Brusinčátka 29.díl
- Rodičovství
- Jirina
- 28.06.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechna miminka brusinčátka i jejich maminky, opět se hlásí Hanička ? už sedmiměsíční. Tento měsíc nastal zcela zá:,(ní obrat v mém životě ? naučila jsem se sama pohybovat! Takže už umím lézt po kolínkách směrem, kterým chci, sednout si (i když se ještě přidržuju na straně ručičkou), STOUPNOUT SI a když mě někdo drží za ručičky, tak UJDU pár krůčků !!!! Tím se mi otevírá celá škála možností pro lumpárny :o))
Tak třeba máme doma moc prima věc, a to je nočník. Tedy já sama ho ještě nepoužívám, to mamka při mém zájmu o tuto věc vyzkoušela a dala mě na něj nahatým zadečkem, pár vteřin jsem zírala, co to znamená a rozječela se jak siréna, takže mě musela ihned sundat
) Zatím mě zajímá jen nočník, který používá Jíra. To vám je taková srandovní věc. Jíra tam sedí, já lezu okolo, Jíra pak sleze a jde si hrát a když mamka zrovna není na dosah, celý obsah je můj
)) Zatím se mi to podařilo jen dvakrát, mamka na vteřinku odběhla, Jíra se vyčůral a odešel a já jsem honem přilezla a mamka mě načapala, jak se v čůránkách čvachtám ručičkou a hrozně šibalsky se u toho tvářím
) Nebo si Jíra hrál s pindíkem a pak načůral na podlahu a měl mokrý kaťata a já jsem tou louží prolezla a taky jsem měla mokrý kalhoty, tak nás mamka musela oba převlíknout až po ponožky. Mamka říká, že jsme s bráškou správná dvojka a už se nemůže dočkat, až budeme na nočníkách vysedávat ve dvou
)
Jíra mě vůbec má moc rád (já jeho taky), třeba když jsem protivná při jídle tak mě mamka šoupne do postýlky a Jíra pak za mnou přijde a dělá na mě kuk a oba se hrozně řehtáme. Nebo když se já vzbudím dřív, tak mě mamka šoupne k bráchovi do postele a já po něm lezu a štípu ho a oslintám a on mě hladí a pusinkuje a objímá.
Když se jdeme koupat, tak mě mamka odloží v pokojíčku na zem a různě tam pobíhá a chystá věcičky a já si už klidně sama dolezu do koupelny. Poslední dobou se většinou s bráchou koupeme spolu ve velké vaně, to se mi líbí víc než v malé vaničce, kam už se skoro nevejdu. Navíc v horní koupelně co je vana nemám přebalovák, tak nás pak mamka utírá oba na podložce na zemi a nechá mě chvilku lézt úplně nahatou a to se mi hrozně moc líbí a mamce uteču a tak jí dá pěknou práci mě vůbec oblíknout. Nebo z obýváku si klidně dolezu za mamkou do kuchyně a pak tam radostně halekám (taky jsem pak náležitě zamazaná, jak pořád vytírám podlahu oblečkama).
Když jsem tak čiperná, tak jsem z toho taky pěkně utahaná, takže vzorně přes den spinkám v postýlce dvakrát po dvou hodinách, někdy mě mamka dokonce musí budit, když má pocit, že spinkám už moc dlouho. Spinkám zá:,–(ně odkrytá, protože v postýlce hrozně cestuju, jednou mě dokonce mamka nemohla najít a lekla se, že v postýlce nejsem, protože jsem byla nacpaná úplně na krajíčku a schovaná pod dekou, která byla přehozená přes okraj. Mantinel už je sundaný, protože jsem si párkrát stoupla a celý jsem ho servala
)
Když jdeme ven, tak si před večeří ještě chvilku dáchnu v kočárku. Ovšem díky mým novým dovednostem je téměř odsouzen k odložení můj hluboký kočárek. Mamka mě do něj chtěla po dlouhé době dát, jenže já jsem si hned sedla, klekla, stoupla, balancovala jsem tam a řehtala se a už bych vyskočila ven. Tak jsem se dočkala strašlivé potupy, mamka vytáhla takové hnusné řemínky a přivázala mě do nich jak pejska, tak jsem se nejdřív strašně vztekala a pak jsem se do nich uraženě zahryzla a radši jsem usnula, abych tu potupu nemusela snášet. Mamka se bojí, že bych byla schopná ten kočárek převrátit, takže se teď s Jírou střídáme o sporťák ? buď v něm sedíme oba, nebo jede Jíra a já se nesu v klokance, nebo se já vezu a Jíra jde pěšky. Tak naši přemýšlí, že by ještě Jírovi pořídili nějaký úplně obyčejný levný golfáček, abychom se mohli vézt oba, když jdeme někam daleko.
Momentálně tedy moc daleko nechodíme, když je hezky, tak ležíme na dece na zahradě. Nejradši mám, když si mamka lehne na zem na bok a já se po ní můžu šplhat a stoupat si, protože když padám, tak mě chytí. To když si stoupnu třeba u postele a ztratím rovnováhu tak ta postel mě klidně nechá žuchnout na zem a já se bouchnu a hrozně pak ječím. Moc mě baví celou deku přelézt a pak škubat a ochutnávat travičku a lístečky a klacíky, ale to mamka nerada vidí. Dokonce si představte, že se mi venku do nožičky zakouslo klíště! Mamka pomalu přemýšlela, že by mi na moje capání dala botičky, ale ty nejmenší co existují jsou mi velké a během chviličky si je sundám, takže jsem jen v ponožkách (a nejradši bosatá).
Taky jsem si hrála na kaskadéra - jednou takhle ráno ležel taťka v obýváku na gauči a mamka mě k němu dala a šla do kuchyně. Já jsem si po tatínkovi hezky lezla a když mi usnul, tak jsem přelezla celý gauč, překonala i postranici a hopla jsem dolů, mamka už jen slyšela žuchnutí a můj řev. Naštěstí jsem spadla do šuplete s plyšákama, takže se mi nic nestalo, dokonce ani o ten dřevěný rám jsem se nebouchla, ale lekla jsem se pořádně a mamka pak tatínkovi pěkně vynadala, jak mě to hlídá.
Dneska bylo krásně a tak mi maminka poprvé oblíkla šatičky a já jsem v nich hezky stála a ťapala a prý mi moc sluší. Mám několikery, takže jsem si je klidně poblinkala a zítra zase dostanu jiné.
Papám už docela dobře. Na snídani mi mamka dává jogurt, ale ten mi samotný moc nechutná, takže skoro nic nesním a jen si žužlám kus chlebíčku nebo rohlíku. Ten mi chutná moc a taky se nádherně olepím drobečkama. Ale když dostanu pribináček, to dlabu jak nezavřená. Mamka mi ho moc nechce dávat, jen jsem dostala párkrát ochutnat co Jíra nedojedl, prý bych po něm byla tlustá. Jako bych snad byla nějaký tlouštík, pche já lehkovážná holčička, Jíra měl v mém věku skoro o dvě kila víc a přitom velká jsem stejně. Paní doktorka mě teď sice nevážila, když jsem byla na posledním pigáru (ani jsem moc neřvala, mamka mě měla do poslední chvíle v klokance a pak mě do ní hned vrátila), mamka mě totiž nechtěla svlíkat, takže nové míry a váhy budu vědět až v osmi měsících. Paní doktorka říkala, jaká jsem šikulka, když už v osmi měsících lezu, prostě si myslela, že jsem o měsíc starší. Když mamka řekla, že je mi necelých sedm, tak jen valila oči. A to ještě netuší, že pár dní potom už jsem si dokázala stoupnout.
Zpět k papání. K obídku mívám zeleninku, nejradši mám mrkvičku, ale už jsem papala i květák i tu hnusnou brokolici, když mi do toho mamka přidala masíčko a brambůrku. Jenom někdy ječím, protože nechci sedět v autosedačce (v židličce to ještě nejde, protože je mi nějaká velká a pořád v ní plandám), tak si mě mamka musí vzít na klín a většinou spapám všechno (asi tak 60 gramů) a někdy bych si dala ještě.
Odpoledne po spinkání mám ovoce, třeba banán nebo banán s jogurtem a už jsem taky měla jahůdky s tvarůžkem mňam! nebo ovocnou přesnídávku. Večer před spinkáním kašičku ze lžičky (zatím cca z 60 ml vody a taky spapám všechno). Kromě toho mě mamka jen kojí, v noci a ráno několikrát, přes den když jsem protivná nebo před / po papání, jak kdy. Z láhve pít moc nechci a mamka mě zatím nenutí.
Akorát se zlobí, proč proboha se s tím prsem tak peru, já do něj mlátím rukama nebo škrábu a snažím se ho držet a saju jak zběsilá, protože to prostě neteče tak rychle jako ze lžičky, mamka se rozčiluje, že ji tahám a že už mě kojit nebude, ale nakonec to nevydrží a stejně mě nakojí, co bych taky asi bumbala, ne? Ale prý tak ještě měsíc dva a budu mít utrum, no to se ještě uvidí. Nebo taky u kojení se najednou utrhnu, otočím, přetočím na bříško, šup na kolínka a rázem jsem půl metru od mamky a zdrhám pryč. Mamka se děsí, že spadnu na zem, ale zatím mě pokaždé na poslední chvíli zachytila.
Nejčastější slůvko, které říkám, je HEJE, moje vejskání se do písmenek ani zapsat nedá, ale při papání když dostanu něco, co mi chutná (nejčastěji kus chlebíku) tak říkám MAM MAM a taky BLAM BLAM a tím si radostně pochrochtávám.
Jo a mimouškové, už jste se houpali na houpačce? To vám je taková paráda! Zatím mě houpou jen maličko a ještě mě za chvilku z houpačky vyžene bráška, ale i tak je to moc prima, vřele doporučuju.
Tak se mějte prima a napište, co jste za ten měsíc zvládli vy!
Vaše lezoucí, klečící a stojící bezzubá Hanička, 7 měsíců
P.S: Pavlíčku, všechno nejlepší k svátku! Určitě napiš, jak jsi to oslavil a co jsi dostal za dárečky.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 550
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 370
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 600
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 276
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 181
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18092
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2419
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2619
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2346
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1558
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Jirinko,
gratuluji k sikovne holcicce. Mam syna, ktery je asi o 14 dni mladsi jak tvoje Hanicka a rozhodne neni tak fyzicky zdatny.
Jen k te vyzive: rohlik, chleba by nemel byt do jidelnicku takto stareho ditete zarazen (lepek), stejne tak tvaroh (prilis mnoho bilkovin) a take jahody (alergie). Jogurt ano (kravske mleko proslo jiz procesem kvaseni), pribinacek ne (alergie na kravske mleko).
Vim, ze se odborne nazory na vyzivu kojencu hodne ruzni, ale zavedeni techto potravin jiz v 7. mesici - tusim - nedoporucuje nikdo.
Hodne dalsich uspechu
Jitka