Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli druhé nechceš tak já si přítele na chvíli pujčím
já bych chtěla aspoň jedno:)
Ahoj, obnovuji diskuzi.
Máme s partner dvouletého syna, před jeho narození jsme se dohodli na dvouletém rozdílu mezi dětmi, jenže malý je velmi náročný a já se na druhé stále necítím, nejen kvůli náročnosti syna ale i strachu z porodu, který je po zkušenosti s prvním porodem ještě větší.
Momentálně si neumím představit mít další dítě, možná až tak za 2 až tři roky, jenže partnerovi je 36 (mě o 7 let méně) a nechce mít další dítě až ve čtyřiceti (což chápu), takže na mě trochu tlačí, aby jsme měli druhé hned. Co by jste dělali na mém místě?
@Anonymní píše: Více
Taky se muže stát, že vám to nepujde tak rychle, těžko říct..to se musíte domluvit vy dva..tady ti jedna bude radit, nedělej si další dítě a další něco jiného
,já bych do toho šla..však ti tvuj pomuže ne?
No upřímně, myslím si, že jakmile nastoupíš zpět do práce a čuchneš zase trochu ke „svobodě bez batolete visícího na sukni“, tak už do toho nepůjdeš vůbec. Takže za mě, promluvit si s mužem, co by ti pomohlo, abys dítě chtěla. Málo se doma zapojuje a vše bylo na tobě? Změňte to! Jsi unavená a nevyspalá, ať ti s tím pomůže!
@Anonymní píše: Více
A proč nechce mít další dítě ve čtyřiceti? Vždytˇjeho věk netlačí. Jestli se na druhé necítíš, tak se do toho nenech tlačit. Těhotenství a porod musíš absolvovat ty.
@Anonymní píše: Více
No a šel by on na rodičovskou nebo zvládne jen kecat?
@Anonymní píše: Více
Dve deti jsou oproti jednomu megarozdil a pokud se na to necitis, tak pockej. My mame rozdil skoro 5 let, mensi vekovy rozdil bych nechtela.
@unuděná ja si naopak mezi obema detmi v praci odpocinula, zacala se tesit na druhe
@blumen píše: Více
souhlasím dvě děti jsou šílený rozdíl a ještě větší záhul, zkus se domluvit jestli byste ještě rok nepočkali, mě se do druhého taky moc nechtělo, ale já vím že se na manžela můžu na 100% spolehnout takže jsme do toho šli, ale máme rozdíl 4 roky
@Anonymní píše: Více
Ne. Místo dítěte fakt nemůžeš podstrčit zvířátko. Soudě podle toho, že ani první vytoužené dítě ho nedokopalo k nijak závratné aktivitě, chce si odškrtnout dítě číslo 2, aby ho kamarádi poplácali po zádech. Nebýt jich, třeba by s ním byla rozumná diskuze. Proboha to se fakt dospělí chlapi hecují, kolikrát kdo oplodnil manželku?
Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale většinou to pro chlapa není moc práce a omezení, narozdíl od ženy. Jak těhotenství, tak následná péče. Sice jste se dohodli na dvou dětech, ale to bylo před tím prvním, kdy jste nevěděli, jaké to bude. Máš právo změnit názor. Narovinu bych mu řekla, že dítě nechci, protože pro něj je to jen další položka, ale staráš se ty a jsi z toho unavená. S druhým dítětem by se to muselo změnit. Ať se zapojí víc do péče o prcka a dokáže, že dítě je pro něj víc než jen uznání kámošů za potenci. Že by se sourozenci prali, bych jako argument rozhodně nevzala. To zní, jako když se zoufale snažíš najít jakýkoli, i sebepitomější důvod, proč nechceš. Sourozenci se i mají rádi a podporují se. Rvát se určitě nebudou do 20.
Příspěvek upraven 13.05.24 v 11:55
Pro me jedno nebo dve deti az takovy rozil nebyl. A to prvni dcera byla taky hodne narocna. Ale meli jsme obrovskou vyhodu, ze dcera miminko (rozdil 2 roky bez 2 dnu) od zacatku milovala. Jenze to nikdy predem nevis, jak to dopadne u vas.
Ja jsem v tomto stejna jako @unuděná Velky vekovy rozdil bych nechtela, uz by se mi do miminka nechtelo. Mezi treti a ctvrtou mame 3 a 1/4 roku, a uz to je pro me silne hranicni.
Radim jedine - vice zapojit manzela do pece o dite a domacnost, kdyz tak touzi po druhem.
Nikdy bych nešla do dítěte, na které se necítím. Tyhle dohody dopředu jsou nesmysl. Pokud by partner nechtěl druhé později, zůstala bych u jednoho (se kterým je to mmch těžká pohodička
).
Pro mě bylo druhé dítě taky nečekaný záhul, a to bylo strašně bezúdržbové, spavé a nekomplikované. Ale ta kombinace s batoletem, logistika, organizace dne, balení se někam atd., snaha o věnování se oběma adekvátně věku, to byla jízda
A jak začali víc interagovat, tak teprve
Chce to opravdu pomoc chlapa, to s holkama souhlasím. A klidně bych se ho zeptala, jestli teda bude na RD, když tak moc po tom dítěti touží
Já to tak měla se třetím nastaveno, že bude doma chlap nebo dítě nebude. Nakonec ho nemáme, hihi ![]()
@Anonymní píše: Více
Partner, také argumentuje, že se nemusí zadařit brzy, syn trval téměř rok, takže se na jednu stranu trochu bojím, že když se rozhoupu pozdě, třeba už to nepůjde vůbec, ale zase mám kamarádky, které se o první také snažily kolem roku a druhé pak bylo hned, takže si pak zase říkám, co když zafunguje zákon schválnosti a druhé bude hned.
Mě by zajímalo, jak dopadla zakladatelka původní diskuze.
My jsme asi v podobné situaci, ale manžel na mě netlačí. Mě bude 29 a je mu 41 let.
Původně jsme si mysleli, že bychom mohli mít 3 děti rok od sebe. ![]()
Po prvních měsích nevyspání, jsme se rozhodli, že počkáme a něco ještě našetříme. Šla jsem tedy o rok dříve - ve dvou letech malého do práce na plný úvazek. Cílem bylo, že si rok, dva popracuju, naplníme spořící účet a bude se mi chtít.
Malému je teď 4,5 roku a mám fobii z dalšího těhotenství.
V práci je to daleko větší pohodička než doma.
Další dítě nezavrhuju, ale stále mám potřebu ještě pár let pracovat než bych šla na další mateřskou.
@pohledzdruhestrany píše: Více
Každý člověk může změnit názor, zvlášť po tom, co si to zkusil na vlastní kůži. To není podraz. Já taky chtěla dvě děti, ale můj prvorozený je autista a ta péče je neskutečně náročná. Finančně, časově i fyzicky. Proto další dítě nebude. Kdyby mi manžel řekl, že jsem podrazák, prohodila bych ho oknem. Situace se prostě může změnit, za to by člověk fakt neměl nést stigma mrchy. Taková dohoda přece nemůže být závazná na věky věků bez ohledu na okolnosti, to není pracovní smlouva.
Příspěvek upraven 13.05.24 v 11:46