Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Sworley @Sworley jo prostě jsou to děti a jsou slyšet a představ si, že mi to nevadí. Umí se chovat slušně, když jim něco zakážu, tak poslechnou a nevydupávají si to hodinu křikem a brekem. Ve školce i ve škole byly vždy nejoblíbenější děti učitelek. Jedno je dokonce nejchytřejší ve třídě, jsou samostatné a cílevědomé. Nikdy jsem je do ničeho nenutila, změnili jsme 4× kroužek, než se našly v tom, co je baví a rozhodně nemám doma volnou výchovu a děti opičky. Jen je nechávám žít a nepéruju je za kraviny. Moje děti mě respektují a zároveň se mi nebojí s ničím svěřit. Nemyslím si, že by byly vychovávané špatně a živější elementy prostě knížkou doma nezabavíš.
Ale ať si to doma každý dělá jak chce, já jsem ráda za svojí rodinu, kde po sobě nemusíme řvát jak praštěný. ![]()
@Bytsamsebou píše:
Přesně. Doma si můžeš dělat co chceš, ne? Dítě si dovolilo před návštěvou jezdit na odrážedle
… Co by říkalo na mou dceru, která ráda hraje na klavír
?
Ja mám doma dvě divoký, hlučný jepice - takže sečteno podtrženo, taková "vyrovnaná babička, by k nám nejspíš vůbec nejezdila a vnoučata by v podstatě neznala ![]()
Díkybohu, že když jsem byla malá, tak na nás, hlučné děti nikdo nestartoval, neboť bych teď na to dětství nejspíš tak ráda nevzpomínala ![]()
@ugluk píše:
A jinak teda mám dvě děti. Díky osudu za to, že se narodily v tom pořadí, v jakém se narodily, protože výchova prvního byl dost vyčerpávající boj, kde jsem ztratila veškeré iluze. Dítko mělo od začátku představu, jak se co má dělat, a od věku batolecího si jelo ve svém režimu a já byla furt ve střehu usměrňovat, vysvětlovat, napravovat. Všecko se muselo říkat opakovaně, vysvětlovat do zblbnutí. Dneska je z něj celkem pohodový puberťák (byť mód - já to vím nejlíp - je patrně vrozen). Ach, díky za mou tchýni, která měla sama takového potomka (paradoxně ne otce mého dítěte, který býval a je vždycky kliďas). Takže si vždycky povzdychla a že je ráda, že už má tohle období za sebou. Druhé dítě je pak za odměnu, zocelená zkušenostmi jsem byla připravená na ledasco a narodilo se dítko, kterému se pomalu od miminího věku dají věci vysvětlit, normálně s ním komunikovat, dohodnout se na kompromisu. Kdybych měla jenom tohle dítě, tak taky vím, co všecko ty matky divokých dětí kolem dělají blbě.
Jéé, úplně stejné u nás. Až na tu tchyni. Tu nemám takovou jako Ty, ani vlastní mámu. Všude jen čekaly připomínky, ostatně jako zde, že to si nemůže dovolit. Ale o dítě jsem se starala já a manžel, když byl z práce doma a nemusel třeba něco okolo domu. Bylo to náročné a byla jsem v tom období ráda. A pak přijela návštěva, viděla syna vyhodit věci na ven do vzduchu a na schodiště a už následovalo, jak to nesmí, jaktože ho nenapomenu. No. Protože jsem ho to učila už asi rok denodenně několikrát a výsledek byl přesně nula. Prostě jsem to musela přečkat a přežít. Čím více jsem na danou věc upozornila a trvala a lámala dítě k výsledku, tím déle a s větší chutí to dělalo. Vytrvalý byl. A vytrvalý je obecně, je to jeho vlastnost, která ho provází životem i v negativních i v těch pozitivních věcech. Např. škola, poslední vysvědčení dvě dvojky. Šesťák.
A na schodech už věci nerozhazuje, naopak pomáhá věšet, sbírat a uklízet prádlo a vyklidit myčku. Jo a minulý týden tu vytřel sám od sebe.
@ibis píše:
A křičí i ve školce? Ve škole? V knihovně? Na úřadech? To asi ne, viď? Venku se můžou vylítat a vykřičet jak potřebují…
No a co. Zde bylo to dítě DOMA a tam ječelo
Babka nabídla hlídání a pomoc. Nepřišla na návštěvu. Pokud nabízím pomoc někomu, kdo je na tzv. divoké dítě sám, co proboha čekám? Čekám, že si celý víkend nesednu, ohluchnu, možná ukážu malému jak se jí banán (ale potřebu patlat se mají předškolní děti vrozenou a prostě banán je super materiál), ale rozhodně nebudu dělat z náhodně zachycených útržků chování oficiální diagnózy ohledně nevychovanosti. Jsem tam proto, aby ta matka měla klid, ne abych ho měla já.
A ta forma odchodu je tady nejdůležitější, pokud babce vadí forma chování dítěte, nemůže se přece ona ve svém věku chovat v podstatě ještě hůř, tak se vážně nevychovava.
@Havlova píše:
Já pochopím, že je dítě divoké. Ale aby ve 3 letech patlalo banán po stole a po sobě? A nebylo to nic divného?
Jinak, doufám že všechny ty děti skákající z paland, jezdící doma na odrážedlech atd., ječící bezdůvodně jak paviáni bydlí jinde než v bytovkách.
A říkám to jako matka holčičky, která když mohla, řádila jak černá ruka, furt běhala, skákala, visela z něčeho atd. Ale ne tam, kde to vadilo okolí.
No, opět mé starší dítě jedlo jak čuňátko a vysvětlovala jsem do zblbnutí, že jako tohle fakt ne. Čímž neříkám, že je to dobře, taky jsem se sakra snažila, aby k tomu nedocházelo, ale jaksi jsem to doma považovala za jistou dětskou normu, na které musíme hodně makat. Když mé mladší dítě pomalu dřív, než umělo mluvit, začalo žádat o ubrousek, aby si mohlo otřít opatlané ručičky, málem jsem si tím šokem sedla na pr.el.
Jinak jo, bydlíme v bytovce, tudíž ohleduplnost k sosedům musí být (ale zas jako vocuď pocuď, když sousedce NAD námi začalo vadit, že mé děti v šest večer chodí - nikoliv skáčou - v pokoji s kobercem a tlustou kobercovou podložkou, fakt jsem je řetězem za nohu nepřivázala a paní sdělila, že to jsou holt rizika žití v domě). Žádná odrážedla, skoky z výšky a tak. Ale pokud jsem takhle řádící děti potkala na návštěvě v rodinném domě, přišlo mi vlastně fajn, že můžou dělat hluk do zblbnutí a nikomu to nevadí. Pokud to nevadí vlastním rodičům.
@Pitaya1 píše:
Normální tříletý dítě patlá jídlo po stole?opravdu to zdejsim matkám přijde normální? Mně tedy ne. V tomhle věku už by mělo vědět, že jídlo není hračka. Patlat jídlo po stole jsem nenechávala dítě ani v době, kdy se učilo jíst. Stejně tak mi přijde ujetý, aby dítě doma jezdilo na odrážedle. Snad to aspoň nebylo v bytě.
Triletaci uz na videich ze sveta umi varit, videla jsem jakysi spot kde triletak normalne kuchtil, chuda zemedelska rodina, varil venku. U nas deti rvou jak o zivot a z bytu delaji holobyt, ale je to norma. Jasne ze po nich nikdo nechce vareni, ale ja jim nastavuji hranice.
@ugluk píše:
No, opět mé starší dítě jedlo jak čuňátko a vysvětlovala jsem do zblbnutí, že jako tohle fakt ne. Čímž neříkám, že je to dobře, taky jsem se sakra snažila, aby k tomu nedocházelo, ale jaksi jsem to doma považovala za jistou dětskou normu, na které musíme hodně makat. Když mé mladší dítě pomalu dřív, než umělo mluvit, začalo žádat o ubrousek, aby si mohlo otřít opatlané ručičky, málem jsem si tím šokem sedla na pr.el.
Jinak jo, bydlíme v bytovce, tudíž ohleduplnost k sosedům musí být (ale zas jako vocuď pocuď, když sousedce NAD námi začalo vadit, že mé děti v šest večer chodí - nikoliv skáčou - v pokoji s kobercem a tlustou kobercovou podložkou, fakt jsem je řetězem za nohu nepřivázala a paní sdělila, že to jsou holt rizika žití v domě). Žádná odrážedla, skoky z výšky a tak. Ale pokud jsem takhle řádící děti potkala na návštěvě v rodinném domě, přišlo mi vlastně fajn, že můžou dělat hluk do zblbnutí a nikomu to nevadí. Pokud to nevadí vlastním rodičům.
Jíst jak čuňátko a rozpatlávat banán po stole je sakra rozdíl. Chápu, že mají různé nehody, drobí, cmrndají atd. Ale jídlo patlat po stole - to snad dělají tak mimina.
@chs.jasmin píše:
Jé to znám, já to mám furt. Mladší dcera se tchýni ne a ne zavděčit, starší dcera je pro tchýni božanA já ji to mám za zlé, už jsem se naučila to říkat na plnou pusu. To se pak nehodím ani na hnůj a ona má svoje oblíbené „Vzal si tě můj syn, ne ja. On at tě poslouchá, já nemusím.“ no a chvilku spolu zase nemluvíme a vyhýbáme se a pak je to dobrý.Takových situací ještě bude. V klidu, nech ji vychladnout. Zjevně přijela už nas*aná kvůli něčemu jinému, páč tohle si nedovedu představit, že by někoho mohlo tak vytočit, že by jel domů. Zase na druhou stranu, už má ráda svůj klid a ne každý živější dítě vydýchá. Takže… bud v klidu
nemyslím, že by jsi udělala něco špatně.
Možná vůbec jet nechtěla a když to viděla raději zdrhla
Myslím, že chyba je na obou stranách. Tchýně bude zřejmě úzkostlivá a není zvyklá na hlučné a neposlušné dítě. Za její doby, kdy měla ona dítě malé, musely děti víc poslouchat a ne třeba beztrestně patlat jídlo po stole. Také již asi zapomněla, že děti jsou divoké a hlučné. Zakladatelka zase asi bude ta dnešní benevolentní matka - nevýchova, která nechá dítě dělat všechno, co ho napadne. Výsledek je, že ji dítě neposlouchá, nemá žádné hranice a dělá si samo, co chce. Nevidím důvod se tchýni omlouvat, ale spíš se zamyslet, nad svojí výchovou - nevýchovou a začít dítěti stanovovat hranice, co může, a co nemůže dělat. Z takovéto tchýně asi hlídací babička nebude, nebo jen u sebe doma a bez rodičů, kde si vnuka sama srovná.
@Havlova píše:
Jíst jak čuňátko a rozpatlávat banán po stole je sakra rozdíl. Chápu, že mají různé nehody, drobí, cmrndají atd. Ale jídlo patlat po stole - to snad dělají tak mimina.
No, mému „miminu“ záliba v těchhle srandičkách vydržela dobře do předškolního věku. Čímž to neomlouvám, štvalo mě to a usměrňovala jsem, ale vztah k jídlu a pořádku byl u mého dítěte fakt hodně dlouho dost benevolentní, takže posadit dítko ke stolu, otočit se a jít něco donést občas končil nějakým pro něj zajímavým experimentem.
Zakladatelka samozřejmě nepíše, jestli považuje patlání banánu ve třech letech za standardní situaci, která nestojí za jakékoliv znepokojení (pak by to samozřejmě bylo definitivně blbě) nebo za občasn úlet, který je vyústěním chvilkové nepozornosti, kdy matka tchýni vaří čaj.
@Venetia píše:
Možná vůbec jet nechtěla a když to viděla raději zdrhla
Tak moc jet nechtěla, že sama nabídla, že přijede?
@ugluk píše:
Tak moc jet nechtěla, že sama nabídla, že přijede?
Kdo ví, jak to bylo
@Venetia píše:
Kdo ví, jak to bylo
No tak tohle se dá ale napsat na všecky diskuze, ne?
Pokud je hned v prvním odstavci napsáno „tchýně se nabídla“, tak mi to z toho plyne dost jednoznačně. Pokud budu vycházet z toho, že „beztak zakladatelka kecá, tchýni musela týden přemlouvat a třeba taky to dítě krom ježedění po chodbě dvakát přejelo tchniny nové drahé boty a ten banán nepatlalo po stole, ale tchýni do kabelky“, tak asi všecky diskuze postrádají smysl, protože beztak to mohlo být jinak ![]()
A pokud se tchýně opravdu nabídla, tak pravděpodobně dítě za ty tři roky viděla mnohokrát a taky ví, jaký mají rodiče styl výchovy, takže věděla, do čeho jde.
@ugluk Vzhledem k tomu, jak popisuje, že dítě napomenula, aby nejecelo, ono to absolutně ignorovalo a ona s klidem šla vařit čaj, tak si myslím, že i to patlani banánu po stole moc neřešila.