Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Věkově, bylo mi 38 let a později bych do toho už nešla. Ono nejde jen o zdravotní stav a fyzické síly, ale i o to, že pokud žiješ tak dlouho jako bezdětná, je to docela šok, když máš najednou na pár let někoho kdo se bez tebe nehne, nevyspíš se, nepodíváš se v klidu na televizi, čas pro sebe lovíš po půlhodinách. Pak taky strach o existenci, zajištění dítěte do budoucna. Píšu jen o sobě, třeba to má někdo jinak, jsou mateřské typy, které zcela naplní a uspokojí přítomnost dítěte. Většinou nelituju, ale mám i slabší chvíle.
Ještě dodám, že se narodila velmi brzy a vážila 1490g, díky Bohu je v pořádku, je to velmi čiperné a chytré dítko, píšu to proto, že si (bohužel) často uvědomuju, že kdybych měla dítě s handicapem, pomalejší, ubrečené… tak bych to možná nezvládla.
Ještě jsem nečetla diskuzi, jen musím podotknout, že z osobní zkušenosti musím reagovat na " čas pro sebe lovíš po půlhodinách". Kdyby půlhodiny. Nic není, pořád je něco nutnějšího kolem dítěte. Ráda vzpomínám na krásná léta svobody, je to jak oáza ta představa „mít na sebe čas“.
Nevěš hlavu, já poznala manžela na seznamce na netu a i když jsem to brala tak, že s ním prostě jen zajdu na kafe, tak jsme bez sebe byli jen 5 dní co jsem byla v porodnici a nebo když jsme chodili do práce. Najít se dá určitě, budu držet palce, ale 35 to není věk na to aby jsi házela flintu do žita, nebo aby jsi psala, že ti ujel vlak. A jestli ujel, tak už je v zatáčce další. ![]()
@Gallianka píše:
@AnantaJeště jsem nečetla diskuzi, jen musím podotknout, že z osobní zkušenosti musím reagovat na " čas pro sebe lovíš po půlhodinách". Kdyby půlhodiny. Nic není, pořád je něco nutnějšího kolem dítěte. Ráda vzpomínám na krásná léta svobody, je to jak oáza ta představa „mít na sebe čas“.
No, to já taky vzpomínám, ale je mi to líto vůči holčičce, zrovna dnes jsem fakt byla protivná, odháněla ji, prostě jsem to nedávala, strašně jsem potřebovala být sama. Je to dřina. Mám vždycky strašné výčitky… ale nechci tady plevelit, jen že to není tak jednoduché ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
asi bych potřebovala trochu povzbudit. Nějak to dneska na mě padlo. Možná za to může i počasí. Připadám si stará, nepotřebná, zoufalá a k ničemu. Možná za to může i fakt, že jsem bez partnera, jsem bezdětná, bylo mi 35 a nedovedu se smířit s tím, že mi ujel vlak. Když potkám na ulici těhulku, tak jí závistivě koukám na bříško. Moje poslední tři vztahy byly ze seznamky, trvaly každý tak 2 roky a ani jeden nedopadl, takže na seznamku určitě nechci. Když to řeknu blbě, tak „závidím“ i opuštěným maminkám ne to, že to mají těžké, ale že mají to svoje dítě, které jim dává smysl života, pro kterého tu musí být a že to jejich dítě je má rádo, protože je jejich maminka.
Propadám pocitu beznaděje, že jsem si zavinila život k ničemu. Nevím, jestli se dá někde najít pohodový čestný muž a hlavně normální. Připadá mi, že dneska všichni všechny podezřívají a snaží se toho druhého jen využít.
Chybí mi sebevědomí, chybí mi hrdost, nevážím si sebe sama. Dneska mám splín, tak se nezlobte, třeba mě některá z vás potěší, že ještě není nic ztraceno. Stydím se za sebe.
Musím z vlastní zkušenosti napsat, že vůbec ti žádný vlak neujel. Já vzpomínám na ty roky ráda, které jsem prožila do 35, protože teď žiji život jen skrze syna. Někdy mám pocit, že ani nejsem. Všechno se točí kolem něj a to jsem si jako svobodná myslela, jak to budu nádherně zvládat, když už mám ledajaké zkušenosti a umím si vše zorganizovat…
Dnes bych si ještě přidala dva tři roky svobody, protože „na starosti, zodpovědnost a nemít pro sebe žádný volný čas“, na to opravdu není potřeba spěchat. Když hlídá manžel nebo babička, tak se věnuji domácím pracem a šití pro syna. Čas pro sebe mám, až když usne. A k tomu neustálou noční pohotovost.
Opravdu nezoufej. Máš ještě pěkných pár let, abys všechno stihla. Pozitivní náladu to přeji. Ten splín je i vlivem počasí. Příští týden bude svítit sluníčko a hned ti prozáří tu vysněnou cestu.
Všechno má svůj čas.
Jasně všechno má svůj čas a místy i náhradní řešení. Nic nelámej přes koleno. Můžeš se věnovat obecně prospěšným aktivitám, užitečným projektům. Nikdo nikde neříká, že musíš mít k pocitu užitečnosti a plnosti života zrovna dítě a partnera, jsou i jiné cesty a jiné prostředky. Splín je užitečný, další den nás posouvá dále…drž se ![]()
@Denisa76 píše:
umím to definovat..při pohledu na něj si sednu na pdelUmím naslouchat svojí intuici a ta mě nikdy nezklamala.Je fakt, že na tu pdel jsem si sedla jednou v životě, ale zase to stálo za to.Snad jsem se dobře vyjádřila a chápeš
no jo, ale to by pak vypadalo takto: skupina chlapu-zena si z nich sedne na p…l, takze mi z toho vyplývá, že tato skupina chlapů má charisma
tatáž skupina chlapů-žena si nesedne na…vyplývá-skupina těchto chlapů, stejná s tou předchozí, charisma nemá
co z toho plyne? co je charisma pro jednu, není pro druhou. jsou ženy, které vidí charismatického každého muže. jsou takové, které žádného.
Prolítla jsem zčásti diskuzi a ještě musím napsat k tomu, zda prověřeného tatínka či nějakou letmou lásku (=sex na jednu noc).
Ani ten lety prověřený dokonalý přítel, báječný kamarád, úžasný společník na krásné večery, nejlepší milenec, vzorný manžel není zárukou toho, že jako otec dítěte vám „nepůjde na nervy“, protože dítětem se i ten dokonalý vztah změní, protože i vy se změníte dlouhodobou vyčerpaností. Takže je fajn mít muže, který se postará o technický chod domácnosti, případně ji i finančně zajistí, ale není to na 100% dokonalé. Takže pokud bych toužila po dítěti, měla na to věk, tak bych si ho pořídila klidně i sama, protože stejně 99% péče o dítě je na ženě…,protože pomoc muže v péči o dítě je spíše minimální.
@Gallianka naprosto souhlasím. Myslela jsem si, že mám skvělého chlapa, i když domácnost a dítě bylo na mě. A před týdnem, z čistého nebe, nás s dcerou odstřihl a rozešel se se mnou…
@slavuska1 píše:
to je šílený. proto mi přijde snad i lepší upíchnou si ho při sexu na jendu noc, a tatínka ani neznat. jsou tam rizika, od různých nemocí až po blbý geny, ale všechno lepší než tohle
máš pravdu je to šílený. Zatím jediný co jí hraje do karet je, že holku ještě kojí. Na setkání s otcem dohlíží sice třetí osoba, ale mám pořád pocit, že všechno jde proti ní. Měla přátele 15let a nešlo jim mít dítě. Rozešla se s ním i když ho měla ráda a neslyšela na to jak jí každý radil at zkusí třeba uměko s dárcem atd. zkrátka nějakou jinou možnost. No našla si tohle pako a dopadlo tak jak to dopadlo.Soud byl odročený myslím na červen tak uvidíme.
Tím jsem celým chtěla říct, že chtít všechno někdy znamená nemít vůbec a nic, protože v životě je vždycky něco za něco a pokud si myslíme, že to je jinak tak je to jeden velký omyl a ta dan je pak o to krutější ![]()
Myslím, že o blbý geny a nemoci nejsou výhra v loterii a radši bych volila tu cestu, která sice bude trnitá, ale povede ke štěstí..ta jednodušší je vždy cestou do pekla.Tedy aspon moje zkušenost ![]()
@Hančíí píše:
@Gallianka naprosto souhlasím. Myslela jsem si, že mám skvělého chlapa, i když domácnost a dítě bylo na mě. A před týdnem, z čistého nebe, nás s dcerou odstřihl a rozešel se se mnou…
to mě mrzí ![]()
@tasa píše:
no jo, ale to by pak vypadalo takto: skupina chlapu-zena si z nich sedne na p…l, takze mi z toho vyplývá, že tato skupina chlapů má charisma
tatáž skupina chlapů-žena si nesedne na…vyplývá-skupina těchto chlapů, stejná s tou předchozí, charisma nemá
co z toho plyne? co je charisma pro jednu, není pro druhou. jsou ženy, které vidí charismatického každého muže. jsou takové, které žádného.
jo to určitě. Zrovna nedávno jsem se smála kamarádce jak každý měsíc miluje někoho jiného. Já jsem ta druhá varianta.Jak jsem tvrdá k sobě tak o to víc jsem náročná na chlapy a jen tak si k tělu někoho nepustím a když už tak to musí stát za to, protože v životě dělám věci, kterých nechci litovat a pokud vím, že bych byla zklamaná tak do toho nejdu ani omylem, protože mě to nenaplní a to je u mě ztráta drahoceného času. Proto i otec mého dítěte musel být takový za kterého bych dýchala, protože dítě pro mě bylo čekání 20let a to už muselo být opravdu s někým kdo je pro mě vším. Bez toho vím, že bych nebyla štastná. Sice ten život se změní ve vteřině to je pravda a člověk by se s tím musel nějak poprat, ale nic to nemění na tom, že vždy a všechno u mě musí jít přes srdce jinak to u mě nemá smysl ![]()
@Gallianka píše:
Prolítla jsem zčásti diskuzi a ještě musím napsat k tomu, zda prověřeného tatínka či nějakou letmou lásku (=sex na jednu noc).Ani ten lety prověřený dokonalý přítel, báječný kamarád, úžasný společník na krásné večery, nejlepší milenec, vzorný manžel není zárukou toho, že jako otec dítěte vám „nepůjde na nervy“, protože dítětem se i ten dokonalý vztah změní, protože i vy se změníte dlouhodobou vyčerpaností. Takže je fajn mít muže, který se postará o technický chod domácnosti, případně ji i finančně zajistí, ale není to na 100% dokonalé. Takže pokud bych toužila po dítěti, měla na to věk, tak bych si ho pořídila klidně i sama, protože stejně 99% péče o dítě je na ženě…,protože pomoc muže v péči o dítě je spíše minimální.
zapomínáš mj. na finanční podporu otce.