Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dito , veeeeelka gratulace!!!! To je nádhera!!! Holky držte se!!!!
Ahoj DITO, moc moc gratuluju.
Holky mají krásnou váhu
Tak ať vám jde dobře kojení a holky rostou a jsou zdravý. Už jsem si říkala, že se musíš co nejdřív ozvat, že už jsi maminka. Tak hodně štěstí ![]()
Dito, to je nadhera!!!! moc GRATULUJU!
pozdravuj holky a at pekne rostou a delaji vam jen radost!!!!
ZDRAVÍM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DITO - HODNĚ ZDRAVÍ DĚTEM I TOBĚ!!! GRATULUJU!!!!
Myslely jsme tu na vás, jak to zvládáte!!! Tak ať jste všechny fit ![]()
Já dneska byla celé dopoledne v Motole. Ale děti se mají k světu a jsou v pořádku. Čípek je OK a k porodu se prý zdaleka ještě nechystám…
Příští týden znovu monitor, ultrazvuk, poradna… takže počítám s dalším maratonem na celé dopoledne.
Ale hlavní je, že jsou děti FIT!!!
Také jsem se ptala na způsob porodu. TAk v případě, že budou prckové oba hlavičkou dolů a nebude žádná komplikace - budu rodit - jak říkal můj synek „mateřsky“ ![]()
Pro dnešek utíkám.
Všechny se opatrujte, pěkný večer, PAPA
Dito,
gratulujeme. Holčičky jsou nádherné a určitě si jich užíváš plnými doušky. Měly krásné váhy, naši „velcí“ chlapi posílají pusinky.
Jana
Dito
obrovska gratulace i od nas! At jste zdravi a at krasne rostou!
jste nadherny a ty porodni vahy…super
Lenka & Sofie & Jim
Ahoj holky,
mockrát děkujeme za gratulace.
Říkala jsem, že napíšu více, tak to zkusím…
3.1. jsem šla na první kontrolu do porodnice, už druhý den jsem měla slušné, i když zcela nebolestivé stahy, tak si mě tam rovnou nechali. Domluvili jsme se na CŘ s epidurální anestézií druhý den dopoledne. Dr. říkal, že kdybych mocí mermo chtěla rodit spontánně, nezormlouval by mi to. Váhala jsem, ale rozhodla jsem se neriskovat dlouhý porod kvůli dětem. Později se ukázalo, že mě osvítil nekdo shora… Tentýž doktor mě rodil a později za mnou byl a otevřeně řekl, že bylo velké štěstí, že jsem nerodila spontánně.
Celou dobu do druhého dne jsem měla stahy, ale neotvírala jsem se, žádný porod se nerozjížděl. Na operačním sále pak byl se mnou manžel, vše točil a fotil. Adélka byla venku, její křik - slastná hudba pro mně, jenže potom se ve mně hrabal jeden doktor, pak druhý a manžel konstatoval, že Elišku nemůžou najít
. Oni ji našli, ale nešla vytáhnout. Později jsem se dozvěděla, že Eliška byla asi příčně a jak se po odtoku plodovky obrovská děloha stáhla, tak Elišku stiskla do polohy hlava a nohy u sebe jak plavec, když chce skočit do vody. Doktor to vybojoval, vytáhl ji nakonec za nohy. Z našeho pohledu se ale nic mimořádného nedělo… Holky byly vpořádku, donošené, zralé, krásné, co víc si přát
![]()
Na JIP mi za pár hodin obě miminka stereo aktivně sály z prsou, mně až do večera nic nebolelo, takže jsem byla naprosto dokonale šťastná
Porod jsem si nádherně užila.
Dva dny jsem bojovala s vlastním tělem, holky mi nosili, kojení šlo bez problémů, od třetího dne jsem je měla obě u sebe, už plně kojené, pěkný záhul, ale dalo se to zvládnout. Holky začaly přibírat, tak nás včera pustili domů.
Pořád ještě pobolívám, nevydržím dlouho na nohách, ale celkově jsem v daleko lepším stavu, než po svém prvním spontánním porodu.
Jo, a v porodnici jsem nechala celých 15kg, co jsem nabrala v těhu. A to mám pořád obrovské splasklé břicho jak pytel visící až přes jizvu, no děs, vypadám jako bych měla porodit ještě jedno. Jsem fakt kočka
, no snad se to časem zlepší.
Jinak v porodnici to bylo fakt těžké, tak jak to psala LIONESS . Člověk je na všechno sám, sestřičky byly hodné, ale stejně v tom člověk plaval sám. Jenže já už to zažila podruhé a je to fakt velký rozdíl, tentokrát mě to nerozházelo. Před osmi lety jsem na tom byla navlas stejně jako LIO.
S LIO jsme na tom vůbec jak přes kopírák. Taky jsem chytla ještě horší vyrážku než před porodem, úplně zoufale svědivou, štípavou a pálivou, taky hlavně tam, kde jsem se zpotila, taky mně pomáhala sprcha, taky mně dali Dithiaden, jenže já ho narozdíl od LIO jedla, 1/2 tablety 3 krát denně.
LIO , moc mi pomáhá zjištění, že nejsem s tou vyrážkou žádný exot, v nemocnici mě tak totiž brali…
Všem vám holky, co vás to teprve čeká, přeji, aby šlo všechno hladce a pohodově, buďte v pohodě a klidu hlavně vy. Veřte, že vše bude OK a to je to nejlepší, co můžete pro sebe a mimča udělat.
Omlouvám se za ty romány.
Holky kňourají, jdu kojit. Nesměle se tedy hlásím mezi zdejší maminky s velkými „chlapy“ a „ženskými“.
PAPA, pohlaďte bříška a miminka.
P.S. Kočár pořád nemám!!!!!!!!!!!!!!!!!
![]()
Dito, jeste jednou gratuluji, jsem rada ze to vsechno dobre dopadlo! a ze to tak pekne zvladate!
drzte se
To je dobře Dituš že to tak pěkně zvládáte a hlavně ti závidím to že kojíš. Mě kluci nechtěli vůbec pít, takže se mi udělalo strašně málo mlíčka, takže jem už od začátku musela dokrmovat a to je pěkný zdržování. Od 3.měsíce už jsme úplně na Nutrilonu. Celý těhotenství jsem si říkala jak budu kojit, moc jsem se na to těšila, a pak… ale stejně si myslím že to bylo všechno tou psychikou. 3.5 měsíce ležet na gyndě a pak ty 3 týdny na porodnim byly otřesný
no moc mi to nepřidalo, nikomu bych to nepřála, ještě že je to už za mnou. Tak ať vám to hezky klape a zase se ozvi ![]()
Dito , to je fakt super!!! Úplně vám holky závidím
a doufám, že vás budeme následovat
, hlavně s tím kojením.
Jinak hlásím, že jsem dnes byla na UTZ. Pan doktor byl zcela nadšen. Kluci odpovídají 33+5, takže jsou i trošku napřed
a váhově jsou úplně stejní, oba cca 2,2 kg. Oba jsou hlavičkou dole, takže spontánní porod je stále ve vzduchu
Váhy mě trošku vyděsily
, ale říkal, že pokud se nerozhodnou jít dříve, tak by šli na svět nejpozději 10-14 dní před termínem, tj. kolem ukončeného 38tt.
Takže tak ode mě ![]()
Kuzelko, Oren - doufám, že holky zvládáte
![]()
Zdravím
a jsem moc potěšená zprávami od Dity. Moc vám to přeji a držím palce pro zdraví klid a pohodu vám všem!!!!!!!!!!!!
Zuziko,
já zvládám, řekla bych také celkem v klidu. žádné komplikace (ťuk,Ťuk,Ťuk) nemám. Dle doktorky, s kterou jsem mluvila naposled, také mám eventualitu spontánního porodu. A hlavně dle poslední kontroly je čípek zcela OK a k porodu se prý zdaleka nechystám.
Příští středu jdu na monitor a ultrazvuk, tak uvidím, jestli se prckové nestihli přetočit.
Jen ještě nevím, jak s manželem u porodu…???
Zítra jdu s Kubíkem na druhé přeočkování na klišťata. a pak budu odpočívat. Jsem doma necelý týden a už se na ty prcky těším, sama doma si to sice pak už dlouuuuuho neužiju, ale takhle je to takové divné.....
tak zatím PAPA a buďte všichni fit!!!!!!!!!!
Ahoj těhulky a maminy!!
Předně OBŘÍ GRATULACE PRO DITU!!!! Je super, že jste to všechny tři tak skvěle zvládly a ty porodní váhy jsou prostě úžasný! Trochu ti závidím tatínka u porodu - v porodnici v Plzni ho k císaři vůbec nepouští. Musel čekat venku, prý uvidí miminka, až je povezou, haha. Profrčeli prý kolem něj dva inkubátory, ani se nestačil vzpamatovat. Naštěstí na Borech, kam je převezli (druhý konec Plzně), k nim mohl už za 2 hodiny a mohl je tam i hladit a povídat si s nimi.
Pitrsko , vždycky když čtu nějaký tvůj příspěvek, připadá mi, že jsem to psala já.
Já se taky vůbec nerozkojila a tak strašně moc jsem si to celý těhotenství přála, nic jinýho jsem si ani nepřipouštěla, dokonce jsem si pořídila i kojící polštář!
A myslím,že důvod byl stejný jako u tebe - psychika. K dětem jsem kvůli císaři mohla až 4.den od porodu a to pro mě bylo šílený. V porodnici mě navíc bezohledně šoupli na pokoj se 4 maminama, které měly miminka neustále u sebe a já tak musela 24 hodin denně koukat, jak se tam s nima mazlí, kojí je, hladí… - tomu říkám psychický týrání. Naštěstí už je to všechno za náma a já si ty naše broučky teď pořádně užívám!! ![]()
""http://lilypie.com/pic/061211/spWT.jpg":http://lilypie.com/…211/spWT.jpghttp://b1.lilypie.com/JehQp1/.png
No teda Helli, to máme fakt stejný zážitky
jako přes kopírák. I já jsem si pořídila kojící polštář, ale teď ho mám spíš jako polštář pod hlavu. Kluci na něm občas taky leží, až trochu povyrostou, určitě si s ním vyhrajou ![]()
To já byla taky v porodnici s maminama co měli mimča u sebe, mě Romču vozili ty 3 dny aspoň na kojení, tak aspoň chviličku jsem ho měla u sebe, ale zase jsem měla Kubíka na JIPu, takže to mi taky nepřidalo, ale jak píšeš, už je to za náma a můžem užívat prcků až až.
Ahoj holky.
Pitrsko , Helli , je mi líto, že vám to s kojením až tak úplně nevyšlo, ale jak říkáte, hlavní je to, co je teď a teď máte úžasné děti a spoustu radosti s nimi. ![]()
Pitrsko. tebe vůbec obdivuji, co jsi kvůli těm svým drobečkům vytrpěla, ty měsíce v nemocnici si neumím představit!!! Já byla ještě v listopadu v práci a vyhovovalo mi to. Taky psychika - utvrzovalo mě to v tom, že je všechno normální a v pohodě.
Jinak manžel u porodu na operačním sále mě taky upřímně překvapil. Příjemně. Navíc personál ho tam vítal slovy: „Vy máte jenom foťák? Kameru ne?“. Manžel fotil, točil záběry, tak jsem vše dodatečně viděla. Když mě odvezli na JIP, tak šel s dětmi na novorozenecké a když se ohřívali v inkubátoru, byl tam s nimi.
Jak vás tak čtu, tak si musím teda o to víc považovat ostravské nemocnice Fifejdy, protože tam byli skvělí. Tahle porodnice je snad ze všech ostravských nejzastaralejší zevnějškem, ale šla jsem tam už podruhé rodit, protože si tam tvrdě zakládají na kojení, chtějí za každou cenu „rozkojit“ každou maminu a tvrdě uplatňují rooming-in. Až jsem musela zpočátku odmítnout děti na pokoj - v době, kdy jsem ještě sama pořádně nevstala z postele.
Je skvělé být s vámi v kontaktu, aspoň vidím, že to není zdaleka všude stejné.
Zuziko , Kuzelko , jsem ráda, že jste OK a v pohodě.
![]()
Držte se a pohlaďte bříška.
Lioness , jak bojuješ? Já Ti ještě zapomněla napsat, že jsme opravdu jak přes kopírák i v tom, že já mám taky jednu holčičku světlejší a jednu tmavší (pleť, vlasy).....
Ještě svědíš? Já jo, je to děs
, ale snad už přece jen na ústupu.
Oren , zvládáš? Doufám, že se držíš. ![]()
Cauky všem, PAPA
Ahoj Dito, já jsem si také plánovala, že budu chodit co nejdéle do práce, jenže můj dr. mě už od 12.tt nechal doma na rizikovém, ikdyž jsem v té době neměla žádné problémy, to byla trochu nuda. Ale dělali jsme i podkrovní byt, takže byla nějaká ta práce, takže jsem trochu s něčím pomáhala, myslím si, že těm mým problémům jsem tak trochu pomohla sama
, ale zaplaťpánbůh to dopadlo dobře. Ležení v nemocnici bylo ale děs, hlavně ten stereotyp. Personál byl bezva a byla jsem tam fakt jako doma. Už jsem to tady psala, tak to radši už nechám být, to je minulost, která je za mnou a uděláme za ní tlustou čáru.
Taky jsem si původně myslela že budu rodit normálně, ale za prvý to ve Varech u dvojčat nepřipouštějí a za druhý byl stejně jeden klučík nožkama dolů, takže stejně císař byl na obzoru. Přítel u toho nemohl být, ve Varech to není možné. Taky říkali jak po narození mu je hned ukážou, že může fotit, ale bylo to prý tak rychlé, honem honem si je vyfoťte tatínku a už je fofrem dali do inkubátoru, takže to byla rychlovka a prý byli ty sestry nepříjemný, což jsem i já posléze zjistila, ale to už je také minulost. Hlavně že jsem je hned viděla i já. Potom jsem byla ráda, že si můžu odpočinout. Operace dobrá, ale ty bolesti poté, příšerný, ale také se to dá přežít. Co by člověk neudělal pro ty mulá stvořeníčka.
Já už musím jít, hladovci se hlásí o jídlo. Tak se mějte. Papa ![]()