Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zchudli jsme
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
13.1.22 10:53
- Citovat
- Upravit
13.1.22 10:54
@Anonymní píše:
Už jsem to zkoušela víckrát. Kynutý se mi nepovede nikdy nic. Asi na to nemám trpělivost.Nemůžu pracovat z domova, pokud bych něco nepublikovala. Musím pracovat s lidmi.
A jo, jsem pesimista. Momentálně mám co dělat, abych se nerozbrečela. Nevím, proč by měl být vysokoškolák optimista.
Co hlídání dětí, doučování?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.22 10:56
@Anonymní píše:
Už jsem to zkoušela víckrát. Kynutý se mi nepovede nikdy nic. Asi na to nemám trpělivost.Nemůžu pracovat z domova, pokud bych něco nepublikovala. Musím pracovat s lidmi.
A jo, jsem pesimista. Momentálně mám co dělat, abych se nerozbrečela. Nevím, proč by měl být vysokoškolák optimista.
A napíšeš, jaké máš vzdělání? Teda spíš jaký je tvůj obor?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
TO_IT
13.1.22 10:56
@Anonymní píše:
Už jsem to zkoušela víckrát. Kynutý se mi nepovede nikdy nic. Asi na to nemám trpělivost.Nemůžu pracovat z domova, pokud bych něco nepublikovala. Musím pracovat s lidmi.
A jo, jsem pesimista. Momentálně mám co dělat, abych se nerozbrečela. Nevím, proč by měl být vysokoškolák optimista.
Co se musí stát, aby ti bylo lépe?
V čem potřebuješ pomoci, co potřebuješ teď udělat?
- Citovat
- Upravit
13.1.22 10:59
Fňukání ti nepomůže, musíš zásadně zvýšit příjmy, takže brigáda nebo doučování doma.. můžeš rozhodit nabídky po okolí, nástěnky v marketech, facebook, musíš se prostě snažit..
na kynuté těsto osobně naprosto prdím i ve svém pokročilém věku 
zlaté hrnkové recepty nebo lístkové těsto, nejsme každá rozená pekařka…
s tímhle nábojem si přitahuješ zase negativní věci, raduj se z toho, co máš, třeba zdravé dítě, co by za to někdo dal..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dlouhá punčoška
13.1.22 11:03
@Anonymní píše:
Už jsem to zkoušela víckrát. Kynutý se mi nepovede nikdy nic. Asi na to nemám trpělivost.Nemůžu pracovat z domova, pokud bych něco nepublikovala. Musím pracovat s lidmi.
A jo, jsem pesimista. Momentálně mám co dělat, abych se nerozbrečela. Nevím, proč by měl být vysokoškolák optimista.
Žádný brečení, na to je času dost. Utři si slzičky, otři nos - bude to dobrý.
Zkus popřemýšlet, jestli nemáš nějakého člověka ze vzdálenějšího příbuzenstva, který by Ti mohl pomoct překlenout nejhorší dobu.
Tím, že jsi dodělala vysokou školu jsi prokázala, že jsi pracovitá, houževnatá a jen tak lehce se nevzdáváš.
I když ke svému oboru potřebuješ lidi, dá se spousta věci řešit přes videokonference.
Zkus se zeptat v personálních agenturách, prostě se někde poradit na místech, která jsou k tomu příslušná.
Každá z nás někdy během života ryla čenichem v zemi. Důležité je hezky se posbírat ze země, opucovat a začít znovu.
Držím palce🙋♀️
- Citovat
- Upravit
Silverine247
13.1.22 11:05
@Anonymní píše:
Asi si chci jen postěžovat. Je mi hrozně. Nemůžu do práce, protože mám často nemocné dítě. Jsem s ním sama. Když už se mi povede něco ušetřit, vždycky se něco stane. Teď třeba problém s plynem. Plynaři si vezmou 3400 a to jsme měla na jídlo na zbytek měsíce. Vím, že se lidi občas dívají na chudé s despektem. Mám vysokou školu, pracovala jsem. Jsem z bohaté rodiny, ale prostě jsem musela i s dítětem odejít. Nestýkáme se. Nemám žádnou pomoc. Už pár let je to o extrémním propadu příjmů. Jako změnit život. Po nikom nic nechci, jen se vypsat. Kamarádka má normální život, ten můj je o extrémech. Bolí to a jsem unavená. Neumím třeba péct koláče, u nás se to nikdy nedělalo.
Ta tvoje kamaradka ma deti? Nemohla by ses treba s ni domluvit na stridani hlidani vsech dohromady? Nebo si probrat hlidani dalsiho (ciziho) ditete za penize na par dni v tydnu, plus brigada pres agenturu? Na kolace kasli, aspon nebudete tlusti. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.1.22 11:08
To moje zdravé dítě je furt nemocné, nebo v karanténě, nebo je uzávěra kvůli covidu. Ale jo, jsem ráda, že je zdravé.
Potřebovala bych, aby byla spravedlnost, ale vím, že na tomhle světě není.
Povolání psát nechci, nechci těm lidem dělat ostudu.
A hrnečkové koláče zvládám v pohodě.
- Citovat
- Upravit
13.1.22 11:11
Kolik je dítěti? Odkud jsi? Co jsi vystudovala? co otec dítěte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silverine247
13.1.22 11:14
@Anonymní píše:
To moje zdravé dítě je furt nemocné, nebo v karanténě, nebo je uzávěra kvůli covidu. Ale jo, jsem ráda, že je zdravé.
Potřebovala bych, aby byla spravedlnost, ale vím, že na tomhle světě není.
Povolání psát nechci, nechci těm lidem dělat ostudu.
A hrnečkové koláče zvládám v pohodě.
Hele nemas ty nahodou regulerni deprese? Proc bys nekomu mela delat ostudu? Mas VS, hloupa teda byt nemuzes. Proc nebo jak by te matka pripravila o dite, ze ses kvuli tomu vzdala jakehokoliv rodinneho zazemi?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.1.22 11:20
@jkra Dítě chodí do školky, otce nemá. Prostě nemá. Od narození jsem s ním sama. Bydlíme ve velkém městě.
Kamarádka děti taky nemá.
A já z rodiny už taky nikoho nemám.
Kde nic není, ani smrt nebere.
Ne, mám pár kamarádů, to jo. A dobré sousedy. Ale, nemůžou hlídat, pokud to není extrémně nutné.
- Citovat
- Upravit
13.1.22 11:27
@Anonymní píše:
To moje zdravé dítě je furt nemocné, nebo v karanténě, nebo je uzávěra kvůli covidu. Ale jo, jsem ráda, že je zdravé.
Potřebovala bych, aby byla spravedlnost, ale vím, že na tomhle světě není.
Povolání psát nechci, nechci těm lidem dělat ostudu.
A hrnečkové koláče zvládám v pohodě.
Spravedlnost spíš nečekej. Nebudeš pak zklamaná. Narazit na ni, je takový bonus v životě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.1.22 11:28
Matka si prostě vzala do hlavy, že je pro moje dítě lepší než já. Doporučuju film rodinné hříchy. Nebylo to u nás rozhodně tak extrémní ani protizákonné, ale po vydělení deseti to vykreslí situaci. Ona je prostě „nejlepší“. Pro všechny.
Depku asi teď mám. To ty kachličky.
- Citovat
- Upravit
13.1.22 11:28
@Anonymní píše:
@jkra Dítě chodí do školky, otce nemá. Prostě nemá. Od narození jsem s ním sama. Bydlíme ve velkém městě.
Kamarádka děti taky nemá.
A já z rodiny už taky nikoho nemám.
Kde nic není, ani smrt nebere.
Ne, mám pár kamarádů, to jo. A dobré sousedy. Ale, nemůžou hlídat, pokud to není extrémně nutné.
No, jen, že je dost míst, kde je Ho 3 dny v týdnu… Šla bych tím směrem. Proto se ptám, kde bydlíš a co umíš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.22 11:57
Jakou školu a kvalifikaci máš? Od toho se odpíchneme. Jinak je to zbytečná ztráta času.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
nešlo by nějak zapracovat na vztazích s rodinou? Pokud má člověk podporu rodiny, i ty největší sraby se dají nějak zvládnout. Bez rodiny je to naprd, ale určitě se najdou nějaké možnosti, jak na tom být líp.
Když mi bylo 6, zemřel táta. Mamka zůstala sama na tři děti. Mamka kvůli mým vleklým zdravotním problémům také nemohla najít práci. Žila z vdovského důchodu a sociálních dávek. Když jsem chodila do školy, našla si alespoň něco na omezenou pracovní dobu, ale vždy to bylo na chvíli. Byla jsem věčně nemocná a doma. Bratr nějak nezvládl smrt táty, chytl se špatné party, nedodělal ani učňák, utekl z domu a kdo ho potkal, tak volal mamce jeho průšvihy a ať to nějak vyřeší. Sestra nebyla o moc lepší, našla si jakousi pochybnou brigádu a chodila dost pozdě domů, mamce lhala. Nemyslím si, že by za to mohla špatná výchova. Měla jsem tu (podle mě) nejskvělejší maminku na světě, věnovala se nám, co to šlo, byla sic někdy rázná, ale spravedlivá a uměla nám všechno vysvětlit, byla trpělivá a laskavá. Bylo toho na ni ale se smrtí táty a problémy mých zdravotních a průšvihů mých sourozenců nějak moc, musela navštěvovat psychiatra a brala antidepresiva. Vždycky ale z toho mála, co jsme měli, dokázala něco našetřit a brala mě na krásné výlety a dovolené u nás v ČR, na kterých si myslela, že si odpočinem, ale bohužel moje zdravotní problémy mě dostihly i tam, takže to pro ni byl zase stres. Nikdy to ale na sobě nedala znát. Ty sraby trvaly sice pár let, ale na druhou stranu jsme měli aspoň babičky a tetu, které mamce byly obrovskou psychickou oporou. Moje zdravotní problémy se na druhém stupni zš postupně spravily a mamka si mohla najít fajn práci a dost jsme si polepšily.
Neboj nebude to trvat věčně. Když nemáš rodinu, zkus si najít nějaké dobré přátelé. Ne proto, abys po nich něco chtěla, ale ono mít někoho, komu se můžeš svěřit, kdo Ti může občas pohlídat dítě nebo si s tebou promluvit o věcech, o kterých se těžko mluví v těchto situacích dost pomůže.