Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dítě s dvojčetem mého muže
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
29.7.20 15:14
@Anonymní píše:
@Pet32 Nepotkávám. Vidíme se jen na rodinných sešlostech a vyjímečně na akcích, jako tahle. Jinak se nenavštěvujeme.
Tak znova se ptám…
Ohledně toho anonymu tvůj muž ví, že za tím anonymem stál jeho bratr? A jestli ano ví, co ho k tomu vedlo? A jaký mají spolu vztah po tomhle „skandálu“?
Anonymní
29.7.20 15:14
@Silverine247 Ano, manžel se dozvěděl, že to byl jeho bratr. Je to už 3 roky zpět, to jsme ještě manželé nebyli, ale to není podstatné. Nebavili se potom. Když si švagr našel přítelkyni, tak se s ním po čase zase začal bavit. Švagr mu dělal problémy už v dětství, vždycky byl problémový. Jako dítěti mu diagnostikovali ADHD. Nikdy se nechoval úplně standardně. Proto mu ani vztahy nevychází. V zaměstnání mívá problémy s nadřízenými, partnerské vztahy šílené, je to psychouš.
- Upravit
29.7.20 15:15
@Anonymní píše:
Zdravím a jdu si pro radu. Stala se mi šílená věc. Vím, bude to znít jako neuvěřitelná story, ale já jsem na mašli. Jde o to, že jsem včera zjistila, že jsem těhotná. Za normálních okolností by to problém samozřejmě nebyl, ale otcem je dvojče mého manžela. Tím jsem si jistá. Jsou jednovaječná dvojčata, téměř k nerozeznání. já je samozřejmě poznám, s manželem jsme se brali před dvěma lety a předtím spolu 4 roky chodili. Mně je 29 a manželoví 32. Stalo se to tak, že jsme na chatě s partou lidí slavili právě narozeniny manžela a jeho bratra.
Pozdě večer, když už jsme měli popito, jsem byla nějak unavená, řekla manželovi, že už si jdu lehnout. Už jsem usínala, on přišel, že chce dát rychlovku. Nerozsvěcoval, přilehl si, ani jsme se nelíbali, prostě rychlovka. Pak odešel. Já jsem usnula. Ráno vedle mě ležel, spokojeně si spal a po probuzení jsem se ho ptala, jak dlouho s nimi ještě byl, po té naší rychlovce. Říkal, že za mnou vůbec nebyl, že se mi asi něco zdálo. řekla jsem, že nezdálo. Jen zakroutil hlavou a spal dál. Vyšla jsem ven před chatu a švagr uklízel gril, usmál se na mě a řekl, že včera to bylo fajn, že se mu konečně podařilo mě dostat. Zůstala jsem jako opařená. Jen musím dodat, že mě vždycky chtěl, já jeho ne. Pát naschválů už mi udělal, ale že by zašel až tak daleko..
Snažila jsem se na to nemyslet, ale to prostě nejde. Navíc s manželem máme nechráněný sex, nechali jsme tomu volný průběh, že až se zadaří, tak se zadaří. Ani si nehlídám plodné a neplodné dny, zas až tak na to nespěcháme.
No jenomže se mi nedostavila ms a já si s hrůzou udělala test, který vyšel pozitivní. S hrůzou proto, že jsem s manželem spala 5 dnů předtím, než se stalo to se švagrem, a po akci na chatě manžel na druhý den odjel na služebku. Teď počítám, kdy jsem měla plodné dny a bylo to právě v době, kdy jsme byli na chatě.
Vůbec nevím co mám dělat. Říct to manželovi by byla katastrofa, je hrozně žárlivý. Říkám si, že když jsou dvojčata, dítě by mohlo mít stejnou krevní skupinu jako manžel a vzhled též.
Ale nevím, jak dokážu žít s tímto „tajemstvím“ a co se stane, až se dozví švagr, že jsem těhotná. Jestli ho to třeba nenapadne, co já vím. Mám hrozný strach a nevím, jak dál…
Tomu se mi ani nechce věřit 
Pokud jsou jednovaječná dvojčata, tak se nedá zjistit čí dítě je. Proč si myslíš, že je určitě toho bratra? Já vůbec nevím, jak bych na tohle reagovala, ale ticho bych rozhodně asi nebyla. Po tom jeho proslovu bych mu fakt jednu natáhla. Hádám že manželovi si to asi neřekla že?
29.7.20 15:23
@Anonymní píše:
@Leviatan Na potrat bych nedokázala jít, s Tím už bych vůbec nedokázala žít. Zabít dítě. Tady už jde jen o to, aby švagra něco nenapadlo. A říct to manželovi, to se fakt bojím, myslím si, že by to byl konec našeho vztahu, i když za to nemůžu.
Teda, nezlob se na mě, ale si hloupá. Hned ráno po zjištění si měla opravdu udělat takový čoro moro, že by se z toho švagřík potento. Pak jet na policii a pro postinor. On tě znásilnil, teď má z toho srandu a ty se klepeš aby se to nedozvěděl manžel, protože by to byl asi konec vašeho vztahu, i když ty za to nemůžeš? To jako vážně? Potrat nechceš, ale zárověnˇmáš obavy že to dítě nebudeš mít tolik ráda, protože švagra nenávidíš. Co když se třeba časem ukáže, že manžel mít děti nemůže? Jak to pak vysvětlíš? Nikdo ti věřit nebude a budeš pěkně v háji.
29.7.20 15:23
@Anonymní píše:
@Silverine247 Ano, manžel se dozvěděl, že to byl jeho bratr. Je to už 3 roky zpět, to jsme ještě manželé nebyli, ale to není podstatné. Nebavili se potom. Když si švagr našel přítelkyni, tak se s ním po čase zase začal bavit. Švagr mu dělal problémy už v dětství, vždycky byl problémový. Jako dítěti mu diagnostikovali ADHD. Nikdy se nechoval úplně standardně. Proto mu ani vztahy nevychází. V zaměstnání mívá problémy s nadřízenými, partnerské vztahy šílené, je to psychouš.
V tom případě nechápu čeho se bojíš… A jestli je tak žárlivý, tak platí, co jsem psala výše - než s takovým žárlivcem, který by věřil bráchovi (obzvlášť takovému), to radši i s dítětem sama…
Silverine247
29.7.20 15:30
@Anonymní píše:
@Silverine247 Ano, manžel se dozvěděl, že to byl jeho bratr. Je to už 3 roky zpět, to jsme ještě manželé nebyli, ale to není podstatné. Nebavili se potom. Když si švagr našel přítelkyni, tak se s ním po čase zase začal bavit. Švagr mu dělal problémy už v dětství, vždycky byl problémový. Jako dítěti mu diagnostikovali ADHD. Nikdy se nechoval úplně standardně. Proto mu ani vztahy nevychází. V zaměstnání mívá problémy s nadřízenými, partnerské vztahy šílené, je to psychouš.
No vidis, tak prece nemas duvod se bat, ze by ti neveril, nebo te dokonce odepsal, vcetne ditete, ktere treba taky muze byt jeho. Ja bych mu to rekla, vsechno. Jinak to nejvic odneses ty, ktera za to nemuze (krome toho, zes mela udelat virval hned), neverim, ze by se to podarilo utajit, budes vydiratelna.
- Upravit
29.7.20 15:32
Já Té chapu, v noci jsi usnula s tím, ze to byl manzel, tak v klidu. A rano bych to
Už asi rekla… ze ne ze se nic nezdálo. A ten postinor si raději vzala.
Teď jsi tedy zjistila, ze jsi tehotna, miminko opravdu muže být manžela. Ale hodně se stava, ze se proste zadari když by nemělo jako nachval. Vy se snažíte 4 mesice, to by nemusel manzel brát ze už jsi byla nedockava…
Ale rekla bych mu o těhotenství a ze jsi mu o rychlovce na chatě vlastne říkala… ale nebral té vážně. Ze se ti to zdar mohlo. Určitě bych se ale svěřila a na potrat tedy nesla.
29.7.20 15:43
@Pudloslava píše:
to jsou jen řeči, nevíš vůbec, jestli bys poznala, jen si myslíš, že jo
29.7.20 15:51
@Anonymní píše:
@Kukacka123 Psala jsem v úvodním příspěvku. Jsme dva roky manželé a předtím jsme spolu 4 roky chodili.
Asi nevíš, jaké je to, když tě svazuje strach. Nechci o manžela přijít. Pravděpodobně už by se mnou nechtěl být.
Nerozumim tomu, proc by s tebou nechtel byt. Spis by ten jeho bracha mel dostat za vyucenou. Ocividne manzelovi moc neveris 
Anonymní
29.7.20 15:53
@arinecka Ano, jsem hloupá. 
Ale co už teď…
Prostě jsem zpanikařila a neuvažovala racionálně.
- Upravit
29.7.20 15:58
Jestli je manzel takovy, ze by se na tebe vykvakl, tak to radsi sama, nez se bat mu neco rict…
Anonymní
29.7.20 16:02
@Kukacka123 O to nejde, za normálních okolností mu věřím, ale také znám jeho chování, když žárlí. Byl by schopný něco bratrovi, což mi až tak nevadí, ale také se rozejít se mnou. Nesnesl by, že by měl vychovávat cizí dítě. Na potrat bych nešla. Jsem věřící a to je pro mě nepřijatelné. I když teda tajím manželovi co se stalo je také nepřijatelné, ale strach je silnější…
- Upravit
Anonymní
29.7.20 16:03
@Baba píše:
Jo? Takže takový d.ebil může chodit dál po světě a udělá to nějaké jiné? To je fakt příšerný způsob uvažování.
A to trauma zmizí? Teď trpí jen ona.Ještěže je to vymyšlený
Tak ne kazda je takovej ranar jako ty Ja mam za sebou neco, co se da popsat jako pokus o znasilneni a na policii jsem taky nebyla. Proc taky, dukazy zadny, svedci taky, bylo by to slovo proti slovu a co by asi tak vysetrili? Akorat by me vyslech jeste vic zdeptal.
- Upravit
Pet32
29.7.20 16:10
@Anonymní píše:
Tak ne kazda je takovej ranar jako ty
U další už se třeba znásilnění zadařilo
- Upravit
29.7.20 16:11
@Anonymní píše:
@Kukacka123 O to nejde, za normálních okolností mu věřím, ale také znám jeho chování, když žárlí. Byl by schopný něco bratrovi, což mi až tak nevadí, ale také se rozejít se mnou. Nesnesl by, že by měl vychovávat cizí dítě. Na potrat bych nešla. Jsem věřící a to je pro mě nepřijatelné. I když teda tajím manželovi co se stalo je také nepřijatelné, ale strach je silnější…
Potom se stejne musis rozhodnout sama no. Ja bych to nedokazala tajit i za cenu, ze ode me manzel odejde, zblaznila bych se. Proste bych mu to rekla a videla, jak se zachova. V tezkych zivotnich situacich teprve poznas charakter cloveka, vim o cem mluvim (ac neslo o znasilneni). Pokud je to chlap co k cemu, tak s tebou zustane a vse spolu vyresite (zarlivost nezarlivost). Ale celkove tomu vsemu moc neverim, vse je dost vykonstruovane… 
Příspěvek upraven 29.07.20 v 16:12
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
