Porodnice Mělník

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v Mělníku před 14 dny a tuto porodnici mohu jen doporučit. Předtím jsem 2× rodila v Olomouci, kde to bylo taky ok, ne sice všechno, ale spokojena jsem byla, ale Mělník je lepší. Ani jedna nepříjemná osoba, všichni milí, sestry i doktoři, obě uvedené paní doktorky byly u mého porodu a moc mi pomohly. Všichni naprosto profi a vstřícní, stálá péče a zájem i v době, kdy měli naprosto plno.

Celkové hodnocení porodnice:

Spokojenost veliká.

Celkové hodnocení porodnice:

V Mělníku jsem rodila v červenci 2013 a rozhodně tuto porodnici nedoporučuji!!

Nastupovala jsem v neděli 40+3 tt, večer jsem dostala první vyvolávací tabletu a myslela si, že v noci porodím. Celou noc se nic nedělo, tak mi v pondělí ráno dali další tabletu, do oběda pořád nic, cítila jsem se v rámci možností dobře. Kvůli tabletám mi nechtěli dát najíst, takže oběd jsem si musela skoro vydupat a večer jsem dostala další tabletu. Stejně jako předešlé vůbec nezabrala, tak mi v úterý asi v půl 7 ráno dali další.

Kolem půl 8 jsem začala mít slabé kontrakce po 10 - 15 minutách. Udělali mi monitor, který jsem vůbec nechtěla, protože před nástupem do porodnice jsem si sepsala porodní plán, na který se zřejmě nikdo ani nepodíval. Když jsem si monitor nepřála, bylo mi odseknuto, že je to standardní postup a už mě sestra připravovala.

Kolem 12. hodiny jsem volala příteli, ať přijede, že už je to tady. Přijel kolem 13. hodiny, a to už jsem měla kontrakce po 2 - 3 minutách. V půl 2 mi praskla voda, udělali mi další monitor a poslali na porodní sál. Sály mají dobře a moderně zařízené, což je jediné, co můžu pochválit. Na sále mi PA nutila klystýr a holení, i když jsem měla v porodním plánu jasně napsáno, že si to nepřeji. Nenechala jsem se, i když se to PA moc nelíbilo. Pak mi PA strčila míč do sprchy a odešla.

Chodila mě kontrolovat žákyně 3. ročníku zdravotnické školy, i když jsem si to opět nepřála, ale nakonec byla jediná, kdo na mě byl hodný a milý. Sprchování a skákání na míči bylo fajn, i volný pohyb. Jednou za dvě hodiny se na mě přišel někdo podívat, že jen otevřeli, nakoukli a zase šli! Večer přišla doktorka a řekla, že se nějak neotvírám, že mi na noc utlumí bolesti a ráno porodím. Místo toho mě v noci dali kapačku s oxytocinem a žádné bolesti mě nepřešly.

Ráno přišel další praktikant, který se díval na píchání paracervikálního bloku, který by měl uvolnit děložní hrdlo. U mě se tak nestalo, a to jsem dostala dva za sebou s odstupem asi dvou hodin. Už jsem byla strašně vyčerpaná a prosila o císaře, odpověď zněla, že to není tak jednoduché! Kolem středečního poledne jsem myslela, že je moje poslední hodinka, celé tělo se začalo klepat únavou a vyčerpáním, byla jsem připojená na kapačce a na monitoru, takže jsem se nemohla ani hnout, i když jsem ustavičně prosila, ať mě pustí alespoň do sprchy.

Vysvobodil mě primář neonatologického oddělení s tím, že miminku se u mě už nelíbí, což se nebylo do divit, tak mi navrhl císařský řez. Byla jsem ve stavu, že bych souhlasila se vším. Sestra dala příteli podkolenky, aby mi je navlékl, zavedla mi cévku, strčila mi ji do ruky a řekla, ať si na sál dojdu sama! Neměla jsem sílu ji ani nic říct a nějak tam dopajdala, vylezla na stůl a pomalu usínala. Malá se narodila v půl 2. Po zákroku jsem se probrala a nemohla dýchat, zjistili mi alergii na celkovou narkózu!

Na JIP to bylo celkem fajn, krásně jsem se prospala a druhý den po sprše šla za tou mojí princeznou. Sestra mi jí švihla a „starej se“. Nikdo mi nic neukázal, ani mi nedali plínku, mastičku, prostě nic. Kojení mi taky nikdo neukázal. Kdybych měla opravdu všechno popisovat, tak by to bylo ještě hodně dlouhé. Strava pro kojící matky naprosto nevyhovující. Nikoho jsme tam absolutně nezajímaly, malá mi plakala celou noc a sestry mi jen řekly, ať s ní něco udělám!

Jediná z celého mělnického personálu, která stojí za zmínku je MUDr. Sergejeva, nejlepší a nejhodnější paní doktorka, ta mi vždycky zvedla náladu. Po 4 dnech jsem si vydupala odchod domu, protože se to tam opravdu nedalo vydržet!

Do mělnické porodnice už bych nikdy rodit nešla!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Především pevné nervy a stát si za tím, co chcete a nechcete!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Hodně vody, plenky a oblečení na miminko, látkové pleny a pomůcky ke kojení.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v dubnu 2013. Bohužel nemohu v žádném případě napsat pozitiva. Snad jen na pana doktora, co mi provedl perfektně císařský řez (jizva úplně bez problému) a také neonatologii nemohu napsat nejmenší křivé slovo.

Ale co se týče samotného porodu - děs a hrůza. Porod jsem měla vyvolávaný. Plodová voda mi praskla kolem 10. hodiny ráno, kontrakce jsem měla opravdu silné až do cca 10 hodin večer, dokud jsem byla na pokoji a měla jsem bolesti, ale vše jinak ok, občas monitor. Sestřička mě chodila pravidelně kontrolovat (aniž bych ji volala), otevřela jsem se na 5 - 6 cm.

Ale na porodním sále hrůza, rodilo se na všech sálech, nikdo nepřišel. 1,5 hodin měla jsem bolesti, ale nezájem. Napojili mě permanentně na monitor a nazdar, dělej si co chceš. Porod se mi úplně zastavil, teda až na kontrakce, ty jsem měla po 4 minutách. Když jsem chtěla epidurál, řekli, že nemají anesteziologa. Po 6 - 7 hodinách, co jsem tam tak strávila, přišla doktorka (poprvé), udělala mi pár. blok. Vůbec jsem nezaregistrovala nějaký rozdíl, měla jsem stále stejné bolesti, ale prý jsem se otevřela o 1 cm, dál pak nic.

Okolo sedmé se dokonce objevil i personál, asi si řekli, že to sama (a s mužem) asi nedám, ale to už jsem začínala zvracet. V půl osmé přišla primářka, že mi dají kapačku a pak se mi uleví. Měla jsem takové bolesti, že jsem myslela, že ji snad vyrvu. Nastala hodinová soustavná bolest, pak jsem začala vidět dvojitě a nemohla jsem to už ani udýchat, takže začaly klesat ozvy. Pak najednou bylo personálu dost a šupem na sál, děs a hrůza (o císaře jsem už prosila a byl pro mě vysvobození).

Nedoporučuji! Nechápu, proč tam někdo nebyl, dokud se možná i něco dalo dělat. Na porodním sále byl absolutní nezájem, dokud jsem nezačala být K.O.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nevím, asi záleží na lidech a na tom, jak jsou vytížení, já už bych zde nerodila.

Celkové hodnocení porodnice:

1. Porodní plán: V těhotenské průkazce jsem měla založený pěkně sepsány porodní plán, ale nevím, zda ho někdo četl. Každopádně si myslím, že to bylo zbytečně. Cokoliv se se mnou mělo dít, bylo mi napřed řečeno. Měla jsem tudíž možnost říct, co chci a co ne. Bohužel pro mě, můj porod neprobíhal tak, jak jsem si představovala. Naplánovat si to bez komplikací je parádní, ale realita pak bývá jiná. I když se můj porodní plán sesypal jak domeček z karet, nikdo nedělal nic proti mě vůli.

Nechtěla jsem žádnou medikaci a nakonec jsem nafasovala preventivně antibiotika, vyvolávací tablety, oxytocin, analgetika, spasmolitika. Nechtěla jsem epidural a jak jsem o něj v nejhorších bolestech prosila (nebyla jsem ale vyslyšena). Dostála jsem jen paracervikální blok. Nedokážu ale posoudit, jestli od bolesti nějak pomohl. Byla jsem tak vysílená, že tohle nedokážu říct. To píchnutí trochu bolelo a pak to možná bylo o něco tupější, ale spíš jsem moc nevnímala rozdíl. Možná to jen pomohlo k rychlejšímu otevírání. Bohužel také nedovedu porovnat, jestli to bolí více či méně, než porod přirozený, nevyvolávaný.

Trochu si myslím, že když je na to tělo připravené a jde vše, jak má, že to taková hrůza není. Možná je, fakt nevím, dozvím se snad příště. Druhé miminko snad půjde ven lépe. Každopádně MUDr. Prázová a porodní asistentka Minaříková byly obě skvělé. Paní doktorka je upovídaná a všechno vysvětlí do detailů.

2. Personál: jsou to jen lidé, takže některé sestřičky byly super, některé děs. Jedna mě strašně moc pomohla s kojením. Malá mi nepřibývala na váze a proto nás MUDr. Chimonidesova nepodepsala odchod, i když mě z gyn. hlediska již propustili. Brečela jsem tam vysílením a jedna sestřička (bohužel už nevím jméno) mi přivezla odsávačku a nakrmila mi mimčo přes prst že stříkačky. Vysvětlila mi, jak si mám odsávat a jak malou krmit, když špatně saje, aby začala přibývat a mohly jsme domů. Zpětně je mi dost líto, že jiné sestry moji prosbu o pomoc neřešili, možná jsem tam nemusela být tak dlouho (6 dní). :-/

3. Jídlo: no co čekáte. Je to nemocnice, takže to bylo tak 50:50, jestli se to bude nebo nebude dát jíst. Připojují fotky několika jídel. Vrcholná večeře pro mě byl telecí párek (studený) s plátkem suchého chleba. Tohle jsem jedla naposledy asi na dětském táboře a nepovažuji to za stravu vhodnou pro kojící matky. Některé obědy ale byly fajn a taky tvarohový šáteček k snídani byl ňamka. Jinak večeře převážně suchý rohlík a paštika nebo suchý rohlík a sýr.

4. Potřeby pro miminko: plenky si vezměte určitě svoje, dostanete na den 3 nebo 6 ks (3 ráno a 3 odpoledne a někdy je prostě zapomenout dát) a možná i nějaké vlastní oblečení, protože to nemocniční bylo dost velké, i když moje miminko žádné prťátko není (53 cm). Přebalovací podložku a mycí potřeby vám zapůjčí. Vlastní potřebujete už asi jen kartáček na vlásky. Místo vlhčených ubrousku se na utírání prdelky používá Perlan (nebo tak nějak se to jmenuje), který se jen namáčí ve vodě a je to super, bohaté to stačí.

5. Ubytování: Kdyby se mě někdo zeptal, jestli znova Mělník, tak řeknu, že ano. Asi bych ale někoho podplatila, abych dostala samostatný pokoj, protože 6 dní bez trosky klidu, to se vážně nedá. Žádala jsem o samostatný nadstandardní pokoj, ale měla jsem smůlu. Byla jsem už pátá čekatelka v pořadí, všechny pokoje byly obsaženy. Na první den před porodem (odtekla mi plodová voda a už jsem tam musela zůstat) jsem dostala nadstandard, ale o patro níže, na gynekologickém odd., kde již nelze zůstat po porodu, protože vám tam nedovolí mít miminko u sebe. :-/

Po porodu jsem tedy šla na klasický dvoulůžák. Moje spolubydlící byla supr ženská, bohužel prostě trochu chrupkala + měla každý den x hodinové návštěvy a naše miminka se střídala v pláči, takže o nějakém spaním moc řeč být nemohla. Ještě jako na potvoru jsem nafasovala první pokoj přesně naproti sesterně, a to byl asi poslední kámen úrazu. Lídě, kteří byli v návštěvní místnosti na začátku chodby neměli kam chodit na toaletu, takže chodili k nám! Vzhledem k tomu, že dveře na záchod nedoléhaly a muselo se s nimi hodně buchnout, aby se zavřeli, třískal tam s dveřmi každou chvíli někdo. :-/

O koupelnu jsme se dělily 4 ženy. Ve vedlejším pokoji bydlelo bohužel nějaké prase. Klidně nechala ve sprše krev. Proboha to si po sobě neumí spláchnout vlastní nečistoty?! Krev je po porodu přirozená, ale nemusím potkávat nějakou cizí. Koho nafasujete, si bohužel nevyberete. :-/ V jiných pokojích si běžné nechávali věci v koupelně, my je raději nosily pokaždé z pokoje (a to myslím i mýdlo na ruce, což byl trochu opruz, já sama sotva lezla ještě 2 dny po porodu a pořád jsem tahala tašku s věcmi). Když ale víte, že vedle bydlí čuně, tak nechcete, aby na vaše věci někdo sahal. Jinak pokojík byl docela malý a skříňka taky prťavá, takže jsem měla téměř vše po celou dobu pobytu v kufru pod posteli (na nadstandardu je pořádná skříň, kam si můžete vybalit).

Shrnutí: jsem z Prahy a do Mělníka jsem chtěla, protože podporují přirozený porod. Kdybych věděla, jak ten můj dopadne, tak jsem nemusela dojíždět měsíc před porodem tak daleko. Jenže tohle se dopředu prostě odhadnout nedá, takže jsem s volbou porodnice spokojena 

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Jděte se tam podívat a zjistěte si informace, jak porod probíhá, ať víte, co vás čeká. Pokud budete mít nějaká přání, určitě tam není problém se domluvit. Jinak jsem nevěděla, že mi těhotenskou průkazku seberou, tak jsem ji neměla okopírovanou, což mě do teď mrzí. Jestli tedy stojíte o uchování údajů v ní (např. pro porovnání s dalším vaším těhotenstvím), tak si ji ofoťte, než tam vyrazíte.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

2 noční košile určitě nestačí. Potila jsem se po porodu až hrůza a klidně bych se převlékla 2× denně. Na nečekaných 6 dní pobytu jsem nebyla připravena a manžel mi musel rychle dovést další čistě prádlo a košile. Župan nebyl potřeba, bylo tam horko (konec srpna/začátek září 2013). Ponožky se hodí, nožky je lepší mít v teplé. Pak určitě balzám na rty, větší porodní vložky (ty malé jsou na prd a protečou ráz dva), nabíječku na mobil. Jediné spojení se světem, pokud jste z Prahy a nikdo za Vámi „takovou dálku“ nechce moc přijet na návštěvu. Pak určitě nějaké plenky pro miminko, mazání na zadeček (dostanete nějakou mast z lékárny, nám vyhovovala, ale sousedce se po ní miminko osypalo), tak pro jistotu mít náhradní vlastní. A určitě nějaké jídlo na svačinky - měla jsem malé kompoty, cereální tyčinky, jablka, jogurty a tvrdý plátkový sýr. Někdy jsem si také nechala dovést celý oběd, když ten nemocniční nebyl vůbec poživatelný.

Celkové hodnocení porodnice:

Mělnickou porodnici mohu jedině doporučit. Personál byl skvělý a díky tomu jsem měla super porod, i když bolestivý. Všichni byli vstřícní, milí, všechno mi vysvětlovali, snažili se mi pomoct a ulevit.

Než jsem byla dostatečně otevřená, což trvalo 12 hodin, byla jsem na pokoji, kde jsem měla k dispozici sprchu, míč ve sprše a míč na pokoji. Prohlídky a monitory dělali každé 2 hodiny, ale když jsem cítila, že se něco „změnilo“ vyšli mi vstříc a vyšetřili mě hned.

Porod jsem nakonec měla rychlý, málem jsem porodila ve sprše, ale díky rychlému zásahu personálu vše proběhlo profesionálně a já nemůžu nic vytknout. Sice jsem se těšila na luxus porodního boxu, ale bohužel jsem nevyužila. Hned po porodu mi malého dali na břicho, nechali dotepat pupečník a „sebrali“ mi ho jen na vážení a měření, u kterého asistoval manžel.

Poporodní péče byla skvělá, všichni se o mě hezky starali a během dne se mě vždycky chodili ptát, jestli něco nepotřebuji. Někdo píše, že je tu hrozné jídlo, ale myslím, že nijak hrozné nebylo.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pozitivní přístup a pokud máte nějaké přání, tak si za ním stát - já nechtěla nastřihnout, jelikož jsem cvičila s Epi-no balonkem a nastřižená nejsem. A nemám ani žádné poranění.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Hroznový cukr, vodu.

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici mohu jen doporučit.

Můj porod začal zcela nečekaně. Při příjezdu do porodnice, někdy okolo páté hodiny ranní, jsem byla teprve ve 32+6 tt a s domněním, že mám pouze poslíčky. Sestra na příjmu byla velmi milá, zavolala lékaře, který mě prohlédl a konstatoval, že s největší pravděpodobností rodím, ale že se to budou snažit zastavit. Oznámil mi, že jsem otevřena na dva prsty, že mě musí hospitalizovat na gynekologickém oddělení, dát kapačku abych ještě pár dnů vydržela a neporodila.
Po první vykapané kapačce jsem cítila úlevu mohlo být okolo deváté hodiny, bolesti odezněly, tak jako kontrakce. Řekla jsem si, že je to asi za mnou a mě pustí domů. Opak byl pravdou, každou půl hodinu jsem chodila na vyšetření. Doktorka mi okolo poledne řekla, že to nevypadá moc dobře, že porodu se v daný okamžik neubráníme a že budeme doufat, aby bylo miminko nad 1,5kg jinak mi ho převezou do PRAŽSKÉ nemocnice. Okamžitě mi nasadili kortikody kvůli plicím miminka. Ty jsem ani nedobrala a odtekla mi plodová voda. Začala jsem pociťovat ještě větší bolest a kontrakce zesilovali. Když jsem měla kontrakce po 2-3 minutách bylo půl čtvrté odpoledne, okamžitě mě sestřička z gynekologie odvezla na porodní sál.
Tam mi už po několikáté natočili monitor, abychom měli jistotu, že ten drobeček v bříšku je v pořádku. Paní doktorka, která mě měla na starost byla velmi hodná, nebojím se použít slovo přátelská. Sama mi řekla, že bude nutný nástřih, né kvůli tomu, že bych byla málo otevřená, ani kvůli tomu, že má miminko velkou hlavičku, ale kvůli tomu, že je miminko nedonošené, abych ho „neskřípla“ a neublížila mu, souhlasila jsem, pro miminko cokoliv.
Paní doktorka mi sama řekla, až budu mít kontrakci a budu se cítit abych zatlačila, tak ať zatlačím, že mi nebude říkat teď, ale ať já sama. Kývla jsem a šli jsme na to. Raz dva tři a malý Alešek byl na světě.
Bylo mi jedno co semnou budou dál dělat, moje oči mířili na malého Aleška, jestli je v pořádku, jestli se rozdýchal a tak dále. Doktorka z dětského oddělení byla rychlá šup šup. Tatínek stál celou dobu u mě, pak samozřejmně u miminka a dával na všechno pozor. Aleška mi z porodního sálu během dvou minut odnesli do inkubátoru. Nevěděla jsem, kolik vážil, kolik měřil nic.. Byla jsem v nejistotě, jestli mi ho neodvezou do Prahy.
Po pár minutách přišla osobně paní doktorka z dětského a uklidnila mě, že ho nikam nepřevezou, že je to silný chlapík, že dýchá sám, váží 2230g a je 43cm dlouhý. Ulevilo se mi.
Dalších čtrnáct dní jsem chodila každé dvě-tři hodinky za synem na dětské oddělení, kojila jsem, i když nám to moc nechtělo jít. Sestřičky na dětském byly úžasné pomohly mi úplně se vším.
Daších čtrnáct dní jsem byla se synem na pokoji, bylo to hrozně dlouhé, tak mi i dovolili jít na noc domů a o syna se mi postarali.
Myslím si, že lepší porodnice nemůže být.
Hlavně můj názor je takový, když se chovám já slušně a vstřícně, je mi to oplaceno.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Aby se ničeho nebály.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Noční košile, kojící podprsenku, plenky pro miminko, jídlo, neperlivé vody a veselou náladu.

Celkové hodnocení porodnice:

Z porodnice jsem byla nadšená. Plně respektovali můj porodní plán, pomohli mi s kojením. Jediný, kdo mi nesedl, byla fyzioterapeutka, ta byla fakt divná.

Přijeli jsme akorát, po vyšetření jsem šla hned na porodní box, PA se mi plně věnovala, když jsme to potřebovali. Nechtěla jsem monitor, pouze poslouchala a ani medikaci proti bolesti či oxytocin nebo nástřih, což také plně respektovali.

Bydlela jsem na jednolůžkovém pokoji, jídlo mi chutnalo. Jediné, co mi vadilo, byl režim - neustále někdo chodil na pokoj - vizita gynekologická, vizita PA, vizita dětská sestra, vizita pediatr, uklízečka, sanitářka. Takže jsem nikdy nemohla dospat probdělou noc - no, ale to tak v našich nemocnicích je.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Chce to hodně ručníků a nočních košil. Na sál pití, hroznový cukr, porodní plán. Kosmetiku na dítě, plenky i oblečení bylo k dispozici. Vložku dají jenom jednu po porodu.

Celkové hodnocení porodnice:

Nemocnici NEDOPORUČUJI!!!!
Nastupovala jsem do porodnice v 40+1 tt. Kontrakce už od 9 hodin ráno. Absolutně žádný zájem ze strany sester a lékařů. Žádná vyvolávačka, ani čípky ani nic proti bolesti. Ležela jsem na porodním sále a nikdo se ani neobtěžoval za mnou chodit. Několik hodin jsem tam ležela pouze s manželem, a když jsem něco potřebovala, musel jít přítel za nimi. Po 12 hodinách v bolestech se konečně něco začalo dít. Já byla bolestma úplně mimo a tak se rozhodli mě vzít na císaře. Punčochy mi musel nandat manžel, protože sestry neměli sílu. Do dnes mam na noze jizvu od punčoch, které byli tak o 2 čísla malé (byla jsem šíleně nateklá), tak se mi zařezali do nohy a jizva 9cm dlouhá. Tak když mi punčochy nejsou, tak dam stahovací obvaz přeci.
Dna dny po JIP mě poslali na normální pokoj a šoupli mi tam mého syna, i když jsem moc nemohla chodit (natož vstát z postele). Donesli mi pleny, ubrousky, podložky a starej se. Nikdo mi ani neukázal koupání malého, přebalování, kojení, prostě nic. Po převozu domů jsem si koupila odsávačku a 3 dny na to jsem přišla o mléko. Domů mě z JIP propustili po 3 dnech, protože bylo plno a potřebovali místa.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pleny, oblečení, odsávačku mléka, vložky, já měla i podložky, kdybych náhodou protekla, vlhčený toaletní papír (neskutečně dobrej pomocník), košili na spaní, kojící podprsenku a vložky no ní.

Celkové hodnocení porodnice:

V Mělníku jsem rodila letos v září a jsem vesměs spokojená. Hodně mi záleželo na tom rodit právě tady, a to hlavně na základě velmi dobrých zkušeností maminek.

Porod jako takový vedla MUDr. Šenkýřová. Náš mladý šel s ručkou napřed, takže nakonec ještě musela pomoct MUDr. Řezáčová a všechno dopadlo velmi dobře. Jednu noc jsem byla na dvoulůžkovém pokoji a poté dvě noci na jednolůžkovém.

Jediné, co mě trochu mrzelo, bylo to, že ačkoliv si tato nemocnice zakládá na kojení, tak jsem několikrát žádala, zda by mi někdo mohl zkontrolovat správnou techniku, ale nedočkala jsem se. Nicméně personál je velmi příjemný a dotazy zodpovídají ochotně. Ale prostě je vidět, že když je plno, mají toho opravdu hodně, takže se s vámi zas tolik zabývat nebudou.

Každopádně ale můžu doporučit! Ačkoliv nemocnice vypadá zvenku děsně, uvnitř je vše na jedničku! Krásné porodní sály, pěkné pokoje, nové koupelny atd.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Mít úsměv na rtech a pohodu. Personál ani prostředí vám to určitě nezkazí.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlastní jídlo - místní je téměř nepoživatelné. Na jednolůžkovém pokoji je rychlovarná konvice, takže jsem si mohla vařit své čaje (např. fenyklový proti prdíkům nebo laktační), případně si je nechat připravit do termosky od návštěvy.

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici mohu hodnotit na jedničku. Jen kdo jste vybíravá v jídle, tak doporučuji zásoby s sebou, jelikož to není nic moc, ale sníst se to dá, když je hlad. Personál je ochotný pro Vás udělat vše. Jelikož jsem tam ležela 14 dní, tak jsem čekala ponorkovou nemoc, ale všichni mi moc pomohli. Tímto bych jim chtěla moc poděkovat za péči o mě i prcka.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Papání, něco na čtení, jednorázové kalhotky, vložky, prsní vložky, 3 noční košile, pantofle, ručník (2-3), toaletní potřeby, mýdlo na pokoj k umyvadlu, dostatek neperlivého pití.

Celkové hodnocení porodnice:

Po porodu jsem měla velké komplikace, díky včasnému a pohotovému zásahu lékařky jsem nezemřela! Takže všem, co nevědí, kde rodit, doporučuji.

Celkové hodnocení porodnice:

Moje zkušenost s mělnickou porodnicí byla velmi rozporuplná a tak se nedokáži rozhodnout, zda ji doporučit či ne.

Vše začalo v předporodní poradně, kdy jsem přenášela teprve asi necelý týden a nějaký pan doktor na ultrazvuku naměřil, že můj chlapeček má téměř 4 kila (když se narodil, tak měl 3,34). Tím mě zbytečně vystresoval - a nejenom mě (mám relativně útlou pánev), ale především paní doktorku, která rozhodla, že hned druhý den nastoupím na vyvolávání porodu a možná mi naordinují i císařský řez. Večer jsem břečela, nervovala se, chtěla jsem, aby porod byl co nejpřirozenější.

Druhý den jsem se strachem nastoupila do porodnice. Zachránil mě doktor Krch, který řekl, že si myslí, že mimčo má šanci projít a pustil mě ještě na propustku na pár dnů domů. V den, kdy jsem měla večer opět nastoupit na vyvolávání, mi odpoledne praskla voda a já šťastná naklusala do porodnice, že už se mimčo hlásí samo. Na vyvolání kontrakcí (stále nepřicházely) jsem však stejně musela dostat jakési čípky.

O porodu samotném se snad ani moc raději rozepisovat nebudu. Byla jsem prvorodička, vyčerpaná (téměř dva dny jsem nespala) a bolesti trvaly 16 hodin. Bylo to hodně náročné a ke konci už jsem opravdu mlela z posledního. Do toho mě rozčilovaly porodní asistentky probírající kávu, zatímco já omdlévala bolestí a potřebovala trochu pochopení a taktu (přítel kvůli práci dorazil doslova na poslední chvíli). Nicméně mimčo se na svět dostalo přirozenou cestou, bez umělého oxytocinu či epiduralu.

Jenže malý měl omotanou šňůru kolem krku, tak jej šli hned křísit. To bych pochopila, ale proč jej pak už rovnou umyli, zvážili, změřili, dali mu plenku atd. místo toho, by mi ho co nejdříve podali? Marně jsem se svého synáčka snad patnáct minut dožadovala, tohle mě dodnes moc mrzí! Po chvíli jej šli obléct a když jej přinesla sestra na přiložení k prsu, nechutně smrděla cigaretami a tou smradlavou prackou mu cpala mé prso do pusy a divila se, že se malý brání a nechce přisát.

Zároveň mě však doktorka skvěle zašila a ostatní dětské sestry byly moc milé. Měla jsem první dny problémy s kojením (malý se stále nechtěl přisávat) a ony mi moc pomohly. Ty tři dny po porodu jsem si pak v porodnici naprosto užívala. Naštěstí jsem nebyla na nadstandardu, a tak jsem měla možnost se na svém pokoji seznámit s výbornou paní, se kterou od té doby kamarádíme.

Jen bych jim ještě vytkla třískání dveřmi bez ohledu na spící maminky a miminka. A porodnicové jídlo bylo děsné - česnekové nevakuované pomazánky, játrové paštiky, junior, UHO. Brrr, přítel mi tam musel nosit nákupy něčeho stravitelnějšího.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Rozhodně si zkuste dopředu sepsat porodní plán, již dopředu trvat na tom, aby vám dítě přiložili ihned po porodu a na všech ostatních věcech, na kterých Vám záleží. Já byla mladá vyjukaná prvorodička a nejprve jsem měla pocit, že se mnou doktoři smýkají sem tam a já nemám šanci se bránit. Přineslo mi to spoustu zbytečného strachu a stresu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Jídlo! Jinak plenky, foťák, pantofle, porodní plán, hudbu a tak podobně dle vlastního uvážení.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem před pár dny v této porodnici své druhé dítě. Bydlela jsem jak na standardním, tak na nadstandardním pokoji a obojí mi vyhovovalo. Personál byl naprosto skvělý jak při porodu samotném, tak po porodu Vás rovněž nikdo nezanedbává ani neignoruje. Pokaždé zaťukají, usmívají se, ptají se jestli něco nepotřebujete. Není problém poprosit i dětskou sestřičku o něco pro Vás (i naopak). Mohu srovnávat s jinou porodnicí a je to opravdu nesrovnatelný rozdíl v přístupu k člověku samotnému. To Vás raději dvakrát vyšetří než jednou zanedbají.

Je fakt, že předporodní poradna je pro silné nervy, ale v okamžiku, kdy se nahoře akutně operuje, dá se čekání na lékaře pochopit. Myslím, že se to snaží urychlit, co se dá a občas je prostě potřeba se trochu vetřít, abyste nebyli zapomenuti, eventuálně neodloženi někam na dno hromady všech těch karet.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Odvahu a partnera - eventuálně jiný doprovod k porodu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Poporodní vložky, toaletní papír, vlhčené ubrousky a nějaké rezervní plínky pro mimčo - na den se dostávají, ale mohou dojít nebo nevyhovovat miminku, dostatek neperlivého pití a sem tam něco dobrého na zub.

Celkové hodnocení porodnice:

Ačkoli většina maminek má s touto porodnicí skvělé zkušenosti, já mám bohužel opačný zážitek.

V porodnici (konkrétně na gynekologickém odd.) jsem strávila měsíc před porodem a zde byla skvělá péče. Rodila jsem 6.3.2013 císařským řezem své první dítě, jehož průběh byl také naprosto brilantní. Jediné, co bych vytkla, bylo čekání na samotný zákrok. Na stránkách se dočtete, že samozřejmostí je soukromí a intimita, skutečnost je taková, že sedíte v předsálí s několika sestrami a doktory, kteří se vesele baví a vtipkují, zatímco vy jste vystrašená z toho, co bude následovat. Takto jsem strávila téměř hodinu, po celou dobu s vámi však může být partner.

Problém nastal po porodu samotném. Nemocnice byla přetížena porody a tak maminky byli umisťovány na gynekologické odd., tedy o dvě patra níže než miminka. Pokud bych rodila spontánně a miminko bylo v pořádku, pravděpodobně bych měla pozitivní zkušenost jako naprostá většina ostatních. Já bohužel musela být na JIP (standardní postup po sekci) oddělena od dítěte, které bylo na neonatalogii v inkubátoru.

Pár hodin po porodu mi MUDr. Řezáčová velmi netaktně sdělila, že dítě mělo být mrtvé, ať jsem ráda, že žije. To byla jediná informace od porodu, další pak přišla až po 13:00, kdy jsem personál o informace neustále žádala. Nikdo na mě neměl čas a následně se na mě jaksi pozapomnělo. Sestra na JIP mi odmítla dát jiný lék, ačkoli jsem ji mnohokrát prosila, že stávající nezabírá. Po stížnosti mi bylo řečeno, že stačilo se se sestrou domluvit a vyšla by mi vstříc. Opravdu nedalo, sestra mi řekla, že mi to stačí.

Dalším zklamáním byl přístup primářky neonatalogie. Každá maminka, která je na pokoji spolu s miminkem, je běžně přítomna dětské vizitě. Můj syn byl dále na JIP a já na gynekologii, za celou dobu nikdo z dětských lékařů sám od sebe nepřišel, aby mě o jeho zdravotním stavu informoval. Musela jsem se neustále po někom shánět a dožadovat.

Přítel si musel stěžovat na vedení už během mého pobytu v porodnici, aby si vůbec někdo udělal čas a za synem mě druhý den po porodu dovedl a abych byla umístěna na pokoj, kde bych měla klid na zotavenou po zákroku. Následně jsem si já stěžovala po propuštění domů. Postoj pana ředitele k celé věci však byl více než chladný, odpovědi se mi dostalo téměř po 2 měsících.

MUDR. Prázová odvedla dle mého názoru skvělou práci, jizva tenká a krásně se hojila. Stejně tak báječné sestry sálové, gynekologické i dětské a anestezioložka.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlastní mýdlo, nejlépe 1 s pumpičkou pro umístění k umyvadlu na pokoji, nemocniční došlo a nikdo ho nedoplnil. Donést vlastní plenky, k dispozici jsou pouze myslím 3 dny a určitý počet kusů.

Celkové hodnocení porodnice:

Já rodila na Mělníku v květnu 2012 a tuto porodnici mohu vřele doporučit.

Před porodem jsem absolvovala předporodní kurz - určitě doporučuji. Ani ne tak kvůli tomu, že by vás ten kurz na vše 100% připravil, ale vede jej jedna starší sestra (omlouvám se, ale jméno jsem už zapomněla). Ta na vás během kurzu bude působit tak, že vám přijde, že ten porod vlastně nic není a vše bude v pořádku.

Měla jsem štěstí a byl volný nadstandard - určitě doporučuji. I když porodnice z venku vypadá na rozpadnutí, uvnitř budete mít zcela jiný dojem a pokoje jsou zde opravdu hezké, útulné a hlavně čisté.

Můj porod trval 23 hodin a velkou část jsem strávila na pokoji, kam jsem byla přijata. Musím říct, že jsem byla opravdu ráda, že jsem tam skučela a hekala sama. Porod probíhal v pohodě a personál jak paní doktorka Sergejevna (doufám, že jsem napsala správně - buď je to Češka s ruskými předky a nebo mluví tak super, že to nepoznáte), tak sestřičky byly moc příjemné. Nikdo nebyl nervózní, nikdo na vás nikam nespěchal a dá se říct, že atmosféra téměř rodinná. Přítomnost tatínka při porodu je samozřejmostí a nechají jej i přestřihnout pupeční šňůru (když tatínek chce).

S poporodní péčí jsem byla taky spokojená. Musím říct, že i po prvním dni s malou, kdy jsem toho měla dost, jsem byla vděčná sestřičce, když přišla a nabídla mi, že se o malou na 20 minut postará, ať se v klidu umyji, najím, atd.

Vybavení: samozřejmostí je monitor dechu, postýlky na kolečkách pro mimča, vše můžete vzít, půjčí vám oblečení na mimčo (někdy ovšem trošku větší velikost, takže jsem ke konci raději používala vlastní), dají vám vše na koupání a přebalovaní miminka. Pozor na pleny, nejsou to žádné Pampersky a ač asi u většiny dětí jsou OK, tak malé nesedly a udělala se jí vyrážka - stačilo dát Pampersky, které jsem si vzala sebou a jednou namazat Sudocremem (ten se dostává v takovém balíčku pro maminku) a byla hned pryč.

Jediné, co bych vytkla bylo stravování - asi je to i tím, že jsem mlsná, ale přišlo mi dost hrozné. Když vás celý předporodní kurz masírují, jak je důležité, abyste dobře jedla, když kojíte a pak dostanete k večeři suchý bílý rohlík a párek nebo k obědu francouzské brambory opět s uzeninou, tak se divíte. Naštěstí jsem měla nadstandard a ledničku zásobenou návštěvami.

Ale jídlo není hlavní, pro mě byl důležitý personál + prostředí a oboje bylo perfektní. Měla jsem srovnání s Podolím (cca 4 měsíce po mě tam rodila švagrová) a musím říct, že jsem byla ráda za Mělník.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pro sebe: dost ručníků na výměnu, super jsou i těhotenské kalhotky + vložky po porodu (jejich vysoká spotřeba mě překvapila - spotřebovala jsem za pobyt 3 balení - od nemocnice dostanete jen pár). Pro mimčo: pár svých plenek.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem na Mělníce dne 20.3.2013 první dítě plánovaným císařským řezem (kvůli poloze miminka KP) v 38 a 5 tt.

Nastupovala jsem k plánovanému porodu den předem ráno, proběhla ještě kontrola, podepisování papírů k porodu atd. Uložili mě na oddělení gynekologie. Od půlnoci jsem nesměla nic jíst a měla hodně pít.

V půl 7 ráno mě sestřičky vzaly na přípravu na porodní box, přítel mohl být celou dobu se mnou. Přípravu dělala studentka pod dozorem sestry, ale moc šikovná holčina. Oholila mě, napíchla kanilu a zavedla cévku do močové trubice, převlékne mě. V 8:00 mě odvedli na sál. Domluvili jsme částečnou anestezii, která se píchá do kanálků u páteře. Anestezioložka mi ji napichovala 5×, nemohla se trefit. Musí se u toho ležet na boku a udělat kočičí hřbet, což je s tím břichem fakt problém. Pak se to povedlo a začala jsem cítit, jak mi tvrdnou nohy odspodu nahoru. Hodily mi na břicho plachtu, přišla primářka s doktorkou a další sestry. Dostala jsem na obličej kyslík a dovedli i přítele, který mě celou dobu držel za ruku. Primářka začala operovat, a to byl nejhorší zážitek. Měla jsem pocit, že nemám břicho umrtvené, bylo to hodně nepříjemné, hlavně když už mimi tahali ven. Anestezioložka na mě celou dobu mluvila a uklidňovala mě. Malá hned paní primářku počůrala a pokakala, ještě žertovali. 

Malou hned odnesli, jen jsem ji zahlédla, neplakala. Přítel odešel s ní vedle, kde ji zkontrolovali, zvážili, dali do zavinovačky a už mi anestezioložka hlásila, že se malá rozkřičela. Pak mi ji přinesli ukázat k obličeji a já začala brečet a celá se klepat. Odnesli ji tedy vedle přítelovi do náručí. Dostala jsem nějakou injekci, že jsem o sobě nějakou dobu nevěděla, aby mě mohli dočistit a zašít. Pak mě už při vědomí odvezli vedle na box za přítelem, kde mi hned malou dali k prsu.

Mě pak odvezli na JIP a malou zatím vykoupali a přítel mi ji pak hned přinesl. Celý císař trval asi hodinu, v 10:00 už jsem měla malou zase u sebe na JIP. Hned jsme zkoušeli sát. Na JIP jsem byla 1,5 dne, kdy malá byla u sester na dětském oddělení a nosili mi ji asi 3× za den přiložit k prsu. Na JIP jsem se nemohla hýbat, večer mě omývali a druhý den v poledne mi sestra pomohla do sprchy. Na JIP podávají jen čaj, druhý den čirý vývar. Přítel za mnou mohl přijít kdykoliv a za malou chodil na dětské. Druhý den večer po porodu mě propustili na normální pokoj na šestinedělí. Malou jsem dostala k sobě hned ráno (pátek) a až do neděle, než mě propustili, byla už se mnou na pokoji.

Sestry na šestinedělí jsou úžasné, nesetkala jsem se s nikým protivným, supr péče, často za námi chodily a ptaly se zda něco nepotřebujeme. Poprvé mi ukázaly přebalení i koupání a poradily s kojením, půjčily i na zkoušku odsávačku. Jídlo žádný zázrak, ale čekala jsem to horší, první normální jídlo jsem směla až v sobotu 3.den po porodu.

Návštěvy mohou na pokoj v podstatě kdykoliv, nikdo to neřeší.

Myslím, že standardní pokoj po dvou je plně vyhovující, občas byl problém s WC, protože to mají dohromady dva pokoje, celkem tedy 4 maminky. Výhodou je, že si s druhou maminkou můžete vypomoci, pohlídat mimča, když se jdete umýt apod. Nadstandard bych vzala asi jen v případě, kdybych na normálním pokoji trefila na „divnou“ maminku.

Péče doktorů a sester je zde opravdu na vysoké úrovni, příště bych opět zvolila pro porod Mělník!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Mít s sebou dobrou náladu a nebát se porodu, doktoři i sestry jsou profesionálové a se vším pomohou - při problémech se nebát zeptat, poprosit o pomoc - vše ukážou, poradí!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Min 3 ks nočních košilí s rozepínáním a 2 - 3 ks osušek, prsní vložky, poporodní vložky 20 ks, omyvatelné přezuvky, župan, pro mimčo nejmenší plenky (porodnice dává jen 6 ks na den a některá mimi po nich mají vyrážku), oblečení a ostatní věci na miminko d

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici v Mělníku hodnotím na výbornou.

Personál (a to včetně paní uklízečky) hodnotím jako perfektní. Tyto ženy evidentně vědí, jak se cítí maminky při porodu a v prvních dnech po něm.

Všechny tam byly velice příjemné, což jsem zvláště ocenila při porodu na poslední chvíli (paní doktorka se usmívá a silně motivuje), kdy jsem ztratila hlavu, že mi nenastoupila včas laktace a v momentě, kdy mi nešlo kojení a trpělivě mě dokola učily správné technice, aby mě prsa už tak nebolela. Vše kolem porodu je především o lidech, pokud jsou na vás příjemní a chovají se lidsky, je porod snazší.

A nezapomenu na výbornou koprovku, kterou jsem tam měla k obědu! Ani se mi nechtělo domů.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Kromě klasických věcí (vložky, kalhotky, navíc plínky atd.) vzít s sebou propisku (zápis frekvence vyprazdňování/kojení miminka).

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem 8.2., porod byl dlouhý a bolestivý, ale sestřička byla úžasná a podporovala mě, jak jen mohla. Dokonce zůstala i přesčas, aby se mnou dokončila ona. 

Využila jsem možnosti paracervikálního bloku. Jediné, co byla škoda, že mi ho nemohli udělat hned, ale až v jisté fázi porodu.

Bohužel jsem nemohla víc jak 24 hodin po porodu vstát z postele, tak jsem malého neměla u sebe, ale nosili mi ho. Dělají vše pro to, aby se maminky rozkojily. Několikrát denně se kontrolují maminky i děti a když se člověk obrátil s žádosti ve čtyři ráno, laskavě vyšli vstříc.

Negativně ale musím hodnotit čekací dobu v pořádně. I přes objednání není výjimkou čekání tři hodiny, a to opravdu unaví, kór těhotnou pár dní před termínem.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Porodnické vložky a kalhotky, krém na bradavky, vodu, nafukovací kruh.

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici Mělník mohu jen doporučit.

Personál (jak z oddělení šestinedělí, tak i z neonatologického) se o pacientky a i o miminka opravdu zajímá a stará. I když jsem se samozřejmě setkala s personálem, který se „dobře nevyspal“. Ale tak to je normální asi všude.

Nejvíce spokojena jsem byla s vedením porodu a hlavně s paní porodní asistentkou Festovou. Tu opravdu doporučuji!

V Mělníku jsem rodila své druhé dítě (první dítě jsem rodila v Praze na Bulovce) a pokud bych někdy rodila i potřetí, vybrala bych si zase Mělník.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Porodnické vložky (v nemocnici je nedávají).

Celkové hodnocení porodnice:

V Mělníce jsem rodila 11.12.2012 své první dítě a byla jsem spokojená. Nastoupila jsem k plánovanému příjmu ve 40+4, ale nechtěla jsem porod vyvolávat, protože se už rozbíhal, i když dost pomalu. Personál ze mě nebyl nadšený, ale vyhověli mi a byli zdvořilí. Porodila jsem následující den.

Byla jsem moc spokojená s péčí o mě i o miminko. Na porodní plán se mě přímo ptali a odevzdala jsem ho při vstupním vyšetření doktorce. Při příchodu na sál ho PA neměla, někam se zatoulal, ale nakonec ho našli. Některé věci se bohužel nepovedly úplně podle mých představ, ale vždy se mě zeptali, zda s navrhovaným postupem souhlasím. PA Horáková byla skvělá. MUDr. Řezáčová je dost rázná a myslím, že při poporodním ošetření a šití mohla být trochu něžnější, ale byla taky milá.

Personál neonatologického oddělení byl skvělý. Na požádání se vším poradili a pomohli, ale nevnucovali nám nic rutinně - koupali jsme například až 4. den po porodu.

Byla jsem na nadstandardním pokoji s manželem a byli jsme moc spokojení.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Dětský kruh na plavání (na sezení po porodu), nahřívací polštářek do mikrovlnky (úleva při kontrakcích), lahev na vodu se sportovním uzávěrem (improvizovaný bidet), utěrky Perlan ze zdravotnické textilie (na utírání po WC).

Celkové hodnocení porodnice:

Ráda bych se s vámi podělila o velmi příjemnou zkušenost s porodnící v Mělníku.

Po absolvování dne otevřených dveří na porodnickém oddělení a prvních dvou kontrol od 36.týdne, jsem věřila, že se zde o mě budou starat jen samí příjemní lidé.

Po příjmu v pátek 12.10.12 jsem byla ubytována dle mého přání, na nadstandardním pokoji - velmi hezký!!

V průběhu porodu pro mě bylo velmi příjemné, že jsem byla stále na svém pokoji a jen v pravidelných intervalech chodila na kontrolu ozev miminka. Ráda bych podotkla, že se v průběhu mého porodu vystřídaly dvě směny paní doktorek i sester a všechny byly naprosto milé a empatické!

U porodu jako takového se mnou byla porodní asistentka paní Minaříková Eva. Na okraj musím podotknout, že nepatřím ani k typu hysterka, ale taky žádná velká hrdinka . Paní Eva se o mě starala naprosto bravurně a já se cítila příjemně.
Na samotném konci přišla paní doktorka Jarmila Šenkýřová. Budu se opakovat (jsem za to ráda), ale prostě příjemná mladá ženská, se kterou jsme to pak všichni společně zvládli (i s manželem .

Chtěla bych touto cestou moc poděkovat veškerému personálu na porodnickém oddělení, ale i neonatologickém!!
Všichni byli (i jeden pan doktor:) velmi příjemní, několikrát mi opakovali, že pokud bych měla jakékoliv dotazy, nejasnosti, ať se určitě ptám. A já je měla, hlavně ohledně kojení. Za to, že dnes naprosto bez problémů kojím, patří velký dík všem na neonat.odd., ale hlavně laktační poradkyni paní Lence Cimlerové!:)

Je toho spousta, co jsem zde nenapsala a co mi teď běží hlavou, ale vězte, že má zkušenost byla opravdu velmi pozitivní a pokud se zadaří a já budu znovu těhotná, ohledně výběru porodnice, MÁM JASNO .

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Žínku na otírání čela a ovlažování rtů.