Filutové z Chytrálkova - Velikonoční zvyky u Vrabčáků
- Rodičovství
- Jirina
- 23.03.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj kamarádi, maminky a ostatní čtenáři! Konečně začalo jaro, hurá! Ukryli jsme sáňky do sklepa, odložili zimní bundičky, oteplováky, šály a čepice a chodíme na zahradu. Trvalo asi tři dny, než slezly poslední zbytky sněhu, ze kterých se vylouplo moje nadšeně očekávané PÍSKOVIŠTĚ. Mamka si pochvaluje, že nám oblíkání na ven trvá polovinu času, takže chodíme dvakrát denně většinou se vyvalíme na naši nebo babiččinu zahradu a já rozhodnu, že se nejde nikam jinam než na písek. Radostně jsem přivítal všechny své bábovičky a lopatičky a jen doufáme, že sluníčka bude čím dál víc.
Mamka hned s prvními náznaky jara připravuje doma velikonoční aranžmá (často to bývá i dva měsíce předem, letos kvůli dlouhé zimě a brzkým Velikonocům to máme sotva týden) - do knihovny naskládá celou sbírku kuřátek, slepiček v hnízdečkách, kohoutků a zajíčků (pozn. m. - za ty roky, co bydlíme v baráčku, jsem stihla nashromáždit asi 30 kusů a každý jiný - jsou to taková ta žluťoučká peříčková kuřátka za pár korun). S další výzdobou jsem vehementně pomáhal - větvičky, které jsme venku natrhali, jsem celou cestu nesl a zametal s nima, pak jsme na ně navěsili mamkou kdesi vydolované „kraslice", pak jsme ještě namalovali papírová vajíčka a beránka a zajíčka a k tomu už nám hezky klíčí pšenička v květináči se zajíčkama a všechno to máme vystavené na krbu a každému příchozímu to chodím hrdě ukazovat.
Zbytek velikonočních věcí vám popíše mamka - já si to přeci jen od loňska moc nepamatuju.
Hezky si jaro užívejte, zdraví vás
Vrabčák Jíra
Tak ahoj ještě jednou,
letos se na ty Velikonoce opravdu těším, snad pro to, že pro mě je to důkaz, že jaro je opravdu tady. Křesťanské pozadí s ukřižováním mi k Velikonocům moc nesedí, prostě je beru jako svátek jara. Dále bych chtěla popsat, co všechno na Velikonoce děláme a hlavně si přečíst, jaké zvyky se drží u vás - rádi přijmeme něco dalšího
))
JÍDLO: piškotového beránka jsem už několik let nepekla (nikdo ho nejedl), ale Jíra o něm už teď mluví, tak budu muset
)) Také jsem dělávala mazance (z těsta jako na vánočku), ale vždycky mi ty bochany popraskaly, tak jsem posléze místo nich pletla vánočku - velikonočku. Na velikonoční pondělí má být k obědu maso z mláděte, což u nás znamená pečené kuře se sekanicí (podobné jako nádivka, ale pečené zvlášť mimo kuře, mimo jiné obsahuje uzené, mandle a čerstvé bylinky, zkoušela jsem i z kopřiv, ale to mi nechutnalo, před pár dny se ze sněhu vyloupl můj mini záhonek a doufám, že nějaká ta pažitka či petrželka bude použitelná).
VAJÍČKA: přestože znám několik lidí, kteří umí nádherné kraslice voskem malované, já jsem hrozný levák a nešika, takže vosk mi nedrží, když už drží, tak nejde smýt, barva nechytá, kocoury dělá … no prostě jeden by se vztekl, takže mám uloženo asi 8 kraslic nabarvených obtiskem polepených a ty doma vystavuju a o jiné se nepokouším
))) Vejce natvrdo vařená obarvuji v cibuli (ty kupované barvičky mi prostě na hnědá vejce nechytají a už to nehodlám zkoušet), tj. natrhám drobné rostlinky, zabalím do starých punčoch (je to horor, aby to drželo), ponořím do šlupek od cibule a vařím a vařím … Když se zadaří, mám žluté kytičky na hnědo-červených vajíčkách. A co se nepodaří, spapá Jíra nebo padne na vajíčkovou pomazánku
)))
POMLÁZKA a KOLEDOVÁNÍ: díky synovi pro mě nabylo nového rozměru, vždy jsme byly doma samé holky, takže se nás pletení pomlázky a chlapecké zvyky netýkaly. Můj taťka většinou nařezal proutky, upletl si pomlázku a my jsme mu ji večer schovaly
)) Tak předpokládám, že uplete i maličkou pro Jíru a vezme ho na koledu (tatínkovi připadá koledování trapné a s Jírou jít nechce a já jako ženská zase nemůžu
). Hody hody už s nápovědou docela odříká, tak ho vyšlu s dědečkem obejít aspoň pár holčiček v okolí - snad se vrátí děda ve stavu střízlivém a Jíra bude spokojený
)) Jinak jsem koledníky moc domů nepouštěla, styděla jsem se za ty svoje vejce malovaný
) a když už, tak radši rozdávám tatranky či jiné sladkosti. Nicméně holky - kolednice nevpouštím, považuji to za vý:,–(u hochů. Na Haničku ale asi zatím nikoho nepustím
))
NADÍLKA: u nás doma bylo zvykem, že v noci z neděle na pondělí chodil „beránek" a spícím dětem zanechal v pokojíčku nadílku - čokoládová vajíčka, zajíčky apod. Já si pamatuju, že jako malá jsem byla u sestřenic toho času žijících na Šumavě a tam bylo zvykem, že naděloval „zajíček" a dobrůtky schovával dětem do bačkůrek či mezi oblečení. To se mi moc líbí, takže asi použijeme tuto variantu a velikost nadílky bude úměrná velikosti botiček
)))
Někde se taky traduje, že člověk musí mít nějaký nový kus oblečení, „aby nás beránek nepokakal". Já sama to nedodržuju, ale za poslední léta občas něco nového dětem či mně přihrála babička - takže se necháme překvapit.
Jinak úklid - když jsem ještě neměla děti, využívala jsem volný den k úklidu a hlavně mytí oken (to je hrůza, když na rok nemytá okna vysvitne jarní sluníčko). Ale letos se na to s největší pravděpodobností raz dva tři z vysoka
)))
Tak pište pište jak Velikonoce prožíváte vy a za týden napíše Jíra, jak to proběhlo a jak se mu to líbilo.
Jiřina
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1292
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 763
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1332
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 553
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 337
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19334
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2540
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2778
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2500
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1677
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....