Maminkou s eMiminem už pár let - dětský mejdan od Jiřiny
- Rodičovství
- Jirina
- 22.11.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všem, Rozhodla jsem se, že s deníčkem nebudu čekat na rodinnou oslavu, letos žádná nostalgie, popíšu vám, jak probíhala oslava Haniččiných narozenin s dětma.
Pro začátek musím odbočit - dnes se mi vrátil Jiříček po týdnu s babičkou a dědou v Egyptě. Už asi v jednu mi volal do práce - sotva se ozvalo maminko, tady Jíra, mlask mlask - to mi pusinkoval telefon a pokňukával jako to dělá, když se mazlí - už jsem neměla v práci stání a sdělila šéfovi, že prostě MUSÍM si jet vyzvednout děti. Ve třičtvrtě na dvě jsem vypadla, vyzvedla Haničku ve školce a pak Jíru u babičky. Byl hrozně nadšený a natěšený, spíš Hanička se držela zpátky. Hned nadšeně vyprávěl, jak má zážitky seřazené podle atraktivnosti: na prvním místě byla ponorka, na druhém moře, na třetím mráčky (ještě jsem neviděla fotky, takže neutším, jestli šlo o nějaké speciální mraky nebo mraky z letadla), na čtvrtém nějaké černé koťátko, dál si to nepamatuju
) Přivezl Haničce dárek, vybalovala jsem kufřík (plnej písku a navlhlýho oblečení - nevím jak je to možný, ze 7 spodních trenýrek za týden potřeboval dvoje
)), chvilku s ní špásoval, že jí nedá dáreček hned, ona se začala vztekat … nakonec ho vytáhl, krásného plyšového velblouda - až večer v posteli jsme zjistili, že arabsky zpívá, to se jim velmi líbíl.
Dozdobili jsme dort, na čtvrtou jsme měli pozvané děti ze školky na Haniččinu oslavu. Loni jsme pozvali 4 holčičky, přišly dvě. Letos jsme pozvali 4 holčičky a jednoho chlapečka. Přišli všichni
)) V rozpětí asi deseti minut tu byli všichni. Nejstarší Báře je necelých šest, nejmladší Verunce čtyři a půl. Všechny děti byly předány mezi dveřma s ujištěním, že v šest si pro ně přijdou (napsala jsem to do pozvánky že od čtyř do šesti a ještě že tak, bylo to tak akorát). Každé dítě si ode mne nechalo sundat čepici, rozepnout bundu, sundat bundu, sundat boty - jak pět hadrových panáčků
)) A hned odešli si hrát nahoru. Bára čapla Jíru, že jdou stavět dřevěné koleje, celý odpoledne se od sebe nehnuli. Hanička nevěděla s kým si hrát dřív. Dostala spoustu sladkostí, ani by k nám nemusel chodit Mikuláš
)) panenku a la Barbie s jednou ještě malinkou a oblečky, nadšeně si vytáhla svou druhou, kterou od kohosi dostala a vůbec si s ní nehraje, a druhou malinkou, co si s ní taky nehraje, a krásně si s nima s holčičkama hrály. Kačenka si přinesla svoje šaty, oblíkla si je, kamarádka taky Hanička ( budu psát druhá H. aby se to nepletlo) že chce taky, tak jsme jí navlíkli Hániny šaty. Začali mi korzovat mezi dětským pokojem nahoře a obývákem dole, kde hrálo CD s dětskýma písničkama a kde bylo občerstvení. Každý dostal na svůj kelímek přidělen obrázek, aby si ho nepletli, což se ukázalo jako dobrý nápad. Verunka na cokoliv co viděla odpovídala: já mám taky xxx, a větší!!! Přinesla si svoji hračku, krysáka, ptala jsem se jak se jmenuje a řekla mi „kyšák", až po nějaký chvíli jsem pochopila, že se jmenuje Krysák, jen Verunka neumí R a S
))
Za chvíli přišel Filípek s korunkou oblečený do Hániných šatů. Kačka s Verunkou našly nahoře pingpongový míček a házely si ho ze schodů dolů - jak krásný zvuk to dělá
)) Když začali být rozjívený, zavolala jsem je dolů na dort. Než jsem vyřešila, jak se u:,–(í k malému stolku v obýváku, vyřešili to za mě - zasedli k velkému jídelnímu stolu. Máme 8 židlí, takže se bez problémů u:,–(ili všichni. Několikrát jsem zapálila svíčky, společně je sfoukli, společně se vyfotili. Dortík jsem nakrájela, Bára snědla kousek a že už nemá čas a jde si hrát nahoru, druhá Hanička že už taky nebude, Filípek že taky ne a šli nahoru. Ve zbytku odpoledne jsem běhala mezi patrem a přízemím a dohlížela, jestli se něco neděje. Pak objevili kouzlo našeho přízemí, protože je průchozí skrz, lítali tu skrz obývák, dveřma na chodbu, chodbou do kuchyně a obývákem pořád dokola. Sedm svišťů lítajících a náležitě u toho řvoucích
) Pak šla Kačka čůrat. Verunka že taky čůrat. Jeden čůral a tři stáli frontu. Ještě že máme dva záchody
) Druhá Hanička že musí kakat. Této, a utřeš mi zadeček? No cizí děcko jsem ještě neutírala, ale co mám dělat, ne? Zvládla jsem to
) Legrace. Filípek se šel napít a přišel, že to vylil. Utřít stůl, utřít polstrovanou židli. Nic se neděje. Drobečky na koberci přehlížím, však vyluxujeme. Snahu o hru na schovku jsem odrazila, nějak špatně snáším, když se mi cizí děti schovávají mezi oblečením. Pak si chvilku tancovali na písničky na CD. Načež začali jezdit po zadku po schodech. Když už byl řev největší, řekla jsem, že máme bubáka a ať moc neřvou, že ho probudí. Chvilku nevěřícně koukali a pět minut na to dorazil Lukáš. Že je to bubák mi uvěřili opravdu jen na pár vteřin. Šel k nim a hrál si s nima, honil se s nima. Bára si ho hned omotala okolo prstu a když měla odcházet, nechtěla se Lukáše pustit. On z ní byl taky hotovej, že takový holky se mu líběj nejvíc. No řekla jsem mu, že Bára má patnáctiletou sestru
))) Za pět minut šest přišla sestřička vyzvednout Filípka a v šest nula pět byli všichni pryč. Ani nebylo moc co uklízet, v pokojíčku udělali nepořádek opravdu jen maličký. A vyluxuju až zítra, dospělí dokážou nadělat úplně stejně jako děti a ty naše stejně nadělají znova
)
Lukáš dal Haničce dáreček - princeznu z jednorožcem od playmobilu. Konečně ten playmobil vidím v reálné velikosti. Je to menší než jsem čekala, ale moc roztomilý. Zítra ode mne dostane kočičky, mikuláš donese adventní kalendáře. Princeznička se jí moc líbila, z toho kalendáře bude určitě nadšená. Už se na to těším.
Zahnali jsme je asi v 8, Jíra už byl moc unavený, prý vstávali ve 4 hodiny ráno, aby stihli letadlo. Jsem ráda, že ho mám doma. Jsem ráda, že je vůbec mám. Oslava byla super, hlavně že už ji máme za sebou
)) Zítra bude oslava s rodinou, ale tu dětskou to určitě nepředčí. Budeme probírat fotky a zážitky z Egypta … Taky se těším.
Jedna perlička z Haniččiny postýlky. Hanička se ptá táty: hádej, kde mám kočičku (plyšovou). Táta: pod dekou: Hanička, nene, začíná to L. Táta neví. No Ležím na ní
))
Ahoj Jiřina s Haničkou, za dva dny 5 let a Jírou, 6 a 2 měsíce a něco, a Lukášem, za měsíc 17 let
P.S: Fotkama nebudu obtěžovat adminy, takže jak bude deníček uveřejněn, šoupnu je do komentáře.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1643
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20639
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2609
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....



