucího mm, své životní lásky a byla jsem šťastná, jak jsem si neuměla předtím vůbec představit 
jsme spolu 28 let 
…ten druhý příběh je mojí sousedky (bývalé) a to byla hrůza, když na mě zvonila s vyraženýma zubama, celá od krve. Několikrát k nám utekl před otcem i jejich cca 7-mi letý syn. Občas jsem ho našla při večerním venčení pejska ve sklepě, to bylo i k půlnoci. Prozradil mě, že si nosí jídlo a pití ze školy do postele- otvírací válendy, kde se schovával v úložném prostoru a na záchod měl v pokoji kýbl- s vědomím jeho matky Pokud si myslíte, že nic neřešila, tak řešila. Možná se to už změnilo, ale tenkrát ho policajti nemohli vykázat a zavřít Dokonce nesměla vyměnit zámek u dveří, ani když byl vzat(konečně) do vazby. Jak žije dál nevím, naše cesty se rozešly, když byl její tyran ve vězení.
sophinka1
12.6.13 21:02
@kočička Evička píše:
@Timinkarozhodující okamžik pro opakované tohle jednání je to, že pokud udeří jednou a žena se nechá „ukecat“, jak to nechtěl, jak ji miluje a že za to vlastně může sama, že jej „vyprovokovala“, tak přesně v tento okamžik, pokud žena na tento argument přistoupí, se spustí následující opakované, stupňující se ataky se stejnými argumenty a pokud žena opět „přistoupí“ na jeho hru, už se to nikdy (teda většinou ne) nezmění, jen se to stupňuje. V této fázi je to o systému - kdo uteče, vyhraje (hlavně zdraví a někdy i život).
přesně. a co udělala Aot? Dostala facku…a kufr, který se jí líbil. Přijala
- Upravit
12.6.13 21:04
Holky, tohle vsechno, co tu pisete, je strasny a dava mi dalsi ujisteni, ze jsem udelala dobre a zdrhla po prvnim utoku. Ale ted jde nejvic o Aot a ja doufam, ze procitne, uvedomi si, co se v jejim partnerovi muze skryvat a utece co njedriv 
sophinka1
12.6.13 21:05
@Michelangelo když mi bylo 8 matka si vzala otčíma. Týral jí (bití, házení těžkých květináčů ) bil i mě. Když mi bylo asi 13 matka za mnou přišla jestli chci aby odešla. Bože jakou já měla radost (už mnohokrát jsme utekli, obvykle oknem, měla podporu celé rodiny a vřdy se vrátila) jak jsem se těšila, že to fakt myslí vážně a my odejdeme…No neodešla. Je s ním dodnes. Já utekla v 16ti ke svému budoucímu tyranovi. A s matkou se nestýkám.
- Upravit
12.6.13 21:06
@berry4 píše:
Ano, přesně tak, vzepřít se a VYDRŽET. Znám to sama. Musela jsem vydržet x měsíční ataky, x krát vypáčené dveře do bytu po návratu z práce s výhrůžnými dopisy na nich, přítomného ex chlapa doma, protože právně měl nárok přece tam pobývat, jeho noční útoky, útoky na mě samu, pokusy o znásilnění…Trvalo to měsíce. Měsíce stresu a nerů nadranc, než soud rozhodl… Nikomu to nepřeji.
Ba naopak, přeji vzpamatovat se dřív, než bude pozdě…
Berry, to je u nás normální Kolik je případů, kdy žena žádala policii o ochranu a nešlo to, páč jich je málo a ženu našli mrtvou pamatuji si 2 případy ze svého okolí
12.6.13 21:06
Bohuzel ji facka nestacila…zatim. Rikam si, co musi on udelat, aby ji to konecne doslo??? Kde je jeji hranice???
@Timinka píše:
přesně. a co udělala Aot? Dostala facku…a kufr, který se jí líbil. Přijala
12.6.13 21:07
@Timinka píše:
přesně. a co udělala Aot? Dostala facku…a kufr, který se jí líbil. Přijala
víš co si myslím? Že vnitřně nepřijala, že prostě potřebuje pár dní se nějak zařídit, aby mohla odejít. Pokud zůstane a uvěří tomu, že se může něco změnit, tak se některý z těch zde napsaných příběhů může stát i její realitou. Jde jen o to, kam až by to dokázala nechat zajít, kdyby náhodou zůstala a uvěřila.
12.6.13 21:09
@hakuna matata Ano. Já měla to „štěstí“ že se nakonec zabil sám, v autě. Dodnes nosím ten glejt týrání v sobě, nedokážu mu z mnoha důvodů odpustit, ale ulevilo se mi. Že už ho nemusím vídat…
12.6.13 21:09
Holky, jak je to se zakladatelkou? měla jsem týden počítač v oprvně, zasr…viry 
ona dostala facku?
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Já na to raději nevzpomínám…na tu hrůzu, co dělal…jen je třeba o tom mluvit, svěřit se…já našim taky nic neřekla, a jak se divili, když jim policajti volali, že ležím v nemocnici…s vyhozenou čelistí, polámanými žebry, vyhozenou kyčlí, zlomeným ramenem, miliony podlitinami, vyškubanými vlasy., atd, atd…no a,,můj milej,, jim napovídal, že jsem spadla ze schodů…
a začlo to přesně tak, jak u zakladatelky…
teď naštěstí sedí v base za vraždu, ale co ude, až vyleze, to nevím…tahle myšlenka mě npadá, ale hned ji zaháním…