Strach z matky

Napsat příspěvek
Velikost písma:
30971
17.10.19 10:25

Zakladatelko, mas pravdu, ze jsem to nezazila, tudiz to treba nemohu dostatecne pochopit. Jen u svych deti zazivam stavy, kdy me mrzi, ze jim v afektu reknu neco, co tak nemyslim i kdyz se nejedna o zadne systematicke chovani.
Psala jsi ale, ze i psycholozka ti radila rodicum odpustit. Pokud toto nechces, pak to asi bude chtit jak psala @lucenka se jim postavit celem a odstrihnout je oficialne s vysvetlenim proc. Nezvedani telefonu jsou jen detske krucky, kterymi za vasim vztahem tlustou caru neudelas a trapit se neprestanes.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6735
17.10.19 10:26
@Cuddy píše:
@neila ano, reci o utopeni jsou moc, o tom zadna. Kez by jsi mela pravdu a zakladatelka umela v krizovych situacich k detem pristupovat jinak a mohla tak poznat, o co vse prisla.

O co přišla? O další nadávky a ponižování? Nebo si myslíš, že když nedokázali milovat ji, tak budou milovat její vnoučata a budou se k nim chovat úplně jinak?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30971
17.10.19 10:27

@baimoli reagujes prehnane, precti si to jeste jednou plus to, na co jsem reagovala a treba to pochopis.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
lolink
17.10.19 10:28
@baimoli píše:
O co přišla? O další nadávky a ponižování? Nebo si myslíš, že když nedokázali milovat ji, tak budou milovat její vnoučata a budou se k nim chovat úplně jinak?

Tak treba moje mama jo. Jak byla na prd mama, tak babicka je ukazkova.

  • Citovat
  • Upravit
6735
17.10.19 10:30
@Cuddy píše:
Zakladatelko, mas pravdu, ze jsem to nezazila, tudiz to treba nemohu dostatecne pochopit. Jen u svych deti zazivam stavy, kdy me mrzi, ze jim v afektu reknu neco, co tak nemyslim i kdyz se nejedna o zadne systematicke chovani.
Psala jsi ale, ze i psycholozka ti radila rodicum odpustit. Pokud toto nechces, pak to asi bude chtit jak psala @lucenka se jim postavit celem a odstrihnout je oficialne s vysvetlenim proc. Nezvedani telefonu jsou jen detske krucky, kterymi za vasim vztahem tlustou caru neudelas a trapit se neprestanes.

To máš pravdu, netrap se, že řekneš něco neškodnýho v afektu, to je opravdu úplně něco jiného. Postavit se takovým rodičům, přijmout, že ji nedokázali milovat, tak jak měli, a odpustit je velice pomalý a bolestivý proces. Nevím, jestli by se do toho měla zakladatelka pouštět v těhotenství. Ale v budoucnu to řešit to ano.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6735
17.10.19 10:31
@Cuddy píše:
@baimoli reagujes prehnane, precti si to jeste jednou plus to, na co jsem reagovala a treba to pochopis.

Promiň, tvůj nový příspěvek se objevil až poté, co jsem to už napsala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.10.19 10:31

@baimoli Mě taky. Já jsem se z toho jako-tak dostala, ale on ne. Chudák, když byl malý a zlobil, matka mu začala balit kufry, jakože jde do dětského domova. Plakali jsme oba, já i bratr. Nejhorší je, že svého brášku vůbec neznám, neotevře se, nevím co by chtěl, jaký má sny, co má a nemá rád.. asi jsem taky selhala jako sestra.

  • Citovat
  • Upravit
6735
17.10.19 10:34
@Anonymní píše:
@baimoli Mě taky. Já jsem se z toho jako-tak dostala, ale on ne. Chudák, když byl malý a zlobil, matka mu začala balit kufry, jakože jde do dětského domova. Plakali jsme oba, já i bratr. Nejhorší je, že svého brášku vůbec neznám, neotevře se, nevím co by chtěl, jaký má sny, co má a nemá rád.. asi jsem taky selhala jako sestra.
:,( To mi je moc líto, tvoje rodiče selhali ne ty a bráška odmítá jakoukoliv pomoc?
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.10.19 10:35

@baimoli Já ho vůbec neznám, to mě trápí nejvíc. Kéž bych věděla co prožívá..

  • Citovat
  • Upravit
6735
17.10.19 10:40
@lolink píše:
Tak treba moje mama jo. Jak byla na prd mama, tak babicka je ukazkova.

A jak se dokázala změnit? Chová se k tobě už lépe? Ptám se, protože mě to zajímá. Já se svými rodiči mluvím, ale jsem pořád nervózní. Je klid, klid a najednou mi matka řekne něco tak hnusnýho a sprostýho, že to zase vzdám a protože nechci, aby takhle vůbec mluvila před mýma dětma. Já jsem dobrej člověk, byla jsem vždy jedničkářka a nedělala žádné problémy a ona na mě nenajde chlup dobrej :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.10.19 10:40

Asi máte pravdu, že třeba odpustil a zapomenout. Nedá se žít s pocitem křivdy a neodpuštění celý život, unavuje mě to a neskutečně vyčerpává. Stačilo těch 30 let. Jak ale může být dobrá babička když moje dítě už teď vnímá jako neštěstí? Pro ní je moje dítě „problém“ a ne důvod k radosti.. A tohle mě na ní štve a proto ji nenávidím a nedovedu odpustit.

  • Citovat
  • Upravit
33005
17.10.19 10:41
@Cuddy píše:
Omluvit za to, ze jsi se nesnazila v dospelosti pres to prenest a odstrihla jsi je bez sebemensi snahy o vzajemne pochopeni. Na muj vkus se v tom dost vyzivas, jak oni jsou spatni a co ti rekli ci nedelali v predskolnim veku.

Je vidět, že pocházíš z harmonikcké rodiny a nikdy jsi nic takového nezažila. Fakt nevím, proč by se zakladatelka měla omlouvat někomu, kdo ji od dětství systematicky psychicky týral. Může si to úspěšně zpracovat a zavřít za tím dveře, aby jí to dál neotravoal její vlastní dospělý život. Ale vyžadovat omluvu nebo odpuštění. To opravdu ne.
Já klidně napíšu, že jsem moc ráda, že můj otec zemřel a nemusím ho řešit, obzvlášť ve vztahu ke svým dětem. Hrozě se mi tenkrát ulevilo. A nebyla jsem jediná z rodiny. To co dělal bylo zcela nedospělé, sobecké a vůči vlastnímu dítěti zcela neodpustitelné chování. Jo, dokážu pochopit, že některé věci asi v životě taky neměl lehké. Neodpustila jsem mu, ale přestala jsem to řešit. Stejně jako jsem přestala řešit, proč se mě třeba vlastní matky nezastala. Nemá cenu se rýpat ve starých křivdách.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
lolink
17.10.19 10:45
@baimoli píše:
A jak se dokázala změnit? Chová se k tobě už lépe? Ptám se, protože mě to zajímá. Já se svými rodiči mluvím, ale jsem pořád nervózní. Je klid, klid a najednou mi matka řekne něco tak hnusnýho a sprostýho, že to zase vzdám a protože nechci, aby takhle vůbec mluvila před mýma dětma. Já jsem dobrej člověk, byla jsem vždy jedničkářka a nedělala žádné problémy a ona na mě nenajde chlup dobrej :,(

Rekla jsem ji, ze pokud se mnou chce neco resit, nemam s tim problem, ale ne pred detmi. To respektuje. Vyrikani a tak vubec, nic neni jeji chyba. Byly to okolnosti, vychova jejich rodicu a spatne prevzaty vzorec, tlaky okoli… :mrgreen: ja mam jedno stesti a to, ze jsem se odstehovala daleko, kvuli ni, ale dobra volba. Mama v posledni dobe polevila, ja prijmula ze je takova a nejak to funguje.

  • Citovat
  • Upravit
lolink
17.10.19 10:49
@Anonymní píše:
Asi máte pravdu, že třeba odpustil a zapomenout. Nedá se žít s pocitem křivdy a neodpuštění celý život, unavuje mě to a neskutečně vyčerpává. Stačilo těch 30 let. Jak ale může být dobrá babička když moje dítě už teď vnímá jako neštěstí? Pro ní je moje dítě „problém“ a ne důvod k radosti.. A tohle mě na ní štve a proto ji nenávidím a nedovedu odpustit.

Hele, blba reakce, ale uvidis, treba az bude venku, tak se to zmeni. Moje mama mi na potrat rekla, ze to je furt neco se mnou :mrgreen:. Pracuj na sve rodine, ono to odpusteni je fajn, ale tezky a je to dlouha cesta. Mne uz nebavilo to porad resit.

  • Citovat
  • Upravit
16186
17.10.19 10:50
@lolink píše:
A to ji pomuze. Muze se v tom placat dalsi roky. V minulosti, kterou nezmeni. :mrgreen:

nechápu, co tím chceš říct… já nepsala, že tohle jí pomůže, ale že nevidím důvod k nějakým omluvám z její strany. Řeší věci s psycholožkou. Osobně si myslím, že stejně jednou dojde ke konfrontaci s rodiči, kdy bouchnou saze a ona jim vše vykřičí. Třeba právě to bude ten mezník, který potřebuje, aby ty věci v sobě vyřešila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová