Urazila jsem tchýni

Napsat příspěvek
Velikost písma:
7355
5.8.23 21:30
@Venetia píše:
taky mi přijde, spis to zakladatelka v tom řevu přeslechla

Ale jdi. Nejvhodnější doba pro odchod z domluvené vícedenní návštěvy je v okamžiku max. několika minut po příjezdu. V době, kdy si nejspíše zakladatelka zavřela dveře na wc zevnitř.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.8.23 01:02

Prostě kdo nezažil, neuvěří. Proč to ti lidé dělají… tam ani nemusí být důvod, někdo to má v hlavě všelijak pomotaný. U zakladatelky jsem samozřejmě nebyla (ale to ani nikdo z těch, kdo tvrdí, že to určitě muselo být jinak), jen konstatuji, že u některých jedinců je takovéhle chování naprosto běžná záležitost a stát se to úplně v klidu mohlo.
Moje máma teď třeba stropila příšernej hysterák, protože táta za volantem nepředjížděl, když mu řekla, ať nepředjíždí :think: Akorát auto dvě místo před náma předjíždět začalo, takže táta slíznul na svou hlavu tolik sprostých nadávek, že říct mi můj partner jedinou z nich, jsem už dávno rozvedená. Pardon za anonym, zas nemusím sypat historky o mé divné matce pod svým nickem.

  • Citovat
  • Upravit
6.8.23 04:48
@dedrichov píše:
Ale jdi. Nejvhodnější doba pro odchod z domluvené vícedenní návštěvy je v okamžiku max. několika minut po příjezdu. V době, kdy si nejspíše zakladatelka zavřela dveře na wc zevnitř.

Já si taky nemyslím, že to přeslechla. Když odcházím z návštěvy a hostitel je zrovna mimo, tak těch pár minut přeci počkám a rozloučím se jako člověk z očí do očí a ne jen houknutím zpoza dveří. Pokud neběžím na vlak nebo jiná urgence. V tomhle vidím jasný úmysl.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.8.23 08:22
@Anonymní píše:
Manžel je pracovně dlouhodobě v zahraničí a já jsem se synem hodně sama. Syn má 3 roky. Tchyně se nabídla, že by přijela na víkend a pomohla mi ho pohlídat, abych měla víc času.Tchyně dnes k večeru dorazila. Syn měl zrovna takovou divokou náladu, jezdil po chodbě na odtážedle a křičel u toho. Tchyně sotva ho viděla hned na mě celkem podrážděně vyjela, jak je možné, že mu tohle dovolím. Odrážedlo prý domů nepatří. Řekla jsem, že tohle máme jen na doma a že jezdit může. Řekla jsem synovi, aby se ztišil, ale ignoroval mě a pořád pištěl. Omluvila jsem se za hlučnost, nabídla jí čaj. Syn pak přinesl židličku a chtěl si podat ze stolu banán. Zase bylo zle
Je to strašně nebezpečné, může spadnout atd. Jakto že ho nedržím za ruku? Zeptala jsem se ve vší slušnosti, co jí na tom vadí. Syn mezi tím patlal banán po stole, načež mi tchýně řekla, že takové nevychované dítě hlídat nebude.
Syn chtěl jít čůrat a byl upatlaný od toho banánu, tak jsem s ním šla do koupelny. Vyjdu z koupelny a vidím, že tchýně odchází že dveří. Myslela jsem, že si jde pro věci do auta, ale ona normálně odjela.
Mobil mi pak nebrala, volala jsem ještě tchánovi a prý si mám vychovat dítě.
Já teď vůbec nevím co mám dělat. Mně to nepřišlo nějak šílené, nevím…Ta reakce mi přijde divná. Nebo ne? Mám ji zítra zavolat a omluvit se?

Nevolala bych, ty jsi už zkusila volat.

Já podobně urazila tchýni, když jsem přijela s mladším dítětem z porodnice.

Když mě manžel odvezl do porodnice, tchyně se druhy den nečekaně objevila u nás doma, aby manželovi pomohla se starším dítětem (počítal, ze se postará sám). Kompletně mě predelali pokoj pro dítě, srovnali mi vše, tak jak ona považovala za vhodné (já pak vše hledala :roll: ). Když jsem přijela z porodnice, unavená, nevyspala, byla jsem po císaři, takže mě bolelo břicho a chtěla jsem si jít lehnout. Ač jsem řekla, ze jsem unavená a bolí mě břicho, tak mě tchyně nutné ukazovala vše, co tam za ten týden udělali (ještě s podroben, jak jsem neschopna, ze jsem to neudělala sama). Po té, co jsem nevykazovala dostatek nadšeni, ze změn a některé věci jsem si upravila hned (napr. kramliky na prádlo jsem na zemi nechat nemohla, starší mi je rozebiralo), tak se urazila a hned odjela.
Jen tedy na mě tenkrat řval nejen tchán, ale i manžel, ze jsem nevdecna a nemám v sobě ani kousek taktu. :roll: :cert: Od té doby tchýni nemám rada a jezdim tam tak dvakrat do roka. Nikdy se to už neurovnalo.

Taky jsem chvíli měla pocit viny, ze jsem se měla chovat lip, ale časem jsem si uvědomila, ze primárně přestřelila tchyně. Samozřejmě, ze se mi nikdy neomluvila. Když pak rodila svagrova (její dcera), tak se kolem ni chodilo po špičkách a hlavně aby svagrova měla klid a mohla odpočívat.

  • Citovat
  • Upravit
2932
6.8.23 08:26
@Anonymní píše:
Nevolala bych, ty jsi už zkusila volat.

Já podobně urazila tchýni, když jsem přijela s mladším dítětem z porodnice.

Když mě manžel odvezl do porodnice, tchyně se druhy den nečekaně objevila u nás doma, aby manželovi pomohla se starším dítětem (počítal, ze se postará sám). Kompletně mě predelali pokoj pro dítě, srovnali mi vše, tak jak ona považovala za vhodné (já pak vše hledala :roll: ). Když jsem přijela z porodnice, unavená, nevyspala, byla jsem po císaři, takže mě bolelo břicho a chtěla jsem si jít lehnout. Ač jsem řekla, ze jsem unavená a bolí mě břicho, tak mě tchyně nutné ukazovala vše, co tam za ten týden udělali (ještě s podroben, jak jsem neschopna, ze jsem to neudělala sama). Po té, co jsem nevykazovala dostatek nadšeni, ze změn a některé věci jsem si upravila hned (napr. kramliky na prádlo jsem na zemi nechat nemohla, starší mi je rozebiralo), tak se urazila a hned odjela.
Jen tedy na mě tenkrat řval nejen tchán, ale i manžel, ze jsem nevdecna a nemám v sobě ani kousek taktu. :roll: :cert: Od té doby tchýni nemám rada a jezdim tam tak dvakrat do roka. Nikdy se to už neurovnalo.

Taky jsem chvíli měla pocit viny, ze jsem se měla chovat lip, ale časem jsem si uvědomila, ze primárně přestřelila tchyně. Samozřejmě, ze se mi nikdy neomluvila. Když pak rodila svagrova (její dcera), tak se kolem ni chodilo po špičkách a hlavně aby svagrova měla klid a mohla odpočívat.

Ty já ti nevím, ale za mě teda primárně přestřelil tvůj chlap :think: omluvil se alespoň?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5696
6.8.23 08:47

Nic tak hrozného se podle mě nestalo. Ono to vyšumí, počkala bych. Nicméně já bych takové dítě taky nehlídala, ona to tchyně asi vidí jinak, dnešní výchova je jiná, než bývala dřív. Odrážedlo mi do domu nikdy nesmělo, už kvůli tomu, že je pak všechno omlácené a snažím se učit děti hodnotě peněz, zkrátka, že když se něco omlátí a zničí, tak se bude muset kupovat jiné. Já na takové divoké děti nejsem a doufám, že nebudu mít taková vnoučata, resp. že moje děti nebudou praktikovat „volnou výchovu“, tj. „cochcárnu“. Ale uznávám, že některé děti jsou od přírody temperamentnější a to není nic na moje nervy. I někteří kamarádi našich dětí jsou jak z divokých vajec, co mě sejří nejvíc, že po sobě neumí nic uklidit, všechno roztahají, do bazénu klidně nacapají bahno ze zahrady, chodí bosky po venku a pak chtějí jen tak jít dovnitř, tak jsem začala stanovovat naše interní přísnější pravidla, co se u nás smí a co nesmí, protože mi přijde, že dost těch dětí nemusí vůbec nic, pomáhat, uklízet po sobě a ani poslouchat, nebo třeba zdravit. Když k nám někdo přijde z kamarádů a nepozdraví? :nevim: Zakladatelka má jedno dítě a i to je očividně problém udržet nějak na uzdě, může být myslím ráda, že jich nemá víc, ono to pak sebou automaticky nese trošku přísnější pravidla, aby se matka nezbláznila. Zkrátka, patlání banánů u tříleťáka u nás nehrozilo a odrážedlo už vůbec ne. Nicméně bych to nechala vyšumět, žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. Zakladatelka má zkrátka jiné představy o výchově než tchyně a tchyně asi neodhadla situaci. Je zdravotní sestra, tak má asi s dětmi zkušenost a ví, že když jich je víc, je potřeba je nějak korigovat, třeba si myslí, že má zakladatelka problém ukočírovat jednoho tříleťáka a nechává mu moc volnosti. Možná se aspoň mohla rozloučit, ale já jsem tam nebyla, takže těžkou soudit, jak to opravdu vypadalo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30422
6.8.23 08:56
@Anonymní píše:
Nevolala bych, ty jsi už zkusila volat.

Já podobně urazila tchýni, když jsem přijela s mladším dítětem z porodnice.

Když mě manžel odvezl do porodnice, tchyně se druhy den nečekaně objevila u nás doma, aby manželovi pomohla se starším dítětem (počítal, ze se postará sám). Kompletně mě predelali pokoj pro dítě, srovnali mi vše, tak jak ona považovala za vhodné (já pak vše hledala :roll: ). Když jsem přijela z porodnice, unavená, nevyspala, byla jsem po císaři, takže mě bolelo břicho a chtěla jsem si jít lehnout. Ač jsem řekla, ze jsem unavená a bolí mě břicho, tak mě tchyně nutné ukazovala vše, co tam za ten týden udělali (ještě s podroben, jak jsem neschopna, ze jsem to neudělala sama). Po té, co jsem nevykazovala dostatek nadšeni, ze změn a některé věci jsem si upravila hned (napr. kramliky na prádlo jsem na zemi nechat nemohla, starší mi je rozebiralo), tak se urazila a hned odjela.
Jen tedy na mě tenkrat řval nejen tchán, ale i manžel, ze jsem nevdecna a nemám v sobě ani kousek taktu. :roll: :cert: Od té doby tchýni nemám rada a jezdim tam tak dvakrat do roka. Nikdy se to už neurovnalo.

Taky jsem chvíli měla pocit viny, ze jsem se měla chovat lip, ale časem jsem si uvědomila, ze primárně přestřelila tchyně. Samozřejmě, ze se mi nikdy neomluvila. Když pak rodila svagrova (její dcera), tak se kolem ni chodilo po špičkách a hlavně aby svagrova měla klid a mohla odpočívat.

To je stejný případ - na tebe všichni „řvou“ jen proto, že jsi nevykazovala „dostatek nadšení“ a taktu, ale máš pocit viny (za nedostatek nadšeni, když jsi nic špatného neřekla?) a nikdy se „to neurovnalo“ - prostě ta situace evidentně proběhla trochu jinak. Každý by rád z takových situací jako ten, kdo za nic nemůže, protože ostatní jsou naprostí magoři.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2256
6.8.23 09:23

@hanka.br. já ji věřím, že se to mohlo stát. Z toho, co se tady pise, znám spoustu takových nevyrovnanych lidi plných bolesti, zklamání a nevyzralosti… po sociální stránce se vyvinuli tak do 15 let… a spoustu scén by člověk nevěřil…
U tohoto prispevku zakladatelku chápu, na cizí domácnost se nesahá, jen pokud by mě o to druhá strana poprosila. Ty bys šla ke tchyni domu, když by byla pryč a preorganizovala ji domácnost? Já bych si to nedovolila u nikoho ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1948
6.8.23 09:27
@lovethelife píše:
@hanka.br. já ji věřím, že se to mohlo stát. Z toho, co se tady pise, znám spoustu takových nevyrovnanych lidi plných bolesti, zklamání a nevyzralosti… po sociální stránce se vyvinuli tak do 15 let… a spoustu scén by člověk nevěřil…
U tohoto prispevku zakladatelku chápu, na cizí domácnost se nesahá, jen pokud by mě o to druhá strana poprosila. Ty bys šla ke tchyni domu, když by byla pryč a preorganizovala ji domácnost? Já bych si to nedovolila u nikoho ;)

A to počas toho ako bola v nemocnici na veľkej brušnej operácii. A keď sa celá v bolestiach vráti domov, ani by ju nenechala ľahnúť.
Tam je v podstate jedno čo bolo povedané, to okolie sú úplní magori aj keď by im nadávala sprosto ako dlaždič.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
163
6.8.23 09:35
@hanka.br. píše:
To je stejný případ - na tebe všichni „řvou“ jen proto, že jsi nevykazovala „dostatek nadšení“ a taktu, ale máš pocit viny (za nedostatek nadšeni, když jsi nic špatného neřekla?) a nikdy se „to neurovnalo“ - prostě ta situace evidentně proběhla trochu jinak. Každý by rád z takových situací jako ten, kdo za nic nemůže, protože ostatní jsou naprostí magoři.

Proč by měla EVIDENTNĚ situace proběhnout jinak? Taky znám v rodině absolutně jiný přístup k různým členům rodiny. A ano… Někdy se lidé chovají jako k onuci k někomu, jen tak… Bez příčiny… Stačí tady tisíckrát omýlané vykaní… Jaktoze mě nenabidla, když se chovám slušně a Máňa je se švagrem chvíli a tykají si… Proč když moje děti týkají, manžel taky a já jediná nemůžu a nic jsem neudělala… Prostě někdo jedna s despektem a dokáže se chovat jako hovado jen tak… Bohužel

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.8.23 10:06
@goldbear píše:
Proč by měla EVIDENTNĚ situace proběhnout jinak? Taky znám v rodině absolutně jiný přístup k různým členům rodiny. A ano… Někdy se lidé chovají jako k onuci k někomu, jen tak… Bez příčiny… Stačí tady tisíckrát omýlané vykaní… Jaktoze mě nenabidla, když se chovám slušně a Máňa je se švagrem chvíli a tykají si… Proč když moje děti týkají, manžel taky a já jediná nemůžu a nic jsem neudělala… Prostě někdo jedna s despektem a dokáže se chovat jako hovado jen tak… Bohužel

Ano, je to bohužel tak. Moje máma opakovaně u nás doma kritizovala uspořádání domácnosti, výchovu dětí, děti jako takové, manželovy rodiče,… Sekyruje mě, nadává, kritikou nešetří. Když se ptám, jestli by se tak chovala k cizím lidem, řekne, že ne, ale že ke mně, jako nejbližší, si to může dovolit. Paradox toho, že se tedy k nejblizsimu člověku chová nejhůř, nechápe. Mluvit se s ní o tom nedá. Odmítá se vzdát fyzických trestu a výchovy mých dětí. No…bohužel se vídáme minimálně. Co se dá dělat.

  • Citovat
  • Upravit
2932
6.8.23 10:20
@lovethelife píše:
@hanka.br. já ji věřím, že se to mohlo stát. Z toho, co se tady pise, znám spoustu takových nevyrovnanych lidi plných bolesti, zklamání a nevyzralosti… po sociální stránce se vyvinuli tak do 15 let… a spoustu scén by člověk nevěřil…
U tohoto prispevku zakladatelku chápu, na cizí domácnost se nesahá, jen pokud by mě o to druhá strana poprosila. Ty bys šla ke tchyni domu, když by byla pryč a preorganizovala ji domácnost? Já bych si to nedovolila u nikoho ;)

Hele já to chápu. Každopádně tady tchýně nepřišla sama a neorganizovala cizí domácnost. Byl tam i ten chlap, který tam byl doma, je to i jeho domácnost a i on organizoval (třeba i ti tchýni on požádal)a nakonec to byl ten chlap, který na svou ženu rval po porodu. Ale ona to nikdy neodpustila tchýni, s ní vztahy ukončila, ale chlap jakoby nic :nevim: mě by to tedy mnohem víc mrzelo a bolelo od muže

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2788
6.8.23 10:46

Zakladatelko doufám že jsi ji už nevolala a necháš to být. Nebyl to nakonec celkem fajn víkend? :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7355
6.8.23 12:44
@Anonymní píše:
Ano, je to bohužel tak. Moje máma opakovaně u nás doma kritizovala uspořádání domácnosti, výchovu dětí, děti jako takové, manželovy rodiče,… Sekyruje mě, nadává, kritikou nešetří. Když se ptám, jestli by se tak chovala k cizím lidem, řekne, že ne, ale že ke mně, jako nejbližší, si to může dovolit. Paradox toho, že se tedy k nejblizsimu člověku chová nejhůř, nechápe. Mluvit se s ní o tom nedá. Odmítá se vzdát fyzických trestu a výchovy mých dětí. No…bohužel se vídáme minimálně. Co se dá dělat.
:hug:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9065
6.8.23 12:49

Tak pokud bydlíte v domě a neotravujete tím odrážedlem sousedy tak bych to jako velký problém neviděla. Spíš tchýně už nemá nervy na malé, roztáhlé děti Měla bys dítě zkusit učit, že ne každý je zvědavý na jeho hulákání. Mě vždycky fascinuje, jak všechno je normální…že člověk neslyší vlastního slova…jak vše je roztomilé…ale většinou jen z pohledu rodičů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová