Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Prelesta píše: Více
Ale vždyť to tu píšu od začátku.
Pokud to otevřel takto a neřešil to potají, tak musel vědět, že to vyvolá zásadní konflikt.
Nejspíš měl i připraven scénář co dělat, kdyby vyšel výsledek jinak.
Připouštím od začátku možnost, že si zakladatelka vybrala bl***, který to vůbec nedomyslel. Pak ovšem byla zásadní chyba už v výběru partnera.
@Anna766 píše: Více
Nemyslím, že by to tu někdo tvrdil.
Osobně si myslím, že by to měl přiznat a snažit se pokud možno rozdělit péči spravedlivě mezi všechny děti. Úplně to dítě odříznout je podle mě špatně.
Prakticky je to ovšem téměř nemožné.
@Ruxas píše: Více
Zcela upřímně mi to taky nedává smysl.
Rozdíl je v tom, že ty si domýšlíš něco ve smyslu, že ten muž je nevyrovnaný jedinec (dost možná máš pravdu)
Já domýšlím, že nám zakladatelka hodně věcí zamlčela - třeba to, že těch sporů měli víc.
Jak to v pomyslném příběhu bylo skutečně se asi nedozvíme. ![]()
@Ruxas píše: Více
Naprosto rozumím tomu co píšeš.
Jak jsi napsala - žena slyší obě ty věci zároveň. A současně se tím možná snaží na úrovni podvědomí chránit to dítě.
Muži vnímají ty věci odděleně.
@Josef_t píše: Více
Takže podle Tebe za to může zakladatelka, ať to je tak či onak. I kdyby špatným výběrem partnera. Ne ten chlap, že neumí myslet a domyslet následky svých činů.
Podle mě nedokázal vůbec domyslet, co tím způsobí. A co znamená možnost, že dítě není jeho - tedy nevěra manželky. A není to schopen pobrat ani teď, když se mu už rozpadlo manželství.
@Josef_t: „Jak jsi napsala - žena slyší obě ty věci zároveň. A současně se tím možná snaží na úrovni podvědomí chránit to dítě.
Muži vnímají ty věci odděleně.“
No a v tom je právě ten problém, že manželovi zakladatelky pořád nedochází, že mezi „dítě není moje“ a nevěrou manželky je rovnítko. Jak jinak by se stalo, že by dítě nebylo jeho než nevěrou?
Na Ducha svatého to asi svádět nebude, že?
Nevím, proč v rozpadu vztahu pořád hledáš něco jiného. On v tom opravdu žádný jiný problém být nemusel. Chlap se ukázal „v pravém“ světle, že je schopný ženu delší dobu deptat a nevěřit jí. A to je problém dost zásadní. ![]()
@Josef_t píše: Více
Tady s Tebou souhlasím. Chlap by opravdu měl péči rozdělit spravedlivě mezi všechny děti, vždyť jsou jeho všechny a má za ně odpovědnost.
Ale pro manželku/životní partnerku to je zcela jistě velká rána. A i když ona nebude vychovávat to dítě v domnění, že je její biologické, tak jako je to v případě „kukačky“, je jasné, že minimálně nějaké zdroje, ne-li i nějaký čas toho muže, bude muset obětovat tomu dítěti - protože SJM nebo společné hospodaření, dědictví atd. Takže to pro tu ženu je také velmi těžké. Nehledě na to, že aby to dítě vůbec vzniklo, musel jí být manžel nevěrný.
@Prelesta píše: Více
Teda tebe bych nechtěla za tchyni, ale mám kluky a když tu čtu dnešní mladou generaci, tak se skoro bojím, co si dotáhnou do chalupy. Ale úplně se děsím, že dospělá dcera narazí na typ tchyně co ty, naštěstí se věnuje postgraduálu a na plození nemá čas
@Prelesta píše: Více
Ja se přiznám, ze partnerovýho levobočka bych nedala, citově vůbec a hlavně jak by se to provalilo, tak bych vztah ukončila ihned a hlavně kvůli vypořádání majetku, aby se mým dětem neukrajovalo ze společného majetku cizím dítětem, navíc vzniklém z nevěry, tak to ani náhodou. A upřímně i ten čas věnovaný levobočkovi by mi vadil, protože by to bylo na úkor času otcem věnovaným mým dětem. Jo a pak ta vidina pravidelně navyšováných alimentů po dobu čtvrtstoletí, to ani náhodou ![]()
@Prelesta píše: Více
Já ani ne. Kdyby syn měl pochybnosti a udělal to, dobře, ale jako babička bych se do toho nepouštěla.
@Josef_t píše: Více
Tak jsou totálně blbí když to vnímají odděleně. Protože to jaksi oddělit nejde.
@Anna766 píše: Více
Tak jako skutečně tohle oddělit nejde, neboť k nevěře by muselo dojít.
Mně tím manžel vyhrožoval, ještě než jsem otěhotněla, že by si nechal udělat testy otcovství…nevím, nakolik vážně to myslel, možná jen papouškoval názor nějakého kamaráda. Naštěstí obě děti, když se narodily, vypadaly jako jeho kopie, takže nebylo třeba.
Naštvalo by mě to, ale ne tak, že bych se rozcházela. Také jsem se jednou v životě ocitla v situaci, kdy jsem otěhotněla a nebyla si jistá otcem (krátce po rozchodu, styk s dlouholetým kamarádem, následně návrat k původnímu partnerovi), ale nakonec šlo o zamlklé těhotenství, takže jsem nějaké dilema řešit nemusela. Anonym - citlivé informace.
@Anonymní píše: Více
Vyhrožoval? Takže ti nevěřil už před početím? No, divím se že s ním ty děti máš.
A nebojte se dítě o otce nepřijde. Otec žije a budou se setkávat. On se sice občas o něco pokusy, například. včera donesl květiny (byli jsme spolu kočárkovat) ale odmítám se s ním bavit o nás, o dceři mu řeknu všechno na co se ptá. Já už jen chci, aby pochopil, že náš vztah skončil a nesnažil se o nic.
@Anonymní píše: Více
Ono mu to casem dojde, nic jineho mu nezbyde.