Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně by si měla omývat přirození vlažnou vodou…. je nějaká nervózní…..
Chtělo by to popis situace z jejího pohledu. Ty to vidíš na pohodu, ona mohla vidět něco úplně jiného, co je nad její síly. Umím si představit, že tvůj popis je jen stín skutečného stavu věcí. Dej tomu pár dní a pak si o tom promluvte.
A jaký je kontext tvého vztahu s tchyní?
to, co popisuješ, mi přijde jako provozní nedorozumění, ze kterého není potřeba se nijak urážet..
A ona vnuka vůbec nezná, nevidate se?? Jako její reakce docela síla…že hned odjela…asi to bude žena činu co
. Já bych se určitě neomlouvala, Teda pokud jsi na ni nějak nevyjela a to byl ten důvod proč odjela…
A co čekala, že bude stát v pozoru nebo si v koutě tiše kreslit? Haha, normální triletak, vychladne, nemáš se za co omlouvat, jí přece nic neudělal, s manželem jste ohledně výchovou aspoň trochu zajedno? Nemohl by jí třeba on zavolat a říct, hele mami co to melo znamenat - to tě malej tak vytočil? Že jsi bez vysvětlení odjela místo abys teda „Mařce“ pomohla když vidíš jak to s ním má náročný…
Neurazila si tchýni. Tchýně urazila Tebe. proč máš potřebu brát konflikt, který si nevylolala, na sebe a omlouvat se? Ona to umí, omluvit se? Nejspíš ne? Takže to děláte takto - ona je nepříjemná, ty se omlouváš, že určitě si její nepříjemné pocity způsobila ty a takto to nějak funguje?
Máš energické dítko, umím si představit, jak si pomoc potřebovala. A jak Ti je líto, co se stalo. Ale chyba nebyla na Tvé straně přijímače. Možná je tchýně z různých důvdů příliš unavená na hlídání energického dítěte. Ale není v pořádku přijít, sjet někoho výchovu a bez rozloučení a vysvětlení odejít. Nemůžeš za její únavu, ani za její nepříjemné pocity a ani za její nevychovanost (sjela tě, nerozloučila se, nesplnila slib a ani ti to nevysvětlila sama).
Ale každopádně některé vztahy vážně fungují jenom za předpokladu, že se musí omluvit ten, co nic neudělal. Jinak ty vztahy fungovat přestanou.
Tak nevychovaný dote máš a popravdě nedivím se, že ho nechce hlídat. Asi máte doma dost volnou výchovu. To, že dítě hlídat nebude ti řekla. Takže pokud chceš s dítětem od ní pomoc, tak něco nejdřív udělej s jeho chování.
Nedolejzej. Bych tak nějak zjednodušeně řekla. To co si o Tobě myslí, už lepší nebude. Prostě jsi neschopná. Podle Tvé tchyně.
Tchyně malého normálně vídá a ví, že je to lumpík. Ona pokud vím je pro fyzické tresty, ale my s mužem ne nebo alespoň ne takhle běžně. Maximálně ho třeba plácnu přes ruku, když někoho chce štípnout. Tak jesfli to je reakce na tento rozpor? Syn ke divoký, snažím se ho krotit, ale prostě mi tohle nepřišlo úplně nějaké šílené, fakt nevím, pořád dokola si to přehrávám v hlavě. Jinak tchyně je zdravotní sestra a často vykládá, jak je všechno nebezpečně a co se může stát atd. Podle mě je taková až úzkostná.
@Bramborova píše:
Neurazila si tchýni. Tchýně urazila Tebe. proč máš potřebu brát konflikt, který si nevylolala, na sebe a omlouvat se? Ona to umí, omluvit se?
Naprosto souhlasím. Já bych skoro řekla „dobře že odjela“ - já bych s ní asi delší dobu být nechtěla. Ne, ale tak je možný, že na to prostě jen nebyla připravená, že to pro ni byl šok. Jako rozumím tomu, že různé generace mají na výchovu různè názory, ale mě to teda nepřijde, jako popis nevychovanèho dítěte. A že si sám podá stoličku a je schopnej si samostatně podat banán je podle mě super.
Nejlepší je tchánova věta, aby sis vychovala dítě. Otec dítěte ho vychovávat nemá?
Pokud situace proběhla tak jak popisuješ, tak ty jsi tchyni neurazila. Tchyně asi bude takzvaně samona*írací.
Měla by jsi se naučit neomlouvat se kdykoliv má ona pocit, že bys měla.
Pokud ji vnouček přijde nevychovaný a nejraději by mu uštědřila pár na zadek a ty ji přijdeš jako špatná matka je to její problém. Nakonec vnoučka vídat vůbec nemusí. Nikdo ji nenutí. Přestaň si situaci přehrávat a hledat chybu u sebe. Chápu, že tě to mrzí. Ale s její povahou nic nenaděláš.
Manžel je pracovně dlouhodobě v zahraničí a já jsem se synem hodně sama. Syn má 3 roky. Tchyně se nabídla, že by přijela na víkend a pomohla mi ho pohlídat, abych měla víc času.
Tchyně dnes k večeru dorazila. Syn měl zrovna takovou divokou náladu, jezdil po chodbě na odtážedle a křičel u toho. Tchyně sotva ho viděla hned na mě celkem podrážděně vyjela, jak je možné, že mu tohle dovolím. Odrážedlo prý domů nepatří. Řekla jsem, že tohle máme jen na doma a že jezdit může. Řekla jsem synovi, aby se ztišil, ale ignoroval mě a pořád pištěl. Omluvila jsem se za hlučnost, nabídla jí čaj. Syn pak přinesl židličku a chtěl si podat ze stolu banán. Zase bylo zle
Je to strašně nebezpečné, může spadnout atd. Jakto že ho nedržím za ruku? Zeptala jsem se ve vší slušnosti, co jí na tom vadí. Syn mezi tím patlal banán po stole, načež mi tchýně řekla, že takové nevychované dítě hlídat nebude.
Syn chtěl jít čůrat a byl upatlaný od toho banánu, tak jsem s ním šla do koupelny. Vyjdu z koupelny a vidím, že tchýně odchází že dveří. Myslela jsem, že si jde pro věci do auta, ale ona normálně odjela.
Mobil mi pak nebrala, volala jsem ještě tchánovi a prý si mám vychovat dítě.
Já teď vůbec nevím co mám dělat. Mně to nepřišlo nějak šílené, nevím…Ta reakce mi přijde divná. Nebo ne? Mám ji zítra zavolat a omluvit se?