Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Althya píše:
To take znam - mi rodice reknou „volej ve dne v noci, vzdy ti pomuzeme“. jak uz jsem psala, kdyz jsem byla v sestinedeli, tchyne se ani jednou nezeptala, jestli neco nepotrebuju. A ted si vsude mozne stezuje, je jsem k ni chladna a nekdy az drza. Jo, uz ji mam hodne v pazi a obcas mi neco ujede, hlavne jak neustale vzdycha, kolik toho nema. Starat se o ni jednou rozhodne nebudu, muz je jedinacek, tak nevim nevim, snad ma nasetreno na pekny domov duchodcu
A co když se bude chtít postarat tvůj muž a řekne ti - máma to nezvládá, musíme ji už vzít k nám? A schválně - jen si to představ - co bys dělala? A nechci slyšet - můj muž to neudělá. Protože to nikdy nemůžeš vědět, deklarovat může cokoliv, ale co udělá, to se teprve ukáže!
@inkakřivák píše:
A co když se bude chtít postarat tvůj muž a řekne ti - máma to nezvládá, musíme ji už vzít k nám? A schválně - jen si to představ - co bys dělala? A nechci slyšet - můj muž to neudělá. Protože to nikdy nemůžeš vědět, deklarovat může cokoliv, ale co udělá, to se teprve ukáže!
To nevim…tchyni je ted 60 a je celkem cila a kdo vi, co bude za 20 let. Momentalne ziju tim, co je ted a o tomhle jsme se muzem nikdy nebavili
No člověk by měl počítat se vším. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy.
@inkakřivák píše:
No člověk by měl počítat se vším. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy.
Jiste, ale uprimne si neumim predstavit, ze tchyne by s nami chtela bydlet…to by na tom musela byt fakt hooodne spatne a to bych k ni teda najala nejakou placenou pecovatelku, to by bylo i nad nase sily ![]()
@Silia píše:
@j.a.n.i1 - kdyby aspoň tohle fungovalo u nás pravidelně, bylo by to fajn.Urcite lepsi, než nic. Např moje máma viděla dceru naposledy v červnu. A to ji nabizime, ze ji privezeme k nám i odvezeme, aby za malou aspoň dojela. Nic. Stále vymluvy, atd. Přitom nevím, co doma sama děla tak veleduleziteho, ze se neurve ani jeden víkend. Nemá smysl to zde řešit. Jen je mi to líto vuci dceři. S námi babička pekla, dělala nám dětský zahonky na zahradě, proste uměla skloubit i praci se zábavou pro prcky. Naše současné babci neudelaji ani polovinu toho, co zvládla ta naše, a přitom porad nemají čas. No jo, hlavně ze stihaji všechny ty Růžový zahrady.
Tak pod tohle se taky podepisuji. ![]()
@Althya píše:
Kolik mas deti a jakeho veku, jestli se mohu zeptat
Doma? Sedm, od 4 do 15cti. ![]()
@Anna766 píše:
Fofrňo ty přečuhuješ i nadprůměr.
No na fragolu nemám.
![]()
@Fofrník píše:
Tak pod tohle se taky podepisuji.
taky souhlasím. Moje maminka se teď chce stěhovat do nově opraveného baráčku se zahradou kousek za Prahou. Je tam 5 pokojů, vytápění v podlaze a zeleninová i ovocná zahrada - prostě ideální na pohodlné hlídání dětí a hraní si s nima. A ona tam chce být SAMA a řekla, že děti mi ani omylem hlídat nebude ![]()
Taky si vzpomínám, jak jsem si s babičkami a dědečky hrála, pracovala s nima na zahrádce, lezla po stromech a podobně. A oni se sami mamce ozývali, že by mě tam chtěli a ať mě naši přivezou… nechápu, proč mamka je proti dětem ![]()
A nejhorší je, že mi jako „vzor“ cpe mojí o deset let starší sestru, která o dětech taky nechce ani slyšet a vyčítá mi, že jsem nezodpovědná a sobecká, když jsem se dítě rozhodla přivést „do téhle doby“ ![]()
(btw to také znamená, že u mě neexistuje ani teta co by občas pohlídala dítě…)
Třeba není proti dětem, jenže musí do práce, nebo ne?
A zase takhle - to že babičky dřív hlídaly neznamená, že musí hlídat ted taky. Dřív se děti posazovaly, ačkoliv se samy neudržely a ted se to nedělá. Dřív se děti tahaly za ručičky, a ted se to nedělá. A dřív žily velké rodiny pohromadě a ted se to nedělá. děti rodiče ctily a ted se to nedělá. Dřív ty babičky cpaly dětem sladkosti a řízek od půl roku a ted se to nedělá. No a dřív hlídaly celé léto ( protože byly v důchodu) a ted se to nedělá ( protože ještě pracují). Doba pokročila.
@inkakřivák tak pracující babička je ale taky něco jiného ne? Tedy předpokládám, že se tedy nerozčilují maminky, co vědí, že jejich mamka nebo tchyně je v práci
to by byla trochu naivní, když by čekala, že ještě po práci nadšeně poběží hlídat mimčo ![]()
ale celkově se bavíme o tom, že děti potřebují kontakt i s prarodiči, když je to možné. Mě by třeba moc chybělo, kdybych neměla jako malá prarodiče.
A hlavně j třeba narážela na to, že moji prarodiče byly rádi, že tam pojedu, stáli o mě. Neměla by to být povinnost ale radost ne? A na tom se snad nic změnou doby nemění. Rodina by se MĚLA mít ráda (a ano, vím, že to z různých důvodů není vždy ideální a nejde to 100% ale alespoň z části ne? )
moje mamka třeba teď ještě pracuje ale jak jsem napsala výše, hodlá se přestěhovat do domečku a úplně skončit s prací (podniká), takže bude „regulérně“ v důchodu a nebude mít žádnou důležitou práci nebo tak. Jen prostě o mé dítě vůbec nestojí
a mě to moc bolí ![]()
No nemyslím si, že by většina přispěvatelek tady měla rodiče v důchodu - viz např. pracuje jako učitelka v MŠ, takže s dětmi umí. A tvoje máma, pokud podnikala, víš jaký je to záhul na nervy? A neříkej mi, že není, že si dělala jenom tak z domu. prostě se může těšit jenom na to, že bude mít na čas klídek, vydechne, žádný stres, nic. Žádné starosti budou klienti, nebudou, zaplatí, nezaplatí, vzít tu práci, když už mám sjednané tři zakázky, nevzít? Jak zaplatím sockozdravko poplatky atd? Ona to není žádná procházka růžovou zahradou u nás. Tak ji nech odpočinout a ona se třeba časem ozve. A když ne, musíte si leda vy dvě sáhnout do svědomí, proč ne.
Já si myslím, že to povinnost neni, ale pokud mamina nutně potřebuje, třeba nemoc maminky a nebo nějaké jiné omezení a poprosí prarodiče a ti se vymluví a nejsou nemocní, nebo prostě nemusí být praci, jen prostě se jim nechce, tak to je něco špatně ve vztazích..
A o budování vztahu s vnukem.. ani nemluvím, když je důležitější kde co
@inkakřivák Víš, dělala jsem stejnou práci jako mamka, takže vím, co je to za záhul. A nemyslím si nijak, že to mamka měla lehké. I potom, co jsem přestala dělat s ní, jsme si musela sháněk klienty, byla závislá na tom jestli bude-nebude práce a podobně. Opravdu nejsem jedna z těch, co si myslí, že podnikat znamená sedět doma s nohama na stole a brát prachy ![]()
Ale stále nechápu, že by to mělo ovlivnit, že by své vnouče vůbec nechtěla a ve chvíli, když jsem jí jen oznámila těhotenství automaticky prohlásila ať zapomenu na to, že by ho/jí někdy hlídala…
Navíc ani se nezeptala, jak bych si to třeba „představovala“ nebo jak si myslím, že to půjde dál nebo tak, prostě rovnou zavrhla jakoukoliv variantu. A to mi přijde kruté :/
A přitom, já jsem jen doufala, že by si občas vzala prcka na víkend aby si mohl/a hrát i na zahradě v domku a ne jen pořád být v Praze v paneláku a maximálně na nějaké vyjímečné hlídání když by se vyskytla nějaká práce a můj přítel nemohl :/ nikdy jsem si nepředstavovala, že bych jí prcka dávala na celé prázdniny nebo tak…
@Shana Ta věta v úvodu při oznámení těhotenství by mi přišla hodně líto. Ale tak co můžeš dělat, nic.
@inkakřivák No, je to paradoxní. Jsou prarodiče, kteří nejen nehlídají, ale ani nechtějí vnoučata vidět nebo s nimi trávit čas, ač můžou - a pak jsou takoví, co by moc rádi, ale z důvodů zdravotních nemůžou, ač by strašně chtěli… A taky pokud ten společný čas v dětství chybí, tak to později nejde nahradit. Jedna babička u nás by se rozdala, trávili jsme s ní hodně času (ano, o prázdninách i týdny) hluboce jsme ji milovali, v dospělosti chodili aktivně sami pomáhat… dodnes mi chybí. Druhá babička, měla mraky různých aktivit, dávno v důchodu, čas na vnoučata nebyl a nebyl. Hádej, jak to dopadlo? S kterou jsme v dospělosti trávili času víc?