Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Pajenka Já myslela tu variantu rozvod, návrat k rodnému, opětovná svatba a volba dvojitého jména…
@j.a.n.i1 ne ne, rozvádět se nechci
jen pokud se jmenuju dejme tomu Mladá a za svobodna bych byla Krásná, tak bych se chtěla začíj jmenovat Krásná Mladá, ač několik let po svatbě ![]()
@Pajenka Já ti rozumím, ale mám pocit, že to doplnění dodatečně nejde… a jen tak mimochodem, jmenovala by ses Mladá Krásná, nikoliv Krásná Mladá.
@j.a.n.i1 pořadí už je mi jedno. To mě právě štve, že toto by už nešlo. Nevíš, jaký úřad toto má v kompetenci? Tedy v prvé řadě asi matrika a pak ministerstvo vnitra? Každopádně díky za příspěvky.
Mne se libi tahle zvracena teorie, ze svatba je zavazujici, kdezto upichnout si deti je asi jako poridit si krecka, to vas damy naprosto k nicemu nezavazuje ![]()
@Pajenka Matriky jsou podřízené ministerstvu vnitra. Je to přesně napsané v zákoně, co se dá se jménama dělat.
http://www.sagit.cz/…birkatxt.asp?… - v § 70 je taxativně vyjmenováno, kdy můžeš mít dvě příjmení. A buď je můžeš „zdědit“, nebo si je zvolit při sňatku; tím, že se rozhodneš, si je pořídit nemůžeš.
Příspěvek upraven 16.05.15 v 20:10
@Kfětoslava píše:
Mne se libi tahle zvracena teorie, ze svatba je zavazujici, kdezto upichnout si deti je asi jako poridit si krecka, to vas damy naprosto k nicemu nezavazuje
Mne to take prijde postavene na hlavu. Ta predstava, ze budu mit deti s nekym, kdo svatbu nechce.. velice smutne. A nedej buh aby se neco stalo, pak ta zenska/chlap nema narok ani na vdovsky duchod. Ano, penize nejsou dulezite, ale kdyz nekdo zustane sam s detma, tak je kazda koruna dobra. Mne to prijde strasne sobecke a bez zodpovednosti. A menit si me jmeno bez svatby, mne prijde hodne ponizujici. Kdyz bych mela deti s nekym s kym nebudu sezdana, tak se deti budou automaticky jmenovat po mne a vubec bych o tom nepremyslela. Co privadi zeny k tomu, aby dite pojmenovali po otci, kdyz nejsou svoji, vubec nechapu.
Příspěvek upraven 16.05.15 v 19:19
@Kfětoslava nic takového jsem neřekla, dítě je samozřejmě společný závazek na celý život. Mně jenom štve, že se asi dá nechat si dvě příjmení v momentě sňatku, ale dodatečně to už zřejmě nejde. Prostě bych chtěla navázat na svou minulost i vzdát hold otci, ketrý už nežije.
@Slečna Ferka díky za informaci ![]()
Uzavření manželství není jen hloupý papír. Špatný pocit, nervozita a pocit svazujícího závazku, kteří někteří mají má své odůvodnění. Manželství není jako kdysi, kdy spolu dva vydrželi a přes různé rozpory, které v životě nastali. Rozvod byl až poslední řešení, dnes je obvykle na prvním místě. Počty rozvodu rapidně rostou. Ale k věci.
V manželství jde o závazek, kdy budete za partnera nést jistou zodpovědnost celý život a to ať už budete oba chtít či nikoli. Výhodou manželství je váš nárok na informace o zdravotní stavu a určitá možnost o jeho stavu i rozhodovat, a nárok na určité zajištění partnerem. Toto vše je ale možné i bez manželství a je to lépe ošetřitelné a měnitelné.
Nevýhod je ale spousta. Ať už budete chtít nebo ne budete ke spoustě věcí potřebovat partnerů souhlas a budou i situace, kdy i když by vám partner rád vyhověl situace to nedovolí. Nebudete mít prostě na některé věci nárok, protože už se nebudete počítat sama (půjčky, hypotéky, různé podpory státu, různé právní změny a další věci).
Další kapitolou jsou děti. V případě, že žena otěhotní, je muž automaticky otcem a to i určitou dobu po rozvodu. Změna otce je pak komplikovaná i v případě, že všichni účastnici jsou dohodnutí a chtějí vše vyřešit. Otec dítě tak má povinnosti (platit), ale i práva (čas s dítětem, souhlas se jménem dítěte, ostatní rozhodnutí týkající se dítěte).
Rozvod. Není vždy snadný a levný, i když se dva dohodnou. V případě, že se nedohodnou začíná teprve práva válka Rouzeových, a to je u většiny případu, proč by jste se jinak rozváděli. I po rozvodu vám zůstává povinnost partnera zaopatřit. Pokud se vám finančně daří a vašemu bývalému manželskému protějšku ne, budete mu muset doplácet, aby se měl jako vy. Tato platí až do vaší smrti nebo dokud partner, kterému doplácíte neuzavře znovu manželství. Nic na tom nemění to, že uzavřete další manželství vy, ba naopak bude tak trochu doplácet i váš nový manželský partner, neboť se vaše příjmy počítají společně.
Málo kdo si uvědomuje co vše manželství představuje a kam až muže vést a že je co se týká některých věcí opravdu na celý život. Lidi se berou mladí, neznají se a rozvádějí se mnohdy s hloupostí. Je opravdu romantické stvrdit něco takového jako je manželství, ale jak někdo může vědět jaky bude a co bude za 10, 20, 30 nebo i 50let. Třeba by jste za tu dobu už nepoznali ani sami sebe. Osobně bych si nevzal ani sám sebe, protože si tolik nevěřím. Manželství je přežitek a absurdní závazek, který vám v dnešní době nezajistí ani partnera ani šťastný život. Jsme spolu s přítelkyní 13let, na svatbu jsme častokrát pomýšleli, ale vždy od ní ustoupili. Nelíbí se nám jak s touto institucí stát nakládá.
@Darvin píše:
Uzavření manželství není jen hloupý papír. Špatný pocit, nervozita a pocit svazujícího závazku, kteří někteří mají má své odůvodnění. Manželství není jako kdysi, kdy spolu dva vydrželi a přes různé rozpory, které v životě nastali. Rozvod byl až poslední řešení, dnes je obvykle na prvním místě. Počty rozvodu rapidně rostou. Ale k věci.
V manželství jde o závazek, kdy budete za partnera nést jistou zodpovědnost celý život a to ať už budete oba chtít či nikoli. Výhodou manželství je váš nárok na informace o zdravotní stavu a určitá možnost o jeho stavu i rozhodovat, a nárok na určité zajištění partnerem. Toto vše je ale možné i bez manželství a je to lépe ošetřitelné a měnitelné.
Nevýhod je ale spousta. Ať už budete chtít nebo ne budete ke spoustě věcí potřebovat partnerů souhlas a budou i situace, kdy i když by vám partner rád vyhověl situace to nedovolí. Nebudete mít prostě na některé věci nárok, protože už se nebudete počítat sama (půjčky, hypotéky, různé podpory státu, různé právní změny a další věci).
Další kapitolou jsou děti. V případě, že žena otěhotní, je muž automaticky otcem a to i určitou dobu po rozvodu. Změna otce je pak komplikovaná i v případě, že všichni účastnici jsou dohodnutí a chtějí vše vyřešit. Otec dítě tak má povinnosti (platit), ale i práva (čas s dítětem, souhlas se jménem dítěte, ostatní rozhodnutí týkající se dítěte).
Rozvod. Není vždy snadný a levný, i když se dva dohodnou. V případě, že se nedohodnou začíná teprve práva válka Rouzeových, a to je u většiny případu, proč by jste se jinak rozváděli. I po rozvodu vám zůstává povinnost partnera zaopatřit. Pokud se vám finančně daří a vašemu bývalému manželskému protějšku ne, budete mu muset doplácet, aby se měl jako vy. Tato platí až do vaší smrti nebo dokud partner, kterému doplácíte neuzavře znovu manželství. Nic na tom nemění to, že uzavřete další manželství vy, ba naopak bude tak trochu doplácet i váš nový manželský partner, neboť se vaše příjmy počítají společně.
Málo kdo si uvědomuje co vše manželství představuje a kam až muže vést a že je co se týká některých věcí opravdu na celý život. Lidi se berou mladí, neznají se a rozvádějí se mnohdy s hloupostí. Je opravdu romantické stvrdit něco takového jako je manželství, ale jak někdo může vědět jaky bude a co bude za 10, 20, 30 nebo i 50let. Třeba by jste za tu dobu už nepoznali ani sami sebe. Osobně bych si nevzal ani sám sebe, protože si tolik nevěřím. Manželství je přežitek a absurdní závazek, který vám v dnešní době nezajistí ani partnera ani šťastný život. Jsme spolu s přítelkyní 13let, na svatbu jsme častokrát pomýšleli, ale vždy od ní ustoupili. Nelíbí se nám jak s touto institucí stát nakládá.
Amen. Tou posledni vetou je receno naprosto vsechno!
@Darvin píše:
Uzavření manželství není jen hloupý papír. Špatný pocit, nervozita a pocit svazujícího závazku, kteří někteří mají má své odůvodnění. Manželství není jako kdysi, kdy spolu dva vydrželi a přes různé rozpory, které v životě nastali. Rozvod byl až poslední řešení, dnes je obvykle na prvním místě. Počty rozvodu rapidně rostou. Ale k věci.
V manželství jde o závazek, kdy budete za partnera nést jistou zodpovědnost celý život a to ať už budete oba chtít či nikoli. Výhodou manželství je váš nárok na informace o zdravotní stavu a určitá možnost o jeho stavu i rozhodovat, a nárok na určité zajištění partnerem. Toto vše je ale možné i bez manželství a je to lépe ošetřitelné a měnitelné.
Nevýhod je ale spousta. Ať už budete chtít nebo ne budete ke spoustě věcí potřebovat partnerů souhlas a budou i situace, kdy i když by vám partner rád vyhověl situace to nedovolí. Nebudete mít prostě na některé věci nárok, protože už se nebudete počítat sama (půjčky, hypotéky, různé podpory státu, různé právní změny a další věci).
Další kapitolou jsou děti. V případě, že žena otěhotní, je muž automaticky otcem a to i určitou dobu po rozvodu. Změna otce je pak komplikovaná i v případě, že všichni účastnici jsou dohodnutí a chtějí vše vyřešit. Otec dítě tak má povinnosti (platit), ale i práva (čas s dítětem, souhlas se jménem dítěte, ostatní rozhodnutí týkající se dítěte).
Rozvod. Není vždy snadný a levný, i když se dva dohodnou. V případě, že se nedohodnou začíná teprve práva válka Rouzeových, a to je u většiny případu, proč by jste se jinak rozváděli. I po rozvodu vám zůstává povinnost partnera zaopatřit. Pokud se vám finančně daří a vašemu bývalému manželskému protějšku ne, budete mu muset doplácet, aby se měl jako vy. Tato platí až do vaší smrti nebo dokud partner, kterému doplácíte neuzavře znovu manželství. Nic na tom nemění to, že uzavřete další manželství vy, ba naopak bude tak trochu doplácet i váš nový manželský partner, neboť se vaše příjmy počítají společně.
Málo kdo si uvědomuje co vše manželství představuje a kam až muže vést a že je co se týká některých věcí opravdu na celý život. Lidi se berou mladí, neznají se a rozvádějí se mnohdy s hloupostí. Je opravdu romantické stvrdit něco takového jako je manželství, ale jak někdo může vědět jaky bude a co bude za 10, 20, 30 nebo i 50let. Třeba by jste za tu dobu už nepoznali ani sami sebe. Osobně bych si nevzal ani sám sebe, protože si tolik nevěřím. Manželství je přežitek a absurdní závazek, který vám v dnešní době nezajistí ani partnera ani šťastný život. Jsme spolu s přítelkyní 13let, na svatbu jsme častokrát pomýšleli, ale vždy od ní ustoupili. Nelíbí se nám jak s touto institucí stát nakládá.
i kdyz tento nazor respektuji, manzelstvi je take o vire, ze ten zivot prozijete s tim druhym hezky a o vire v toho druheho. Ja jsem se pred 15 lety take do svatby moc nehrnula, ted, kdyz se podivam zpet, jsem rada, ze jsem se odhodlala. Zivot neni stale ruzovy, ale na druhe strane, byt s nekym tak dlouho a nemit zadna ‚prava‘ by se mi take nelibilo. S nekym zit tak dlouho ‚bez papiru‘ mne prijde bezohledne, uz jen z toho hledsika, kdyz do toho prijdou deti. Zena ktera ma s pritelem deti pak casto odchazi bez niceho a nebo jen s minimem.
Oživuji diskuzi, zajímá mě jak je to aktuálně.
Mám dvě děti a mají přijmení po ex-partnerovi. Chtěla bych mít stejné přijmení jako děti, ale přejmenování dětí nehrozí.
Takže zbývá jen možnost, že se přejmenuji sama.
Zajímá mě tedy hlavně to, jestli se opravdu mění rodný list - rodné přijmení? To mi na celé věci vadí opravdu nejvíc. Hlavně kvůli dokládání vzdělání apod. Sice rodné číslo bude stejné, ale i tak.
@lesniboruvka Odpoved zni, ANO, zmeni se ti rodny list a vse podstatne. Jinak to nelze…
Požádáš na matrice.
Stejně jako musela paní Babišová, když si ji náš ministr odmítl vzít ale chtěl aby se pro lidi jmenovali stejně ![]()