Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
U mých tchánů to samé, všichni tupě mlčí, aby měli klid. Přesně tak, ona je taky děsně „vychovaná“, já to nechápu, že on nadává na nás a ona na to jen mlčí a mlčí.. Přesně, dělá, co chce ON a nutí k tomu i ostatní, nedej bože, když někdo řekne něco, co ho může rozčílit, to je konecccc, mám to naprosto stejně, ale nebydlíme s nima, tak buď jen a jen ráda a netrap se
Ale musím říct, že ne všechny tchyně jsou stejné, psala jsem teď o bývalé tchýni, to byla tchyně s velkým CH
@kordulka04 píše:
Jo přesně tak, jezdila sem vždy jen když byl v práci. A myslím, že on si to nepřeje. A s tím děkováním atd, fakt jedno a to samé. On je totiž mistr v ponižování, manža se musí ptát, když mi půjčuje služební auto. Koupil jim ho totiž on. No fakt není slovo kterým by jsem tchána nazvala. Asi má radost jak se manža ponižuje, když se ho jde zeptat, jestli si mohu půjčit auto. Jakmile jsem to zjistila, jezdím raději busem i se třema dětma
Tak to my máme štěstí, tchýně nám kupovala věci pro děti, ale muselo se mu lhát a neříkat, že jim to kupuje
Bylo mi to trapný..Ale jelikož nám nikdy tchán nic nekoupil, jako on, natož auto
, ale asi mají společnou firmu, že jo? To bych taky nesnesla, to je síla, muset se ptát, když v tom autě vozíš jeho 3vnoučata
. U nás nám ve všem s financema pomohli moji rodiče, hlavně na začátku a můj taťka tedy v životě nechtěl, abych mu děkovala za cokoliv a přitom nám postavil rodinný dům.
Ať se jdou oba „vycpat“. Mohli by se sejít a popovídat si, určitě by si rozuměli ![]()
@Anonymní píše:
Manžel jí to už napsal, mám jí to napsat ještě jednou???Normálně ona furt čeká a čeká a já jí „vysvětlovala“ v pátek ráno 6ti smska a ona na to, že nerozumí, co jí píšu jako
Fakt mám dost
ta tvoje tchyně už mě pekně s-re, napiš ji na rovinu, žes nenapsala a ani nenapíšeš. žádné zduvodnovani ani obhajovaní. proboha. ten nietzsche měl pravdu když řekl, že silného nenicí silnější, ale slabší ![]()
@burgundy píše:
ta tvoje tchyně už mě pekně s-re, napiš ji na rovinu, žes nenapsala a ani nenapíšeš. žádné zduvodnovani ani obhajovaní. proboha. ten nietzsche měl pravdu když řekl, že silného nenicí silnější, ale slabší
Manžel jí to psal, já už jsem mu řekla, že na to nemám, jí to psát znova, když to nepochopila!!! Jen jde o to, že on by jí to tchán ani snad neřekl, kdybych mu něco poslala, jako omluvu
, ale kdybych ho poslala do pr..le, tak by to věděla hned
Jako já si myslím, že jsem hodná holka, ale už mám taky docela dost… ![]()
Musí být strašný takhle žít. Já teda našim říkám věci tak jak jsou. I když tuším, že maí jiný názor tak si stojím za svým a chápou to. Ale vím, že s některýma lidma se prostě nedá vyjít a nemá to s nima smysl. Opravdu těm vašim chlapům nezávidím
@Anonymní píše:
Tak to my máme štěstí, tchýně nám kupovala věci pro děti, ale muselo se mu lhát a neříkat, že jim to kupujeBylo mi to trapný..Ale jelikož nám nikdy tchán nic nekoupil, jako on, natož auto
, ale asi mají společnou firmu, že jo? To bych taky nesnesla, to je síla, muset se ptát, když v tom autě vozíš jeho 3vnoučata
. U nás nám ve všem s financema pomohli moji rodiče, hlavně na začátku a můj taťka tedy v životě nechtěl, abych mu děkovala za cokoliv a přitom nám postavil rodinný dům.
Ať se jdou oba „vycpat“. Mohli by se sejít a popovídat si, určitě by si rozuměli
No společnou firmu má švagr a manža a on jim koupil to auto napůl, jelikož má švagr c3 tak aby si ji neničil, a to že předtím zhuntovali moje to bylo fuk.
Ona teď jen chce těžit z toho že předpokládá, že ti je jí líto, že se smiluješ a pro klid (klid koho? nic by se stejně nezměnilo, kromě toho, že bys ze sebe udělala blbce)tě přesvědčuje k něčemu, čemu ani ona sama nevěří. Asi si chce zkusit, jaké je to manipulovat
Tady to tě musí úplně vyčerpávat, já mám taky dost problematické tchánovce, tak se dokážu vcítit. stejně bych ji ale odpsala velými písmeny že NE! a jestli nemá žádné jiné dotazy ať neztrácí čas a energii psaním zbytečných zpráv ![]()
@burgundy píše:
Ona teď jen chce těžit z toho že předpokládá, že ti je jí líto, že se smiluješ a pro klid (klid koho? nic by se stejně nezměnilo, kromě toho, že bys ze sebe udělala blbce)tě přesvědčuje k něčemu, čemu ani ona sama nevěří. Asi si chce zkusit, jaké je to manipulovatTady to tě musí úplně vyčerpávat, já mám taky dost problematické tchánovce, tak se dokážu vcítit. stejně bych ji ale odpsala velými písmeny že NE! a jestli nemá žádné jiné dotazy ať neztrácí čas a energii psaním zbytečných zpráv
No právě mě to děsně vyčerpává, jsem 1 den už v klidu, uzavřu to, přestanu na to myslet a večer opět dotaz
Ano, hraje na moje city a lítost, ale v pátek psala, že už mě tedy prosit nebude
, tak jsem si oddychla. Mám jiné problémy, jsem unavená, nemocná, holky taky a ona snad neřeší nic jiného, jen furt to samé
.
Holky ja mam tohle stejný ale se svou mamkou..naprosto nerespektuje co si přeju a říkám..třeba psa, kterej má dietu kvůli prujmu je mi schopná za 3h hlídání nacpat k prasknutí..o tom co dělá s malym se mi ani nechce mluvit..dostalo se to až tak daleko, že jí ho prostě hlídat vůbec nedávám a mam klid..sice je to náročný mít malého stále na krku a třeba na večeři(nebo kdekoliv sami) jsme s mužem nebyli už asi 2r…ale lepší, než abych trnula co se mu stane co budu pryč..
nicméně, kdyby mě někdo takhle urážel jako vaši tcháni tak by mi asi nestál ani za odpověď..hlavně by mi asi hodně vadilo, že se mě nezastane partner.. ![]()
To je právě ono co mne štve asi nejvíc, je pravda, že občas men to žere kvuli dětem, musí je to mrzte, že sem babička nejezdí, o dědovi nemluví, jelikož na když jsme tam ještě jezdili jen křičel, vyloženě mu děti vadí. Na to vzpomínám dodnes, byla to moje pposlední náštěva u nich, bylo to dva dny před porodem Julie, velikonoce, tchána manža svátek, nehledě na to, že i oba synové.
Trošku se nám to vymklo, Jiří, Jiří, Vojtěch Robert. No a náš malý se bojí hrozně nůžek, a tak jsme mu nechali dlouhé vlásky, slušelo mu to, a s Mudr jsme usoudily, že vzhledem k jeho opravdovému strachu to prostě odložíme, stříhali jsem jen ofinu. No a ten náš despotický tchán ihned a hlavně před dalšími příbuznými prohlásil, že vypadá jako debil, že mi dá 30.- na holiče a a´t nečumí do skříně, že si tam nic nedal. No, tak to jsem pochopitelně nenechal. Všichni se jen smáli, hlavně tchyně, jelikož jsou na to zvyklí, neoporovat. Já myslela, že v tu chvíly porodím. No pochopitelně jsme ihned odjížděli, řekla jsem mu, že už mne a děti u nich v životě neuvidí, manža se mne zastal a syna pochpitelně také, ale to bylo jen podruhé za celé naše manželství. Nevím jak toho docílit, aby otevřel oči. On mi na to řekne, že ho to mrzí, nevím má asi slepou oddanost nebo co. Když své mámě něco vytýká na můj popud, tak jako by ji prosil, ale na druhou stranu si říkám, že to vypadá jakkdyž ho štvu proti rodičům. Takž vlastně dělám taky ústupek, aby byl doma klid ![]()
Koukám, že je všude něco. Ty příběhy jsou si ve většině věcí podobné. Já po 5-ti letech pochopila, že se své tchýni nezavděčím ani kdybych domů nosila diamanty, jejich urážek mám za 11 let až nad hlavu. Poslední rok bylo doma kvůli tchánovcům doslova peklo, manžel taky hral na neutrální půdu. Tlačil mě k tomu, abych si s ní promluvila. Měsíc jsem se na to psychicky připravovala, pak jsme za ní šli oba společně. A výsledek? ani po 11-ti letech mi nedokázala říct co proti mě vlastně má. Jen cosi říkala, že jsem někde někdy něco někomu nevhodného řekla. Pak nám vyčetla, že nám hlídá dítě ( občas večer, když jsme šli do divadla ) apod. A to všude tvrdí, jak svou vnučku miluje. Takže výsledek? stálo mě to nervy, vzduch se sice trochu pročistil, ale vydrželo ji to cca 1.měs. a už zase do nás kéruje. Takže celá promluva byla v podstatě k ničemu.
Přeji všem, ať nervy dobře slouží, protože to je opravdu někdy na ![]()
No ano všude je něco. Já tchána nemám, ale tchýně opravdu stojí za to
Dneska odpoledne hlídala malýho cca 4 hodiny. Nesčetněkrát jsem ji říkala, že si přeju aby ho neustále netahala. Navíc má skoro 13 kilo a ona pak skučí na záda. Příjdu domů a ona sedí na gauči s malým v naručí. A že pláče, říkám jo protože má hlad. Prý ne nemá, říkám má, ne nemá, má určitě hlad. No zhltnul misku testovin. Pak mi říká, že 2× kadil (roste mu stolička) a že je strašně opruzenej, jestli nechci bylinky, ne nechci. A pudr? Ne nechci my používáme mastičku. Já ho rozbalila a on rudej až na stehýnkách, bylo vidět jak je špatně otřenej od bobku a ta mastička bepanthenu ležela vedle ní na gauči. No poděkovala jsem za „hlídání“
![]()
No moje tchýněsi veřejně až tak nestěžuje, tchán mne tedy pomlouvá kde může, a ona mne nebrání, proč taky. Jen mne štve ja si hrála na babičku a utvrdila mne, že jí na jediných vnoučatech, které má a asi mít bude vůbec nezáleží. Myslím, že kdyby ano, tak by přijela i bez ohledu na to, jaké bude mít doma peklo. Ne ona jen tajně smskuje s manžou, aby šel s nima na procházku a že se sejdou. To tedy bylo loni, když jsme se chytli, zatím co jsem byla v porodnici a po tel. ji vyhodila z mého domu. To že za ní chodí, jsem zjistila až když manža najednou chodil s klukama na procházky. Zarazila jsem to a mám prostě děti na krku. Jo pravda, že toho mám občas dost, brala by jsem kdyby si je Jirka na odpoledne vzal a já mohla třeba v klidu vyžehlit, ale ústupky dělat nebudu, a hlavně blbku ze sebe nenechám dělat. Letos po Novém roce udělala něco, co mne úplně naštvalo a hlavně urazilo. Omylem namísto manžovi, tak našemu synovi poslala sms, a´t jí přiveze složenky, že to zaplatí v pondělí na poště. No to jste měli vydět, doma taky hádka, aspoń tedy pochopil, že ze mne jeho matka dělá blbce. ždycky ji omlouval, že to dělá aby nám pomohla, já jsem mu ale řekla, že o pomoc nestojím, oblzláš´t po té, když jsem se právě v porodnici ozvala, tak jediná co uměla začít brečet co pro nás udělala, ale já o většině věcí ani nevěděla. Pak jsem právě pochopila To jídlo co nám občas poslala, nebylo kvůli pomoci, ale jako zbrań a aby se mohli chlubit co pro nás dělají. Ano je to tak. O tchánova třetí a poslední návštěva u nás loni o vánoce, byla také v tomto duchu. ne aby řekl, ty, jo vy máte, ale strom. prohlásil. Mi nekoukáme na stromek, ale co je pod ním. No a letos jsem se dověděla od jeho švagrové, že mne pěkně zneuctil, vodu tu pomalu ani nedostal, na stole prý oschlá salám a sýr, a chudák dostal jen sklepmistra…
No řekněte co s takovýma lidma. Tchýně mi jednou řekla, že ji mrzí, že sem ji odvedla syna. No trošku chápu, to asi jednoutaky zažiju, ale dělat tohle? TAdy si u nás stěžovala jak její druhý 30 let mu je, že je s nima pořád a nemá se k tomu, aby se odstěhoval, a přitom mu podstrojuje a div nestojí v pozoru doma. No holky na román, jen ta moje minulá tchyně jak jsem psala byla zlatá…maminka moje
Dobrý večer,
jsem s přítelem přes 6 let a bydlíme spolu. Prošli jsme si tezkym obdobim, kdy už jsem náš vztah chtěla nekolikrat ukončit, kazdopadne jsme to ustali a jsme porad spolu. Ted k tomu nejvetsimu a nejaktualnejsimu problemu, jeho rodicum.
Uz od zacatku naseho vztahu nam jeho matka delala problemy, kdyz jsme spolu jeste nebydleli, tak prespaval u nas a jeho matka mu klidne v 9 vecer zavolala, at prijede, ze neco potrebuje,(bydleli jsme od sebe na druhem konci Prahy) jak jsem zjistila casem, nic nepotrebovala, jen se ho snazila ode me odloudit. Snášela jsem to, ale nechápala. Pritel ji vetsinou poslechl a odjel, jakmile nastal odpor, tak byl ohen na strese. Myslela jsem si, ze se to casem zmeni, po tech letech to bude jine, je to jeste horsi. Pritelovo rodice bych popsala asi takto: jeho otec je notorický lhář, vyděrač, nemakačenko alkoholik a násilník. Jeho matka je ta chudinkakterá už měla několikrát možnost odejit a žit jinak, no rozhodla se po svém. Živí jeho otce, nechává si od něj nadávat, ubližovat si, ja bych to brala(je to přeci její volba a život, ale problem je v tom, že to odnasime ja a pritel. Ten bere antidepresiva, protoze uz ten tlak a jejich neustale problemy nezvlada,(porad ma pocit, ze matku musi chranit) na druhou stranu je lituje a chce jim pomoct. Jsou zadlužení až na půdu takže nevim, jak by jim pomohl.Jeho otec nadělal dluhy i přítelovi, podělal ho o dost velký peníze, přítel je kvuli nemu v registru dluzniku a my si tim padem nemuzeme vzit hypoteku. Pritel porad rika, ze ho to sere, ze je za tohle nesnasi ale nakonec se jim vzdy podvoli. Jeho matka na neho zahraje srdceryvny divadylko a pritel se necha zmanipulovat. Ona si hraje na super matku, kompenzuje si to tim, že mu přinese buchty nebo strudl ale v tehle vecech se vzdy postavi za otce a na pritele se vykasle, protoze se ho boji. Posledni dobou toho uz mam vazne dost a kvuli pritelovi me to samotnou stve, nemuzu mu pomoct, jim uz vubec ne a akorat se kvuli tomu hadame. Porad jim dava druhou sanci a ja porad davam druhou sanci jemu, že uz to konecne zatrhne. Je to zacarovany kruh, pritele miluju a i kdyz nesnasim ultimata, tak ted jsem mu dala na vyber bud nas vztah nebo vztah jeho a rodicu, kteri ho tahnou k zemi a prijde mi, ze ho berou za sveho rodice, misto toho, aby mu oni pomahali, tak on porad pomaha jim.
Má tu někdo nějakou radu nebo stejný problém?
Děkuju, Monika
Najdi si jiného, lepší to nebude. Maminka bude vždycky na prvním místě… ![]()
Když mu dáš ultimátum, stejně jej nedodržíš. A nebo jim bude pomáhat tajně. Když někdo nechce něco udělat (když přítel sám nechce), vždycky je z toho ústupek na chvíli (aby byl zase klid). On je sobec (že pomáhá rodičům neznamená, že není), ničí tě a s dětmi to bude ještě horší.
Nebo když bere antidepresiva, tak by třeba byl pro partnerskou terapii
. Hodně štěstí ![]()