Brusinčata 113.díl od Haničky vodačky

Ahoj všichni, tak jsem se chystala zavolat Brusince, jestli bude psát další deníček, chtěla jsem se jí nabídnout, že bych to vzala, protože se nám zrovna nahromadily nějaké zážitky. A ejhle, Brusinka volala, že se k nám chystá na návštěvu. Moc všichni pozdravují, jsou v pořádku, Janička už je bez plínek, Jíra zdárně roste, ale užívají si na chatě a jsou bez připojení, takže tento deníček vezmeme my. Doufám, že tu ještě někde brusinčí příznivci jsou!

Nějak mi nejde začít, tak víte co, já to zase nechám na Haničce.

Ahoj vespolek,
tatínek teď měl dva týdny dovolenou. Sice většinu z toho někde prolítal a promakal (máme prababičku v nemocnici a pořád za ni něco vyřizuje a pak staví lešení u našeho domečku, budeme konečně dělat fasádu). Celý červenec jsme se chystali, že pojedeme na vodu, ale babička s dědou a tety pořád nebyli schopni se dohodnout na termínu a my jsme prostě měli čas tento víkend a tak se naši rozhodli, že pojedeme sami. A bylo to moc prima.
Chtěli jsme sjet kus Sázavy, vždyť ji máme za humny (no až tak za humny zase ne, do Kácova jsme najeli přes 100 km). Ve čtvrtek jsme se začali balit, mamka vyslala tátu s Jírou do půjčovny pro vestičky (jediná součást výstroje, které se nám nedostává), já jsem zatím s mamkou balila a vařila na cestu. Řízky už umím obalit bravurně, přenášet oblečení po bytě taky. Jen růžové plovací rukávky jsem přemístila asi 150× :o)) Zaperlila jsem, když mi mamka vysvětlovala, že nebudeme brát lahvičky na mlíčko, protože ve stanu bychom to neměli kde ohřát. No tak si vemem mikrovlnku, nééé - povídám. Mamka oponuje, že se nám nevejde do stanu. No tak ji necháme venku na travičce :o))) Po obědě taťka naplnil auto, na střechu jsme nahodili loď a vyjeli jsme do zmíněného Kácova. Cestu jsem jako tradičně využila k blahodárnému spánku, jak se ukázalo, posléze se mi ho velmi nedostávalo. Rodiče přežili tisíc a jednu otázku na téma: „a kdy už pojedeme na lodičce?" „a kde budeme spinkat?" „a kde je to tábožiště?" atd. atd. Zašli jsme do hospody na limču (naši na pivo), na kolotoč a prolejzačku, na zmrzlinku, dokonce i večerní ohýnek byl. Spát jsme šli rovnou všichni až skoro v 11 večer. Ve stanu se nám moc líbilo, ale v noci bylo moc vedro a tak jsme se všichni převalovali a ráno v 8 už byli na nohou. Sbalili jsme věci a dali je do auta, tatínek je měl odvézt na další tábořiště, kam dojedeme na lodi, protože bychom se do lodičky se vším nevešli. Za hodinu se měl vrátit vláčkem a mamka nám zatím stihla tisíckrát vysvětlit, kde je tatínek, kam jel tatínek, kdy se vrátí, kam pojedeme, no vždyť to znáte, jak tisíckrát nic i osla umořilo :o))
A pak už jsme konečně nasedli a vyrazili. Nejdřív jsme seděli oba s Jírou mamce za zády, ale to se mi brzy nelíbilo, protože Jíra se moc roztahoval a trošku jsem se vztekala. Na jezu (všechny jezy jsme obešli suchou nohou po břehu a o loď se staral samotný tatínek) si taťka přendal Jíru před sebe a už se nám jelo pohodlněji. Ujeli jsme asi deset kilometrů na to tábořiště, kde na nás čekalo auto s věcma. Naši konstatovali, že to s náma jde v pohodě, nicméně těch 10 kiláků bylo akorát na hranici našich možností. Pak následovala taková ta vodácká klasika - do hospody na pozdní oběd (pro nás s Jírou napůl porci sekané s brambůrkama, kterou jsme oba statečně zdlábli), postavit stan, jít si zaplavat. Nad jezem bylo koupání nádherné, teplá vodička, nejlépe se osvědčil systém, kdy si každý sedneme na záda jednomu plavajícímu rodiči, držíme se za ramena a nohama se držíme jako klíště (samozřejmě vyzbrojeni rukávky a kruhem). Pak zase nějaké to vaření, mamka se na chvíli unaveně svalila, zatímco my jsme plni energie řádili. Když rodiče konečně dovolili, že můžeme být ve stanu - co by tam asi tak mohli provést - probrali jsme mamce celou ledvinku, vytahali jí všechny doklady a zrovna jsme se královsky bavili nad fotkama, co jsme z nich vysypali :o)) Pak byl ještě načapán Jíra, jak se stříká sprejem na komáry a pak už nám byl stan zapovězen až do 10 hodin, kdy jsme vytuhli a ani si nedoposlechli celou písničku.
Třetí den se ráno opakoval přesun auta a našich tisíc otázek, tentokrát jsme plánovali dojet jen do Českého Šternberku (asi 5 km), bohužel vlak, co nám měl vrátit tatínka, měl půl hodiny zpoždění, takže jsme si v parném poledni hezky začekali na nádraží.
Jediná zá:,–(ní příhoda cestou po řece byla ta, že Jíra chvíli pádloval a uplavalo mu pádlo a to tak, že už jsme ho nenašli, prostě se potopilo a zmizelo. Chvilku fňukal a já jsem celý zbytek cesty řešila, proč mně neuplavalo (jak by mohlo, když jsem nepádlovala a bylo schované v lodi) a jako největší zážitek jsem to doma vyprávěla babičce.
Do cíle jsme dojeli záhy, pak následovala velká nádherná koupačka a cesta domů, kterou jsme oba prospali. To já jsem spala už předtím v lodičce a spánkový deficit jsem doháněla ještě dnes, kdy jsem ráno spala skoro do 9, pak jsem před obědem byla tak vyřízená, že jsem se hodinu vztekala, v 1 jsem padla a spala až do čtvrt na pět :o)

Prostě voda se vydařila a moc se nám líbila a za rok určitě pojedeme znovu. Teď o víkendu se konečně chystá zbytek rodiny a slibujou vzít i Jíru (bohužel nemůže tatínek a mamka s náma oběma sama nechce, takže jim Jíru půjčí samotného a slíbila mi nějaké překvapení, abych nebyla škodná :o))

Jinak doma vehementně pomáháme. Třeba mamka naplnila pračku a řešila, jestli ji má dát prát hned, nebo až ráno. Za chvilku jsme za ní s Jírou přišli, že už jsme pračku nakrmili. Mamka to zděšeně šla zkontrolovat a velmi se zlobila, protože krom toho, že byl prášek na zemi i na koberci v chodbě, nasypali jsme ho do šuplíku na aviváž, takže ho musela vysypat. A chvilku potom ještě objevila, že aviváže jsme tam nalili celý litr :o)))

Začátkem července byla v sousední vesnici pouť a přijelo spousta kolotočů. Mamka s tatínkem nás vzali, že se povozíme. Vyzkoušeli jsme skoro všechny atrakce (malý řetízkáč, autodrom, dětský kolotoč, lítací dráčky, houpačky a ještě mini autodráhu) a táta zděšeně zjistil, že ho tak hodinka přišla na čtyři stovky. Nicméně my jsme byli velmi spokojení, nejvíc se nám líbily autíčka, jak na autodromu, takt na autodráze, protože jsme tam jezdili úplně sami a měli každý svůj vlastní volant. Tak prý zase až za rok.

Doufám, že jsem vás aspoň trošku pobavila, mějte se krásně a ahoj
Hanička (2 roky a 8 měsíců) s mamkou Jiřinou a bráškou Jírou (za měsíc 4 roky)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
ro
2159
2.8.06 00:24

Teda tu vodu vážně nehorázně závidím, tobě i Hance s Jírou. Achjo, já snad nikoho na lodičku nedostanu, říkejte mi Mráčková.

  • načítám...
  • Zmínit
vajo
272
2.8.06 14:36

Ahoj všichni,

vidím, že je tu pusto a prázdno. Asi se všichni dovolenkujete, to Vám jen schvalujeme. Jiřino hezký deníček, vidím že jste si vodu užili a je to asi rok od roku lepší. Loni to podle tvého vyprávěni byla větší bojovka, že ?

Já jsem letos zase vyrazila s Melikou na festival v Boskovicích. Bylo to naprosto úžasné. Manžílek bohužel s námi nejel, protože byl pracovně v Istanbulu, ale byl tam můj brácha s přítelkyní a kamarádem. Jeli jsme na dva dny a moc si to všichni užili. Já s Melikou jsme šli na první den odpoledne na divadlo, které bylo na hradě venku. Bylo tam dost dětí i pískoviště, takže super. Potom jsme si poslechli pár koncertů a v 10 hodin Melika vytuhla ve stanu. Stanovali jsme v zámecké zahradě a malá vydržela i přes okolní hluk spát až do 9 hodiny ráno. Ráno jsme šli ještě na koncert a prohlídnout si židovské město. Můžu všem tento festival vřele doporučit. Tento víkend se chystáme s kamarádama do Jihlavy přes Třebíč, kde je taky festival, takže doufám, že budeme mít podobné pozitivní zážitky.

Všechny moc zdravíme a přejeme hezký zbytek léta.

Eva a Melika

  • načítám...
  • Zmínit
Anonym
4.8.06 16:03

Ahoj holky,

zdravi vas po dlouhe dobe Andrea, momentalne od kamaradky Arky. Jen hlasim, ze jsme po mesici doma z porodnice. Mame uz 2.8kg, ale dr nam objevila triselnoukylu. Aby toho nebylo malo…
O vikendu snad budu mit konecne cas, tak snad pisnu nejaky podrobnosti ohledne porodu a pobytu v nemocnici. Ale hlavne si musim stahnout stary denicky a vsechno procist!!!

Tak se mejte a ja pisnu.

Andrea, chuva Jolanka a Ondrasek

  • Upravit
Lajka
296
18.8.06 18:12

Ahojte,
všechny moc a moc zdravíme zas po delší době a slavnostně oznamujeme a chlubíme se, že
12. srpna 2006 ve 14.05 se Áně narodila sestřička!
Jmenuje se Magda, měřila 49 cm a vážila 3,52 kg. Je své ségře neuvěřitelně podobná a navíc krásně spinká, baští o 106 a je prostě nejúžasnější (stejně jako Anička). Áňa je velká ségra, neustále by Magdičku chtěla chovat a hladit, nosí jí dudlíky a štěrchátka, takže máme o zábavu postaráno - hlídat, hlídat, hlídat.
Porod možná popíšu později, byla to zabíračka, ale ta odměna za to fakt stála ;-)
Všechny moc zdravíme a zase někdy nakoukneme,
Lajka + velká a malá ségra

  • načítám...
  • Zmínit
Jirina
17938
21.8.06 21:20

Moc gratulujeme k malé sestřičce, ať se mají holky celý život tak rády, jako teď.
 Jiřina

Mrzí mě, že to tady umírá, už asi definitivně …

  • načítám...
  • Zmínit
kostka
405
25.8.06 21:48

Ahojte

Lajko, posíláme taky moc moc velkou gratulaci k miminku. Poslední dobou jsem na vás myslela, jestli už… :-))

Jinak nestíháme, poněkud renovujem byt, takže já s malým jsme hodně pryč. Dovolená - týden na Vranově v červenci - se nám vyvedla na sto procent.
V září napíšu víc, Pavlík se chystá do školky.

Mějte se všichni krásně, užívejte zbytku léta i miminek a pište :-)

Hana a Pavlík

  • načítám...
  • Zmínit
AndreaNarozna
39
26.8.06 18:21

Ahoj holky,
hlásí se ostuda Andrea. Pořád slibuju, že se ozvu a kde nic, tu nic. Ale už víc jak 14 dní jsem se nemohla dostat na emimino. Pořád mi to psalo divný hlášky. Takže jdu si stáhnout zmeškaný deníčky a pak písnu.
Lajko, ještě jednou moc gratulací k Magdoušovi a snad se v září uvidíme!!!
 Andrea

  • načítám...
  • Zmínit
AndreaNarozna
39
1.9.06 20:35

Jirino a Hanicko, moc hezkej denicek, vazne se vam holky poved. Skoda, ze k vode ani jeden z nas netihne. Vypada to jako dobry letni dobrodruzstvi. Snad to taky nekdy zkusime… Jinak, kolotoce nas v zari taky cekaji a jsem rada, ze Ondra je jeste malej, protoze se obavam, ze bysme protocili materskou za jedno odpoledne…
U nas se zatim kupi nemoci. Manza chrapti, Jolka sopli a kasle a ke vsemu se ji objevil zanet v oku! Dr nam dala kapky, ale mate videt to rodeo. Nevim, ze uz davno nevymysleli neco lepsiho nez kapat do oka…Nepomaha ani domluva, takze je u nas rev. Aspon,ze je vikend a budeme na ni dva. Ondra taky chytil rymu a kasle a dneska jsem mu objevila, ze mu hnisa ockovani na raminku. Myslim, ze s tim mela problemy Lajka u Anicky. Taky ma triselnou kylu, tak s nim pojedem do Krce. Ono nestaci, ze je nedonosenej a mesic jsme byli v nemocnici… Nemate s tim nektera zkusenost????
A jak se chystate do skolky??? My jdeme az 11.9., kdyz ma ted rymu a pry je tam ze zacatku naval. Jsem na ni zvedava. Ted je na me nejak upnuta a vse chce delat se mnou. Mate ted taky takovy obdobi, nebo je to tim, ze byla mesic beze me a ted si to vynahrazuje a nebo, ze mame Ondru???
Tak se mejte a piste!!!!
Andrea, Jolanka a Ondrasek

  • načítám...
  • Zmínit
Lajka
296
3.9.06 12:48

Ahojte,  

koukám, že to tady zeje prázdnotou, už se ani neozývají osvědčení psavci :-(, tak přidám aspoň pár řádků od nás…  

Už tři týdny máme dvě slečny a mně to přijde, jakoby to tak bylo odjakživa. Prostě si najednou nějak nedovedu představit, že ještě nedávno zde řádila Áňa sama. Zároveń taky moc nechápu, co jsem dělala celý dny, když byla Áňa miminko. Přijde mi, že to musela být docela nuda a brnkačka, ale co se pamatuju, nestíhala jsem vůbec nic. Úplně se mi vybavuje, jak mi kdysi švagrová vykládala, že se říká, že s jedním dítětem člověk nestíhá nic, se dvěma je to v pohodě a se třema chodí pomáhat kamarádkám, co mají to jedno dítě ;-) Tenkrát jsem přemýšlela, která kamarádka má tři děti ;-) teď mi fakt přijde, že se dvěma dětma to sice je náročný, ale celkem se to dá zvládnout. Ale nedělám si velký iluze, že ten klídek tady bude pořád. Už teď si Magdička protahuje ty bdělý chvilky a to pak začíná být zajímavý ;-))  

Andrejko - kdy se chystáte zavítat zase domů? Doufám, že dáš pak vědět a hlavně že se nám podaří sladit režimy všech 4 dětí a uvidíme se.
Do školky nastupujeme zítra, tak jsem na to taky moc zvědavá. Kdyžtak se pak ozvu, jak to probíhalo.  

Teď už musím jít uspávat Áňu, tak snad někdy příště ;-)  

Lajka + Áňa (32m) + Majda (3t)  

  • načítám...
  • Zmínit
Jirina
17938
6.9.06 20:52

Ahoj vespolek,
vy co jdete do školky už teď, jak jste toho docílili? U nás berou striktně až od tří let, takže čekáme do listopadu. Začala jsem vodit Jíru, ten tam zlobí, respektive apatycky sedí a ničeho se neúčastní, prostě nespolupracuje, tvrdí že s Haničkou by byl hodný, ale ta tam ještě nemůže :o(( A ona by zase chtěla a trpí tím, že Jíra může do školky a ona ne. Učitelka mi tvrdila, že by byl problém, kdyby na to přišli, že ještě nemá 3 roky (přitom místo jí drží a nějakých 60% poplatků za ni dokonce platím). Když jsem se ptala KDO by na to měl přijít, že bych ho oficiálně požádala o výjimku, najednou přišla s tím, že tedy tam Háňu už teď můžu dát na 5 dní měsíčně. Přijde mi to podivný, spíš to vypadá, že oni si nechtějí brát děti které nemusí. Každopádně v pondělí to vypadá že tam dám oba a uvidíme, jestli se Jíra zlepší.
To je ta sourozenecká závislost.
Tak pa Jiřina

  • načítám...
  • Zmínit
kostka
405
6.9.06 21:41

Ahojky, holky,
Jiřko, já chtěla dát Pavlíka do školky až od ledna a ředitelka mi říkala, že zapisuje děti od září. Tak jsem měla dilema, jestli ještě rok počkat nebo to zkusit, zvolila jsem druhou možnost s tím, že to nebudu lámat, kdyby se bránil. Než mu budou 3 roky, máme nárok na 5 dnů v týdnu a od 3 na 4 hodiny denně. Vyřešila jsem to prozatím tak, že bude chodit každou středu - dnes byl prvně na hodinku.
A jak ta hodinka proběhla? Napřed si v pohodě hrál, já šla domů a za půl hodiny zas zpět, mezi dveřmi mi známá učitelka hlásila, že ho ted viděla - držela ho paní učitelka na ruce :-(. Byl prý v poho, dokud se nezačalo uklízet, že se bude svačit. Chtěl si totiž ve školkce hrát a ne jíst. Takže v rozrušení ani nejedl svačinku, ale příště prý půjde zas.
Lajko, já u nějak nevím, jak jsem mohla zvládat 2 prcky 2 a třičtvrtě roku po sobě, když tak koukám na Pavlíka. Zas jsem byla o 16 let mladší :-)
Doufám, že se brzy objeví Brusinka s deníčkem, dávno se neozvali.
Mějte se pěkně, sem zvědavá na vaše zážitky ze školek.
Pa Hana a Pavlík    

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Maminkou s eMiminem už 10 let

Maminkou s eMiminem už pár let – škola smyku

Maminkou s eMiminem už pár let – v ZOO Lešná

Maminkou s eMiminem už pár let – na Šumavě s miminem

Maminkou s eMiminem už pár let – Vodácký od Jiřiny

Maminkou s eMiminem už pár let - Čtyři dohody

Maminkou s eMiminem už pár let – o ZOO na půl cesty

Maminkou s eMiminem už pár let – o radosti

Maminkou s eMiminem už pár let – pro vánocomily a vánocoholiky

Maminkou s eMiminem už pár let - Od Dany, Slabikářová slavnost