Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jooo holka, je to těžký. Otázka je, co je lepší. Ty sama si se vdávala v osmnácti a těhotná. Půl roku žití, to je nic. Myslíš, že to je lepší, než jeho varianta? Mě to teda přijde obojí hrozný
každopádně tobě to výškou, proč by jim nemohlo? Byt v tvé pozici, taky nejsem nadšená. Ale zakázat mu to nemůžeš
spíš bych s ním promluvila, jak si to představuje po svatbě. Kde budou bydlet, kdo je bude živit, holka pravděpodobně nebude chtít ani kondom, takže dítě asi přijde brzy atd atd.
Ale jestli to bude chtít udělat, tak to udělá. Já bych jo v tom nepodporovala, ale zároveň bych jo nepremlouvala, nezakazovala. Řekla jen svůj názor. On si to stejně udělá po svém.
Situaci ti nezávidím, ale není to konec světa. Třeba mu to s tou slečnou vyjde stejně, jako tobě s manželem ![]()
Znám spoustu manželství, kteří to měli tak, jako tvůj syn a jeho přítelkyně a jsou spolu spokojení, mají děti… U věřících lidí je tento postup běžný. ![]()
@Yasmina21 píše:
Znám spoustu manželství, kteří to měli tak, jako tvůj syn a jeho přítelkyně a jsou spolu spokojení, mají děti… U věřících lidí je tento postup běžný.
Možná ano, ale určitě jsou věřící oba. Syn věřící není a ani netuší do čeho se chce namočit. Co když mu řekne, že bude nechráněný sex, protože jak jsem se někde dočetla, někteří věřící odmítají každou ochranu, včetně přerušované soulože, je to jako odmítání plodnosti nebo jak to psali. To jako budou mít dítě s nedodělanou školou a holým zadkem? Kdo je bude živit, bůh asi těžko. Ještě by scházelo, aby kvůli tomu neodmaturoval a šel někam hákovat se základkou. My jsme ochotní přítelkyni syna vzít k nám, když se nevezmou, ať spolu vyzkouší žít a uvidí za rok, za dva, ale jestli se vezmou, tak to manžel nedovolí. A je přece blbost, aby vdaná paní žila na intru a pan manžel v dětském pokojíčku.
@mamina89 píše:
Jooo holka, je to těžký. Otázka je, co je lepší. Ty sama si se vdávala v osmnácti a těhotná. Půl roku žití, to je nic. Myslíš, že to je lepší, než jeho varianta? Mě to teda přijde obojí hroznýkaždopádně tobě to výškou, proč by jim nemohlo? Byt v tvé pozici, taky nejsem nadšená. Ale zakázat mu to nemůžeš
spíš bych s ním promluvila, jak si to představuje po svatbě. Kde budou bydlet, kdo je bude živit, holka pravděpodobně nebude chtít ani kondom, takže dítě asi přijde brzy atd atd.
Ale jestli to bude chtít udělat, tak to udělá. Já bych jo v tom nepodporovala, ale zároveň bych jo nepremlouvala, nezakazovala. Řekla jen svůj názor. On si to stejně udělá po svém.
Situaci ti nezávidím, ale není to konec světa. Třeba mu to s tou slečnou vyjde stejně, jako tobě s manželem
Máš pravdu, ale náš případ byl úplně něco jiného, v tomto s tebou nesouhlasím. Bylo to v devadesátém roce, bylo to úplně běžné a hlavně škola byla hotová v 18,nebyla devátá třída, měla jsem skoro rok odmakáno, byly městské byty a prostě situace byla jiná než teď, to nejde srovnávat, kdyby měli alespoň tu školu, tak dejme tomu.
@Anonymní píše:
Možná ano, ale určitě jsou věřící oba. Syn věřící není a ani netuší do čeho se chce namočit. Co když mu řekne, že bude nechráněný sex, protože jak jsem se někde dočetla, někteří věřící odmítají každou ochranu, včetně přerušované soulože, je to jako odmítání plodnosti nebo jak to psali. To jako budou mít dítě s nedodělanou školou a holým zadkem? Kdo je bude živit, bůh asi těžko. Ještě by scházelo, aby kvůli tomu neodmaturoval a šel někam hákovat se základkou. My jsme ochotní přítelkyni syna vzít k nám, když se nevezmou, ať spolu vyzkouší žít a uvidí za rok, za dva, ale jestli se vezmou, tak to manžel nedovolí. A je přece blbost, aby vdaná paní žila na intru a pan manžel v dětském pokojíčku.
Blbost možná, ale maji snad na to si najít nějaké hnízdečko lásky, kde jim všechno zaplatí rodičovstvo a oni budou konečně moci sexovat? Já bych teda neskákala radostí, je to brzo, neznají se, ale když si myslí, že je dost dospělý na to, aby se oženil, neulehčila bych mu to budoárem u vás. Ať se novomanžel s novomanželkou postarají. A dítě, které nejspíš brzo zplodí, ať k vám na hlídání nevozí. Stejně jistě oba pracujete, takže leda o víkendu, až si mladá bude dodělávat s pánembohem tu maturu aspoň ![]()
Já nechápu, proč tak vyskakuješ kvůli něčemu, co jsi v podstatě udělala úplně stejně, možná s tím rozdílem, že jsi byla těhotná? Můžete nesouhlasit, může se vám to nelíbit, ale to je asi tak všechno…Jestli ti mladí budou chtít, tak se vezmou a nenaděláte nic, akorát syna od sebe odzenete, přilne k rodině nevěsty a na vás zanevře, protože jste mu pokrytecky zakazovali to, co jste před lety sami udělali.
Nadsena bych nebyla. Ale OK, pokud se ti dva dokazi o sebe postarat, at se klidne vezmou, hospodari a ziji spolu. Ale vzhledem. k jejich veku asi jeste nemaji dostudovano. Takze si to predstavuji jak? My se vezmeme, a vy rodice nas stale budete zivit? No to ani nahodou ![]()
Mozna, kdyz otocis strategii, bude mit lecba sokem lepsi vliv? Chce svatbu kvuli su*u, tak mu rekni jestli si uvedomuje ze z prvniho bude mit hned dite? Nastup na nej, ze ok svatba, tak at domluvi termin, prstynky, obleceni, asi nejaky obed aspon rodice ne? Zhruba mu to naceň a uvidíš jak zareaguje.
Pak to bydleni, za 9 mesicu mimino, nejaky financni nastrel, kolik muze vydelavat se zakladkou nebo jako absolvent a treba spadne z oblacku. ![]()
Zakladatelko, jedine co bych poradila - vzit kluka a zase si s nim promluvit. Zkusit mu opet vysvetlit dopady jeho rozhodnuti - budou se muset uz zivit sami, budou si tim padem muset najit vlastni bydleni, praci, s nejvetsi pravdepodobnosti brzke otcovstvi… Tvuj syn nema v 18ti letech nejake sny, ktere si chtel splnit a timto rozhodnutim, si dovolim napsat, si je zklikviduje? Studium, vysnena prace, koupe nejake veci, na kterou by si treba musel delsi cas vydelavat? (napr. auto?)… V zadne pripade bych 18ti letym telatum nenabizela smajchl bytecek se vsim vsudy. Aspon ted bych postrasila (je to tvoje dite, nehodis ho pres palubu), ze se bude muset postarat v pripade svatby komplet sam. At si s nim treba promluvit detny sourozenec a vysvetli mu, ze rodinny zivot je uz opravdu o necem jinem. Drzim palce, pro me je toto nocni mura u meho ditete.
@cecetka píše:
Nadsena bych nebyla. Ale OK, pokud se ti dva dokazi o sebe postarat, at se klidne vezmou, hospodari a ziji spolu. Ale vzhledem. k jejich veku asi jeste nemaji dostudovano. Takze si to predstavuji jak? My se vezmeme, a vy rodice nas stale budete zivit? No to ani nahodou
No to je právě to, chybí jim ještě celý příští rok. A manžel mu jasně řekl, že jestli to udělá, že tady žít nebudou. Jenže mladý pán si to představuje jak hurvínek válku. Buď tomu nevěří nebo si myslí, že to nějak zvládne. Jenže jak, když musí chodit do školy? A ono se řekne, ať se starají, ale je to moje dítě, mě by to nedalo a snad bych je tady i nechala, šli by na brigádu a hlavně, aby dochodili školu. Jenže manžel toho má dost a řekl mu ať se tedy stará a ať si klidně táhne k těm pánbíčkářům, na to on ti řekne, že klidně půjde, ale co škola, je to přes sto kilometrů. Já prostě nedovolí, aby skončil se základním vzděláním, ale už nevím jak na něj.
@Betty MacDonald píše:
Já nechápu, proč tak vyskakuješ kvůli něčemu, co jsi v podstatě udělala úplně stejně, možná s tím rozdílem, že jsi byla těhotná? Můžete nesouhlasit, může se vám to nelíbit, ale to je asi tak všechno…Jestli ti mladí budou chtít, tak se vezmou a nenaděláte nic, akorát syna od sebe odzenete, přilne k rodině nevěsty a na vás zanevře, protože jste mu pokrytecky zakazovali to, co jste před lety sami udělali.
Jedine, co bych mu nabidla ja, az by proctil z teto karuzo sou, je, ze muze zase k nam kdykoliv zpatky „prilnout“, az si uvedomi tu pitomost, kterou udelal. Pokud ma odvahu v 18ti letech udelat tak velke rozhodnuti, tak proc s nim nejednat jako s dospelym? To porad budu kolem sveho decka skakat po spickach, abych se ho jemankotky nedotkla?
A nebudete mít pořád ze zakona povinost ho zivit pokud by studoval i když bude mit ženu a dítě?
Mluví za mě zkušenost, setra řešila to samé. Vztahy s jejím synem, mým synovcem, jsou od té doby dost pošramocené. Nejen, že nakonec udělal to, co chtěl, ale matku vyšoupl ze svého života na deset let a odstěhoval se na druhý konec republiky. Nikdy jí neodpustil.
Ahoj všem maminkám i tatínkům, vím, že mi tady asi nepomůžete, ale jsem hrozně zoufalá ani spát nemohu a musím se z toho alespoň vypsat. Důvod je obsažen už v nadpisu. Jde o našeho čerstvě plnoletého syna, poslední, čtvrté dítě, které se nám chce ženit. Důvod se může zdát směšný a sice chce mít sex se svojí přítelkyní s kterou chodí dva roky. Ona je totiž ze silně věřící rodiny a odmítá s ním spat před svatbou. Já jsem z toho úplně v šoku. Celé ty dva roky jsem ani netušila, že holka je z věřící rodiny. Syn nám to neřekl. Bylo mi zvláštní, že u nás nikdy nepřespala a to ani v době, kdy jsme s manželem byli na dovolené k třicátému výročí svatby. Byl doma sám a dovolili jsme mu to, přesto tu měl kamaráda ne přítelkyni. Dále s námi nikdy nejela na chatu na víkend, syn nikdy nejel za její rodinou a zkrátka vídali se jen ve všední dny po škole. O prázdniny max přijela na otočku. Když byly v jeho věku starší děti, normálně přespávály u svých partnerů a naopak. Když spolu byli déle, poznali jsme i jejich rodinu. Nikdy jsme jim v tomhle nebránili, samozřejmě od nějakých 16 let a podmínkou bylo, že spolu pár měsíců budou randit a nebude to každý týden někdo jiný. Oba naši starší synové žijí v s první láskou. Jeden má už dvě děti a je ženatý a druhý má několik let stálého(prvního) partnera s kterým žije a jsou od loňska v registrovaném partnerství. Dcera příští rok dostuduje vysokou školu a od sedmnácti let je se stejným klukem, předním měla pár měsíců jednoho, s ním to nevyšlo a od té doby má také stálého přítele, její druhý vztah. Proto mi vztah našeho benjamínka přišel zvláštní, ale myslela jsem, že má jen přísné rodiče, kteří jí to nedovolí, ono nám to tak bylo i od syna podáváno. Tak jsem to pak dále neřešila, holka mi byla sympatická, slušná, tak jsem neměla důvod jí nějak odsuzovat a vždy jsme jí s mužem rádi viděli, když se stavila na návštěvu po škole. Slečna studuje v našem městě a je zde na internátě, jinak žije přes 100 kilometrů daleko. Před koronavirem se ale rozešli. Syn byl z toho úplně zoufalý, je do ní zamilovaný. Byl jak tělo bez duše a až po několika týdnech jsme se konečně dozvěděli co se stalo. Předtím nám jen říkal, že jí ublížil, že vše pokazil, ale nic konkrétního. Jednou to z něho už konečně chlap dostal. Rozešli se prý proto, protože byl na ní naštvaný, že spolu ještě nespali a přemluvil ji alespoň k něčemu, ne konkrétně k sexu, ale prý alespoň něco proběhlo, co, to neřekl ani jsme se nevyptávali. Jen řekl, že byl nahý jen on a když ji začal svlékat, tak se urazila a dala mu facku, že nedržel dohodu, pohádali se a rozešli. Snažili jsme se mu vysvětlit, že on za nic nemůže, že je to prostě zdravý, mladý kluk a že si určitě najde jinou holku se kterou budou ve všem za jedno. Už mi přišlo, že se pomalu dává po více jak dvou měsících dohromady, jenže ozvala se slečna, natlačila mu do hlavy, jak ho miluje a přišla s krásným řešením, svatbou. Prý o tom už řekla rodičům, oni ho rádi poznají, ale musí lhát, že se seznámili až teď. Mladej nelenil a jel se s kytkou představit a požádat jejich dceru o ruku. Jenom trochu při tom všem zapomněl na nás. Já s tím prostě nesouhlasím, manžel to nese ještě hůře, všichni mu to rozmlouváme, ať jsou to sourozenci, kamarádi, ale on je úplně mimo. Vůbec nevím jak si to jako představují. Mají ještě rok školu, nikdy spolu nežili a nebyli spolu nikdy déle než pár hodin po škole, nemůžou se znát, ale budou se brát. Navrhli jsme jim, že když slečna odejde z intru, že u nás může bydlet. Máme dům, žilo nás tu šest, teď jsme tu jen tři, dcera jezdí jen na víkendy a je tu o prázdniny, jinak žije a studuje v jiném městě. Kluci jezdí už jen na návštěvy, takže by se dalo jim tu zařídit takový menší byteček, kde by měli soukromí nahoře v podkroví, je tam i koupelna. Ale oni ne, slečna nemůže, musí být svatba. Syn dokola plácá, že jsme se taky brali v 18,ano, ale bylo nám o půl roku více, žili jsme spolu těch půl roku, měli jsme školu a byla jsem těhotná. Dříve to tak bylo, nebrali jsme se proto že jsme se spolu chtěli vyspat. Jenže on to nechce pochopit a nedá si říct. Já se toho strašně bojím a jsem bezradná. Nenapadá vás něco jak jim tuto šílenost rozmluvit?