Jak rychle to utíká
Je to jako včera, co jsem si tě Kačenko přivezla z porodnice. Nikdy nezapomenu jak jsi byla bezbranná. Teď už máš osm měsíců a já pořád vzpomínám na porod, pobyt v porodnici a na to, jak to rychle utíká. Narodila jsi se 25. 8. 2010 ve středu v 16:06 císařským řezem. Z bříška se ti vůbec nechtělo a pěkně jsi maminku potrápila.
Když jsem tě viděla poprvé, tak jsem plakala štěstím, že tě konečně mám, vybojovala jsem si, aby mi tě přinesli hned po probuzení z narkózy, ukázali mi tě u výtahu, když mě odváželi na šestinedělí.
Dny plynuly a já se těšila na den, kdy nás propustí z porodnice, poležely jsme si tam spolu pět dní a jelikož ty jsi byla bez komplikací, tak jsi mohla být propuštěná den přede mnou, měli asi už hotové papíry k propuštění. Byla jsi se mnou v porodnici o den déle kvůli mému vysokému tlaku, který nás trápil, ještě když jsi byla v bříšku.
S Tebou, Kačenko, čas strašně ryche ubíhá, je to skoro osm měsíců, co jsi spatřila světlo světa, vzpomínám na okamžiky, na které díky tobě nikdy nezapomenu, byla jsi taková malá žabička, když jsi dostala poprvé rýmu, ráda usínáš mamince na prsu při kojení, vlastně usínáš tak pořád, ve čtyřech měsících jsi se poprvé otočila na bříško, v pěti měsících už jsi seděla sama bez držení a suveréně sis hrála.
Prostě jsi úžasná a strašně bystrá, někdy mám pocit, že tě nejde ošidit, že mě máš dokonale přečtenou. V sedmi měsících jsi začala lozit a teď už se sama postavíš, jsi moje šikovná žabka, dáváš mi tolik enerigie a lásky, že se mi chce brečet, když vidím, jak spinkáš a spokojeně si oddechuješ. Jednou mi určitě řekneš, jéééžiš mamko, proč jsi tohle psala, ale až jednou budeš mít vlastní dítě, tak pochopíš, jaký je to pocit štěstí…
I když jsme bez tatínka a bydlíme s tvou babičkou, tak ti nic nechybí, snažím se, abys měla vždy vše jako ostatní děti, přísahám, že ti jednou hodného tátu najdu. S tím Naším bychom si nežily hezky, to sama jednou pochopíš.
Teď jsi zachumlaná v peřinách a já ti závidím ten klid, zatímco já žehlím a chodím na tebe nahlížet snad co pět minut. Strašně se o tebe holčičko bojím, aby se ti něco nestalo, jsi moje všechno, bez tebe bych nedokázala existovat. Jsi taková zlatá, když ke mně natahuješ ručičky a máš chuť se mazlit nebo když máš nějakou bolístku a víš, že u mně v náručí tě vše přebolí.
Kateřinko, jsi pro mně vším. I když občas zlobíš a já mám pocit, že už to nezvládnu, ty na mně uděláš takový nevinný kukuč, že se tomu nejde nezasmát. Radši budu končit s psaním tohoto deníčku, to bych mohla psát do nekonečna… prostě a jednoduše: Holčičko moje, miluji Tě!
Tvá maminka ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1631
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20597
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....