Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
novo123
27.6.13 13:05
@Antonie Bolavá nevyčleňuj se, přece všechny snachy! Proč to rozlišovat a dělat si na něco nestranný názor, takhle je to přece mnohem jednodušší 
- Citovat
- Upravit
karinka nepřihl
28.6.13 11:24
Já to říkám pořád, že je lepší, mít raději dcery, protože mít některé podobné snachy, které se vyskytují v této diskuzi, tak bych svoje vnoučátka moc neviděla a když už, tak bych si je ani neužila, páč bych byla ve stresu, co zas špatného dělám
- Citovat
- Upravit
novo123
28.6.13 12:14
@karinka nepřihl píše:
Já to říkám pořád, že je lepší, mít raději dcery, protože mít některé podobné snachy, které se vyskytují v této diskuzi, tak bych svoje vnoučátka moc neviděla a když už, tak bych si je ani neužila, páč bych byla ve stresu, co zas špatného dělám
souhlasím, právě proto mám tři kluky 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.12.15 09:26
Ahojte, mám problémy s tchýní. Jsem na ni úplně alergická. Žiju s přítelem pět let a máme spolu dítě. Vím, že přítel je neskutečný buran a docela mne mrzí, že jsem to jeho buranství už neprokoukla dřív. Když jsme spolu chodili, choval se slušně, ale jak jsem se k němu nastěhovala, tak ukázal svou pravou tvář, ale to už bylo pozdě. Vím, že má na tom zásluhu moje tchýně, která je taky buranka. No a teď, abych se vyjádřila k věci. Tchýně k nám jezdí na svátky a můj chlap říká našemu dítěti „hajzlíku, pojď sem“ a když ho napomenu, že tak by s malým mluvit neměl, tak tchýně se ho zastává, že to je v pořádku, že oni tak s nimi taky mluvili. To mne vždycky čerti berou. Podporuje ho v úplně neslušných věcech…třeba ona donese balíček sladkostí a ten můj jim skoro celý sní a ona se směje, že to je v pořádku, oni jim to tak dělali taky a ještě ze mne dělá tu špatnou, že vůbec mu něco vyčítám. Opravdu už nevím, ale nechci, aby z mého dítěte byl stejný buran jako je můj chlap. Co s tím? Myslíte, že se to dá nějak řešit nebo spíše malý bude jako on? 
- Citovat
- Upravit
6.12.15 09:43
Kdyz urcis jasny pravidla, tak nebude jako on. Asi to neni duvod k rozchodu, ale vadilo by mi takove jednani s ditetem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.15 09:45
@Anonymní píše:
Ahojte, mám problémy s tchýní. Jsem na ni úplně alergická. Žiju s přítelem pět let a máme spolu dítě. Vím, že přítel je neskutečný buran a docela mne mrzí, že jsem to jeho buranství už neprokoukla dřív. Když jsme spolu chodili, choval se slušně, ale jak jsem se k němu nastěhovala, tak ukázal svou pravou tvář, ale to už bylo pozdě. Vím, že má na tom zásluhu moje tchýně, která je taky buranka. No a teď, abych se vyjádřila k věci. Tchýně k nám jezdí na svátky a můj chlap říká našemu dítěti „hajzlíku, pojď sem“ a když ho napomenu, že tak by s malým mluvit neměl, tak tchýně se ho zastává, že to je v pořádku, že oni tak s nimi taky mluvili. To mne vždycky čerti berou. Podporuje ho v úplně neslušných věcech…třeba ona donese balíček sladkostí a ten můj jim skoro celý sní a ona se směje, že to je v pořádku, oni jim to tak dělali taky a ještě ze mne dělá tu špatnou, že vůbec mu něco vyčítám. Opravdu už nevím, ale nechci, aby z mého dítěte byl stejný buran jako je můj chlap. Co s tím? Myslíte, že se to dá nějak řešit nebo spíše malý bude jako on?
Pokud s přítelem zůstaneš, tak se s tím bude velmi těžko něco dělat. A i kdyby jsi od něj odešla, a syn vídal tátu méně, není záruka, že jeho známky chování neokouká. Alespoň tu tchýni držet dále, aby na tebe nebyla přesila v tom, co je vlastně správné.
Pozdě bycha honit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
6.12.15 09:49
Co si tak promluvit s přítelem a vysvětlit mu, že jeho chování není běžné. Tchyni bych klidně na její komenty odpověděla to samé. Nějak, že to co se provozovalo v její rodině není běžné a ty to nehodláš tolerovat
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.12.15 09:52
@bamba ano, říkala jsem mu to, ale on to prostě nechápe. Myslí si, že je to normální…no prostě výchova jeho matky.
- Citovat
- Upravit
bamba
6.12.15 09:56
@Anonymní píše:
@bamba ano, říkala jsem mu to, ale on to prostě nechápe. Myslí si, že je to normální…no prostě výchova jeho matky.
Kolik mu je let, že nechápe? To žil v ulitě a nikdy nikde nezažil normální chování jiných lidí? Promiň, ale s takovým chudákem bych nebyla.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.12.15 10:10
@bamba No, taky mi připadá, jak kdyby žil někde v pralese. Je mu už dost na to, aby to pochopil, ale škoda mu něco říkat, jede si pořád to svoje.
- Citovat
- Upravit
bamba
6.12.15 10:29
S podobným eksemlářem jsem byla 6 let a rozvod byl to nejlepší, co jsem v životě udělala. Ze syna
vyrostl fajn chlap a nad otcem koulí očima. Nedopusť, abys vychovala to samé, jak je tvůj partner.Jen nevím, jestli se ti to podaří, když budete spolu.
- Citovat
- Upravit
5.2.17 12:40
tchýně
Ahoj ženy, ráda bych se zapojila do diskuze, už nemám sílu. Začnu úplně od začátku. Je mi 26 let. S manželem jsme spolu přes 3 roky, z toho 7 mesicu manželé. Máme dvouletého syna, a já ještě dvě děti 8 let a 5 let z předchozích vztahů. Tchyně mě od začátku nechtěla přijmout a byla silně proti tomu abych byla s jejím synem, protože jsem měla dvě děti. Pul roku mě odmítala, neviděli jsme se, jen manžel za mnou občas jezdil, když ona to dovolila!! Pak měl autonehodu. Potkali jsme se v nemocnici, bez jediného slova, ona a tchán odchazeli já přicházela. Pak to s ní nějak hnulo a chtela mě tedy poznat. Ze začátku to bylo celkem fajn, zapomela jsem na to jak mnou opovrhovala ze začátku a snažila jsem se. Vzdy obdivovala jak jsou moje deti slusne, chodi ciste, atd. Děti ji braly jako babičku tchána jako dědečka… Na prani manzela jsme tam travily kazdy vikend-coz trva az na male vyjimky do dnes Mesic na to jsem otehotnela, nechteli o tom ani slyset. Az zase po nejake dobe, to zkously. Pisu skously, ale myslim tim hlavne tchyni, ona je takovy general. Už tenkrát mi bylo jasné že manžel hraje na dvě strany. Nechtěl být špatný u maminky a nikdy ji nedokázal říct ne. Vychovala ho k obrazu svému. To že vždy upřednostňovala manželovi ex, ani nemusím vypisovat. Do dnes se kamarádí píšou si atd. Když se narodil její vlastní vnuk, vše se ještě zhoršilo, začala být majetnická vůči němu. Jak jsem psala, víkend co víkend jsme u nich byli i v šestinedělí. Já už z toho šílela, a jen abych nebyla za tu spatnou co ji upíra vnuka jsem každý pátek balila tašky a poslušně jezdila na víkendy k nim. Moje děti začali být odstrkovane, bud je posilala ať si jdou hrát ven nebo nahoru do pokoje, ze v kuchyni sedet nebudou, když přisly poprosit o pití, nebo svacinu, házela ksichty. Jejího vlastního vnuka nedala z ruky. Jelikož nemohl být kojeny, musela si ho krmit z lahvičky, přebalovat, koupat, uspavat ve své posteli, zkrátka vše, jako kdybych já neexistovala. Bylo mi strasne. Manžel se mě nezastal, a já víc a vic toužila po víkendech doma. Ale marně. U manžela jsem zastání neměla. Ba naopak, zacali mi hledat ruzne brigady abych byla mimo hru, a mela je o vikendu pro sebe. Vse jsem odmitala, byla jsem pár tydnu-měsíců po porodu a chtela byt se svým synem. Jakmile jsem rekla cokoli proti jeho mámě, nevidel si do pusy. Pred rokem už jsem to psychicky nevydržela a zakázala veškerý kontakt s nimi. Co nastalo pak bylo hotové peklo. Psala proti mě urážlivé sms a ze jsem ji sebrala syna a vnuka a ze jsem teď spokojena ( podotykam jeden vikend je nevidela ). Manželovi neustále volala a nalehala ať si doma udělá pořádek, sebere syna a přijedou k ní ze ho chce vidět a jako matka a babička má na ně právo. On ustoupil a jel. Chvily na to už to ani manžel nevydržel, ten tlak z obou stran. A musel brát léky na nervy. Ani to s tchyni nehnulo. Denně x telefonatu manzelovi, a do mě se jen navážela ze je to má vina. Nevydržela jsem a odstěhovala jsem se. Po 14 dnech, kdy mě manžel prosil a sliboval ze vse zmeni ať se hlavne vrátím, jsem se tedy vrátila. Tchyni jsem napsala co si o ni myslím, uznala chybu přijela a usmířily jsme se. Naivně jsem si myslela že se něco změní. Vubec, opet vikend co vikend u nich, jeji stourani a rady co se tyka naseho vztahu. Třičtvrte roku na to jsme s manželem vzaly. Opet jsem naivne čekala, ze uz nas necha byt, a nebude stourat do naseho manzelstvi. Ale je to stále stejné. Teď pul roku od svatby, se psychicky hroutim, a už nevím jak dál. Manzel me přehlíží, vše řeší s tchyni, cokoli ona rekne je svate, jakmile máme neshody volají si, ona mu říká jak se má ke mě chovat. Včera jsem vybuchla a dala mu facku, protože už mi nepřijde normální aby mohla mít matka na dospeleho muze takovýhle vliv a on to neviděl. Už jsem asi paranoidní, ale začínám si myslet ze je mezi nimi víc, než jen mateřská láska. Ve vzteku k tchyni, a jak nám ničí manželství jsem zapomela napsat urcite mnoho dalsich veci i to že manžel tyto problémy řešil milenkami, teď slibuje ze je čistý. On se nedokáže postavit svoji vlastní matce, v čemkoli ji odporovat. Navrhovala jsem, ze navstivime psychologa, ale tchyne to manzelovi zalazala takze to neprichazi v uvahu. Děkuji ze jsem se mohla vypsat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.2.17 13:06
Podle me obe situace (kazdy vikend u tchyne i preruseni styku) jsou extrem a zadny extrem neni dobry. Co treba se s manzelem domluvit, ze za ni budete jezdit kazdy treti vikend? A kdyz uz tam budete, nechat tchyni klidne mimco rozmazlovat pod podminkou, ze se alespon trochu bude venovat i starsim? Tchyni to rikat nemusite, ze jste si rekli 1× za 3 tydny, ale rict ji, ze treba tento vikend jedete na lyze a pristi vikend ma oslavu nejaky kamarad ditete (samozrejme nelhat, ale udelat si program), tak ze dorazite ten dalsi vikend.
- Citovat
- Upravit
5.2.17 13:15
No promin, je ti 26, tři děti, další vztah se rozpadá, věděla jsi že je mamánek, přesto s ním máš dítě, máte krizi, stejně šup svatba…z takové snachy bych taky nebyla na větvi 
Chování tchýně je tedy strašné, ale hlavní problém je ve tvém vztahu s manželem…píšeš jen samé problémy, milenky, odstěhování a to jste spolu chvíli…
pokud tohle všechno pominu, moje rada je: domluvit kompromis, ať si chlap to malé bere sám k tchýni jednou za 14 dní, ty tam s dětmi být nemusíš, prostě jsou to jejich nevlastní děti a ty jim nevnutíš, tak proč to lámat přes koleno 
, o to víc bych se jim věnovala já sama a mají i jiné prarodiče?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
