Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Učitelky mluví nespisovně/dialektem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.1.17 15:50
Tak tohle by mi vadilo, podle mě má učitelka mluvit spisovně. Já třeba spisovně moc nemluvím, ale vím, kdy je to potřeba a ve škole jsem spisovně mluvila, protože se tam tak mluvilo. Jak má to dítě rozlišit, co je správně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:52
Pokud bydlíte tam, kde píšete, je spisovná čeština tím nejmenším problémem. Mě se dostalo do ruky toto a teď trnu hrůzou, co zjistím dál!!! I když je to starší kauza, na podstatě věci to nic nemění ****
edit admin - odstraněn odkaz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:53
@Svistice píše:
Spisovná nměčina? Jsi upadla, kde v Německu prosím Tě mluví Hochdeutsch? Vždy ťo do roku 1871 nebyla ani jedna země. Jeď do Švábska nebo Bavorska a lidi nad 60 tam kolikrát spisovnou němčinou vůbec neumí v konverzaci použít.
Ale neupadla, jen si nerozumíme. 
Já nemluvím o běžné populaci, jen jsem se snažila vysvětlit, že hochdeutsch byla reálná řeč, kterou určitá vrstva skutečně mluvila. Proto mohla být pro někoho mateřskou řečí, tedy pro nejvyšší šlechtu.
Na rozdíl od spisovné češtiny, která je zcela umělým jazykem.
Mimochodem už otázka „KDE se v Německu mluví hochdeutsch“ naznačuje, jak vnímáme jazyk my Češi - teritoriálně. Ale jazyky, které se vyvíjely jako jazyky dominující síly (třeba ta němčina, angličtina), se vrství nejen podle geografie, ale i podle společenského postavení mluvčího.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 16:06
@Bábrdl píše:
Ale neupadla, jen si nerozumíme.
Já nemluvím o běžné populaci, jen jsem se snažila vysvětlit, že hochdeutsch byla reálná řeč, kterou určitá vrstva skutečně mluvila. Proto mohla být pro někoho mateřskou řečí, tedy pro nejvyšší šlechtu.Na rozdíl od spisovné češtiny, která je zcela umělým jazykem.
Mimochodem už otázka „KDE se v Německu mluví hochdeutsch“ naznačuje, jak vnímáme jazyk my Češi - teritoriálně. Ale jazyky, které se vyvíjely jako jazyky dominující síly (třeba ta němčina, angličtina), se vrství nejen podle geografie, ale i podle společenského postavení mluvčího.
Jo tak. Tak ale tady spisovnou češtinou také lidé doma mluví. Já osobně schopnost používat spisovnou češtinu beru za atribut určitého intelektuálního, společenského a vzdělanostního statutu člověka. Něko sortuje lidi podle nášivek na mikině, mě stačí aby otevřeli pusu (mluva, zuby).
Edit: Nicméně několik mých německých spolužáků, z různých částí Německa, mi potvrdilo, že s Hochdeutsch se setkali až ve škole, doma se tak nemluvilo. Pouze jedna holčina říkala, že oni doma zásadně nemluvili dialektem (ač ze silně dilektového švábska), protože tatínek si potrpěl, že oni jsou Ti vzdělaní a schwäbisch mu nesmí přes práh.
Příspěvek upraven 27.01.17 v 16:08
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 16:06
@radkka píše:
Vysvětlí mi někdo, co je na „přijdu dýl“ tak strašného? Nikdy jsem nezaznamenala, že by to někomu vadilo a je to pro mě naprosto přirozené slovní spojení, takže by mě zajímalo, co je na tom podle vás tak dráždivého
Nečetla jsem zatím zbytek diskuze, ale správně je přijdu později. Dýl nebo déle se používá ve slovním spojení bude to trvat déle. Přijdu dýl mi taky rve uši, možná by se dalo použít: budete muset déle čekat? Použití slova dýl pro jednorázovou akci je nevhodné.
Být v kůži té učitelky, tak se při opravování téhle slohovky chytnu za nos. Učitelka češtiny by se alespoň mohla snažit o spisovný jazyk a jít dětem příkladem. Jsem soukromá lektorka mimo jiné cizích jazyků a dávám si velmi pozor, abych mluvila spisovně i v cizím jazyce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 16:19
@Svistice píše:
Jo tak. Tak ale tady spisovnou češtinou také lidé doma mluví. Já osobně schopnost používat spisovnou češtinu beru za atribut určitého intelektuálního, společenského a vzdělanostního statutu člověka. Něko sortuje lidi podle nášivek na mikině, mě stačí aby otevřeli pusu (mluva, zuby).Edit: Nicméně několik mých německých spolužáků, z různých částí Německa, mi potvrdilo, že s Hochdeutsch se setkali až ve škole, doma se tak nemluvilo. Pouze jedna holčina říkala, že oni doma zásadně nemluvili dialektem (ač ze silně dilektového švábska), protože tatínek si potrpěl, že oni jsou Ti vzdělaní a schwäbisch mu nesmí přes práh.
Příspěvek upraven 27.01.17 v 16:08
Spisovná čeština je umělá řeč. Nelze vyloučit, že dva lingvisté mohou doma mluvit spisovně, ale nebude to moc rozšířený jev.
Když se podíváš do SSJČ, zjistíš, že v něčem se odchýlí prakticky každý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 16:30
@destrukce protože „v Českých Budějovicích by chtěl žít každý“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 19:20
@radkka píše:
Já chodim dýl v jednom kuse a nikomu to nevadí
Holkám ze severní Moravy to neskutečně trhalo uši. Tak jsem začala říkat, že přijdu pozdějc. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 19:56
@Brontik píše:
Holkám ze severní Moravy to neskutečně trhalo uši.
Mně si ještě nikdo nestěžoval. Už jsem teda pochopila, proč to někomu vadí, ale u nás je to naprosto běžné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 20:53
@Brontik píše:
Holkám ze severní Moravy to neskutečně trhalo uši.
ano, přiznávám, že za „přijdu dýl“ jsem byla dříve ochotná vraždit. Teď už jsem trochu naturalizovaná, takže mi to stále vadí, ale lidé kolem mě jsou stále naživu. Další, co mi rve uši, je „tiskace a psace“.
A bulík byl u nás bulánek - malý polštář, do kterého se krásně bulilo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 21:24
Pak na přesdržku byla hláška spolužačky z VŠ odněkud z Hané „Tož děcka kam se jde slavit (státnice)“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 21:29
Jako učitelka absolutně asi končím Valaštiny sa asi nikdy nezbavím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 21:30
Jako učitelka absolutně asi končím Valaštiny sa asi nikdy nezbavím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 22:57
@radkka @neumisa
Chodila jsem na školu, kde jsme se sešli z celé (bývalé) republiky. Takže nějakou chvíli mi trvalo, že to, že jsem „chudá“, není narážka na mé majetové poměry. (I když, s tím jsem se setkala od Ostraváků i o něco dřív při jiné příležitosti. V tu chvíli jsem si jako studentka mezi pracujícím lidem chudá připadala (fakt jsme moc peněz neměli, ale mně to stačilo), ale nechápala jsem, proč to vytahují („koukni se na ni, jak je chudá“…) )
Zrovna dnes jsem si na to vzpomněla, a tak jsem se ptala dcery, kterou učí paní učitelka z Karviné, jestli jí to také neříká. No jasně, že říká (je to superžížala ). Tak jsem jí to vysvětlila.
No a ze školy si pamatuju, že jedna spolužačka vyprávěla, že byla „nakrmit zajíci“. Tak to jsme na ni taky koukali jak z jara, že mají doma zajíce, zatímco my otatní měli tak maximálně králíky a ještě většinou u babiček .
Rostla jsem, když učitel na fyziku říkal „dolní mez“ a „hoření mez“ .
A já jsem zvláště severomoraváky ničila kromě „dýl“ i „ej“ (např. „malej“ „velkej“ a podobně ). O Budějcích (případně Budějkách) snad ani nemluvě Vždycky mi říkali, že oni mluví líp česky jak my.
Jo a líbilo se mi jejich „bo“ 
Brácha pro změnu jezdil 3 roky do škola do Třebíče a samozřejmě nám to pak vozil domu, takže jeden čas jsme „roužni“ (upraveno k obrazu našemu ) používali celkem pravidelně. Časem to pak zase vymizelo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 23:06
Na nás na ZŠ mluvily učitelky brněnským hantecem, nikomu to nepřišlo divné, mluvíme tak všichni, ale samozřejmě nás učily, že je to nespisovné. Ale teda až někdy na SŠ mi došlo, že některá slova jsou hantecem a spisovná nejsou. Třeba šalina, šufánek a rožnout jsem myslela, že je spisovně, a ono ne. Tyto slova kolem nás používali všichni. Takže klidně ať tak učitelé mluví, ale musí zároveň vysvětlit, jak je to spisovně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
