Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Reenia tak to zkonzultuj s lékařem. Vidím to stejně jako Milli.
@Milli doktorka mi rekla, ze je to na me rozhodnuti, jelikoz me zna a vi, ze jsem takovy samorost, co se tyka lecby, tak mi uz nic nevnucuje. Ale chodim jeste k jine doktorce a ta zhodnotila situaci tak, ze si mam vzit 3 davky a pak k ni mam prijit a uvidime, co bude dal.
@Milli - No tak, hlavně ať se cítíš dobře i nadále. Ono je těžké se ptát, co to s člověkem udělá. Každý má od začátku jiný vývoj nemoci, počet atak atd. Tudíž opravdu nezbývá než doufat, že bude vše v pořádku.
Nemám ani takový strach z porodu, ale až se miminko narodí, tak nebudu mít moc času na odpočívání. Bojím se spíš, že to noční vstávání, únava mě převálcuje. ![]()
@klarucha - já to mám trochu jednodušší v tom, že je to moje třetí miminko, takže ty základní fígle mám vyzkoušený. Navíc nejstarší syn je prvňáček a hodně pomáhá a oboje prarodiče jsou v důchodu, bydlí 5 km od nás a kdykoliv ochotně pomůžou. Taky jsem se po porodu zabývala hlavně tím, aby byly obstarané děti, vše ostatní počká.
@Milli - No tak to tiše závidím. A třetí miminko? Jé. Zrovna ty jsi ten příklad, co vyvrací ty řeči doktorů, že když už dítě, tak pouze jedno, že dvě jsou pro nás nezvladatelné. Občas mi přijde, že z nás dělají bůh ví co… Přitom né každý je na vozíku nebi trvale nějak omezen ![]()
A jinak pracuješ, když nejsi na mateřské? Já mám sedavé zaměstnání, tak se to zvládnout dalo. Dr. mi ale hned napsal neschopenku, když jsem otěhotněla. Už nevím, jak zaplácnout ten čas.
Já mám oporu v manželovi, mamince, takže na ty začátky než zajedu do těch kolejí. Sama nebudu.
@klarucha - mě diagnostikovali RS až po druhém porodu. Měla jsem jednu slabou ataku, dostala jsem interferony a po dvou letech kontrolní MR ukázala, že je nález pořád stejný. Malá byla plánovaná tak napůl, ale s vědomím neurologa v centru.
Před dětma jsem pracovala taky v kanceláři. Bavilo mě to, ale už se tam nevrátím - blbá pracovní doba vzhledem k dětem. Budu hledat něco na půl úvazku, nebo kdyžtak zůstanu pár let doma.
@Milli - A jakou jsi měla první ataku po tom porodu? Mně svědělo pouze předloktí levé ruky. Pak to došlo do stádia, kdy jsem skončila na 14 dní nechodící na vozíku. Od té doby také pouze slabé ataky.
Vždyť jo. Já pak dělala také pouze na půl úvazku, dost času na všechno. V práci jsem neusínala a opravdu mě to vyhovovalo. Někde je to problém sehnat, ale dá se to, když se hledá. Já nejdříve nastoupila na plný a po půl roce na zkrácený. Udělali mi dodatek ke smlouvě a bylo to.
@klarucha - bylo to rok po druhém porodu, slabý zánět očního nervu (pořád jsem kojila, po dg. jsem odstavila). Viděla jsem na jedno oko jako přes tenký igelit, zamlženě. Zmizelo to samo tak do 2 týdnů. Do pěti měsíců jsem dostala injekční léčbu, celého dva a půl roku bylo bez ataky, pak jsem otěhotněla, porodila a teď se vrátím k injekcím.
Ataka zůstala bez následků, mám EDSS 0.
Příspěvek upraven 11.03.13 v 12:24
@Reenia Taky bych z tech kortikoidu nebyla nadsena. Ja bych se to asi taky snazila obejit, polid bych citila, ze ta ataka neni tak silna… V podstate jsem to tak i v tom tehotenstvi mela. Doktorka mi tenkrat kortikoidy nedala a nevyhodnotila to jako ataku, ale treba tedka jsem u jiny a ta to zpetne jako ataku bere… takze babo rad! Nezavidim Ti to rozhodovani!
A jinak, k poctu deti pri RS. Ja to vidi tak, ze pokud po druhem touzim a citim, ze k nam proste patri, tak do toho pujdeme. A pokud to se mnou jednou bude spatny, tak jich na me aspon bude vic
To je trochu cerny humor, ale proste bych chtela jeste (aspon) jednou zazit to vsechno kolem mimina a hlavne i to, co mam ted s nasim Matesem Je to proste krasny zivotni obdobi ![]()
Já mám tedy obě dvě holky při RS. První jsem myslela, že budu mít jen jedno. A až se narodila druhá, tak mě došlo jak to bylo ode mne sobecké.
Jinak prvni ataka - celkem tezky zanet ocniho nervu se taky „vztrebal“ bez kortikoidu. Ale ja to mam teda s nasledkama. To oko uz neni 100%. Horsi prostorove videni apod. Treba mi pani v lahudkach podava zabalenej salam a ja sahnu vedle. Ale to je kdyz se fakt na to nesoustredim
Jinak uz to ani moc nevnimam.
Jo a k tem atakam po porodu. V uzavrene skupine jsme se shodly, ze u 75% z nas prisla ataka 3-4mesice po porodu.
@klarucha Já si už přesně celou tu práci nepamatuju, už je to skoro rok, co jsem to četla. myslím, že se tam psalo, něco v tom smyslu, co říkáš, že v těhotenství dobrý a v šestinedělí může dojít k nárůstu atak, ale celkově se nemoc těhotenstvím nezhorší. Oni ti tady ale holky asi poradí lépe. Jen bych se asi nechala poslat někam do poradny pro ty hodně rizikové těhule. Koukala jsem, že jsi z pardubic, tak bych asi se nechala poslat do HK do rizikovky. Přeci jen je to fakultka a mají trochu jiné možnosti léčby. Myslím taky, že jsem tam něco četla o podávání imunoglobulínů po porodu, aby se předešlo těm atakám. Ale fkt si uplně přesně celou tu práci nepamatuju. Až uvidím kamarádku domluvím se s ní, jestli by mi to ještě jednou nedala přečíst. My jsme spolu jen opravovali hrubku a slovosled ve větě. byla jsem jen nezávislý čtenář.
@melerovka - Ještě jsem se k tomu časově nedostala, zítra se to pokusím vyhledat a přečíst ať jsem o něco znalejší. V Pardubickém MS centru mi říkali, že je nutnost do 24 hodin od porodu podat imunoglobulín. Teď řeším zase zdravotní problémy maminky. Má cukrovku, od ní neuropatii a zítra jí čeká vyšetření, kde vyloučí postižení jater, ledvin popř. nádor. Jsem z toho na prášky. Nedávno mi odešla babička a teď trnu, co máma. V klidu být asi nemůžu. Modlím se aby to dopadlo vše dobře a my mohli být konečně chvíli všichni v klidu.
Já dlouho ataku neměla. Spíš jsem měla ty každodenní problémy. Brnění, únava, necitlivost. A když ataka, tak pěkně do očí. Ale vše vždy srovnal Solumedrol.
@klarucha jo,ty imunoglobulíny jsem myslela.moc ti přeju, ať s maminkou to dopadne dobře. Přeju pevné nervy a hodně sil, aby jsi všechno zvládla.
@klarucha píše:
V Pardubickém MS centru mi říkali, že je nutnost do 24 hodin od porodu podat imunoglobulín.
Není. Jedině kdyby v průběhu těhotenství byla nějaká těžší ataka a bylo jí třeba zaléčit. Já je například nedostala. A nejsem si jistá, ale myslím, že s nima se nesmí kojit.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.