Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@lucenka řeknu ti jednu věc : dnes tete umřela tchýne a protože to ta tchyně tušila že umíra ,tak se ji celé pondělí omlouvala za to co ji celý život dělala a za to že ji nikdy nepřijala ,až těd posledních pár let ji došlo že je to nejlepší co jejího syna potkalo ,ale už ji to nebyla schopna přiznat .Teta je nejužasnější člověk na světě pro všechny by se rozdala ,pohámala jim ze vším od nákupu po uklid chystání léku odvozu dovozu k lekaři atd. (já osobně bych ji za to celoživotní buzerování a dávání na jevo jak ona je nejlepší,poslala dávno do zadele)a celý život chtěla jen jedno mít i čas jen pro sebe a svou rodinu bez tchyně za zadkem .
@lucenka píše:
Nebude mít zle, jen mu řeknu narovinu, že mě to mrzí. Ale jak jsem psala, doufám, že si odnese model, ve kterém vyrůstá a najde si partnerku se stejnými hodnotami
Ja z tebe taky cítím trochu vycitky, když by nebyl s tebou… ale přeci nejde o jeden den. Jde o to jak se chová rodina cely rok k sobě a to ze by zůstal na stedry večer s partnerkou a došli 25 přeci neznamená ze te má min rad…ono je to asi i tím ze je jedinacek a navíc ze mas přítele a ne jeho tátu… kdyby jste si byli s chlapem sami a on dojel 25, tak by ti to tolik nevadilo možná.. nevím. Mě osobně to přijde strašne citove až vyděračské - máme tři deti a chtít po nich aby byly u nás na stedry den jinak mi to bude líto mi přijde ode mě strašne sobecké. Samozřejmě kdyby chtěly dojet i s partnery tak budu rada, ale ne tak ze musí… proste na pohodu, přijdete posedime klidně udělám všem dětem a jejich partnerům veceri 25. I se stromečkem a darkama… u nás to je tak ze se schazime 25 s nasima a pak s manzelovymi kde jsme i dva dny…a anoi nikdo nemá být sám. Pokud manželova maminka nebude mít tatínka nebo tatínek maminku(manželku) tak samo ze pozváni k nám, přece nebudou sami… já nemám problém aby můj manžel šel s mamkou do divadla sám, nebo na nějaký koncert. A pokud si můj synacek najde manželku která jednou za čas snese ze třeba taky půjdu s nim, tak budu šťastná jako blecha, nicméně když ne tak ne. Zasahovat jim do ničeho nebudu. Mam je rada. Ale nechci z vanoc dělat musíš jinak citove vyderacstvi… vím ze až odejdou z domu budou mi strašne moc chybět. Nedokážu na to ani pomyslet … ale to je život. Hlavně ať jsou spokojený šťastný a mají hodný protějšky … mají se dobre a jsou zdraví všichni. Sem tam zajdou na oběd nebo kafe… půjčí vnoučata jak budou chtít… ať vycházíme dobre všichni mezi sebou a chováme se k sobě hezky. Já bych třeba byla rada aby k nám jezdily na narozeniny a svatky… a my k nim nám kafe nebo oni k nám když budou chtít. Ať si zavolame atd a kdyby si našel syn ženu kterou doma moc nemusí tak ji s otevřenou náruči příjmu. A klidně jim reknu ať kdykoliv dorazí a nebo i ona sama. Vždyť to bude jednou rodina a je to člověk kterého miluje můj syn. Až tady nebudu tak se o něho bude starat už jenom ona…psychická podpora atd atd
@Dája999 píše:
Moc si neumím představit, že tohle nevyzní lítostivě / vyčítavě, ať zvolíš jakýkoli tón.
Nějaká neutrálnější varianta - aha, fajn, tak letos takhle a příští rok se domluvíme a třeba takto…Obecně - v současné době s množstvím " slepených rodin", kdy se do hry dostávají ještě " ti druzí rodiče" , další prarodiče z jejich stran - začíná to být docela SUDOKU poskládat to dohromady
myslím, že to lze
Ve slovech „Mrzí mě, že to nevyšlo“ nemusí být výtka nebo křivda
„Jen“ ta lítost ![]()
Jinak ano, je to složité, kor když každý ze zúčastněných má jiné potřeby, představy a zvyklosti
My máme dětí povícero, zatím všechny svobodné bez vážnějších vztahů, takže jsme všichni spolu
Až se požení/povdávají, budou ty Vánoce hooodně pestré ![]()
@Anonymní píše:
Necham to dnes byt a zitra se ho zeptam jeste jednou. O vikendu jedeme k rodicum, tak bych byla rada, kdyby se vyjádřil, abychom obe rodiny seznamily s plánem. Jinak, jsme spolu 3 roky.
Takové hopsání sem a tam, to nebude asi to pravé. Nepsala jsi, že hodlá pít? Jak by to bylo s řízením? Raději bych se sebrala, jela na nějaké vánoční trhy, zkusila si sehnat ještě teď nocleh a užila vánoční atmosféru
@Ennny píše:
@lucenka řeknu ti jednu věc : dnes tete umřela tchýne a protože to ta tchyně tušila že umíra ,tak se ji celé pondělí omlouvala za to co ji celý život dělala a za to že ji nikdy nepřijala ,až těd posledních pár let ji došlo že je to nejlepší co jejího syna potkalo ,ale už ji to nebyla schopna přiznat .Teta je nejužasnější člověk na světě pro všechny by se rozdala ,pohámala jim ze vším od nákupu po uklid chystání léku odvozu dovozu k lekaři atd. (já osobně bych ji za to celoživotní buzerování a dávání na jevo jak ona je nejlepší,poslala dávno do zadele)a celý život chtěla jen jedno mít i čas jen pro sebe a svou rodinu bez tchyně za zadkem .
Ony si to dost často uvědomí na smrtelne posteli co vše komu udělaly a ze se nechovaly úplně ok. Svým způsobem si rozbíjí vztahy se svými dětmi a úplně zbytecne…
@Lioness34 píše:
Ja z tebe taky cítím trochu vycitky, když by nebyl s tebou… ale přeci nejde o jeden den. Jde o to jak se chová rodina cely rok k sobě a to ze by zůstal na stedry večer s partnerkou a došli 25 přeci neznamená ze te má min rad…ono je to asi i tím ze je jedinacek a navíc ze mas přítele a ne jeho tátu… kdyby jste si byli s chlapem sami a on dojel 25, tak by ti to tolik nevadilo možná.. nevím. Mě osobně to přijde strašne citove až vyděračské - máme tři deti a chtít po nich aby byly u nás na stedry den jinak mi to bude líto mi přijde ode mě strašne sobecké. Samozřejmě kdyby chtěly dojet i s partnery tak budu rada, ale ne tak ze musí… proste na pohodu, přijdete posedime klidně udělám všem dětem a jejich partnerům veceri 25. I se stromečkem a darkama… u nás to je tak ze se schazime 25 s nasima a pak s manzelovymi kde jsme i dva dny…a anoi nikdo nemá být sám. Pokud manželova maminka nebude mít tatínka nebo tatínek maminku(manželku) tak samo ze pozváni k nám, přece nebudou sami… já nemám problém aby můj manžel šel s mamkou do divadla sám, nebo na nějaký koncert. A pokud si můj synacek najde manželku která jednou za čas snese ze třeba taky půjdu s nim, tak budu šťastná jako blecha, nicméně když ne tak ne. Zasahovat jim do ničeho nebudu. Mam je rada. Ale nechci z vanoc dělat musíš jinak citove vyderacstvi… vím ze až odejdou z domu budou mi strašne moc chybět. Nedokážu na to ani pomyslet … ale to je život. Hlavně ať jsou spokojený šťastný a mají hodný protějšky … mají se dobre a jsou zdraví všichni. Sem tam zajdou na oběd nebo kafe… půjčí vnoučata jak budou chtít… ať vycházíme dobre všichni mezi sebou a chováme se k sobě hezky. Já bych třeba byla rada aby k nám jezdily na narozeniny a svatky… a my k nim nám kafe nebo oni k nám když budou chtít. Ať si zavolame atd a kdyby si našel syn ženu kterou doma moc nemusí tak ji s otevřenou náruči příjmu. A klidně jim reknu ať kdykoliv dorazí a nebo i ona sama. Vždyť to bude jednou rodina a je to člověk kterého miluje můj syn. Až tady nebudu tak se o něho bude starat už jenom ona…psychická podpora atd atd
Jak jsi přišla na to, že přítel není otec mého syna? ![]()
@lucenka píše:
Proto píšu, že doufám, že si najde partnerku se stejnými hodnotami
@lucenka no, doufat můžeš ![]()
Každý to máme jinak - umím si představit, jak si mladí užívají přípravy a trávení těch svých společných svátků, ze zvyků z původních rodin si vyrobí SVOJE vánoce.
Děkuji osudu, že mi to dopřál, když jsme si je vymýšleli a chystali a ani jedna z maminek neměla potřebu nám sdělovat, že ji to mrzí… asi by nám ta pachuť výčitek svědomí, že jim „ubližujeme“ na radostné a sváteční náladě zrovna nepřidala ![]()
Pritel by nepil u nas, ale az u jeho rodicu, jak mel původně v planu, popripade muzu ridit ja. Ja se jen snazim najit alternativu, abychom byli spokojeni oba a byli oba se svou rodinou. Nechci mit zkazene Vánoce, fakt me to mrzi ![]()
@dedrichov píše:
Jen aby nebyl toho nuceného modelu přesycen a se slovy kašlu na vánoce, jedeme k moři se vydal se svojí láskou do teplých krajin.
Mě by zase úplně zadusilo, kdyby mi takto kdokoliv určoval, co můžeme, co je správně a co se dělá…Příspěvek upraven 14.11.18 v 21:48
Zatím je ještě malý… A popravdě letos budeme muset prvně trávit Vánoce jen ve 3 a není z toho úplně nadšený a radši by měl celou rodinu pohromadě.
@Anonymní píše:
Ahoj maminky a vůbec, všichni, kdo tady jste![]()
Nevím, jestli je tenhle příspěvek úplně vhodný na tuto stránku, ale řekla jsem si, že vy byste mi mohly „poradit“ a ulevit nejvíc, vzhledem k tomu, že už tohle máte určitě za sebou a ráda bych znala váš názor na následující situaci:
V srpnu jsme se s přítelem přestěhovali poprvé do společného bytu. Už od začátku tvrdil, že se mnou na Vánoce být nechce, protože nemáme děti - což mě trošku zamrzelo, protože pro mě začal společný „rodinný“ život už tím, že jsme spolu začali žít, ale nijak zvlášť jsem to neřešila, protože to řekl před kamarády, takže jsem myslela, že se spíše chtěl ukázat, jak má navrch.
Když jsem se ho zeptala po čase navážno, řekl, že teda chce být s rodiči. I když mě to mrzelo a raději bych byla s ním, řekla jsem, že teda fajn a navrhla, že 23.12. si uděláme Vánoce spolu a 24.12. ráno nebo dopoledne pojedeme každý ke svým rodičům. To byl pro něj taky problém, protože 24. ráno chodí k babičce na vánočku.
Navíc, doma jsem neměla s rodiči kdoví jak dobré vztahy, takže mi tak letmo naznačili, že se mnou na Vánoce ani nepočítají. Ačkoliv jsem to příteli řekla, nereagoval. Šíleně jsme se pohádali, ale rozdýchala jsem to a smířila se s tím, že přítel bude spokojený u rodičů a já se budu cítit jako vetřelec u vlastní rodiny.
O víkendu u nás byli ale kamarádi a ptali se, jak budeme trávit Vánoce. Když jsme řekli, že budeme každý u svých rodičů, všichni nechápavě koukali a kamarádka se zeptala: „A proč nejste spolu třeba u vašich nebo u rodičů od Petra?“ Načež Petr odpověděl: „Však můžeš být u nás na Vánoce, rodiče říkali, že by tě rádi uvítali.“ Ve mě by se v ten moment krve dořezal, ale nechtěla jsem se hádat a kazit večer, takže jsem to překousla. Za pár dní jsem šla za Petrem se slovy, že proč mi to neřekl, když věděl, že se kvůli tomu hádáme už x týdnů, a když ví, že se mnou naši nepočítají. Kdyby řekl hned, že budeme oba u něj, nemuseli bychom nic řešit. Na to mi jen odpověděl, že si myslí, že bych měla být u rodičů, že to bude pro mé dobro.
Včera jsme se tak šíleně pohádali, jsem z toho úplně smutná. Jak se vždycky na Vánoce těším, tak letos mi je z nich špatně. Nakonec jsem řekla, že když teda má problém se všemi variantami, tak pojedu domů už 20.12. a na Silvestra mě může vyzvednout, ale, že si žádné dárky dávat nebudeme a ani nebudeme slavit Vánoce, když není schopný strávit jeden den i se mnou. Nejhorší je, že dnes už jsem byla trošku v pohodě, ale jakmile jsem v obchodě viděla, jak všichni nakupují, zase se mi zastesklo a jsem na přítele nepříjemná.
Zajímal by mě váš názor na tuhle celou situaci… A hlavně, jak nemám být z toho všeho nepříjemná? Ráda bych své city a nálady ovládala, ale nejde to
Moc děkuji všem, které to dočetly až sem!
Chápu tě, taky by mi to vadilo a hlavně bylo líto. Nech ho být, ať jsi jede na Vánoce k mamince. Nemá smysl ho nutit do něčeho co nechce. A kdybych věděla, že rodiče semnou na Vánoce nepočítají a dali by mi to značně najevo, tak bych nejela ani tam. Necpu se nikam kde nejsem vítána. Mám snad nějakou hrdost. Byla bych doma. Celé Vánoce bych proležela v pelechu a u pohádek. I když bych asi měla depku. Udělala bych si něčím radost, něco si koupila.
@Anonymní píše:
Nene. Jeho babicky bydli v jeho meste a moje v mem. Takze bychom prejizdeli jen na Stedry den. K babicce bych sla s nim stejne, jako on by byl se mnou, kdyz tam bude teta.
Promiň, a proč teda nemůžete být spolu 23.? Vždyť 90km se snad dá za 1,5h ujet, tak když ráno vstanete v 6-7h, může být v 9h u babičky na vánočku, ne? Já vůbec nechápu ten argument „Nemůžu s tebou být jeden den večer, protože druhý den dopoledne něco mám.“ ![]()
Nebo jako, byli spolu, ale i se svou rodinou. Stejne by pro me prijel 25. rano, abychom sli k jeho babicce a 26. bychom jeli zase k nam.
@lucenka píše:
Jak jsi přišla na to, že přítel není otec mého syna?
Napadlo mě to, když jsi použila slovo přítel. Já nevím kolik je ti let a ani jak mas starého syna - myslela jsem, ze je dospěly… pořad to tak nějak porovnavam se zakladatelkou - navíc psala jsi - zatím chce být s nami, předpokládám ze mu není 5.. neber to špatne nebo útočně apod.
Diskuzí jsem se nepročítala, reaguji na úvodní příspěvek.
„Partner“ mi přejde jako nevyspělé děcko, co se těší na maminčin servis, tajemné cinkání Ježíška u stromečku a až si vybalí svítící autodráhu, kterou si hned v obýváku postaví a nebude ho u toho otravovat nějaká cizí vetřelkyně, co do jeho dětského světa nepatří.
Rituálek s babičinnou Vánočkou je taky jen pro něj … a tak to chce mít patrně až do smrti … závěr: do dalšího života s tebou nepočítá, jsi jen epizoda, která do intimity Vánoc nepatří.
Poslala bych ho do oběhu - pokud je vám víc jak 20. Pokud ne, jste děti oba a patříte k rodičům.
Mne je to vsechno hrozne lito
Vymyslim vsemozne darky, hledam alternativy, abych se zavdecila vsem a vsechno je spatne.