Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Osobně si myslím, že dítě se nemá pořizovat z jiných než vyloženě toužebných pohnutek, jinak to vůči němu není fér. Vidím to hodně okolo u kamarádek. Většina šla do druhého protože chlap, nebo prostě proto, že je přece mít dvě děti takový společenský standard. Jena moje kamarádka druhé těhotenství vyloženě obrečela a fakt ne štěstím. Takhle by to podle mě nemělo být. A pak jsou ty holky úplně vycuclý, vynervovaný protože to prostě nedávají. Jedno a dvě děti je prostě sakra rozdíl. Já jsem happy matka jednoho. Vím, na co stačím, znám se dobře. Jsem akčnější typ, ráda cestuji…Vždy jsem chtěla dítě a tušila že asi jedno by mi stačilo a po porodu jsem se v tom jenom utvrdila. Každý má mít v životě jen tolik, na co stačí ![]()
My jsme měli děti blízko sebe z ekonomického důvodu (vyšší RD při dvouletém čerpání). Spláceli jsme hypotéku, dělali rekonstrukci a vůbec nás nenapadlo skutečnost, že se to nemusí povést. Dvě děti jsme chtěli určitě, ten malý rozestup byl odůvodněn teda financemi, ale jinak bych to už nechtěla, jsem ráda, že jsem si mateřskou odbyla najednou. Jsou si věkově blízko, nemusíme vymýšlet volné aktivity zvlášť pro puberťáka a zvlášť pro menší dítě. Ale teda souhlasím s tím, že u nás byl rozdíl mezi jedním a dvěma dětma dost znát.
@unuděná píše: Více
Nemáte ho, protože se chlapovi nechtěla na RD? ![]()
To mému se naopak chtělo. Když viděl, jak jsou pro mě ty dvě děti těžká pohodička, a on má v práci tolik stresu, tak navrhoval, že po narození třetí s nimi bude doma on
Ale nakonec rozhodlo, že on má mnohem vyšší plat než já.
@Janča6 píše: Více
Jen částečně, samozřejmě taky nevím, zda bych utáhla tři děti a chlapa doma s hypotékou na krku
Ale spíš už jsme prostě po mém nástupu do práce nechtěli narušovat tu domácí pohodu ![]()
@Anonymní píše: Více
V tomhle je to hrozně těžké. Nám se první nedařilo přes 5 let. Druhé se podařilo šestý cyklus „necháme tomu volný průběh“, třetí se podařilo pátý cyklus „necháme tomu volný průběh“ a čtvrté se podařilo druhý cílených snah cyklus. Máme mezi nimi 2 roky, 15,5 měsíce a 3 a 1/4 roku. Rodila jsem v 30, 32, 33 a 36 letech. Mezi třetí a čtvrtou jsme si dali cílenou pauzu, po prvním a druhém porodu jsme si právě taky říkali, že to nemusí jít rychle, zvlášť po předchozích zkušenostech.
Na druhou stranu někomu to opravdu nejde ani podruhé. A jak se tvůj muž zapojuje do péče o domácnost a syna?
@arinecka píše: Více
Přijde mu to prostě docela pozdě, a mě také. Víc bych to raději nerozváděla, diskusí o věku rodičů je tu spousta a vždycky končívají hádkou dvou nesmiřitelných táborů.
@Anonymní píše: Více
No že chce, to je sice milé, ale zapojuje se taky plnohodnotně do péče o dítě? Jestli ne, je to jako by sis dupala, že chceš, aby vydělával aspoň 100k měsíčně a běda, jak to bude až za 10 let ![]()
@Anonymní píše: Více
A promluvit si, apelovat na jeho rozum, to by nezabralo? Teď je to náročné, tak za dva roky to zkusit. To přece není tolik. Já tě v tom chápu, taky jsem nikdy nechtěla děti hned po sobě.
@unuděná píše: Více
Pomáhá mi dost. Že by šel na RD už nás moc nepřichází v úvahu z finančních důvodů, vydělává o dost víc než já.
Nevím, jestli po dítěti až tak touží, tedy určitě ho chce, ale víc ho asi děsí jeho věk, má strach, že budu dítě odkládat, pak se třeba nezadaří hned a bude znovu otcem až po čtyřicítce.
Navíc je přesvědčený, že jedináček je osamělý,,chudák", což si nemyslím.
@syslomil píše: Více
Souhlas, tedy kromě toho, že se sourozenci nebudou rvát do 20
ty jsi asi jedináček, co? ![]()
@unuděná píše: Více
Přesně! Já doma chlapa zapojovala pořád, musel prostě s malým pomáhat. Po práci holt měl druhou šichtu s prckem, jelikož já prostě musela uvařit a dělat i jiné věci než chovat, přebalovat apod. Nechtěla jsem nikdy být „supermatka“ co zvládá vše najednou abych se pak hroutila. Před porodem to na mě s druhým občas zkoušel, po porodu ho to ani nenapadlo
Takže pořádně ho zapoj!
A víš jak, muž je jako koberec. Jak si ho dobře na začátku položíš, tak se ti po něm bude šlapat. Kamarádka takhle od začátku vše dělala sama (vždyť je přece doma na mateřské od toho, že?) A pán si na to těžce zvykl. S druhým to není jiné a jí se to teď velice těžko přenastavuje, aby se nezbláznila. A narovinu, když jí vidím, jak to táhne celé sama, je urvaná a on si přijde domu a diví se kde je jako večeře, tak to bych nazvala soukromým peklem…
Já jsem v tomhle radikální- ty jsi těhotná, rodis (=bereš na sebe veškeré zdravotní rizika), kojiš, jsi doma na úkor kariéry…ty rozhodujes
, ohánět se domluvou o dvou dětech je za me nesmysl - kdybys u porodu téměř zemřela a doktori by dalsi tehu nedoporucovali, taky by trval na dvou detech, prootze dohoda? Absurdní…tohle je prostě o ženě, jakkoliv je to k mužům nespravedlivé, ale nutit někoho do tehotenstvi, když se necítí je totálně mimo
@Anonymní píše: Více
Jo, jenže těhotenství a porod je na ní, a ona se na to prostě ještě necítí. Proč anonym?
@arinecka píše: Více
A co je na těhotenství a porodu tak hrozného. Porod pravda trochu bolel, ale kdyby šlo jen o tohle, mám děíf? H hoklidně 20. Za mě hezké období. Horší je ovsem dokopat děti, aby třeba udělali domácí úkoly. To bylo furt „mě se nechce“. Já kdyby mě se chtělo ![]()