Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den,
potřebuji poradit, uklidnit, podpořit…
mám 10letou dceru, která je zabejčený introvert…co s tím? Řešit nebo neřešit…
Nechce chodit na žádný kroužek (krásně maluje), nechce na tábor (loni byla…líbilo se, letos opět to její NECHCI!), chtěla jsem ji přihlásit na junáka mezi stejně staré holky, ale zase NECHCE…nezúčastňuje se společných akcí ve škole, nemá kamarády (ale touží po nich), učitelka to taky nemůže rozdejchat, protože prý takové zapšklé dítě v životě neviděla (dcera v září přešla na jinou školu).
Zabaví se jen hraním her na tabletu( u ostatního dlouho nevydrží - knihy, hry, malování, které ji baví), vyhraje si jen s dětmi od švagrové (2kluci)…
Teď co s tím… nechat ji nebo ji do něčeho dokopat…zase to nechci nutit násilím…po kamarádkách touží, ale nesnaží se je získat…tak nechápu…Poraďte, díky
No, myslím, že ty nejdůležitější roky socializaci jste už prošvihli. Za chvíli půjde do puberty a její introvertnost, schopnost socializace a nejspíš i nízké sevědomí se ještě zhorší. Dala bych jí na kroužek malování i když nechce, trvala bych na tom, že se musí zúčastňovat společných akcí ve škole a hlavně bych zapracovala na jejím sebevědomí. Spíš jí chval a říkej, že to zvládne, než abyste jí říkali, že je introvert, nemá kamarádky a dělá to všechno špatně. Ty nemáš jiné kamarádky, které by měly děti, se kterými byste se stýkali?
Já jsem byla to samé. U mě šlo o to, že jsem se hodně styděla a tak jsem raději byla samotář a lidem se vyhýbala. Kamarádky žádné, protože jsem neměla odvahu promluvit. Bavila jsem se jen se sestřenicemi a bratranci. Věkem se to pak zlepšilo samo. Já bych ji nechala tak.
@dena262 píše:
Já jsem byla to samé. U mě šlo o to, že jsem se hodně styděla a tak jsem raději byla samotář a lidem se vyhýbala. Kamarádky žádné, protože jsem neměla odvahu promluvit. Bavila jsem se jen se sestřenicemi a bratranci. Věkem se to pak zlepšilo samo. Já bych ji nechala tak.
Také jsem byla to samé asi do mých cca 20 let. Věkem se to zlepší.
Taky jsem nechtěla chodit do Juda, pak naši vymýšleli do Zpěváčka. Odmítla jsem vše, nebavilo by mě to a to jsem měla 7 let.
Rozhodně bych ji nenutila!!! Byla jsem jako dítě to samé a když mě mamka do nečeho nutila, třeba do těch společných akcí ve škole bylo to utrpení a náš vztah tím hodně utrpěl. Věkem a časem se to zlepšovalo a dneska jako dospělá ženská si přijdu normální a mám i normální přátele. Nechala bych ji být…ona si pak třeba kamarádky najde na střední…vážně s věkem se to bude lepšit
není to jediné takové dítě na světě, hlavu vzhůru ![]()
@Ivcasta23 a byla taková i před stěhováním,/změnou školy? Je to nešťastná povaha a pokud je jako já, tak na těch kroužcích opravdu trpí. Zkuste vymyslet nějakou individuální aktivitu (napadá mě třeba kolo). Třeba až si bude v něčem jistá, otevře se někomu dalšímu.
@Ivcasta23 My introverti prostě máme rádi svůj klid. Ne že bychom nechtěli mít kamarády, ale s tím kamarádstvím je to takové těžší, protože ne každý nám sedne. Kroužek se spoustou dětí může být pro velkého introverta moc náročný, místo odpočinku se tam unavi, místo nalezení přátel tam bude nervni. To chce nějakou aktivitu v malém kolektivu, kde je pro introverta lehčí se prosadit a orientovat se. A mít stejně naladěnou kamarádku. Nebo kamarádku, která bude mít pro tu introvertnost pochopení. Podle mě ta kamarádka přijde věkem.
@Sue2008 ano, tam to začalo a nahromadili se i jiné problémy týkající se školy a učitelů, proto ta změna, a dcera chtěla i sama změnu školy, byla jsem ráda, znala tam jednu holčičku, tak jsem věřila v dobré zítřky, že se dají holky dohromady a budou kámošky, ale nevyšlo to…tak budu doufat, že z toho vyroste…
@Ivcasta23
Určitě se toho neboj…nemá ráda zvířata? Já se kolem těch 11 let našla u koní…Tam to bylo na mě jako pro introverta úplný balzám na duši ![]()
Já teda půjdu proti proudu. Být to moje dítě, jeden kroužek by prostě měla, třeba tu výtvarku, keramiku, ruční práce. Tam si každý pracuje sám, v klidu. Chodila jsem roky, bylo tam spousta „divných“ děcek. To samé třeba jeden příměstský tábor v létě. Nenutila bych ji do nějakých vystoupení, kolektivních her apod., ale jinak bych ji nenechala jen hnípat na tabletu a užírat se, že nemá kamarády.
Sama jsi si odpověděla. Dcera je „introvert“. Asi bych se zkusila poradit s psycholožkou, jak postupovat a jak komunikovat s dcerou. Za chvíli začne pořádně puberta a bude to ještě horší, více se uzavře.
@Ivcasta23 teď je těch změn dost. Do konce roku ji nech, s tím, že si po prázdninách jeden kroužek vybere a klidně i alespoň jednu školní akci. No a na tábor pokud musí, tak zase ať si vybere, ale s tím se nedá nic dělat.
Já bych jí nechala, kdyby tam nebylo to ALE - a sice, že po kamarádkách touží. To je totiž blbý. Taky mi trochu přijde, že jste propásli dobu, kdy se tato její vlastnost dala nejvíc ovlivnit
A osobně bych rozhodně nenechala takové dítě trávit veškerý volný čas na tabletu/telefonu. Ještě o to spíš ne takovéhle dítě, než to „normální“. Na alespoň jednom kroužku bych trvala a pak bych se pokusila s ní chodit na různé školní akce a návštěvy, kde jí pomůžeš se zapojit. Jenže problém je, že tohle jste měli dělat když jí byly tři… ![]()
@Ivcasta23
Chtěla bych po ní, aby mi řekla, co chce dělat. A na takový kroužek ji dát. Lidi tam budou mít stejný zájem a kamarádku by tam mohla najít. Tábor taky vybrat podle zájmů, ale nediskutovat o tom, jestli pojede. Asi je prostě podivínka a kamarádky od sebe svým chováním odhání. Kdybys pořádala u vás oslabu narozenin, měla by koho ze třídy pozvat?
Byla jsem podobná, ale naštěstí jsem jako malá začala chodit do skauta, takže jsem měla neco co mě hodně bavilo a byla tam mezi dětma různého věku.
Ale kdyby mě v 10 letech mamka někam vyloženě dokopala, neužil bych si to, naopak bych to spíš protrpela. Nemá střeva kamarádku s stejně starymi dětmi, že by jste tam šli spolu na návštěvu a mohli by to být takové nenásilné seznámení pro ní. Jestli s ní máš dobrý vztah, zkuste něco podnikat spolu, něco kde budou i lidi jejího věku. ![]()