Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bábrdl píše:
To není rokama.
Tedy je, ale těmi našimi.Ono se naopak mírně otepluje.
Byla bys překvapená, kdybych ti spočítala roky, kdys byla dítě. Ony ty vzpomínky jsou vždycky růžovější. Navíc dítě není většinou na chlad tak citlivé. Pamatuju si, že jsem se v létě koupala jakmile trochu svítilo sluníčko, třeba i v 22 stupních. To mě teď opravdu neláká.
To je pravda, taky jsem jako dítě byla odolnější. Jen jsem viděla vodu, už jsem v ní byla, i když byla ledová a venku 20 ![]()
@Apaji píše:
Vidíš, já to mám naopak- v létě lezu dovnitř hospod - nesnáším v horku sedět na zahrádce (a když bych chtěla, tak je už pro většinu lidí zima a všechno je sklizené).
Grilovací sezóna nám začíná tak v říjnu a končí v dubnu - miluju sedět u ohně a popíjet vínko venku jako Ty, jen nesmí být léto či horké jaro
. Nechápu většinu lidí, kteří čekají na léto, aby rozpálili gril a ohniště - brrrrr! Sedět v hicu o ohně je pro mě mučení a čiré utrpení (jo, no, pro mě je hraničních těch cca 15 stupňů - všechno nad je hic). Ale sedět u ohně ve tmě a mlze, hřát se a srkat vínko - báječnééééééé
Grilujeme i v zimě na sněhu - to je nejlepší
Já mám normálně depky z jasu - jak vstanu a zjistím, že je obývák prosluněný, okamžitě hnusná nálada, modlím se už ať slunko zapadne. Některé dny v létě vůbec nevyjdu z domu, zbytek z donucení. Bez energie, všude kravál, davy lidí…Jakmile nastane podzim, plískanice, mlhy - to jsem venku každý den, energie na rozdávání, srším vtipem, nápady…Asi jsem upír, či co. Mám to tak od dětství.Nebo jen tak sedíme u ohně.
Jak o tom píšeš, popadají mě sebevražedné sklony
Je sranda jak jsme odlišní. Já srším energií jak svítí a je minimálně dvacet a výš. Nejlépe třicet. To mám skvělou náladu, jsem aktivní, sportuju s chutí, jezdím na výlety, výšlapy, pracuju na zahradě, koupu se, opaluju, kolo apod. V zimě a na podzim když je zima a zataženo, bych nejraději jen spala ![]()
@Brita83 píše:
Jak o tom píšeš, popadají mě sebevražedné sklony![]()
Je sranda jak jsme odlišní. Já srším energií jak svítí a je minimálně dvacet a výš. Nejlépe třicet. To mám skvělou náladu, jsem aktivní, sportuju s chutí, jezdím na výlety, výšlapy, pracuju na zahradě, koupu se, opaluju, kolo apod. V zimě a na podzim když je zima a zataženo, bych nejraději jen spala
To, co píše Apaji, jsem měla v pubertě. byla jsem taková ta temná holčička, dneska by se řeklo emo.
Všem, kdo byl ochotný poslouchat, jsem vykládala, jak miluju zataženou oblohu a nesnáším modrou a sluníčko. Bohužel jsem z toho vyrostla ![]()
Nu, já mám ještě vrozené srdeční vady, první operaci ve 3,5 letech, takže jako kardiak horka snáším hůře i fyzicky - od toho dětství no. A psychika? Nevím, v jasu je mi blbě ![]()
@Apaji píše:
@Brita83 @BábrdlNu, já mám ještě vrozené srdeční vady, první operaci ve 3,5 letech, takže jako kardiak horka snáším hůře i fyzicky - od toho dětství no. A psychika? Nevím, v jasu je mi blbě
Tak to dává smysl.
Já vůbec miluju ticho a klid. I ty staré hřbitovy - jsou tam krásné procházky. Moderní hřbitovy mi ovšem nic neříkají. Mám ráda vlhko (lépe se mi dýchá), takže mlhy i plískanice (a pak vypadám jako to „emu“
). Mám velmi silnou imunitu, nemívám ani rýmu. V létě je všude plno lidí, kraválu, nočních zábav a diskoték, i naše zahrada je obklopená dalšími zahradami a v létě je tam prostě živo, což mě zahání do klidu domova.
V létě třeba chodím spát po 2. hodině ráno, protože je mi líto prospat tmu, ticho klid, když přes den praží slunko a ryčí venku lidi. Ale v zimě chodím spát normálně, to mám tmy dosyta ![]()
Pamatuju si z dětství, jak jsem bývala zalezlá v chatě s knížkou a bábi mě furt vyháněla ven „na slunko, opálit se musím, na slunku být musím“ a v momentě, kdy šla do jiné části zahrady, jsem zase zdrhla dovnitř chaty ze slunka pryč - do stínu a do chladu. Přitom se na slunci nespálím - v zimě mám bílozelený odstín pokožky, v létě zlatozelený tón ![]()
Mám to spojené fyzicky i psychicky mi slunce nedělá dobře. Snesu prosluněný palouček hluboko v lesích, ovšem bez lidí, povyku a možnost zalézt mezi stromy do stínu. V létě mi vadí i naše zahrada u domu, v našem bazénu jsem nebyla cca 5 let (v zimě si ráda zaplavu v krytém). Jakmile udeří podzim, jsem venku a plná elánu a energie.
V poslední době jsem se přesvědčila na zdravotní procházky i v létě, abych měla vit. D, odtrpím to a mažu domů, nijak si to neužívám. Dovolené také odtrpím kvůli dcery, až bude jezdit na dovči sama, bude naše dovolená tak v říjnu - ačkoliv je škoda, že to zavírají hrady a zámky ![]()
Ale zase přiznávám, že se mi líbí kytky, takže v létě se aspoň kochám, jak rozkvetlo to, co jsem na jaře zasadila
![]()
@Apaji píše:
Vidíš, já to mám naopak- v létě lezu dovnitř hospod - nesnáším v horku sedět na zahrádce (a když bych chtěla, tak je už pro většinu lidí zima a všechno je sklizené).
Grilovací sezóna nám začíná tak v říjnu a končí v dubnu - miluju sedět u ohně a popíjet vínko venku jako Ty, jen nesmí být léto či horké jaro
. Nechápu většinu lidí, kteří čekají na léto, aby rozpálili gril a ohniště - brrrrr! Sedět v hicu o ohně je pro mě mučení a čiré utrpení (jo, no, pro mě je hraničních těch cca 15 stupňů - všechno nad je hic). Ale sedět u ohně ve tmě a mlze, hřát se a srkat vínko - báječnééééééé
Grilujeme i v zimě na sněhu - to je nejlepší
Já mám normálně depky z jasu - jak vstanu a zjistím, že je obývák prosluněný, okamžitě hnusná nálada, modlím se už ať slunko zapadne. Některé dny v létě vůbec nevyjdu z domu, zbytek z donucení. Bez energie, všude kravál, davy lidí…Jakmile nastane podzim, plískanice, mlhy - to jsem venku každý den, energie na rozdávání, srším vtipem, nápady…Asi jsem upír, či co. Mám to tak od dětství.Nebo jen tak sedíme u ohně.
Ach, já jsem tak ráda, že to má někdo stejně!
@NiKina píše:
Ach, já jsem tak ráda, že to má někdo stejně!
A nechodíš se zchladit do diskuze „nemáme rádi léto“? Tam od nás dostaneš plnou podporu
![]()
@Apaji píše:
A nechodíš se zchladit do diskuze „nemáme rádi léto“? Tam od nás dostaneš plnou podporu![]()
tak tak přijď do naší diskuze si postěžovat
.Teplomilové už jsou asi zase rádi, dneska už jsou zase tropy. ![]()
@Quinn7 píše:
tak tak přijď do naší diskuze si postěžovat.Teplomilové už jsou asi zase rádi, dneska už jsou zase tropy.
Ještě nejsou rádi, ještě nejsou ty správné tropy, ale každopádně už je to lepší.
![]()
@Apaji píše:
@BábrdlJá vůbec miluju ticho a klid. I ty staré hřbitovy - jsou tam krásné procházky. Moderní hřbitovy mi ovšem nic neříkají. Mám ráda vlhko (lépe se mi dýchá), takže mlhy i plískanice (a pak vypadám jako to „emu“
). Mám velmi silnou imunitu, nemívám ani rýmu. V létě je všude plno lidí, kraválu, nočních zábav a diskoték, i naše zahrada je obklopená dalšími zahradami a v létě je tam prostě živo, což mě zahání do klidu domova.
V létě třeba chodím spát po 2. hodině ráno, protože je mi líto prospat tmu, ticho klid, když přes den praží slunko a ryčí venku lidi. Ale v zimě chodím spát normálně, to mám tmy dosyta
Pamatuju si z dětství, jak jsem bývala zalezlá v chatě s knížkou a bábi mě furt vyháněla ven „na slunko, opálit se musím, na slunku být musím“ a v momentě, kdy šla do jiné části zahrady, jsem zase zdrhla dovnitř chaty ze slunka pryč - do stínu a do chladu. Přitom se na slunci nespálím - v zimě mám bílozelený odstín pokožky, v létě zlatozelený tón
Mám to spojené fyzicky i psychicky mi slunce nedělá dobře. Snesu prosluněný palouček hluboko v lesích, ovšem bez lidí, povyku a možnost zalézt mezi stromy do stínu. V létě mi vadí i naše zahrada u domu, v našem bazénu jsem nebyla cca 5 let (v zimě si ráda zaplavu v krytém). Jakmile udeří podzim, jsem venku a plná elánu a energie.
V poslední době jsem se přesvědčila na zdravotní procházky i v létě, abych měla vit. D, odtrpím to a mažu domů, nijak si to neužívám. Dovolené také odtrpím kvůli dcery, až bude jezdit na dovči sama, bude naše dovolená tak v říjnu - ačkoliv je škoda, že to zavírají hrady a zámky
Ale zase přiznávám, že se mi líbí kytky, takže v létě se aspoň kochám, jak rozkvetlo to, co jsem na jaře zasadila![]()
S tím klidem souhlasím. Sice mám ráda horko, ale klid a ticho
vyhledávám také
Jsem ve znamení ryb, takže to k mé povaze sedí. Vemu kolo, nebo koloběžku a padám někam do přírody. Nebo i jen tak pěšky.Tak jsem nejspokojenější. Samozřejmě když je k tomu teplé počasí, je to pro mě balzám ![]()
Mám to stejně holky… a uvědomuju si, že třeba opuštěný letní ostrov by mě nevadil. Že mě nevadí ani tak horko a léto, ale ty LIDI.
Který s podzimem zalízají do nor ![]()
Já jsem v tomhle období taky mimořádně unavená, depresivní, protože jsem chronicky nevyspalá, utýraná právě tím jasem, jak tu někdo píše. Jdete spát o půlnoci a na severu na obzoru je projasněná obloha! V osm, devět, deset jdete spát v podstatě za světla. A unavená se budím denodeně ve čtyři v pět a už je světlo. Hrozný.
Miluju, když se můžu připravit v šeru, tmě ke spánku… a ve stejném stavu s vidinou x hodin tmy se zase probouzím.
Asi jsem kukla
@Brita83 píše:
Ještě nejsou rádi, ještě nejsou ty správné tropy, ale každopádně už je to lepší.![]()
To ještě není ono, jak píšeš, to nejsou ty pravé tropy.
@Klopotkova píše:
To ještě není ono, jak píšeš, to nejsou ty pravé tropy.
To ne no, taky si tropy představuju jinak. Tady celý den kolem dvaceti ![]()