Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Althya píše:
Nezlob se, ale to je neco jineho. Ona ma sama male dite, tak asi nebude zrovna zhava do hlidani nevlastniho vnoucete, to je pochopitelne. Kdyz je ale babi zdrava, v duchodu, tak by mohla obcas pomoci „mladym“ a uzit si vnoucata
Občas ano, to neříkám, ale je mi proti srsti to brát jako samozřejmost a nechápat to, že se sama neozve a nenabídne se. Zakladatelka psala, že jí štve, že se jí sama nenabídne. Pokud jí ale pohlídá, když jí o to požádá, tak je to podle mě v pořádku.
@Anonymní píše:
Holky vy co nemate to hlidani, poradte mi prosim, jak to delate, kdyz si chcete jit treba koupit neco na sebe. Nedovedu si predstavit ze bych se synem sla do nakupniho centra a chodila s nim po obchodech a zkousela si kalhoty nebo podprdu. Vydrezl by to tak 10 minut a byl by konec. Anonym. zakladatelka
Nakupuju hodně přes internet (miluju zoot a mají dopravu i vracení zdarma). Objednám vícero velikostí, vyzkouším, co nesedím, vrátím. Jinak o víkednu, vyrazím hned ráno, do oběda jsem doma a odpoledne můžeme něco podniknout s rodinou.
@terrka83 píše:
Občas ano, to neříkám, ale je mi proti srsti to brát jako samozřejmost a nechápat to, že se sama neozve a nenabídne se. Zakladatelka psala, že jí štve, že se jí sama nenabídne. Pokud jí ale pohlídá, když jí o to požádá, tak je to podle mě v pořádku.
No mně to uplně normální nepřijde. Pokud je vše, jak má být. Vztahy v rodině, zdraví a tak. Proč nemá zájem o vlastní vnouče. A ještě by si o něj řekla, kdy by se to hodilo jí. A ne jen, když je to potřeba.
@Anonymní píše:
Zakladatelko, možná tady dostaneš čočku od přechytralých mamYnek.Párkrát jsem viděla si zde někoho postěžovat, že babi nehlídá, a slepičky se na dotyčnou slétly, že to není žádná povinnost babiček atd.
![]()
Řeším něco podobného. K Valentýnu jsem od manžela dostala lístky do divadla na dost blbě sehnatelné představení, které se koná až za půl roku. Jedná se navíc o perfektní místa a o ceně nechci radši mluvit.
Bydlíme od veškeré rodiny daleko (=nikdo nám nikdy nehlídá) a já si tedy dovolila poprosit moji matku, jestli by nám na pár hodin pohlídala naše děti (rok a třičtvrtě a čtyři roky). Máma mě poslala do háje, že nechce a basta. Přitom je mladá, pracuje ve školce a s dětmi to umí!!! Moje děti jsou v pohodě, bez problému. Moje matka mě neuvěřitelně nas*la. Ano, její povinnost to není, ale… Takže můj muž je ještě naštvanější než já, nejdřív jsem chtěla dát lístky švagrové, nebo je prodat, ale můj muž řekl, že si to nedáme zkazit a hlídání seženeme. Známí mají osvědčenou chůvu, takže asi půjdeme touto cestou. Můj muž se zařekl, že moje matka NIKDY naše děti hlídat nebude, i kdyby skučela, že tohle prostě fakt přehnala. Nemá totiž žádný důvod, je to jen její zásek - ráda dělá naschvály a kazí lidem radost. Bohužel…
Dodám, že mě to docela ranilo, neříkám, kdybych chtěla hlídat x krát měsíčně a poslala mě do háje, ale tady se jedná o pár hodin po poledni o víkendu… Pardon za anonym, nechci, aby mě někdo poznal.
Táňa
No chápu, že tě máma vytočila, ale když jí NIKDY nedáte děti, kdo tím bude víc trpět? Ona nebo děti, které nebudou moct být u babičky, protože rodiče trucujou?
@Stánina píše:
No mně to uplně normální nepřijde. Pokud je vše, jak má být. Vztahy v rodině, zdraví a tak. Proč nemá zájem o vlastní vnouče. A ještě by si o něj řekla, kdy by se to hodilo jí. A ne jen, když je to potřeba.
Vidim to opacne. Rada ditko dovezu kdyz chteji, ptz to znaci ten zajem o vnouce. Ne kdyz si chce matka dojit na kafe, jsou to nase deti. A taky souhlasim, ze kdyz je potreba ( nenadala udalost ) je smutny kdyz odmitnou, ale i tak to byva.
Me uz s pribuzenstvem dosla trpelivost, nasla jsem si chuvu. Nikdy jsem nikoho do hlidani nenutila, tchyne s tchanem nehlidaji vubec-ani jednou, nasi jsou poprdeni jen prvni dcerou-prvni vnuckou, kterou hodne vozili v kocaru, hodne si ji brali, ale pak se nabazili a ted uz moc nehlidaji. Zasadne je to tak, ze mi zavolaji, ze ted hned okamzite by si ji vzali, pokud si „dovolim“ protestovat (svete div se, necekam na jejich zavolani, ale na kazdy den mam nejaky program s detma), ze neco mame, jsem treba na vylete nebo se nekam chystame; tak se urazi, nastvou a neni s nima rec. V nejsirsim okoli si vsude stezuji, jak moc hlidaji, kohokoli potkam, tak jen slysim, jak nasi strasne hlidaji. Mam pocit, ze musi nekomu hlidat na kseft, pac u nas si berou jen starsi dceru a to jeste max. 1× tydne na pozdni odpoledne, ze si ji vyzvednou ze skolky, projdou se a na vecernicek mi ji vraci dom. ![]()
Obe dcery najednou hlidat odmitaji, kdyz jsme zacali mluvit o tretim, okamzite vyhrozovali, ze 3 nebudou hlidat vubec. Treti cekame a jsou urazrni. ![]()
Secteno podtrzeno, hlidani nemam, chodim na castecny uvazek do prace, resim to skolkama (mladsi je v soukrome) a jakmile se narodi treti, mam uz dohodnutou chuvu, ktera nam bude vypomahat. Je to podle me nejlepsi mozne reseni, ac se cele pribuzenstvo urazilo, proc nam deti bude hlidat cizi zenska, ze preci staci rict, vzdyt se da domluvit, ale me nebavi poslouchat pak reci a nemuzu praci si organizovat z minuty na minutu podle toho, zda ma zrovna nekdo naladu na moje deti nebo ne.
Vyzvedne nam deti ze skolek presne ve dny, kdy potrebujeme, kdyz se pak dolecujou doma z chorob (pri akutnim onemocneni se s muzem stridame), tak nam taky OCHOTNE pohlida, to uz vubec nemluvim o tom, kdyz si dovolim deti opustit ze sobeckych duvodu typu kadernik-to bylo vzdy kecu, proc tam jdu, jak jsou decka chudaci, chuva s usmevem mi popreje, at si to uziju a deti se na ni klepou. Dohodnu se s ni na jidle (decka maji dietu specialni), na vsem, aice si za to zaplatim, ale pro me jsou to vyborne investovane penize. A hadam, ze nejsme jediny s podobnymi problemy s hlidanim, protoze najit chuvu, mi dalo fakt zabrat, vsechny byly obsazene.
@aleba No já vím, můj muž je naštvanej, že moje máma dělá naschvály. Jeho máma by se přetrhla, ale ona hlídat nemůže.
Obávám se, aby to nebylo jeden truc za druhým z obou stran. Už teď je to kvůli tomu blbý, můj muž se ani nechce s moji matkou kvůli tomu vídat, ale ukecala jsem ho, abychom nebrali dětem prarodiče. Ale já jsem taky dost naštvaná. Moje máma se urazila, když jsem se jí zeptala (slušně), proč nemůže nebo nechce hlídat. Že je to prý její věc a basta. ![]()
Táňa
@aleba píše:
No chápu, že tě máma vytočila, ale když jí NIKDY nedáte děti, kdo tím bude víc trpět? Ona nebo děti, které nebudou moct být u babičky, protože rodiče trucujou?
Nikdo. Všichni si zvyknou. Ne, že bych to schvalovala, ale taky jsem vyrostla bez babiček a nic se nestalo. Mě osobně to ovšem přijde nepochopitelné. Není nic krásnějšího, než si s vnoučaty někam vyrazit pohrát, něco se navzájem naučit, něco společně zažít. Já vnučku učím ruční práce a ona mě angličtinu a internet. A pohlídat mladým děti, aby si mohli někam vyrazit pokládám za nutnost. Život není jen práce. ![]()
@Anonymní píše:
@evill - segra je v tomhle zvlastni. Jednak studuje VS daleko, a jednak nema rada deti a nikdy je nechce. Meho syna, jejiho synovce videla od narozeni 3× a staci ji to. Skoro sechny kamaradky maji taky deti a nikdy jsme se o tom nebavily, ze by mi pohlidaly. S nekterymi se neznam dlouho a s těmi, co se zname treba 6 let, to asi taky nepujde. Myslim ze by to nezvladly, 2 dvoulete deti najednou.
@martina.se - nas je prave taky divoch. Tchyni je 65 let a je na ni moc divokej a behaci.Ono je to asi i ve me.Ze ja bych byla i chvili rada sama. Nejsem asi vylozene ten detskej typ zensky. Taky proto nechci druhe dite. Ale syna strasne moc miluju. Jen bych chtela byt i chvili bez nej. A pro rypalky dodam, ze to rozhodne neni tak, ze ja si udelam dite a hodim ho na krk babickam.
Anonym. zakladatelka
já Ti naprosto rozumim, miluju chvíle klidu. Mi hlídá 1× týdně chlap, chodím na zumbu a bože, to je pohoda
taky nejsem moc domácký typ, ale takhle si říkám, že aspoň 1× týdně mám fakt klid - s cestou a se všim 2 hodiny času jen pro mne
co to zkusit tak?
@Markytkaaa píše:
Tak tak… i tvoje máma je člověk, který má svůj životHlídání vnoučete není povinnost
U nás je to podobné, moje mamka si třeba vezme jednou za 14 dní syna na víkend, ale jen syna, dceru ne, protože je malá a bylo by více starostí… druhá babička jezdí jednou za 2 měsíce na hodinovou návštěvu
tož tak, někdo má a někdo nemá
Já jen doufám, že až tyhle babičky zestárnou natolik, že nebudou moct, tak si budou uvědomovat, že není povinnost aby se o ně děti (popř. vnoučata) starala.
@Fofrník píše:
Já jen doufám, že až tyhle babičky zestárnou natolik, že nebudou moct, tak si budou uvědomovat, že není povinnost aby se o ně děti (popř. vnoučata) starala.
No, tak zrovna tohle je morální povinností dětí, neb ty rodiče je vychovali a starali se o ně… není to podmíněno tím, že se starají ještě o jejich děti.
@j.a.n.i1 píše:
No, tak zrovna tohle je morální povinností dětí, neb ty rodiče je vychovali a starali se o ně… není to podmíněno tím, že se starají ještě o jejich děti.
No tak pokud si rodiče pořídí děti je pochopitelně na nich, aby se o ně postarali. Naopak to neplatí. Ale pokud jim dají tolik lásky a vychovají je tak, že to ty děti budou cítit a budou jim chtít jednou pomoci jedině dobře. Potom to byla asi ta pravá a dobrá výchova. Většinou se ale tací rodiče chovají i jako babička a dědeček a tudíž to funguje v rodině přirozeně „normálně“.
Asi to neříkám dost jasně. Prostě jsem si nepořídil děti proto aby se o mne jednou někdo postaral ale proto, že jsem je prostě chtěl.
@Fofrník píše:
No tak pokud si rodiče pořídí děti je pochopitelně na nich, aby se o ně postarali. Naopak to neplatí. Ale pokud jim dají tolik lásky a vychovají je tak, že to ty děti budou cítit a budou jim chtít jednou pomoci jedině dobře. Potom to byla asi ta pravá a dobrá výchova. Většinou se ale tací rodiče chovají i jako babička a dědeček a tudíž to funguje v rodině přirozeně „normálně“.
Asi to neříkám dost jasně. Prostě jsem si nepořídil děti proto aby se o mne jednou někdo postaral ale proto, že jsem je prostě chtěl.
Souhlasím s tebou. A hlavně se připravuju na to, aby se o mě nikdo starat nemusel i kdyby chtěl. A pokud budu při smyslech, tak to tak bude. Pokud při smyslech nebudu, nebudu o tom vědět a děti mají přesné instrukce, co se mnou.
@Kobliha51 píše:
Souhlasím s tebou. A hlavně se připravuju na to, aby se o mě nikdo starat nemusel i kdyby chtěl. A pokud budu při smyslech, tak to tak bude. Pokud při smyslech nebudu, nebudu o tom vědět a děti mají přesné instrukce, co se mnou.
Koukám, že to máš vypilované.
Pokud se jednou budou chtít děti postarat bránit jim nebudu a budu asi i rád. Ale rozhodně to nevnímám jako jejich povinnost a budu to mít zařízené tak abych byl „soběstačný“. Jen mě udivuje ten zástup dnešních prarodičů kteří moderně užívají života, nemajíc „čas“ a zájem o vnoučata. A tihle lidé očekávají s naprostou samozřejmostí, že se o ně jednou někdo postará a nejlépe vnoučata! (např. v kontextu toho, že já půjdu do důchodu asi tak o 15 let později než moji rodiče).
@Šarlota4 píše:
Vidim to opacne. Rada ditko dovezu kdyz chteji, ptz to znaci ten zajem o vnouce. Ne kdyz si chce matka dojit na kafe, jsou to nase deti. A taky souhlasim, ze kdyz je potreba ( nenadala udalost ) je smutny kdyz odmitnou, ale i tak to byva.
Tak jsem to myslela. Když má babička čas a řekne si, je to super. ![]()