Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sumaya píše:Eneer píše:To je dobře, že máte takovej hezkej vztahSumaya píše:
Myslím, že nepřeháníš. Já, kdybych viděla, že tchýně si pořídila postýlku, duchny a kočárek, tak by mě to asi vylekalo, přece je to tvoje dítě a taky bych měla pocit, jako kdybych ho porodila jí. Nevím, příjde mi zo divný.Jj, taky se mi to zdálo moc… připadne mi, že je na hraně mezi tím, co chce ona a tím, aby nás neobtěžovala, přitom dělá vše pro to, abych na ni nezanevřela a ona mohla být v kontaktu s malým, ještě bych měla podotknout, že mě má ráda jako dceru, jako takhle ji nemám co vytknout…
Bubulina, díky za názor…Když se babička stará, tak je to super. Já teda dítě zatím nemám. Zkusila jsem se vžít do tvé situace a příjde mi, že se tchýně chce starat až moc, ale vše má svoje hranice. Tím se nechci nikoho dotknout.
Máš pravdu… jen já nevím, jak z toho ven a jak si to srovnat v sobě…
Ano, myslím, že přeháníš.
Pořídila postýlku, peřinky - no a co jako?
Těšila se, že z ní bude babička… každá to holt prožívá jinak, kdoví, jak to budeme prožívat my…
Jestli Ti vadí každodenní návštěvy (mně by vadily), tak je prostě omez - píšeš, že tchyni stačí naznačit a hodí zpátečku, takže s tím nebude problém.
Máš teprve tříměsíční dítě, ještě sis ho „nenamaminkovala“ - počkej za rok dva, jak budeš ráda, že Ti ho má kdo pohlídat a že ta osoba má kvality, o kterých sama píšeš.
A že by dítě mělo babičku radši než mámu, to je blbost. Fungují-li rodinné vztahy tak, jak mají, je každá z nich jedinečná, nenahraditelná a nezastupitelná. Babička je kouzelné rozmazlovací útočiště, máma je střed vesmíru a životní jistota.
Co bychom jiné daly za babičku, jakou máš Ty…
Eneer píše:Luminar píše:Mě by to možná ani tak nevadilo, kdyby tu byla kratší dobu… spíš ve mě občas vyvolává pocit, že ji malého snad odpírám, když tu nemůže být dýl… ale to ona nedá nijak najevo..
Myslím že přeháníš, ale jen trošku… Dítě ví kdo je jeho máma a nemusíš se bát o pozice, když je s tchýní řeč, tak jí o tom můžeš povědět, ne? A nebo stačí říct, že jí zavoláš až budeš potřebovat, že nemusí jezdit každý den, že chceš byt s miminkem sama, a že je tak ochotná, a vstřícná to je dobře… ale co to plácám, to přece víš… Chce to jen nastavit hranice, a to je jen na tobě…
Dovolím si dát ti jednu radu, pokud táto domněnka tě trápí delší dobu, je načase promluvit o tom s tchyní a na rovinu se zeptat, když to neuděláš, po čase to muže přerůst v něco co naruší pohodu váších rodinných vztahu…
No, za sebe můžu říct - příliš starostlivá tchýně - raději žádná tchýně. Mám VELMI starostlivou tchýni a když to slyší některé holky, tak mě bombardují „buď ráda, naše se nezajímá“. To raději nezájem, ale fakt!!!
Zažila jsem obojí a lepší, když se nestará, než když je toho moc…
Jeden čas jsem měla pocit, že naše manželství není já a manžel, ale manžel, tchýně a já tam někde vzadu. Začalo mi to dost vadit.
Ono stokrát nic umoří osla!!!
Není to, že je u vás denně, krapet moc?
Jasan jestli Ti to nevadí, pak není co řešit… Ale zdá se mi to hodně, denně… přeci jen…
![]()
Eneer píše:
Přesně,žížalka0 píše:Taky jsem spíš uzavřenější typ, co má ráda svůj klid, hlavně doma… proto jsem ty návštěvy přeorientovala na dopoledne, kdy jsem sama doma, než aby dojela večer, kdy už je doma manža, atd… je to složitý…
jestli ti milá Eneer nebude vadit, že ti píše nerodičkatak bych tě chtěla utěšit, mě osobně by to asi vadilo, mám moc hodnou maminku, ta by tak ráda byla u nás každý den, ale mě to vadí, jsem jiný typ, asi po tátovi, mám ráda svůj klid s manželem… zas tolik nevyhledávám společnost, ráda se vídám s kamarádky, ale doma je doma, každý to má prostě jinak a tchýně, tak to je taky poklad, je pro mě smůla, že je úplně stejná, jako moje matka, vím, že až se nám jednou narodí mimi, tak budu mít to samé ale dvojí jako ty…
mám je MOC ráda, chran bůh, ale… chci, aby jsme byli hlavně já, manžel a miminko, abych si ho užívala plnými doušky… celou rodinu moc miluji, nechci je nikdy ztratit, ale NIC SE NEMÁ PŘEHÁNĚT, naprosto s tebou souhlasím, nemyslíš to špatně, máš ji ráda, ale kdyby jezdila 2-3 do týdne, tak se nic nestane a vy ženský hned nedělejte, BŮH VÍ CO, zas někdo neřekl…
Ano Eneer, já sama se vžívám do kůže druhého, když jsme na návštěvě a hned za hodinu za dvě, chci jít s manželem domů, oni nedokáží pochopit, že je nám blbé tam být dýl, když nám by to samotným vadilo, je mi to možná i trochu líto, ale s manželem jsme naprosto v tomto stejní, máme rádi své pohodlí, svoje teplo domova a dítě k tomu??, no to by byl náš sen, proto se taky tak snažíme
maminky milujem a vím, že když je budu žádat o hlídání malého, tak se asi servou
, jsem za ně moc ráda, vím, že to každá maminka nemá a je mi to líto,
ale …vid Eneer
prostě tě chápu!!! ![]()
Davdan píše:
No, za sebe můžu říct - příliš starostlivá tchýně - raději žádná tchýně. Mám VELMI starostlivou tchýni a když to slyší některé holky, tak mě bombardují „buď ráda, naše se nezajímá“. To raději nezájem, ale fakt!!!
Zažila jsem obojí a lepší, když se nestará, než když je toho moc…
Jeden čas jsem měla pocit, že naše manželství není já a manžel, ale manžel, tchýně a já tam někde vzadu. Začalo mi to dost vadit.
Ono stokrát nic umoří osla!!!
Není to, že je u vás denně, krapet moc?Jasan jestli Ti to nevadí, pak není co řešit… Ale zdá se mi to hodně, denně… přeci jen…
![]()
Mluvíš mi z duše!
Luminar, toho se právě bojím, že to ve mě pak bude narůstat… budu muset být asi tvrdší a víc si stát za svým a popř. ve vhodné chvíli si o tom promluvit…
Eneer píše:
Luminar, toho se právě bojím, že to ve mě pak bude narůstat… budu muset být asi tvrdší a víc si stát za svým a popř. ve vhodné chvíli si o tom promluvit…
Já si o tom vím své, dlouho jsem se trápila fakt pro nic… Komunikace je dar k nezaplaceni, jen ho použit…
BohunkaP píše:
Co bychom jiné daly za babičku, jakou máš Ty…
Tak přesně tohle slýchávám!!! A FAKT bych vřele přála všem, které nemají zkušenost s přehanou péčí, aby ji zažily. Pro ženy, které prostě neumí nastavit hranice (bojí se zranit tchýni…), je to strašné utrpení.
Když se babi nestará, je nám to líto, ale naučíme se s tím nějak žít a na jejich pomoc už nespolíháme. Ale když máme přesný opak - je to strašně psychicky náročný a vysosává to energii, pořád něco řešit, hlídat, nastavovat hranice, bát se abych neurazila, nezranila, aby byla spokojenost na všech frontách… ufuf!! ![]()
Příspěvek upraven 10.07.11 v 21:20
Eneer píše:
Luminar, toho se právě bojím, že to ve mě pak bude narůstat… budu muset být asi tvrdší a víc si stát za svým a popř. ve vhodné chvíli si o tom promluvit…
ano, promluvit, to je ten nejlepší způsob, je vidět, že jste obě velmi milé a inteligentní osoby, nemusíš se bát, že když ji to navrhneš opatrně, že by se na tebe naštvala…
Davdan píše:BohunkaP píše:
Co bychom jiné daly za babičku, jakou máš Ty…Tak přesně tohle slýchávám!!! A FAKT bych vřele přála všem, které nemají zkušenost s přehanou péčí, aby ji zažily. Pro ženy, které prostě neumí nastavit hranice (bojí se zranit tchýni…), je to strašné utrpení.
Příspěvek upraven 10.07.11 v 21:20
Když se babi nestará, je nám to líto, ale naučíme se s tím nějak žít a na jejich pomoc už nespolíháme. Ale když máme přesný opak - je to strašně psychicky náročný a vysosává to energii, pořád něco řešit, hlídat, nastavovat hranice, bát se abych neurazila, nezranila, aby byla spokojenost na všech frontách… ufuf!!
jééééééé, brrrrr nechtěla bych to zažít…
Davdan píše:BohunkaP píše:
Co bychom jiné daly za babičku, jakou máš Ty…Tak přesně tohle slýchávám!!! A FAKT bych vřele přála všem, které nemají zkušenost s přehanou péčí, aby ji zažily. Pro ženy, které prostě neumí nastavit hranice (bojí se zranit tchýni…), je to strašné utrpení.
Příspěvek upraven 10.07.11 v 21:20
Když se babi nestará, je nám to líto, ale naučíme se s tím nějak žít a na jejich pomoc už nespolíháme. Ale když máme přesný opak - je to strašně psychicky náročný a vysosává to energii, pořád něco řešit, hlídat, nastavovat hranice, bát se abych neurazila, nezranila, aby byla spokojenost na všech frontách… ufuf!!
Je to tak, jak píšeš…
Zítra asi teda začnu „naznačovat“, snad to bude stačit… možná by prozatím satčilo napsat sms: „Dneska nemusíte jezdit, kdybych dyžtak potřebovala pohlídat, dala bych vědět…“ uf…
Davdan píše:BohunkaP píše:Pro ženy, které prostě neumí nastavit hranice (bojí se zranit tchýni…), je to strašné utrpení.
Co bychom jiné daly za babičku, jakou máš Ty…
To ale není chyba těch babiček - pak je potřeba zapracovat sama na sobě a na vlastní asertivitě. ![]()
Tchyně, jejíž snacha „prostě neumí nastavit hranice“, možná ani neví, že ta snacha má nějaký problém. Když jí o něm neřekne… ![]()