Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ugluk píše:
Bych bych bych… á, já zapomněla, že mezi námi žijí i tací, co přesně vědí, jak BY se zachovali v každé situaci a své názory nemění za žádných okolností, čirá závist
Tak mi jen povězte, jak BYSTE se pak cítily, když byste o všecky čtyři děti přišly, nebo nedejbože by se narodily příliš předčasně a skončily s těžkým postižením celoživotně upoutané na lůžko a odkázané na vaši pomoc - šance na tohle je u čtyřčat opravdu ohromná.
Tak nějak mi přijde lepší, mít dvě zdravé děti než třeba tři mrtvé a jedno postižené, pokud jsem to mohla změnit, ale to je jen můj momentální názor, fakt netuším, jak bych se v dané situaci zachovala a pochopení mám pro obě strany - kromě té, která to ví naprosto jasno už v hypotetické rovině
Prostě bych se zbláznila, kdybych měla volit mezi svými dětmi. Koukat se na ně a říkat si, že měli vlastně štěstí, že redukci přežili, zároveń přemýšlet do smrti o těch, kteří to štěstí neměly.
eva valoi, peggy vy nemáte děti? máte že? a víte co obnáší starat se o 14-22měs dítě? víte že? a víte jaké to je při jednočetném těhu? asi víte že? a víte, že se se čtyřčatama musí od 16tt jen ležet? asi nevíte že? a jaké je tam obrovské procentuální riziko, že se narodí s vadama díky předčasnému porodu? protože čtyřčetné těhotenství končí většinou (pokuď jde všechno dobře) již kolem 29tt..
a když něco nepůjde dobře? dovedete si představit porodit 4 děti kolem 25tt, což je u čtyřčat velice reálné?
opravdu silná slova-nechat to osudu- nemusely jste to rozhodnutí podstoupit ![]()
ono je něco jiného mít ve finále jedno postižené dítě a 4postižené děti
a určitým způsobem tím rozhodnutím volím i za život svého prvního syna- takhle můžu dát kvalitní život 3 zdravým dětem, ale kdyby se mi nedej bože narodila čtyřčata tak předčasně, že by byla hodně postižená (což je dost dobře reálné), tak bych tím zničila dětství také svému prvnímu synovi..
redukce nepochopitelná evo valoi?
jen buď ráda, že jsi nic takového řešit nemusela a važ svá silná slova
No, kéž tě to nikdy nepotká (opravdu upřímné přání, i když vlastně určené naprosto všem)…
Je zásadně proti mým zásadám krást, ubližovat, vraždit… přesto nikdy nebudu schopná říct, že nemůžou v mém životě nastat okolnosti, kdy mi něco z toh nepřijde jako mírnější alteranativa něčeho daleko horšího. Jsou v životě situace, kdy jsou všecky možnosti špatné a je na zvážení každého, co z toho je to menší zlo, byť do budoucna bude mít trauma z jakéhokoliv rozhodnutí.
Napadla mě Sophiina volba.
ugluk píše:
No, kéž tě to nikdy nepotká (opravdu upřímné přání, i když vlastně určené naprosto všem)…
Je zásadně proti mým zásadám krást, ubližovat, vraždit… přesto nikdy nebudu schopná říct, že nemůžou v mém životě nastat okolnosti, kdy mi něco z toh nepřijde jako mírnější alteranativa něčeho daleko horšího. Jsou v životě situace, kdy jsou všecky možnosti špatné a je na zvážení každého, co z toho je to menší zlo, byť do budoucna bude mít trauma z jakéhokoliv rozhodnutí.
Napadla mě Sophiina volba.
Ona se s tou svou vynucenou volbou ale Sofie do smrti nevyrovnala. Když poslala na smrt svou mladší - do konce života to měla před očima. Starší chlapec nakonec stejně nepřežil. V tom románě je to popisováno jako něco naprosto šíleného, třeba by to Styron dneska už taky tak nehrotil…, že?
eva valoi píše:ugluk píše:Prostě bych se zbláznila, kdybych měla volit mezi svými dětmi. Koukat se na ně a říkat si, že měli vlastně štěstí, že redukci přežili, zároveń přemýšlet do smrti o těch, kteří to štěstí neměly.
Bych bych bych… á, já zapomněla, že mezi námi žijí i tací, co přesně vědí, jak BY se zachovali v každé situaci a své názory nemění za žádných okolností, čirá závist
Tak mi jen povězte, jak BYSTE se pak cítily, když byste o všecky čtyři děti přišly, nebo nedejbože by se narodily příliš předčasně a skončily s těžkým postižením celoživotně upoutané na lůžko a odkázané na vaši pomoc - šance na tohle je u čtyřčat opravdu ohromná.
Tak nějak mi přijde lepší, mít dvě zdravé děti než třeba tři mrtvé a jedno postižené, pokud jsem to mohla změnit, ale to je jen můj momentální názor, fakt netuším, jak bych se v dané situaci zachovala a pochopení mám pro obě strany - kromě té, která to ví naprosto jasno už v hypotetické rovině
ano? a kdyby jsi doma měla 4 ležící absolutně na tobě závislé děti, tak by jsi byla ve finále sama se sebou spokojená, že jsi dala všem 4 šanci? a jak by tím vším trpělo tvé první dítě?
víš co je to porodit děti ve 29-30tt pokuď jde o takto vícečetné těhotenství? že je to vlastně zázrak pokud by se ta čtyřčata donosila a byla zdravá?
eva valoi píše:eshta píše:Děti bych si nechala a doufala bych, že to dobře dopadne a že jich budu mít celkem pět. Nedokázala bych rozhodnout o redukci, nevím, podle jakého kritéria bych měla rozhodnout, které přijde usmrtit a které se narodí. Promiň.
tak co Evo valois- celkem mě od tebe zajímá, co bys ty dělala v mé situaci - tj doma jedno dítě 14měs a čtyřčetné těhotenství a musela by ses o dítě postarat a nemohla si nijak těhotenství odležet..
a já nejsem jediný případ komu se to takhle poštěstilo přirozenně
s největší pravděbodobností by tím podepsal ortel smrti nad všema čtyřma…nemyslím, že je špatná proto, že dala šanci dvěma… ![]()
eshta píše:eva valoi píše:ano? a kdyby jsi doma měla 4 ležící absolutně na tobě závislé děti, tak by jsi byla ve finále sama se sebou spokojená, že jsi dala všem 4 šanci? a jak by tím vším trpělo tvé první dítě?ugluk píše:Prostě bych se zbláznila, kdybych měla volit mezi svými dětmi. Koukat se na ně a říkat si, že měli vlastně štěstí, že redukci přežili, zároveń přemýšlet do smrti o těch, kteří to štěstí neměly.
Bych bych bych… á, já zapomněla, že mezi námi žijí i tací, co přesně vědí, jak BY se zachovali v každé situaci a své názory nemění za žádných okolností, čirá závist
Tak mi jen povězte, jak BYSTE se pak cítily, když byste o všecky čtyři děti přišly, nebo nedejbože by se narodily příliš předčasně a skončily s těžkým postižením celoživotně upoutané na lůžko a odkázané na vaši pomoc - šance na tohle je u čtyřčat opravdu ohromná.
Tak nějak mi přijde lepší, mít dvě zdravé děti než třeba tři mrtvé a jedno postižené, pokud jsem to mohla změnit, ale to je jen můj momentální názor, fakt netuším, jak bych se v dané situaci zachovala a pochopení mám pro obě strany - kromě té, která to ví naprosto jasno už v hypotetické rovině
víš co je to porodit děti ve 29-30tt pokuď jde o takto vícečetné těhotenství? že je to vlastně zázrak pokud by se ta čtyřčata donosila a byla zdravá?
Proč myslíš, že nevím? Vícečetné těhotenství je vždy komplikované. Nezávidím ti to, cos podstoupila.
dvojmatka píše:eva valoi píše:s největší pravděbodobností by tím podepsal ortel smrti nad všema čtyřma…nemyslím, že je špatná proto, že dala šanci dvěma…eshta píše:Děti bych si nechala a doufala bych, že to dobře dopadne a že jich budu mít celkem pět. Nedokázala bych rozhodnout o redukci, nevím, podle jakého kritéria bych měla rozhodnout, které přijde usmrtit a které se narodí. Promiň.
tak co Evo valois- celkem mě od tebe zajímá, co bys ty dělala v mé situaci - tj doma jedno dítě 14měs a čtyřčetné těhotenství a musela by ses o dítě postarat a nemohla si nijak těhotenství odležet..
a já nejsem jediný případ komu se to takhle poštěstilo přirozenně
No to si nemyslím, možná ano, ale možná taky ne.
Samozřejmě, že se s tím Sophie nevyrovnala, ale nevyrovnala by se s žádnou alternativou té volby, před kterou byla vnějšími okolnostmi postavena. V případě čtyřčat to není až tolik vyhrocené, ale pořád je tu volba - dvě embrya (která nikdy nepoznám) obětovat za cenu toho, že budu mít dvě zcela zdravé děti, nebo riskovat (s ohromnou pravděpodobností) smrt všech čtyřech v daleko pozdějším stádiu nebo jejich vážné poškození. Tohle prostě nemá „správné“ řešení a každý považuje za menší zlo něco jiného, ale prostě dokud v té situaci nejsem, je krásné přesně znát své vznešené cíle…
eva valoi píše:manžel od Belči píše:Jsi demagog! Při redukci jde o usmrcení lidského individua. Ale to ani nemá smysl komentovat. Srovnávat křečovou žílu a lidský plod.
nechápu, jak si lidi mohou nechat operovat křečové žíly.Já teda žádné nemám, ale kdybych měl, tak doufám, že budu mít sílu nenechat si je operovat, protože si myslím, že křečové žíly se operovat nemají. Je to totiž proti přírodě, ochabnutí žilní stěny prostě u některých patrí k životu a nedá se s tím nic dělat, tedy nemělo by se. Chtěl bych mít tu sílu, nenechat se operovat, stejně jako jedna moje sousedka. Ony jí ty varixy tedy celkem trápí a má s nimi celkem potíže, a dost snižují kvalitu jejího života, ale ona je silná a stojí si na svých zásádách- nenechat si v žádném případě operovat křečové žíly. Za to jí obdivuji a musím opakovat, doufám, že i já bych měl tolik této síly a varixy bych si býval nebyl dal operovat, kdyby kdysi přišly.
Síla Vás provázej
Já totiž nechápu, jak je možné, že matka nechá usmrtit jeden plod z důvodu lásky a starostlivosti o ten druhý.
Celou dobu, ač to opravdu není hlavním tématem toho vlákna, se tu pozastavuji( a myslel jsem, že je to jasné) jen a jen na názory, že nejít na IVF je správné ( a tedy jít je špatné ) a co nejvíc maximálně nejhůř- od těch, co mají 2-3 děti.
Nálepce demagog se nijak nebránim, ale v tomto případě se za ni nestydím, možná jsem naopak nepatrně i polichocen.. Ale vzhledem k výše napsanému( o názoru zaslouzilych matek na nevhodnost IVF) nemohu jinak ![]()
eshta píše:
booože jak můžete srovnávat Sophiinu volbu s redukcí![]()
![]()
Když může někdo srovnávat křečové žíly a lidský plod, tak proč by někdo nemohl srovnávat situaci lidských jedinců v různých stádiích vývoje?
eshta píše:
booože jak můžete srovnávat Sophiinu volbu s redukcí![]()
![]()
Bóže a jak to, že v tom nevidíš žádnou podobnost? ![]()
S redukcí nesouhlasím a to zásadně, osobne bych dovolil maximalně jen transfer 2 embryií a to jen v případě, kdyby ani jedno z nich nebylo áčkové, a psal jsem to tu již dříve, na 2.stranu bych se neodvažoval nikoho soudit, na to jsou vyšší instance.