Z deníčku malého Vrabčáka - 19.týden
- Rodičovství
- Jirina
- 17.01.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento týden mám pro vás dvě důležité zprávy. Jsem pokřtěný Jiří Václav a paní doktorku i s očkováním jsem přežil a vážím už 6,95 kg. Takže moje vyprávění bude dneska trošku delší :o)))
Tak nejdřív ke křtinám. Začalo to už ráno, protože mě máma musela v 8 vzbudit (já normálně spinkám skoro celé dopoledne a máma aspoň do devíti). Mamka řešila, jak to udělat se mnou s papáním, protože do toho kostela to máme asi hodinu cesty a abych neměl hlad a vydržel to celý, tak že se nejdřív stavíme u babičky (vlastně to není moje babička ale tátova) a že mě tam znovu nakrmí. Jenže já v těch 8 doma vůbec papat nechtěl, protože jsem papal před tím v 6 a ráno takový hladovec nejsem, takže mě jenom oblíkli a jeli jsme. Brrr, venku bylo -10 stupňů, ale autíčko se rychle zahřálo a za necelou hoďku jsme byli u babičky. Tam mě teprve máma nakojila a poprvé mě tam viděla teta - tátova sestřička. Chichi, moc se mi nelíbila, takže jsem spustil
)) Taky se mi nelíbilo že mě máma přebaluje na stole v kuchyni a že mě hrozně navlíká, takže jsem to celý prořval. U kostela jsme měli být ve 3/4 na 11 a dokonce jsme tam byli ještě o chvilku dřív. Jenže. Pan farář si neuvědomil, že bude ještě před křtinama mše a že bude delší než normálně, protože svátečně končily Vánoce.
Takže jsme přes půl hodiny čekali před kostelem, až pak máma říkala, že tam přece nezmrzneme a nacpali jsme se dovnitř do kostela. Tam byla hrozná spousta lidí a táta mě celou dobu držel v autosedačce a houpal mě abych tam neřval (chachá, má z toho ruce vytahaný ještě teď) a já spokojeně usnul. Sice jsem byl dost nabalený (punčocháčky, dupačky, ponožky, kalhoty a bačkůrky a ještě jsem byl přikrytý lariskou), ale máma pořád vyšilovala, že určitě nastydnu v tý hrozný zimě a proč nám ten pán tak blbě řekl hodinu. No nakonec to skončilo a všichni odešli a konečně byl čas na nás. Současně se mnou tam křtili ještě další dvě děti. Přesně to popisovat nemůžu, protože jsem půlku prospal. Jenom vím, že mě táta pořád držel v tý sedačce a vedle stála maminka a z druhý strany můj kmotříček Vašík (jak jste jistě pochopili tak po něm mám to druhé jméno) a pan farář mluvil a měl hrozně příjemný hlas a každou chvilku říkal to moje jméno. Pak vím že mě všichni přišli pošimrat na čelíčko (to mi jako dělali křížek) a pak mě pan farář dvakrát popatlal nějakým olejíčkem - prý tím mazali i krále ! A pak mě měla vzít do ruky máma, jenže máma že mě s tou sedačkou dlouho neudrží tak mě vyndali a tím mě vzbudili a tak jsem začal natahovat. Pak mi sundali kapucku a obě čepičky a na tu moji plešatou hlavičku mi pan farář nalil vodu !!! No, naštěstí byla ohřátá a taky mi to hned utřel a hned mě oblíkli, takže to taková hrůza nebyla. Jenže mně pak začala být zima a máma zase vyšilovala tak mě pak zase uložili do tý sedačky a zabalili do larisky a pak jsme se fotili a pak už to tak nějak skončilo a nasedli jsme do auta a jeli domů. Ještě vám musím říct, že zrovna v tu neděli bylo výročí kdy křtili toho Ježíška co nám přinesl dárečky, hehe tak máma je s Ježíškem ve stejný den narozená a já s ním mám stejně křtiny
)))
Doma měl být slavnostní oběd, máma jako že mě nakrmí a půjde ho připravovat. Jenže jak mě položila tak já začal řvát a vůbec nechtěl pít. Tak mě šla přebalit, změřila mi teplotku, já se u toho vykakal, takže mě oblíkla, položila na gauč že mě nakrmí a já zase řev. Pak přišli babička s dědou a teta a všichni se mě snažili uklidnit a já pořád řval jak v posledním tažení. Pak mámu napadlo, že jsem měl hrozně studený nožičky a že mě možná pálí jak se zahřívají. Tak mi je v koupelně nahřívala teplou plenkou, já se vždycky v koupelně uklidnil a jakmile jsme vyšli tak zase řev. Takhle to bylo skoro hodinu. Pak babičku napadlo, že možná mi vadí ten olejíček co mi napatlali na tvářičku, že mi možná smrdí, takže mě máma vykoupala. A já pořád řev. Tak si se mnou máma lehla do postele a snažila se mě ukonejšit a až pak dorazil kmotříček s tetou kmotříčkovou tak jsem se najednou uklidnil a konečně se přisál a napapal se. Byl jsem tak zmožený, že jsem spal hodinu a půl v postýlce, babička s tetou mezitím udělaly oběd a během mého spaní se všichni slavnostně naobědvali. Pak jsem se probudil a vyfotil se s dortem, na kterým bylo napsáno Jiří Václav, hehe, k velké radosti všech jsem do něj hrábl ručičkou a máma mi ji musela olízat
))) A pak jsme rozbalili dárečky a pak už jsem byl celé odpoledne hodný. Máma mi pořád měřila teplotku, jestli jsem přece jen nenastydl a vyčítá si, že mi nevzala fusak. Jenže my máme fusak jen do kočáru a do sedačky nepasuje, máma sice věděla, že se v kostele netopí, takže mě hodně oblíkla, ale nikdo netušil, že budeme takovou dobu venku na mrazu.
Ve čtvrtek jsme byli u paní doktorky. Já samozřejmě začal brečet hned jak mě tam máma položila a začala svlíkat, doma totiž na svlíkání pouštíme teplíčko z kamínek a kdekoliv jinde mi svlíkání vadí. Paní doktorka mě zvážíla, to jsem řval jak janek, vymačkal jsem i několik slziček, ale pak když mě sestřička píchla tak jsem řval spíš z leknutí, tak hrozný to nebylo. Pak mě hned máma pochovala a já se uklidnil a pak mě položila na oblíkání a já zase trošku brečel, ale v porovnání s minulou návštěvou jsem byl docela hodný. Máma se taky vážila a má pořád o 2 kg míň než před rokem, takže to vánoční žraní se na ní vůbec neprojevilo, no, asi to odnáším rovnou já
). Máma říká, že je to přesně rok, co jsem se nastěhoval k ní do bříška, ale to jsem byl prý menší než mám nehtíček na malíčku. Umíte si to představit?!? Ale že jsem za ten rok pěkně vyrostl, co? Pak jsme ještě dostali recept na nový kapičky, který nám akorát došly a taky mi má máma dát lžičku sirupku Panadol baby, to kdybych měl po tom očkování teplotku, a ještě máme příští týden přinést na kontrolu čůránky kvůli té nemoci co jsem měl. A ještě paní doktorka říkala, že už se mi ty zoubky opravdu rýsujou. Při oblíkání do kombinézky už jsem byl zase hodný a doma jsem pak krásně spinkal. Hehe, dřív jsem nesnášel oblíkání, ale teď mám novou kombinézu rád a naopak mi vadí, když mě z ní máma svlíká. Tu novou kombinézku od Ježíška co mi byla malá mu babička poslala zpátky, aby mi ji vyměnil za větší, a než to bude tak mi koupila v sekáči pěknou fialovou. Je to velikost 80, takže je mi ještě trošku velká, ale krásně se oblíká a je moc příjemná
)
Ještě jsem nenapsal, co jsem dostal ke křtinám za dárečky. Takže dvoje dupajdy, už taky velikost 80, ale ty už mi tak za měsíc budou, pak flaušovou kombinézku na jaro až budu jezdit ve sporťáku, knížku o zvířátkách a závěsný motýlky se zvonkohrou (jenže na ty mi musí táta udělat nějaký stojánek abych si s nima mohl hrát). A ještě gumovou pískací mašinku, ta se mi taky líbí a tak na mě máma mašinkou píská a dělá tútútú a hůůůů a drndrndrn a mně se to líbí a taky dělám drrrrrn a hrooozně u toho slintám
) Akorát na papírku u tý mašinky bylo psáno, že se nemá moc cucat, tak na žužlání pak budu mít jen kačenky a chrastítka. Jo a ještě nám tátova babička (prababička jí neříkáme, protože vypadá docela mladě
)) dala celou bednu knížek po bratranci a po tátovi a po tetě, z čehož má největší radost mamka, protože tam našla „Zabloudilo kuřátko“ a další básničky který ještě umí zpaměti, takže si to tu pořád čte a skoro u toho slzí dojetím
) A prý jí v tom kuřátku ještě chyběl veršík „pověz milý ječmínku jak mám najít maminku“.
Jůůů, to už je to dlouhý, takže se mějte krásně a honem piště kolik jste přibrali vy !
Váš Jíra
Vzkazy ještě k minulému týdnu:
Viky - s těma R ve jméně jsme na tom úplně stejně, já mám správně ještě navíc Ř. Ale neboj, zvládneme to, my v rodině taky žádného ráčkovače nemáme
)) Cheche, táta má kamaráda, který se jmenuje Patrik Rampír a neumí R, takže když se představuje tak říká Patvik Vampív, ale tak my nedopadneme
) A máma konečně pochopila proč máte adresu „ubernych“, to je prostě „u Berných“, že jo? A taky se u vás dočetla jak se jmenuje tvoje mamka tak se raduje jak ty její kámošky pěkně vylejzají z anonymity
) No, máma už snad konečně taky vyleze, příští týden by měla přijet na návštěvu ta známá s digitálním foťákem
)
Kubík od Máji - Kubo, neboj, mně už je přes 4 měsíce a jsem pořád plešatej, ani mi nemělo co vypadat. Teda, nějaký chmýříčko by se na hlavičce našlo, na šošolce mám pár chloupků asi 1 cm dlouhých, jinak nic moc. Nejsi náhodou taky blonďatej? Ale máma říká, že čím později chlapům vlasy narostou tím dýl jim vydrží
))) A do pusinky hračky zatím taky nedávám, občas sice když se mi přikulí kačenka tak se snažím jí žužlat, ale pěstička to jistí
)) A s dudlíkama na lahvi už jsme to tři měsíce nezkoušeli, nebyl důvod mi dávat něco jiného než cecík, takže nevíme, ale určitě je taky chtít nebudu
)
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1260
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 743
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1305
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 543
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 330
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19260
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2534
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2773
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2494
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1671
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
150×112 .{border:1} *]