Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Calathea Souhas, na našeho jedna na zadek taky neplatí (rodič si sice vybije frustraci, ale u dítěte to jen prohloubí hysterák), ale to neznamená, že si doma může dělat co chce a nemá pravidla. Jen prostě je potřeba zkoušet jiné metody a vychytat, co nejvíc na které dítě a konkrétní situaci zabírá, jak psala @Verun83
Muž je z rozvedené rodiny, vychovával ho otec a celkově má tedy k výchově divný postoj, vše řeší hned radikálně. Nechci být já hodná - on špatný - tak jak to vidí asi on, ale já se právě snažím spíš vždy odvést pozornost, předejít nějaké situaci a podobně, ale to on prostě neumí. Vadí mu i když třeba za mnou chodí v kuchyni, tahá mě za tričko, chce vzít a vidět co dělám, nebo když vezme za ruku a vede mě někam. Všechno je v tomhle směru špatně.
@Svistice píše:
Tobě přijde jako ideální řešení první volby dát 16 měsíčnímu hned na zadek, když zamíří na druhou stranu, než je cíl vaší cesty? Spousta dětí jev tomhle věku ráda, že vůbec chodí, nějaké „držení směru“ už je trochu nadstavba, nemyslíš?
Přesně
Našemu klukovi je 14,5 a nějak si nedokážu představit, že bych mu za měsíc dokázala vysvětlit, že má jít tam a tam. Teď se ho pokouším spíš nalákat směrem, kam chci jít a on samozřejmě jde, kam se mu zachce - a ani se mu nedivím, je užaslý, že mu to vůbec šlape. Já se zrovna naučit chodit, taky budu objevovat a matko, ty se postav klidně na hlavu ![]()
S tím koupáním vůbec nechápu - to není o zlobení, přece nemůže otec nutit dítě k něčemu, co je mu nepříjemné, protože on zrovna chce
![]()
No tak v 16. měsících je to mimino, které snad není problém dát do kočárku, takže pokud jste nervní, že nejde, dát do kočárku - tj. podle mě v tomto věku hlavně nějak předcházet těmto situacím, když to neumíte řešit v klidu a ta vana - co na to říct, no…chudák kluk
@Anonymní píše:
Krásný večer maminky, chtěla bych vědět alespoň někoho nezávislý názor. S partnerem máme 16 měsíčního chlapečka. Dost se poslední dobou hádáme kvůli jeho výchově. Uvedu třeba dnešní situaci, po cestě z nákupu se chce malý vydat na pravo a my jdeme na levo, zasekne se a nechce jít, vzteká se, muž hned přiskočí, jednu mu plácne přes zadek, chvíli ho nese a dá na zem, jenže malý stále brečí - já vždy uklidňuji, aby se mohlo jít dál. Když se vše opakovalo na dalším rohu, muž šel sám dál a nechal nás tam - protože já jsem ho neplácla, doma se cítí strašně uražený, že se vlastně nemá se mnou o čem bavit. A takto je to poslední dobou pořád, stále se kvůli malému hádáme. Koupu třeba malého, muž se rozhodne po pěti minutách, že se půjde koupat s ním, ale malého už to tam nebaví a chce ven, začne brečet, - muž mu přidá přes zadek, aby prý měl důvod. Už jsem z toho zoufalá
Tak tvůj chlap by potřeboval slušně řečeno přes držku. Mlátit mimino, že s ním nechce být ve vaně
?
Vsak z taty bude mit maly za chvili strach (aspon ja bych mela).. Za tyto ‚prohresky‘ bych osobne netrestala vubec. Ani muj manzel. V 16m bych vzala syna bud na ruce nebo soupla do satku ci kocaru. Ze se nechce po 5 min uz koupat to by mi nevadilo, asi tveho muze urazilo, ze se syn nechce koupat s nim.., no ale aby mu dal kvuli tomu na zadek, to je smutne. Muj nazor je, ze tvuj muz zbytecne vyhrocuje situaci a tim to jeste zhorsuje.
@Calathea On nějakému vysvětlování není vůbec přístupný, když řekne že je kruh hranatý, je hranatý - je voják z pov. A ano, je svým způsobem vzteklý, rychle se dokáže rozčílit kvůli hlouposti.
Nějakou knížku by si nepřečetl…?
Mlácení je cesta do pekel
.
Stůj si za svým, že takhle prostě ne, sice to bude s výbuchy, ale třeba si všimne, že tobě to funguje jinak a pomalinku na to najede.
Nesnáším takový jednání. Je to dite. Je to o trpělivosti, vysvětlování. Má ted věk kdy se teprve začíná prosazovat, vztekat.. Neodsuzuji naplacani na zadek, ale ne kvůli takovym malickostem..
Chudák dítě
Syn má 18 měsíců a často se snaží si prosadit svou, několikrát do týdne jednu chytne po zadku, ale tohle je už i na mě moc. Tvůj chlap je vůl. Měli by jste si v klidu sednout a domluvit se na nějakém kompromisu, měla bys hlavně manželovi vysvětlit, že brzo mu to syn začne vracet. Až dojde na opravdové období vzdoru, tak umlátí nebo co?
@Anonymní píše:
Muž je z rozvedené rodiny, vychovával ho otec a celkově má tedy k výchově divný postoj, vše řeší hned radikálně. Nechci být já hodná - on špatný - tak jak to vidí asi on, ale já se právě snažím spíš vždy odvést pozornost, předejít nějaké situaci a podobně, ale to on prostě neumí. Vadí mu i když třeba za mnou chodí v kuchyni, tahá mě za tričko, chce vzít a vidět co dělám, nebo když vezme za ruku a vede mě někam. Všechno je v tomhle směru špatně.
Chlapeček se chová naprosto normálně a přirozeně ´měrně k svému věku. Kdo se naopak chovat neumí, je tvůj manžel. Jeho styl výchovy je otřesný, co proboha po tak malém dítěti che? Pro toho prcka je všechno nové, se vším se seznamuje, pořádně mluvit neumí, tak používá výrazové prostředky, které má k dispozici. Tvůj muž by si měl o psychologii takhle malých dětí něco nastudovat, než svým hloupým přístupem napáchá na vlastním synovi nenapravitelné škody.
@Anonymní píše:
@Calathea On nějakému vysvětlování není vůbec přístupný, když řekne že je kruh hranatý, je hranatý - je voják z pov. A ano, je svým způsobem vzteklý, rychle se dokáže rozčílit kvůli hlouposti.
aha… to bude hodne tezky. To budes asi furt mezi mlynskymi kameny
Jedine na to jit chytre, pomalu, lsti: „Milacku, myslim, ze klidne muze jit na vojnu, ale az mu bude 18. Domov prece ma byt tichy pristav, pevnost atd. apod…“
Treba pomuze.
Nebo hrat tvrde a donutit ho mluvit o svych niternich pocitech k otci, ktery ho zrejme cepoval jak na vojne. Mozna az mu dojde, ze nechce, aby ho syn nenavidel…
Tak to bych asi nedala, bych za chvíli mlátila jeho, kdyby mi kvůli takovým maličkostem tloukl takhle malý dítě. Můj muž je úplně v klidu, a stejně jsem mu pro jistotu dala číst Respektovat a být respektován, skvělá je taky Nevýchova. Myslím, že se tvůj manžel neumí moc ovládat a je hodně slabošské vybíjet si svojí frustraci na batoleti.