Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A čím si jí urazila? Ona neumí mluvit že ani neřekne že odchází? Neřešila bych, odjela tak odjela
tady ani není co řešit. Dítě asi na zadku sedět nebude, ale hned se urážet a odcházet?
@jednoslunicko píše:
Tak já jsem babička téměř tříletého prcka a musím říct, že i když je spíš hodný, tak jsem někdy za celý den tak unavená, že když přijdou na návštěvu, užívám si ho, ale pak padnu. Vy jste mladé, ale jednou vám bude 50+ a věřte, že ty síly prostě odcházejí. Nechci tím říct, že bych na něco nestačila, ale už prostě nemám ten švih a potřebuju víc ani ne odpočinku, ale klidu. Na hlučné velmi živé dítě některá babi opravdu nemá duševní síly. Ale tohle pochopíte, až budete babičky, zkušenosti jsou holt nepřenositelné. Takže si umím představit, že babi od zakladatelky byla po celém dni unavená a chování prcka a netečnost zakladatelky ji prostě dorazila. Forma mohla být jiná, její odchod chápu.
Souhlas. Tady se nadává na tchýni, ale že snacha je na všechno sama a dítě nechá dělat si co chce, protože už je ze všeho unavená, to je v pořádku. Žádný mužský vzor, tátu vidí občas, ale to je asi v očích uživatelek v pořádku
Ale pozor tchýně, dovolila si říct svůj názor! Ano, ztratila se jak pára nad hrncem, což není v pořádku a to jediný bych jí vytkla.
@Pitaya1 píše:
Normální tříletý dítě patlá jídlo po stole?opravdu to zdejsim matkám přijde normální? Mně tedy ne. V tomhle věku už by mělo vědět, že jídlo není hračka. Patlat jídlo po stole jsem nenechávala dítě ani v době, kdy se učilo jíst. Stejně tak mi přijde ujetý, aby dítě doma jezdilo na odrážedle. Snad to aspoň nebylo v bytě.
Tak úplně super to není, ale dělat z toho katastrofu?
ono každý dítě je jiný a každý rodič má to měřítko a vnímání toho co je a co není zlobení nastavené jinde… Já třeba mam hodně divoký dítě a to měřítko mám prostě jinak než někdo, kdo má prostě přirozeně klidné dítě
ale to, jak se tchýně zachovala mi nepřijde v pořádku. Jako chápu že se třeba necítila na hlídání, když klučina divočil ale mohla to říct jinak… ![]()
@ugluk píše:
@jednoslunicko já tohle naprosto beru, ale opět bych zdůraznila dvě věci:
- Babička dítě už nějaký ten rok zná, ví, jak je divoké a ví, jak ho rodiče vychovávají. Přesto sama od sebe pomoc nabídla na celý víkend, nebyla k tomu nijak nucená.
- Ve chvíli, kdy na místě situaci přehodnotila (dle zakladatelky dítě nedělalo na své poměry nic neobvyklého, takže jsme opět u bodu, že babička to zná a mohla čekat, ale budiž, na změnu názoru má právo)… tak se prostě bez jediného slova zdekovala v okamžiku, kdy byla zakladatelka na záchodě. A tohle dle mého není slušné chování od sebestarší a sebeunavenější návštěvy.
Tak nikdo z nas u toho nebyl, tezko rict, jak to bylo, mame pohled jen z jedne strany. Jen bych rekla, ze mi nektere prispevky prijdou hodne striktni a z koho myslis, ze se stanou ty tvrde protivne tchyne? Ty nepadaji z nebe, ale „vzniknou“ z mladych zen, ktere jsou hned se vsim hotove, vsechno vi nejlip a tchyni by poslaly do haje atd. To budou tchyne k pohledani.
@Zlatývoči píše:
Nevím, přijde mi to divné. Zas tak moc se nestalo, aby babička odcházela v rychlosti bez vysvětlení a rozloučení. Kluk byl rozjívený, to jo, ale to tak bývá, že když přijde návštěva, tak jsou někdy děti jak splašené, předvádí se. Moje tchyně by mluvila rovnou s dítětem, kdyby např patlalo ten banán. To se nedělá tytyty, utíkejte se umýt a utřeme ten stůl.
Možná v tom bylo něco víc, ale to z příspěvku nevyčtu,
Moje tchýně by to řešila úplně stejně.
Díkybohu za ně ![]()
@Anonymní píše:
Manžel je pracovně dlouhodobě v zahraničí a já jsem se synem hodně sama. Syn má 3 roky. Tchyně se nabídla, že by přijela na víkend a pomohla mi ho pohlídat, abych měla víc času.Tchyně dnes k večeru dorazila. Syn měl zrovna takovou divokou náladu, jezdil po chodbě na odtážedle a křičel u toho. Tchyně sotva ho viděla hned na mě celkem podrážděně vyjela, jak je možné, že mu tohle dovolím. Odrážedlo prý domů nepatří. Řekla jsem, že tohle máme jen na doma a že jezdit může. Řekla jsem synovi, aby se ztišil, ale ignoroval mě a pořád pištěl. Omluvila jsem se za hlučnost, nabídla jí čaj. Syn pak přinesl židličku a chtěl si podat ze stolu banán. Zase bylo zle
Je to strašně nebezpečné, může spadnout atd. Jakto že ho nedržím za ruku? Zeptala jsem se ve vší slušnosti, co jí na tom vadí. Syn mezi tím patlal banán po stole, načež mi tchýně řekla, že takové nevychované dítě hlídat nebude.
Syn chtěl jít čůrat a byl upatlaný od toho banánu, tak jsem s ním šla do koupelny. Vyjdu z koupelny a vidím, že tchýně odchází že dveří. Myslela jsem, že si jde pro věci do auta, ale ona normálně odjela.
Mobil mi pak nebrala, volala jsem ještě tchánovi a prý si mám vychovat dítě.
Já teď vůbec nevím co mám dělat. Mně to nepřišlo nějak šílené, nevím…Ta reakce mi přijde divná. Nebo ne? Mám ji zítra zavolat a omluvit se?
mne ani ne…zrejme mate na chování dítěte jiny pohled
@Kelsey píše:
Taky si myslím, že zakladatelka nemusela slyšet ahoj, když tchýně odcházela. Tady se uvádí jen jedna verze příběhu. Kdo ví, jaká je vůbec pravda.
To by se snad i rozloucila s ditetem..
proste i kdyz nesouhlasila s chovanim ditete, ten rychly odchod bez rozlouceni byl neadekvatni
Mě přijde z tohoto popisu reakce tchýně nepřiměřená. Takže bych si to nijak extra nevyčítala. Představ si celý takový víkend, neodpočinula by sis, naopak. To abys trnula, aby se syn choval způsobyle a jinak, něž jste zvyklí, aby se tchýně neurazila ![]()
Na druhou stranu, každý má důvod svého chování, nic není bez příčiny. Ona může být nešťastná, unavená, uzkostná, nebo se jí třeba hromadí nepříjemné zážitky s vámi a teď už bouchla, nebo všechno dohromady, těžko říct… ![]()
Já bych se neomlouvala za to, jak žijete. Spíš bych stála o komunikaci, sednout si v klidu, bez dítěte a bez obviňování si vysvětlit pocity, proč a jak se cítíte.
Pokud ti tchýně chce opravdu pomoct, aby sis odpočala, to mi přijde hodně super
pokud by byla pro, navrhla bych, ať si syna vezme na hodinu / do večera / na 2 dny… k sobě. Jejich domácnost, jejich pravidla. Syn zažije jiné prostředí, přístupy… také tam nebudeš rušivý element ty a ona bude mít prostor být ta hlavní autorita, syn nebude těkat mezi vámi, bude mít jasně definovaný prostor.
A tysi odpočineš dle svého gusta bez dohledu tchýně ![]()
@asddsa píše:
Znám podobnou rodinu. Dítě 3 roky je uječený, rodičům to nevadí, dítě má přece projevovat emoce. Zbytek rodiny je z toho rozpačitý. Za mě to řešení nemá. Vy si můžete vychovávat dítě, jak chcete, ale nemůžete od nikoho očekávat, že se toho musí účastnit. Ono není zas tak těžké to dítě usměrnit, aby se umělo chovat.
No jo, znáš rodinu. A víš, že se dost často naprosto otočí vnímání nevychovaných dětí, když se jedno takové ocitne u Tebe doma, Tvoje vlastní?
Myslim, ze to dopadlo nejlip, jak mohlo. Mas klid od nafucenych navstev a nevyzadanych rad o mlaceni batolat.
Doufejme, ze ji to vydrzi aspon pul roku ![]()
@kulíšek_s_bambulí Proč by to říkala jinak? Ona to tak vidí, tak to říká. Naše děti doma taky jezdily na odrážedlo, v domě, ale rozhodně u toho nejecely. Učili jsme je vždycky, a učili jsme to i vnoučata, že nejsou doma sami, že musí brát ohledy i na druhé. Takže ano, hrejte si, ano, jezdí si, ale nervi tady. Totéž jídlo. Ano, vezmi si banán, ale jídlo se nepatle po stole. To se nedělá. A hotovo.
A třeba ta tchyně i řekla, že takto hlídat nebude. Ona to dítě jistě zná, ale muže se u nich projevovat jinak. Mám vyzkoušeno. Když hlidame prcky od kamarádu. To, jak se chovají jenom s námi, se diametrálně liší od jejich chování ve chvíli, kdy mají matku na dohled. A ne, nervem po nich a rozhodně si nedovolíme je placnout.
A nechápu to, jak klidně napíše, že ji syn ignoroval. To snad ne? Jak ignoroval?
Příspěvek upraven 05.08.23 v 10:47
@asddsa píše:
Znám podobnou rodinu. Dítě 3 roky je uječený, rodičům to nevadí, dítě má přece projevovat emoce. Zbytek rodiny je z toho rozpačitý. Za mě to řešení nemá. Vy si můžete vychovávat dítě, jak chcete, ale nemůžete od nikoho očekávat, že se toho musí účastnit. Ono není zas tak těžké to dítě usměrnit, aby se umělo chovat.
Tak toto by ma celkom zaujímalo. Tomu, aby dieťa nerobilo fyzické zakázané veci, od lezenia cez patlanie jedla a pod viem zabrániť lahko. Ale ako prosím zabrániš kriku? (A napríklad v krajine, kde je fyzické trestanie dieťaťa trestné)
@Elfido píše:
Tak toto by ma celkom zaujímalo. Tomu, aby dieťa nerobilo fyzické zakázané veci, od lezenia cez patlanie jedla a pod viem zabrániť lahko. Ale ako prosím zabrániš kriku? (A napríklad v krajine, kde je fyzické trestanie dieťaťa trestné)
S tříletým dítětem se to dá zobchodovat. Popisovala mi to právě jejich tchýně, jak u ní je hodné, protože se s ním umí domluvit, aby si uvědomilo, že samo se chce chovat slušně, protože na tom vydělá. Jenže od rodičů si prý vyslechla, že s ním hnusně manipuluje.
@asddsa píše:
Fakt je normální, že dítě tříleté jen tak „křičí“? Já bych asi považoval za vhodné to nějak řešit, protože mi to normální nepřijde. Co až bude chodit do školky? To mu tam přece nikdo tolerovat nebude.
Přesně tak…a pak jim tam začne patlat svačinu po stole a učitelku bude ignorovat…
@Elfido většinou na to zabíralo si k dítěti drepnout, vzít ho za ruce a normálním hlasem mu vysvětlovat, že tohle nemuze a proč. Za prvé se mu tím vštěpuje, že nemá ječet jak na lesy a za druhé ho tím pribrzdis a zklidnis. No a za třetí tím třeba odvedes pozornost a půjde se věnovat něčemu jinému. Napomenout, aby se ztišil a klidně přejít, že to ignoruje, je prostě špatné.
Mohla mu třeba říci podívej, přijela za námi babička a bude s námi, pojď, ukážeme ji tvoje hračky. Hotovo. Anebo pojď, uvaříme ji večeři.
Příspěvek upraven 05.08.23 v 10:47