Brusinčátka ? 46.díl
- Rodičovství
- Jirina
- 25.10.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milá Brusinčátka, měsíc zase utekl a nejstarším z nás se pomalu blíží první narozeniny. Určitě jste se zase všichni naučili spoustu nových věcí, čtěte, co jsem se naučila já.
Občas zamávám pápá, ukážu jak jsem velká (když se mi zrovna chce), spolehlivě umím paci paci, což se mi hrozně líbí a mým nejnovějším číslem je vrtění hlavičkou nenene (s radostí u jídla, když nechci papat). Taky si ráda dávám na hlavičku nějakou látku a pak si ji servu a dělám KUK! k obveselení celé rodiny
) Když někde ukořistím polštářek, položím si na něj hlavičku a dělám HAJÍ.
Když si mám na co stoupnout (obvykle na koš s hračkama, který je hned vedle), vylezu na postel. Na ni si pak lehnu, položím hlavičku a radostně mrskám celým tělem
). Vzápětí vstanu, trošku se po posteli proběhnu a zase slezu ? už to umím pěkně nohama napřed ? abych se znovu vyškrábala nahoru. Moc príma zábava. Na gauč bohužel ještě nevylezu, protože jsem moc malá, ale když mi někdo pomůže nahoru (nebo si mám na co stoupnout), vylezu z gauče na stolek, po něm se proběhnu a zase slezu na zem, abych mohla kňourat a tím si vykňourat znovuvytažení nahoru.
Začala jsem chodit na nočníček! Sice na něm moc dlouho nevydržím, ale většinou tam během chviličky vyrobím loužičku a maminka mě pak moc chválí. Po spinkání přes den se někdy budím suchá a mamka mě honem dá na nočník a všechno do něj vyčůrám. Akorát Jíra má občas v nočníku i takovou smradlavou hromádku, ale ta mně se udělá vždycky v plínce.
Papání je kapitola sama pro sebe, protože mamka nemůže pochopit, že já si s tím čemu říká jídlo chci jen pohrát. Rvu si do pusinky cokoliv závratnou rychlostí, ožvejkám to a pak to stejnou rychlostí zase vypouštím ven
) Ze lžičky papat nechci, mávám rukama a dělám nenene a když mi tam náhodou mamka něco propašuje, hned to zase vyplivnu, hihi. Dnes jsem se ládovala rukama bramborovou kaší a nádherně jsem si vyhrála
) Taky jsem to zkoušela sama lžičkou a trošku se mi to náhodou dařilo! Ale stejně neznám lepší vidličku, než je můj vlastní prstíček ? bramborová kaše je vůbec ideální pro krmení se, vřele doporučuju.
Mamka mě už prokoukla, že mi na chuti jídla vůbec nezáleží, protože totéž, co lžičkou odmítám, vzápětí klidně vypiju z láhve. Zase jsem teď několikrát spala v noci u mamky v posteli, protože jsem se jinak mínila uřvat. Prý další zuby, hoho uvidíme, jestli se zase nějaký vyklube. Každopádně včera jsem spinkala u babičky vzorně až do rána a vydrežela dokonce i bez mlíka, tak mamka závidí
)
Ještě bych vám chtěla napsat, jaké nové obzory si mi otevřely díky chození bezdrž, snad vás to povzbudí, abyste se taky brzy rozeběhli
) Tak hlavně můžu přenášet věci, které při lezení nepoberu. Třeba balon, kterým hezky házím a říkám k tomu HOP! Taky už umím do balonu slušně kopat nohama, rozená fotbalistka
) Venku na procházce jsem vypuštěna z kočárku (protože se v něm vztekám) a můžu prozkoumávat terén. Někdy mi dá mamka do ručičky provázek a táhne za něj a já hezky ťapu jak pejsek na vodítku
) než mě to omrzí. Taky se díky chození seznamuju s velkýma klukama, kteří by o mě v kočárku ani pohledem nezavadili - to jsem si takhle jednou špacírovala a na silnici jezdili dva asi patnáctiletí kluci na skateboardu. Ten jeden zrovna slezl a něco tomu druhému povídal a já jsem si to zamířila přímo k tomu prkýnku
) Mamka se mě snažila zadržet (snaha marná), tak se aspoň toho kluka zeptala, jestli bych se tedy nemohla povozit. A dovolil, tak mě na to prkno mamka postavila a trošku mě povozila.
Doma jsem se naučila vylézt do velkého náklaďáku a tam pak poskakuju a balancuju na kraji a honem mě musí někdo jít vozit. Když slyším hudbu, začnu se pohupovat v kolínkách a dělám tanyny. Taky si s oblibou na něco sednu (na polštářek, ležící rodiče) a poskakuju a říkám hop.
Naučila jsem se dávat kostičky do vkládačky, jen mi musí mamka natočit správný otvor (nejradši mám kolečka, ty rozpoznám i bez mamky neomylně).Vydržím si s tím hrát klidně půl hodiny, jen nesmí být doma Jíra, protože mi všechno bere a já už se taky tolik nedám, takže většinou jeden z nás začne řvát. Když se mi podaří kostičku vhodit, volám hop, spolu s ?haťa? a ?be!? je to nyní moje nejoblíbenější slovíčko.
Jíra má ještě takový malý rozebírací jeřáb a je k němu maličkej šroubovák, který já si hrozně ráda na:,–(ím na prstíček a pak s ním chodím a všude ho ukazuju.
Milá mimčata-batolata, komu se blíží narozky, přeji všechno nejlepší, krásně to oslavte, rozpatlejte dort a napište, jaké to bylo! Pavlíčkovi posílám velkou pusu a o svých narozeninách já napíšu už příště.
Ahoj Hanička, 11 měsíců
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 726
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 458
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 742
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 346
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 214
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18334
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2452
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2638
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2389
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1569
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....