Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@CokeLady píše:
Prostě někdo to má jinak než Ty, nechápu co Tě na tom fascinuje, nezbude Ti než to respektovat a ne se vyvyšovat na ty „zlé matky, co chtějí hned do práce“, což z Tvého psaní cítím.Pro mě není mateřská smyslem života, děti se nepořizují proto, aby se s nimi prosedělo doma 5 let, dítě potřebuje vrstevníky, řád a maminka svůj dospělý život. Děti jsou součást života a mělo by se tak s nimi jednat. Že nejsou středobodem vesmíru, že někdy nemohou mít vše, že jsou důležití i ostatní. Hlavním smyslem dětí je zachování rodu, ta strašná touha po dítěti není nic jiného než obyčejný pud a poté zachování rodu péči o ně a snahou, aby se dobře prosadilo v životě. Nemám ráda ten dnešní kult dítěte a „čím déle jsem s dítětem doma, tím jsme lepší“, hlavně aby mělo vše co si bude přát a musíme jezdit na výlety a edukativní činnosti a věnovat se a věnovat. Někdo si myslí, že je to to nejlepší, já si to nemyslím a s touto formou výchovy nesouhlasím.
Doporučuju knihu http://www.novinky.cz/…detstvi.html
Vidím a cítím to úplně stejně.
![]()
@Lucie Anna píše:
V pořádku, souhlasím, i když je už pak ve finále jedno, jestli s nimi „prosedíš“ doma 3 nebo 5let, ale pozor, není to jenom o dětech, v domáctnosti je práce až až, takže už vidím „šťastnou“ maminku, jak přiletí zpruzená v pět odpoledne domů z práce, musí udělat večeři, vyžehlit, uklidit atd…páč v domáctnosti aby byla funkční je práce stále plno a o víkendu místo aby se věnovala dětem, tak stejně jenom šturmuje a pak padne vyřízená. Prostě mi vadí, že si samy ženský ze sebe udělaly takové otrokyně a chlapi velice rádi tuhle emancipaci přivítali…
a maminka svůj dospělý život může mít i tak, aniž by kvůli tomu musela jít do práce
Ale tak jak si to s manželem zařídíš…já přijdu domů a je uklizeno a navařeno - pokud tedy skončí dřív než já
Práce mě baví, oproti tomu být doma s malým je to opravdu odpočinek, takže nepřicházím unavená ale téměř v plné síle ![]()
A hlavně se dá zaplatit paní na úklid… plus pořídit sušičku a žehlit netřeba ![]()
Přesně. Sušička, myčka a robot místo vysavače a hned je vymalováno ![]()
Prostě člověk by radši ani tu rodičovskou neměl nastupovat, protože když okusí jaké to je být pár let pánem svého času, tak mu to „vězení“ v podobě pracovního týdne od 9 do 18 hodně zhořkne. Svoboda je zkrátka svoboda
Holky, tak já tu tu asi trochu rozvířím
Já se mám vrátit do práce za 3měsíce
A prostě tam nechci. A bohužel né kvůli malé, i když vím, že až jí budu dávat do školky, bude to těžké. Ale prostě, mě ta práce totálně se*e. Kdybych měla líčit co všechno, tak z toho mohu napsat knihu
Je to prostředí, vedení, i lidi samotní
Jinou práci hledám už skoro dva roky a už mám z toho deprese, protože dle všech personalistů nejsem vhodná kandidátka ani na tu prodavačku
Takže z finančních důvodů se prostě do původní práce vrátit budu muset. Dělají se tam směny 12ky a k tomu ve stejné firmě dělá i manžel. Takže prostě budeme muset kvůli malé být na protisměně (aby nebyla doma sama) a budeme se potkávat mezi dveřmi a komunikovat skrz papírky na lednici
Plat nic moc 11tis čistého, může být i hůř, ví,… ale za takový rodinný život mi ty peníze z práce, která mě ubijí ani nestojí. ![]()
Vracím se v červenci… No, konečně to začalo dcerce po zdravotní i neuro otázce celkem klapat, já si začala vše užívat a ono to končí
. Nemůžu si dovolit jít zpět na plný úvazek, protože manžel začal pracovat v Německu a to od po do pá, já na vše přes týden sama, takže bych ještě při plném úvazku na vyšší pozici asi padla… A já si chci dcerku ještě užít i po práci ![]()
Otázkou zůstává, co mi na to „řekne“ zaměstnavatel, toho se tedy děsím, v červnu máme pracovní schůzku, tak jsem opravdu zvědavá…
Máme jen jedno dítě, manžel nechtel druhé. Prac. smlouva mi skončila behem MD. Malý chodi do školky uz čtvrtý měsíc, ale pokaždé když si pro nej jdu se rozbrečí. Hrozně špatně to nesu. Nejraději bych s ním byla doma. Doufala sem, ze me vezmou do stare prace, ale bohužel mě nevzali. Vzali mě do vedlejší města a nechce se mi dojíždět. Plnym busem se studenty
chci zustat s malým. Zacinam dost přemýšlet o tom, že tu praci odmítnu a budu s malým doma az do 4 let. Penize nutne nepotrebujeme a manželovi byvto asi nevadilo. Jen by mi to bylo asi blbe. Aby me casem někde vzali. Ale treba byxse uvolnili něco v místě.
@Anonymní píše:
Máme jen jedno dítě, manžel nechtel druhé. Prac. smlouva mi skončila behem MD. Malý chodi do školky uz čtvrtý měsíc, ale pokaždé když si pro nej jdu se rozbrečí. Hrozně špatně to nesu. Nejraději bych s ním byla doma. Doufala sem, ze me vezmou do stare prace, ale bohužel mě nevzali. Vzali mě do vedlejší města a nechce se mi dojíždět. Plnym busem se studentychci zustat s malým. Zacinam dost přemýšlet o tom, že tu praci odmítnu a budu s malým doma az do 4 let. Penize nutne nepotrebujeme a manželovi byvto asi nevadilo. Jen by mi to bylo asi blbe. Aby me casem někde vzali. Ale treba byxse uvolnili něco v místě.
Lidi by se konečně měli přestat zajímat o to, co si o nich myslí druzí. Začněte věřit svojí intuici, vykašlete se na práci a užijte si se synem nejkrásnější období jeho života. Já třeba pracuji (spolu se synem) od jeho dvou měsíců. Lidi na mě asi taky divně koukají, ale jsme takhle šťastní. Jestli cítíte, že Vás syn potřebuje a Vy potřebujete být ještě s ním, udělejte to. Źivot tak rychle uteče a pochybuji, že si v šedesáti budete říkat, kéž bych byla bývala šla do práce dřív. Good luck.
@Anonymní píše:
Máme jen jedno dítě, manžel nechtel druhé. Prac. smlouva mi skončila behem MD. Malý chodi do školky uz čtvrtý měsíc, ale pokaždé když si pro nej jdu se rozbrečí. Hrozně špatně to nesu. Nejraději bych s ním byla doma. Doufala sem, ze me vezmou do stare prace, ale bohužel mě nevzali. Vzali mě do vedlejší města a nechce se mi dojíždět. Plnym busem se studentychci zustat s malým. Zacinam dost přemýšlet o tom, že tu praci odmítnu a budu s malým doma az do 4 let. Penize nutne nepotrebujeme a manželovi byvto asi nevadilo. Jen by mi to bylo asi blbe. Aby me casem někde vzali. Ale treba byxse uvolnili něco v místě.
Studenti vadí? Spíše jsi pohodlná a zlenivělá. Na malého bych to úplně nesváděla. Přidej si ještě rok a uvidíš, jak stoupne Tvá cena na pracovním trhu.
Asi bych zůstala doma, probrala bych to s manželem a pokud i on souhlasí, není co řešit.
Klidně zůstaň doma…taky budu doma do synových 4 let…což bude bohužel už v září…ale teda na té nechuti vracet se zpět do práce, se nic nezmění…tak šíleně se mi nechce…do bývalé práce už se taky vráti nemůžu, tak musím hledat novou
dneska jsem byla prvním pohovoru a teda nějak to na mě dopadlo, absolutně vůbec se mi nechce…úplně bude ten život zase jiný ![]()
Malé jsou děti jen jednou a krátce. Pokud nutně nepotřebuješ hákovat na plnej úvazek, lítat jak splašená, peníze nechybí, cítíš to tak, tak prostě zůstaň doma do jeho 4 let.
Pokud nejsi nějaká zoufalkyně, tak práci najdeš, momentálně se firmy o lidi spíše perou, u nás ve fi jich chybí pořád dost.
Já byla doma skoro 7 let a pak jsem jednu práci i odmítla a skoro hned našla jinou a to nemám 3 vš.
Já jsme ráda, že jsme s dětmi byla, když mě potřebovaly, klidně bych na menší úvazek byla i dál. Nezažila jsme pláč ve školce a prostě bylo to fajn.
@Anonymní píše:
Máme jen jedno dítě, manžel nechtel druhé. Prac. smlouva mi skončila behem MD. Malý chodi do školky uz čtvrtý měsíc, ale pokaždé když si pro nej jdu se rozbrečí. Hrozně špatně to nesu. Nejraději bych s ním byla doma. Doufala sem, ze me vezmou do stare prace, ale bohužel mě nevzali. Vzali mě do vedlejší města a nechce se mi dojíždět. Plnym busem se studentychci zustat s malým. Zacinam dost přemýšlet o tom, že tu praci odmítnu a budu s malým doma az do 4 let. Penize nutne nepotrebujeme a manželovi byvto asi nevadilo. Jen by mi to bylo asi blbe. Aby me casem někde vzali. Ale treba byxse uvolnili něco v místě.
To že se Ti nechce do práce chápu, ale hodně záleží jakou máš kvalifikaci a jak dobře/špatně se v Tvém oboru práce hledá. Sice se dnes říká, že firmy nemají lidi, ale jedná se většinou o dělnické pozice, které za chvíli být ani nemusí. Takže bych se toho, že zrovna dnes je nezaměstnanost nízká moc nedržela a rozhodovala se podle oboru kam se chceš vracet. Argument, že nechceš jezdit se studenty je sice fajn, ale může jezdit třeba autem jinou možnost asi nemáš, jinak na jízdě se studenty asi není nic špatného. Rozhodně to nevidím jako důvod proč nepracovat. Pokud ale vnitřně cítíš, že musíš být doma, tak se domluv s manželem a doma zůstaň, nemá smysl se hnát někam kam sama ani nechceš. ![]()
@Anonymní píše:
Máme jen jedno dítě, manžel nechtel druhé. Prac. smlouva mi skončila behem MD. Malý chodi do školky uz čtvrtý měsíc, ale pokaždé když si pro nej jdu se rozbrečí. Hrozně špatně to nesu. Nejraději bych s ním byla doma. Doufala sem, ze me vezmou do stare prace, ale bohužel mě nevzali. Vzali mě do vedlejší města a nechce se mi dojíždět. Plnym busem se studentychci zustat s malým. Zacinam dost přemýšlet o tom, že tu praci odmítnu a budu s malým doma az do 4 let. Penize nutne nepotrebujeme a manželovi byvto asi nevadilo. Jen by mi to bylo asi blbe. Aby me casem někde vzali. Ale treba byxse uvolnili něco v místě.
No vidis, ja se do prace mezi lidi strasne tesila, byla jsem doma 3 roky a stacilo..tak realita je, ze budes hure pak hledat praci..