Strach z matky
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Odriznout je. Nekomunikovat. Nic jim nerikat. Tohle jsou 2 cizi lidi, ne rodina. Za rodinu bych brala tvyho chlapa. Jeho pribuzny a doufam, ze jsou v pohode.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak komunikaci už jsi s nimi víceméně utnula. A tedy nedivím se, že rodiče nebyli nadšení, když jsi jim oznámila těhotenství s někým, o kom se domnívali, že už s ním nejsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
To máš těžký, ty se k nim taky nechováš hezky. Dávno jsi je
odstřihla, tak na co se ptáš? Chceš to schválit? To je přece jen na tobě.
Jen až budeš matka, třeba určité věci pochopíš, ono rodičovství není
zrovna jednoduchá disciplína. A klidně se může stát, že i o tobě bude
jednou tvé dítě mluvit takhle..
Btw. Kdyby mi dcera oznámila, že je těhotná s přítelem, taky bych nebyla
nadšená. Proč to není manžel?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Micaella22 Bohužel též je vnímám jako dva cizí lidi. Nejhorší je, že rodiče vůbec netuší, že mi tolik ublížili a netuší že je nesnáším a viním je z mnoha problému, které mě v životě potkali. Z jejich výchovy jsem si odnesla bolavou duši, kterou jsem musela léčit s pomocí psycholožky.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Přestala bych se stýkat. Na tvém místě bych jim těhotenství vůbec neoznamovala. Jak tu někdo psal, to nejsou rodiče, ale dva cizí lidi
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Ann-Sylvie Je to snoubenec a plánujeme se vzít příští rok. Toho se bojím, abych nebyla jako moje matka, toho se děsím nejvíc.. Ano, asi bych to chtěla schválit, sama nevím, jestli konám dobře..
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@Micaella22 Bohužel též je vnímám jako dva cizí lidi. Nejhorší je, že rodiče vůbec netuší, že mi tolik ublížili a netuší že je nesnáším a viním je z mnoha problému, které mě v životě potkali. Z jejich výchovy jsem si odnesla bolavou duši, kterou jsem musela léčit s pomocí psycholožky.
U vas je vsechno spatne. Jak, ze vubec netusi? Zkus se na to podivat z jejich strany. Pokud opravdu netusi, pak te maji za nevdecnou dceru, ktera je bezduvodne odstrihla. Komunikace je zaklad uplne vsech vztahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Cuddy To ano, ale já s nimi komunikovat nechci, nedůvěřuju jim. Neviděla jsem je téměř rok a vůbec mi nechybí. Matka se ale snaží, telefonuje.. Mě to ale dobře nedělá. Neví o mě nic, protože jí nic neříkám..
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Ann-Sylvie Doprčic… To je názor teda. Když tě čtu, ty bys spíš měla být opatrná, aby tak nemluvilo tvé dítě o tobě, neomylná ženo v pocestném svazku manželském
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@Cuddy To ano, ale já s nimi komunikovat nechci, nedůvěřuju jim. Neviděla jsem je téměř rok a vůbec mi nechybí. Matka se ale snaží, telefonuje.. Mě to ale dobře nedělá. Neví o mě nic, protože jí nic neříkám..
Tezko soudit, kdyz clovek nezna pozadi vztahu. Ale jen chci rict, ze chyba neni jen na strane tvych rodicu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Ann-Sylvie píše:
To máš těžký, ty se k nim taky nechováš hezky. Dávno jsi je odstřihla, tak na co se ptáš? Chceš to schválit? To je přece jen na tobě. Jen až budeš matka, třeba určité věci pochopíš, ono rodičovství není zrovna jednoduchá disciplína. A klidně se může stát, že i o tobě bude jednou tvé dítě mluvit takhle..
Btw. Kdyby mi dcera oznámila, že je těhotná s přítelem, taky bych nebyla nadšená. Proč to není manžel?
A proč by to musel být manžel? Také mám přítele, dítě a svatbu teprve planujeme. Každý se nechce hned brát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
No nevím, připadá mi, že se také hodně plácáš i v problémů zda mít dítě byl dobrý nápad a asi nechceš slyšet že není..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Promiň, ale jestli ti vlastní matka řekne, že jsi kráva, protože čekáš dítě ve 30 letech se svým přítelem, tak ona je teda kráva tuplovaná. Nenič si život, odstříhni se od nich co nejvíc to půjde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Snažení se po potratech (strach, atd.)
- Jsem prvorodička a mám velký strach z porodu
- Stěžuje si na mě své matce
- Chování mé matky, pořád dokola
- Jsou české matky nezodpovědné?
- Strach z těhotenství, pilulka po
- Přehnaný strach z bakterií?
- Matka mého syna - příspěvky
Hezký den holky,
S přítelem se moc těšíme, je štěstím
bez sebe. Oznámila jsem to rodičům. Byl to pro ně šok, protože nevěděli,
že jsme zase s přítelem spolu (byli jsme jistý čas od sebe). Nevěřím
jim a proto se matce s ničím nesvěřuji, nemám k ní důvěru. Jsem ráda,
že nežiji doma s nima a vím, že to bude znít hrozne, ale nechybí mi.
Nepotřebuji ji. Proto o mě nic neví, nic jí neříkám. I když mi
telefonuje, telefon ani nezvednu a když už musím, potím se a třese se mi
hlas. I přítel říká, že když volá mamka tak jsem nervózní a
agresivní.
nevím jak začít…
Začnu tím, že jsem dospělá 30-ti letá žena, mám přítele (téměř 3 roky) se kterým spolu bydlíme. Rodičovský dům jsem opustila ve 23 letech. S matkou jsem nikdy neměla hezký vztah, není to máma, jakou bych si přála. Otec rovněž. Tak moc mi ublížili. Ale kdybych to všechno rozepisovala, musela bych založit další diskusi.
Ale abych se dostala k problému… Zjistila jsem, že jsem těhotná
Její reakce byla přesně taková, jakou jsem čekala. Prý jsem kráva, dítě je zátěž a co teď budu dělat. Tedy místo toho, aby mi poblahopřála mi řekla že jsem… (vulgarismy). Táta to samý. Nesnáším je ještě víc než dosaď. Nikdy nebyli oporou, motivací… byli tak chladní, neschopní projevit lásku. Cítím se špatně kvůli tomu, že je vlastně ve skrytu nenávidím. Zároveň ale taky miluji, jsou to přeci jenom rodiče.
Nejhorší je, že se neumím před nimi obhájit, neumím oponovat, neumím být „silná“ a prosadit jsi své. Jsem už dospělá a je to můj život a jestli se rozhodnu mít víc dětí, je to přeci jenom moje rozhodnutí, ne?
Jak byste se zachovali Vy? Mám přestat komunikovat? Mám je odstřihnout ze života? Nebo se pokusit se sblížit (i když tohle nechci, už jim nevěřím).