Jsem rozmazlená! Krabice od bot mi pro porod dvou dětí nestačila. Mladé rodiny nebrzdí pohodlnost, ale ceny bydlení

Bez pomoci ani ránu

Dnes je velmi těžké získat hypotéku. Banka vám ji nedá, pokud nemáte alespoň nějaký finanční základ. Studenti nebo mladí rodiče pravděpodobně nemají našetřeno dostatek prostředků, aby pokryli minimálně dvacetiprocentní hodnotu domu či bytu, který si chtějí pořídit. Běžný byt stojí více něž šest milionů, a to nemluvím o ničem novém, nemluvím o bytě v Praze ani v žádném jiném větším městě.

A pozemek? Připlatíte si, pokud vůbec seženete. Vlastní bydlení v dnešní době zkrátka není jednoduchá záležitost a bez pomoci rodičů prakticky nedosažitelná. Nájmy jsou mnohdy dražší než hypotéka a na konci nemáte ani peníze, ani majetek.

Tak co s tím? Co třeba dvougenerační bydlení? Zní to vlastně i dobře. Rodiče vám pohlídají děti, když budete potřebovat, bydlení za vás už finančně vyřešil někdo jiný a pokud je dům dobře řešený, máte i dostatek soukromí. Možná!

Má dům oddělené vchody? Fajn, to je ta lepší varianta. Jenže, co když ne? Co když do svého patra musíte přes obývák rodičů? Taky samozřejmě záleží na povaze zúčastněných. Respektují, že máte svůj život, nebo vyžadují, abyste poslouchali? A co péče o společné prostory? Můžete si okolí upravit k obrazu svému?

Možnost jedna: Založí vás rodiče Zdroj: Canva

Vypněte mozek, milujte se a množte se!

Podle Ivany Tykač bychom se všichni měli uskromnit a hlavně včas začít rodit. To nevadí, že nemáte kde bydlet. Morčata to přece zvládnou v krabici od bot a vy byste chtěli svůj byt nebo dům? No to je vrchol! A když si děti nepořídíte, potrestáme vás! Půjdete do důchodu až ve dvaasedmdesáti.

Já osobně jsem děti vždycky chtěla, ale taky jsem jim chtěla dopřát to, co rodiče dopřáli mně, když jsem byla malá. A městský pronajatý byt v mých představách úplně nebyl. Jaké možnosti máte, když chcete žít na vsi?

No buď bydlet s rodiči, nebo si postavit či opravit něco svého. No ale kde brát a nekrást? Kde máte těsně po vysoké škole vzít šest a více milionů na stavbu nového domu, nebo koupi a opravu staršího? Prakticky jediná možnost je, že vám pomůžou rodiče. Ale kolik takových rodičů je, kteří disponují možnostmi velké finanční pomoci? A budete si pak moci žít po svém?

Vlastní nebo generační bydlení, za které tolik neutratíme? Zdroj: Canva

Vše zalité sluncem. Akorát, že vůbec

Diskuzí na téma bydlení a hlavně generační bydlení najdeme tady na eMiminu bezpočet. A neviděla jsem pozitivní. Nebo už jste četli diskuzi, bydlíme v domě s rodiči a je to úžasný? Samozřejmě nepůjdete asi zakládat diskuzi, když je všechno zalité sluncem, ale přece jen, není těch příběhů se špatným průběhem trochu moc?

Situace, kdy rodiče poskytnou bydlení a dům přislíbí později mladým, nebo jim ho napíšou s věcným břemenem, je v pořádku, ale přibývá i situací, která je popsána v této diskuzi. Syn si vzal hypotéku, aby koupil část domu od jeho rodičů, kteří s ním bydlí. Rodiče nedovolí, aby si dům či jeho okolí upravil k obrazu svému, ale zavázali si ho, že už nikam neodejde. Nezbyli mu na to peníze. Je tohle morální?

Moji rodiče mi dům darovali. Budu sice také bydlet v dvougeneračním domě s devadesátiletou babičkou, ale nikdo po mně za dům žádné peníze nechtěl. Peníze na nový dům bychom neměli a hypotéka by v našem případě byla téměř nemožná záležitost. Ale dopadla jsem ještě dobře. Dům má dva oddělené vchody. Babička je sice svá, ale nechává nás dělat si co potřebujeme.

Bude můj příběh výjimečným případem a bude mít stále víceméně pozitivní průběh? To ukáže čas. Beztak jinou možnost člověk nemá a je vděčný alespoň za tuhle. Neboť alespoň nemusím své dvě děti vychovávat v krabici od bot.

A jak to vidíte Vy? Dvougenerační bydlení, nebo tchyni minimálně za dvoumetrovou zdí?