Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Výchova chlapečka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
lucenka
3.3.15 21:23
- Citovat
- Upravit
3.3.15 21:36
@Anonymní píše:
@Calathea On nějakému vysvětlování není vůbec přístupný, když řekne že je kruh hranatý, je hranatý - je voják z pov. A ano, je svým způsobem vzteklý, rychle se dokáže rozčílit kvůli hlouposti.
Taky si myslím, že plácat dítě pokaždé když neuposlechne rozkaz není správné a jestli si to tvůj chlap nenechá vysvětlit, tak bude tvoje dítě chudák. Neomlouvá ho ani zaměstnání 
…a co kdyby to dostal rozkazem-že malého nesmí bít, to by mohlo na vojáka zabrat ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.15 21:36
Tak me by nikdy nenapadlo vztahnout ruku na 16m dite, ze nejde kam ja chci 
takhle maly dite kasle na nejakou autoritu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.15 21:40
Myslím, že muž by měl nejdřív sám dospět a získat nějaký rodičovský nadhled. Sám se chová jak vzteklé děcko, když není po jeho 
Nejsem proti případnému umravnění, ale vše má svůj čas a své místo a způsob umravnění by měl být úměrný tomu prohřešku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.15 21:42
@Anonymní píše:
@Calathea On nějakému vysvětlování není vůbec přístupný, když řekne že je kruh hranatý, je hranatý - je voják z pov. A ano, je svým způsobem vzteklý, rychle se dokáže rozčílit kvůli hlouposti.
Takže si nebudeme hrát na to, že se takto změnil po narození dítěte. Co čekáš tady za zázračnou radu? Je to guma a vždycky bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.15 21:44
@lucenka píše:
Sám za sebe se mohl rozhodovat, když se ski někam bez cíle. Dítě se musí naučit i respektovat a poslouchat autoritu.
Položila sis někdy otázku, koho bude poslouchat, až pro něho přestaneš být autoritou ty? Třeba v pubertě? Na některých dospělých je to tak krásně vidět - jsou prostě zvyklí poslouchat, nemají vlastní názor a poslechnou prvního blbečka, který jim vleze do cesty, pakliže umí dostatečně zvýšit hlas nebo najít pro ně nějakou patřičnou hrozbu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.15 21:45
Nejsem vyloženě proti plácání na zadek, když je to opravdu potřeba. Ale za každou maličkost hned dostat přes zadek mi přijde trošku ujeté. A situaci to stejně nevyřeší. Navíc plácnout přes zadek a pak vzít do náruče a nést.. to jde trošku proti sobě, syn stejně dosáhne svého, ale je u toho bit. To není správný přístup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.15 21:48
Zkus manželovi nenápadně doporučit nějakou dobrou knihu.. třeba Výchova bez blbých keců..nevím teď autora, ale je dobrá. A taky bych mu, být to můj muž, rázně vysvětlila, že takové chování trpět nebudu, že je to taky MOJE dítě.. a musí si uvědomit nejen, že si můžem poničit vztah s vlastním synem, ale taky to začne skřípat mezi vámi - a to přece nechcete!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
3.3.15 21:48
@Angua píše:
Položila sis někdy otázku, koho bude poslouchat, až pro něho přestaneš být autoritou ty? Třeba v pubertě? Na některých dospělých je to tak krásně vidět - jsou prostě zvyklí poslouchat, nemají vlastní názor a poslechnou prvního blbečka, který jim vleze do cesty, pakliže umí dostatečně zvýšit hlas nebo najít pro ně nějakou patřičnou hrozbu.
Kluk je naprosto samostatná jednotka s vlastní hlavou. Takže toho se nebojím. Ale zároveň jsem s ním mohla vyrazit v 18 měsících na X kilometrový výlet bez kočárku, protože nehrozilo, že si dítě postaví hlavu a já kolem něj budu tancovat jak on píská.
- Citovat
- Upravit
3.3.15 21:49
Kdyby muj muz placnul dite, tak bych mu dala taky ranu…, treba za to, ze mi nekoupil kabelku 
.
Tyhle metody vazne nechapu a nepochopim. Kluk se nauci akorat tak byt agresivni a veci resit nasili. Se pak divim, z emi jiny deti biji dceru a ta chudak stoji a nechape… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.15 21:49
@lucenka no, mohu tě ujistit, že i přes plácání a ostřejší výchovu vím dost dobře, co je období vzdoru, takže jsi jen měla štěstí, 100% to nebude tvou výchovou 
Já jsem tedy ostřejší typ, plácnu taky, ale kvůli takovým kravinám jako tvůj muž teda ne Venku to dělám tak, že na něco nalákám, popř řeknu starší, at ho zavolá a on běží. Rozhodně nepleskám(ted u druhého, u první jsem to dělala ze začátku bohužel jinak), stejně by to nemělo cenu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.15 22:00
@lucenka píše:
Kluk je naprosto samostatná jednotka s vlastní hlavou. Takže toho se nebojím. Ale zároveň jsem s ním mohla vyrazit v 18 měsících na X kilometrový výlet bez kočárku, protože nehrozilo, že si dítě postaví hlavu a já kolem něj budu tancovat jak on píská.
Já myslím, že ta vlastní hlava se spíš ještě ukáže později… Až začne „tlak společnosti“
Ale není přece jen extrém, jsou i řešení mezi. Zvlášť když je více dětí je to pak pěkně vidět. Jeden chce vpravo, druhý vlevo… Není přece řešení je oba zliskat a jít rovně
Samo záleží na té situaci - nevím, proč batoleti nevyhovět ve výběru trasy, když o nic nejde (nic na druhé straně nepotřebuju, není to extrémně delší atd.), jen protože proto a abych měla navrch a neměla náhodou pocit, že mi něco diktuje. Pokud mám důvod, většinou ho dětem řeknu - proč potřebujeme jít tudy a většinou to vezmou. Občas se někdo šprajcne, ale má smůlu a prostě jde, protože je to potřeba. Trestem je už pro něho to, že je zpruzený, otrávený a nasratý, protože není po jeho - nevím, proč bych ho měla jako ještě navíc bít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.15 22:01
Tak jsem si našla docela pěkný článek o období vzdoru a poslala muži odkaz, to jsem to dopracovala, hned jak to uviděl, tak mi řekl, jestli si dělám srandu, že zrovna tohle jemu posílám a že už si o tom vážně nemáme co říct, rozčíleně odešel s tím, že se prý můžu odstěhovat, to jsem to dopracovala, vážně vůl.
- Citovat
- Upravit
lucenka
3.3.15 22:04
@Angua píše:
Já myslím, že ta vlastní hlava se spíš ještě ukáže později… Až začne „tlak společnosti“Ale není přece jen extrém, jsou i řešení mezi. Zvlášť když je více dětí je to pak pěkně vidět. Jeden chce vpravo, druhý vlevo… Není přece řešení je oba zliskat a jít rovně
Samo záleží na té situaci - nevím, proč batoleti nevyhovět ve výběru trasy, když o nic nejde (nic na druhé straně nepotřebuju, není to extrémně delší atd.), jen protože proto a abych měla navrch a neměla náhodou pocit, že mi něco diktuje. Pokud mám důvod, většinou ho dětem řeknu - proč potřebujeme jít tudy a většinou to vezmou. Občas se někdo šprajcne, ale má smůlu a prostě jde, protože je to potřeba. Trestem je už pro něho to, že je zpruzený, otrávený a nasratý, protože není po jeho - nevím, proč bych ho měla jako ještě navíc bít
Vždyť to jsem psala. Pokud se šlo někam bez cíle, tak jsem šla klidně kam chtěl on. Ale pokud se na začátku řeklo, ze se jde do bodu A a on se po cestě začal sprajcovat, tak kdyz už to trvalo dlouho, tak dostal na zadek. Proto mám v tomhle směru pro manžela zakladatelky pochopení.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Sám za sebe se mohl rozhodovat, když se ski někam bez cíle. Dítě se musí naučit i respektovat a poslouchat autoritu.