Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dárky k Vánocům, jsem sobec?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.11.24 15:52
Nejsi a kdyby mi někdo kritizoval výběr mého dárků, tak bych mu odsekla, ať mi tedy nedává nic. To je fakt ošklivý. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.24 15:52
Koupila bych si sama co potřebuji a jen ať ti dají peníze. A oni se nemusí starat, co koupit. My to takhle děláme. No s těmi dětmi, já mám stejně staré a občas si večeři dělají, když mi není třeba dobře nebo nejsem doma (tousty, namazat si chleba). Nebo něco navařím a oni si to jen ohrejou. To samé svačiny do školy. Jsou schopné si to připravit. Takže je zapoj. To že jsi z toho starání se otrávená a jim ani nechutná, tak s tím musíš udělat něco ty, aby jim chutnalo. Ale krize ze stereotypu a věčného starání se o rodinu, mívám taky. Proto je potřeba ty děti zapojit, je nejvyšší čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Všechnoznám
21.11.24 15:52
Absolutně nechápu, co řešíš. To jako fakt existuje dospělá ženská, která si nekoupí, co chce/potřebuje (třeba ten spacák nebo kabát nebo boty) a čeká na Ježíška? Jako proč, proboha? Vánoce absolutně neuznávám v tom směru, že mám, čekat, až něco dostanu. kupuju si to tehdy, když si řeknu, že to potřebuju. Dtto s dětmi. Nehraju s nimi hru, že čekají na nějaký bůhví kým určený den. Neuvěřitelný, co píšeš. A ještě - nikdy bych se nikoho neptala, zda si to smím koupit nebo zda on uzná, že to potřebuju. Teda podmínka je, že na to mám, logicky.
- Citovat
- Upravit
Všechnoznám
21.11.24 15:55
A že ti děcko leze do postele v deseti letech, když ty nechceš, nebo že tak starý děcko (14) neumí vařit pro celou rodinu aspoň základní jednoduchá jídla, to je teda na pováženou. Stejně tak, že ti řeknou na jídlo fuj. Ale co sis vychovala, to máš. Stejně jako s těmi dárky. Holt sis to zařídila tak, jak ti to nevyhovuje. Co chceš slyšet jinýho.
- Citovat
- Upravit
21.11.24 15:55
Tvl máš jednu bundu a oni se diví, že chceš kabát? Dvoje boty a diví se že chceš další?? Já mám bund asi 20 a kdybych chtěla další, nikdo nebude řešit, jestli ji potrebuju..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ounou
21.11.24 15:58
Já bych odpověděla, že to chci (snad se lidi ptají, co přeješ si/chceš k Vánocům, ne co potřebuješ). Vůbec bych nehrála hru na potřebuju/nepotřebuju. Pokud s tím má kdokoliv problém, ať ti nedává nic. Klidně bych si to koupila sama.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.11.24 16:02
taky mám všechno. Jako jo, v domácnosti by se našlo několik věcí co vy chtěli vyměnit. Třeba mikrovlnka, gauč jenže zatím je to funkční.
Nějak ale nechápu ty otázky, jestli něco jako potřebuješ. Chceš kabát, to mi nepřijde jako nějaký nesmysl. I v zimě se najdou dny a situace kdy se ti kabát bude hodit( divadlo, kino, třídní schůzky, srazy, nedej bože nějaký smuteční obraz nebo svatba, narozeniny. Takže jo, stala bych si za tím, že chci kabát. Já třeba nemám.
Takový běžný dárky co udělají radost jsou parfémy a kosmetika, káva čaj…
A 14lety děcko má ruce, má hlad, jistě ví kde je Lednici, mikrovlnku. Takže pá. Odchod!. Neuděláš, nemáš svačinu, jednoduchý.
- Citovat
- Upravit
21.11.24 16:08
Nejsi sobec.
A dárky jsou od toho, aby udělaly radost. Na otázku, zda to opravdu potřebuji bych řekla, ze ne. Že ona se ale neptala „co potřebuješ k Vánocům“ ale „co chceš k Vánocům“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.24 16:08
@Anonymní píše: Více
Tak si máš vybrat něco, z čeho budeš ít radost, a když vybereš, tak je okolo toho tolik keců? Máš jen jednu bundu a dvoje boty, a fakt se někdo takhle blbě ptá? To ostatní, ne nejsi sobec, nevidím důvod, proč bys nemohla myslet taky sama na sebe. Večeři můžou klidně udělat i děti. Mladší atˇsi spí u sebe a přijde jen když se domluvíte. Je jasný, že když máš tohle všechno dlouhodobě, tak ti to už leze krkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.24 16:09
To by mě tak bavilo chodit celou zimu v jedné bundě. Kup si co chceš a nečekej na Vánoce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.11.24 16:11
@Všechnoznám ne, nekoupím si to, co chci, kupuji si jen to, co potřebuji, což ten spacák není. Otázka byla, co by mi udělalo radost, dala jsem seznam, ale dostanu papinak, protože ten starý se rozbil a přece ho potřebuju. Největší bizar byl, když mi moje máma asi před pěti lety darovala záchodové prkénko, protože to staré ji přišlo žluté. Mně nevadí, že bylo pod stromkem prkýnko, ale kdybychom ho dostali všichni, ale manžel dostal triko a mikinu, děti brusle a já prkýnko 
A tím, že se to zase začíná řešit, tak už mě to štve.
Dětí umí uvařit, připravit si jídlo samy.
- Citovat
- Upravit
21.11.24 16:13
Dárek má udělat radost a je ve výsledku jedno co to je. papinák je snad pro všechny . O tom přece je zbytečné vést debaty jestli to fakt potřebuji a pak milostivě koupí?. Já si taky neříkám o věci do kuchyně, to neberu jako dárek ale že je to snad důležité pro všechny. Asi si zvykli že si nekoupíš nic jen tak pro radost a nejspíš bych jim ukázala jaké to je a uvidíš jak se budou tvářit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.24 16:15
@Anonymní píše: Více
A proč si nekoupíš co chceš? Vy jste nějaká chudá rodina, že si nemůžeš koupit kabát?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.24 16:19
Máš toho zakladatelko asi hodně naloženo a čím víc energie a pochopení vydáš pro druhé, tím méně si toho váží a tím víc toho po tobě budou chtít. Jestli něco neuděláš teď, skončíš jednou jako záplatovaná babička vnoučat v botech, co pamatují Marii Terezii. Vnuci od tebe budou chtít pod stromečkem kolo a počítač. A ty budeš ráda, že ti doma zbyde na jídlo v akci.
Zaprvé bych si našla nějaký únik. Dvě odpoledne v týdnu pro sebe. Na cokoli. Knihovna, nákup, výlet do sousedního města, návštěva kamarádky, cvičení, výstava, přednáška, kurz. Ten den budou k večeři obložené chleby nebo housky, materiál bude v lednici, ať to udělá někdo, kdo bude doma. A ať ti nechají tvůj díl.
Zadruhé otázku, zda to potřebuješ, vůbec nepřipouštěj. To je už špatně vedena konverzace už od začátku. Oblečení si normálně kup, staré normálně vyhoď. Jestli si dáváte takovéhle užitečné věci, pak jim to předej k proplacení, tady jsem si koupila rifle, kabelu, boty, kabát, co já vím, účtenka tam je, dejte mi to pod stromek. Tečka.
Pokud se mě někdo dovolí zeptat, zda to opravdu potřebuju, řeknu, že opravdu potřebuju. A že jim chci usnadnit práci. Kdo to nepochopí, budu si to normálně kupovat v průběhu roku sama a jim k Vánocům zbyde parfém, krém, kosmetika, knížky, lístky do divadla, protože to jsou dárky pro tebe a pro radost.
Upřímně tě chápu, já od může dostávala pravidelně krom jiného velký prací prášek a máchadlo. Byl na to patřičně pyšný. Mě by v průběhu roku spíš potěšilo, kdyby mi aspoň občas s prádlem trochu pomohl. Dneska by jel s takovým prezentem jako namydlený. Doslova.
Tvá rodina potřebuje lekci. Neztrácela bych čas řečmi a přešla bych k činům. Život mě už vyučil, mně se to kecá, což o to.
Začni teď dělat něco pro sebe. Protože sloužit rodině celý život by mohlo tak bavit svatou Anežku a ne normální dnešní ženskou.
A pokud má širší rodina připomínky, tak jim navrhni, že když teda nic nepotřebuješ a oni podle tebe taky ne, tak si pod stromek dávat nebudete nic. Oni přece musejí taky všechno už mít, když jsou starší, ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Asi potřebuji pohled někoho jiného, abych si utřídila myšlenky. Poslední dobou si přijdu jako velký sobec.
Jsem vdaná, máme poměrně velké děti (10 a 14 let) a asi mám nějakou krizi. Blíží se Vánoce a nevím, co chci k Vánocům, mám vše. Pokud něco navrhnu, tak hned otázky, jestli to potřebuji a to od mých rodičů i od manžela. Třeba jsem vymyslela, že bych chtěla zimní kabát, mám jednu bundu, tak hned dotaz, jestli to opravdu potřebuji? Hlavně máma mi řekne, že si mám vybrat něco, z čeho budu mít radost, třeba nový papinak, ale já nechci hrnec k Vánocům. Je to každý rok a každý rok vymeknu, ale čím jsem starší, tím mě to víc štve. Ona dostane kabelku, kalendář… Pak jsem tedy chtěla spacák, protože jezdím na tábory a mému spacáku je víc než 20 let, koupila jsem si ho ještě na SŠ za první brigádu, prý je funkční, tak to je zbytečné. Dál jsem vymyslela, že bych tedy chtěla nový mobil, ale můj je funkční, nic mu není, to už jsem ani neřekla nahlas, protože sama cítím, že to je zbytečné, nebo bych chtěla boty, ale nekoupím si je, protože mám dvoje.
No a druhý problém je, že už mě nebaví se podřizovat dětem. Nebaví mě hrát některé hry, nebaví mě, že se mi mladší neustále cpe do postele, jsem otrávená z přípravy jídla, kdy je jedinou reakci fuj. Opravdu jsem sobec, když se chci konečně normálně vyspat, nebo nechám děti, aby si udělaly večeři samy?