Tma, voda, mravenci… Malé děti může vykolejit téměř cokoliv. A i když se občas iracionálnímu dětskému strachu rádi zasmějeme, často potrápí i nás. Jak dětem vysvětlit, že se opravdu nemusejí bát?
Kdo to je? Já chci maminku!
Spoustu dětí nejčastěji mezi prvním a druhým rokem života přepadne období, kdy u sebe nechtějí nikoho jiného než maminku. Bojí se hlučnějších dětí nebo lidí, které vidí poprvé nebo méně často. Někdy je vystraší dokonce i babička nebo tatínek. Jak se s tímto strachem vypořádat?
Svištice v diskusi Dítě se bojí cizích i známých lidí radí: Nenechala bych mu dělat nic, co je mu evidentně nepříjemné a není to nezbytně nutné. Na návštěvy bych klidně chodila, jen by prostě nebyl „půjčovací“ miminko a byl by u mě. Jinak je taky důležité, aby osoby, které si mimčo chtějí pochovat, věděly, jak s ním správně manipulovat. Syn je zvyklý být chovaný v klubíčku a jeden čas při jakýchkoliv jiných pokusech o chování začal brečet, protože to pro něj bylo nezvyklé a asi i nepříjemné. Takže syna dávám na chování jen s poučením, že se chová v klubíčku + ukážu.
V noci tu straší
Ne a ne usnout bez rozsvícené lampičky? Ruku na srdce, to si z dětství moc dobře vybavujeme. A tak svého drobečka nenuťte zbytečně pobývat v úplné tmě. Kupte mu třeba nějaké světýlko do zásuvky. Vyrábějí se v různých barvách a také třeba ve tvarech zvířátek nebo pohádkových postaviček.
Samamama v diskusi Bojí se tmy vzpomíná: Já si pamatuju, že jsem se taky bála tmy, nevím, jak dlouho, ale když si to pamatuju, jak mi večer svítila lampička u postele, tak jsem zas tak malá být nemohla. A bála jsem se přejít přes zhasnutou předsíň z obýváku do kuchyně, i když byly všichni ještě vzhůru (v paneláku, takže cca 3 kroky!). Přešlo to časem samo, nikdo na mě naštěstí razantní kroky nezkoušel, asi bych to nedělala, aby to nebylo ještě horší.
Do vody mě nedostanete!
Také koupání může být někdy pořádný boj. Některé děti prostě vodu rády nemají a dostat je do vany může být docela oříšek. Ale existuje několik způsobů, jak na strach z vody vyzrát.
Caty v diskusi Bojí se vody radí: Zkus jít do té vany s dítkem, prostě se s ním vykoupat. Třeba se bude s tebou cítit ve vaně více v bezpečí.
Při mytí vlásků pomáhá nějaké slovíčko, „heslo“, které upozorní na chystající se vodopád. Říkejte ho vždy před tím, než mu budete kropit hlavičku.
Cancerka říká: Na to heslo mu nejprve umyješ vodou obličej, pak dáš do hrsti víc vody a pak půl kelímku a pak celý kelímek…uvidíš, jak to půjde, podle toho budeš přidávat.
Stejné heslo můžete později říkat v bazénu. Potopení hlavičky tak pro děťátko bude přirozené.
Co když mě kousne mravenec?
Hrůzu dětem můžou nahánět také mravenci, pavouci, můry, komáři a další křídlaté a nohaté potvůrky. Obzvlášť po tom, co ho venku štípnou. Ale i na tohle najdete v diskusi Bojí se hmyzu jednoduchý recept.
Jura007 navrhuje: A co mu tak pustit třeba animovaný film „Mravenčí polepšovna“? Tam by viděl, že hmyz je vcelku neškodný… Nebo co takhle „Včelka Mája“?
Beckie se přidává: U nás funguje zastavování se nad každým broukem, ukazování každého mravence, včelky, berušky s vysvětlováním, že nic nedělají a je to o moc lepší.
Strach z neznáma zkrátka k dětství patří. Mnohdy ale stačí dítěti šikovně vysvětlit, proč se bát nemusí, obejmout ho a utěšit. Chce to jen trpělivost. Uvidíte, že časem ho obavy přejdou.
Z čeho mají strach vaše děti a jak k tomu přistupujete? Svěřte se nám do komentářů.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
… z vody strach nemá, od 7týdnů měl vaničkové plavání, takže je zvyklý a nevadí mu jít ani pod vodu… broučky a vůbec hmyz objevil nedávno, zrovna včera jsem ho nechala pronásledovat berušku, jen jsem mu krotila prstíky, aby ji nerozmačkal… mravenečky taky sleduje se zaujetím…myslím, že pokud ho něco nekousne, nevyvolá nepříjemné asociace, strach z nich mít ani nebude… těžko říct, je to asi dost o osobnosti dítka, pamatuju, že bratr měl až panickou hrůzu z vody-v bazéně byl s mamkou a v hysterickém křiku jí chtěl vylézt až na hlavu, aby byl od vody co nejdál…taky měl strach ze tmy a ze špíny-každou kapku byť jen vody, musel hned s šíleným křikem umývat, tričko převlékat… nemyslím, že by strach šlo odnaučit, naopak ale rodiče bez pochopení mohou ten strach umocnit.. třeba kamarádka má už své vlastní dítě a když nemá muže doma, spí a mají rozsvícené světla v domě… některé strachy samy odezní, zapomenou se… a pokud ne, nezmění to ani když budete dítě záměrně vystavovat jeho strachu s tím, že mu chcete ukázat, že není důvod se bát… sama pamatuju, jak moc to bylo nepříjemné mi…a nemůžu říct, že bych se pak bát přestala 
