Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chlap by si měl nastudovat a uvědomot, o čem je u dítěte období vzdoru. Neříkám, že jedna dobře mířená není občas lepší, než stopadesáté opakování po dobrém, ale příliš autoritativní pojetí (budeš dělat to co já chci, jinak ti jedna přiletí) podle mě taky není ok.
A vy oba by jste si měli uvědomit, že je potřeba se domluvit na nějakém kompromisním výchovném modelu (a jeden druhého před dítětem neshazovat), jelikož to dítě hrozně matete, když na stejnou situaci reagujete zcela odlišně.
Tak se ho zeptej, jestli ho umlati palickou na maso, az ho bude opravdu potreba umravnit za neco vazneho. Kdyz bude dite mlatit za kazdou kravovinu, bude to pak diteti uz fuk. Nebo to dokonce bude povazovat za projev pozornosti a bude delat vse pro to, aby dostalo.
Nicmene bych to muzi ulehcila a eliminovala sporne situace, cekat od 16m, ze bude pochodovat bez zavahani je chyba vas rodicu, meli jste si vzit kocar a byl by klid.
Někteří chlapi jsou fakt debilové
Bych ho přetáhla pořádnou palicí, ale po hlavě.
Toho jako plácne pokaždý když začne brečet??
A co až přijde první vzdor? To vám dítě otluče?? Je mu 16 měsíců. V tomhle věku děti většinu věcí řeší pláčem… Ale tohle si musíte domluvit vy dva.
Taky si myslím, že byste se měli domluvit na nějakém společném modelu, aby nevzniklo to, že je „hodná maminka“ a „zlý tatínek“. I když s tím tvým chlapem to asi nebude podle popisu jednoduché. ![]()
Ale dát mu na zadek kvůli tomu, že už se nechce koupat, je fakt přes čáru. ![]()
Venku bych kluka taky placla. Neskakala jsem tak jak on pískal. A možná i díky tomu trenér nevím, co je období vzdoru. Nechápu tyhle moderní metody, kdy se dělá vše podle dítěte.
@lucenka píše:
Venku bych kluka taky placla. Neskakala jsem tak jak on pískal. A možná i díky tomu trenér nevím, co je období vzdoru. Nechápu tyhle moderní metody, kdy se dělá vše podle dítěte.
Tobě přijde jako ideální řešení první volby dát 16 měsíčnímu hned na zadek, když zamíří na druhou stranu, než je cíl vaší cesty? Spousta dětí jev tomhle věku ráda, že vůbec chodí, nějaké „držení směru“ už je trochu nadstavba, nemyslíš? ![]()
Venku - zkousite treba odvezt pozornost? Napr. Jee podivej co to tam je? Pojd se podivat, kluk prestane bulet, vzit ho do ruky a poponest a neco mu tam ukazat? U nas tohle funguje
A placat dite jen kvuli tomu, ze nepadne vdekem, ze otec prijde po 5 minutach se spolecne vykoupat… Des. O co mu jde? Zatrhla bych to a to dost razne! Jsou situace co se daji resit jinak, a dite je dost maly na to, aby to vyjadrilo jinak nez placem.
@Svistice tak můj už v ty době chodil půl roku. A ano pokud jsme měli jasný cíl cesty, tak se šlo tím směrem i za cenu plácnutí
Norsko a barnevern na něj
, Je to vůl, tohle je primitivní, za každou blbost dát na zadek. Já už jsem po čtení podobných témat spíš nakloněná ty tělesné tresty v čechách natvrdo zakázat, protože za co všechno někdy české děti dostávají, to mi hlava nebere. Kdyby to bylo zakázané, museli by se rodiče snažit a zjistili by, že to jde, když se chce. ![]()
dej chlapovi taky na zadek, když se vztekne, nebo když bude chtít něco jiného než ty ![]()
vysvětli mu, že když ho bude bít za kažodu ptákovinu, tak při závažném provinění ho bude muset umlátit k smrti. A navíc děti pak už ani nereagují, jsou na to zvyklé a buď jdou do ještě většího vzdoru a v pubertě takové otce nesnáší a urvou se ze řetězu, nebo si z něj vychováte uťápnuté a bojácné dítě. Navíc taková děcka se pak často chovají hnusně k jiným dětem.
Já ybch takového otce pro své děti nesnesla, ale já jsem velmi náročná na výchovu a mám laťku chování a přístupu k dětem nastavenou o dost výš. Prostě bych mu to nedovolila ho bít za takové kraviny.
Příspěvek upraven 03.03.15 v 21:01
Krásný večer maminky, chtěla bych vědět alespoň někoho nezávislý názor. S partnerem máme 16 měsíčního chlapečka. Dost se poslední dobou hádáme kvůli jeho výchově. Uvedu třeba dnešní situaci, po cestě z nákupu se chce malý vydat na pravo a my jdeme na levo, zasekne se a nechce jít, vzteká se, muž hned přiskočí, jednu mu plácne přes zadek, chvíli ho nese a dá na zem, jenže malý stále brečí - já vždy uklidňuji, aby se mohlo jít dál. Když se vše opakovalo na dalším rohu, muž šel sám dál a nechal nás tam - protože já jsem ho neplácla, doma se cítí strašně uražený, že se vlastně nemá se mnou o čem bavit. A takto je to poslední dobou pořád, stále se kvůli malému hádáme. Koupu třeba malého, muž se rozhodne po pěti minutách, že se půjde koupat s ním, ale malého už to tam nebaví a chce ven, začne brečet, - muž mu přidá přes zadek, aby prý měl důvod. Už jsem z toho zoufalá