Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Anonymní píše:
není to tak dlouho, co jsem četla diskusi, kde manžel posílal svou ženu na potrat, protože čekala dvojky a bál se, že to neutáhnou (už jedno dítě mají). Ona se mu postavila a chce si nechat všechny děti i za cenu, že s nima zůstane sama. V porovnání s touto matkou by si se měla stydět.
Mám fakt ráda, když někdo vede silné řeči anonymně ![]()
Zakladatelka se podle mě stydět nemusí, přijde mi normální, že zvažuje všechny možnosti! Pro potrat rozhodně nejsem, ale chápu, že to člověku projede hlavou, když je v blbé situaci…
KPKristy píše:
Gina108 píše:
Hmm, zajímavé, první příspěvek na EMIMINU a hned interupce. Si myslíš, že na interupci tu byla každá druhá, či co, nebo se nudíš a zakládáš provokativní diskuze?
![]()
Já si zase myslím, proč by se někdo nemohl zeptat na interrupci? ![]()
Jistě je tu spousta takových, co ji mají za sebou a můžou poradit. Na tom bych neviděla nic provokativního.
Ale zase chápu, že je tu i milion snažilek, kterým se pak otevírá kudla v kapse, jenže to by musel být server ze zákazem vstupu pro ostatní…
Mno je mi to podezřelé, když jsem diskuzi otevřela, autorka nebyla anonymní, měla tu nick Evik něco.. a první příspěvek. To mi přišlo divné.
![]()
Jo a nedávno tu byla diskuze o tom, že jedna byla na potratu a pak si stěžuje, že se už rok snaží a gyndr má kecy. Sice jsem napsala, že gyndr není profík, ale začínám ho chápat čím dál víc, když mu do ordinace lezou furt takovýhle trubky, co neví co chtěj.
![]()
Nejsi v její situaci, tak nesuď. Tazatelka se ptala především těch, které již interupci podstoupili, jaké to je…pro vysvětlení dokreslila situaci, ve které se nachází, aby ostatní měli představu, proč ji chce podstoupit. To je ostatně pouze a jenom její rozhodnutí. Hlavní otázka je jasná. To že ji někdo bude odsuzovat a nadávat ji do trubek ji rozhodně na klidu nepřidá a v rozhodnutí nepomůže. ![]()
ježiš,tohle mě fakt dostává.Někdo se zeptá slušně co a jak a hned začnou nějaký maminy prudit
každá máme nějakou minulost a každý se to může stát.tak takový ty žvásty o tom,že já bych na potrat nikdy nešla,co je to za blbost.
Představte si,že máte doma 3 děti,v manželství to už neklape jako předtím na začátku.Najdete si milence a zjistíte po nějaké době že jste těhotný.Tak jako zdraví selský rozum mi jasně řekne,že 4 už ne a ještě když nevím čí je.a co zbývá
POTRAT.
já osobně bych se bála nechat si miminko když nevím čí je.Musíš si uvědomit že po zbytek života budeš mít výčitky a strach.A s tím se žije špatně.takže já jsem pro potrat a následně pak se rozhodnout koho chci a po nějaké době založit rodinu.přeji hodně štěstí. ![]()
Anonymní píše:
není to tak dlouho, co jsem četla diskusi, kde manžel posílal svou ženu na potrat, protože čekala dvojky a bál se, že to neutáhnou (už jedno dítě mají). Ona se mu postavila a chce si nechat všechny děti i za cenu, že s nima zůstane sama. V porovnání s touto matkou by si se měla stydět.
Nemá se za co stydět!Je to každého věc a rozhodnutí,jestli půjde na interupci nebo ne!
ahoj, záleží na tom, ale je pravděpodobné, že až to dítě budeš chtít mít, že ti nepůjde jen tak otěhotnět a budeš si to vyčítat a připisovat prodělané interupci, ikdyž ta s tím většinou nesouvisí. držím palce ![]()
Zakladatelko, soudit za to jak jsi žila, tě rozhodně nebudu.
Psala jsi, že oficiální partner o této situaci ví, a že tě podrží, jakkoliv se rozhodneš. Předpokládám tudíž, že „ten druhý“ o tvém těhotenství nemá tušení. A co kdyby jsi se s ním tedy rozešla, aniž bys mu o miminku řekla?
Zůstaň s oficiálním partnerem. Situaci zná a pravděpodobně tedy ví i o možnosti, že miminko může, ale nemusí být jeho. A přesto tě chce podpořit.
Být tebou, tak nad potratem neuvažuji. Už nejsi „nejmladší“. Po potratu se může cokoliv zkomplikovat a dalšího děťátka by jsi se nemusela dočkat.
A partnerovi reakce, kdyby se po porodu prokázalo, že mimi není jeho, bych se nebála. Chlap umí ukázkově přijmout „cizí“ dítě. Obzvlášť, když prožívá těhotenství, porod, s dítětem je od narození…
Držím palce, ať to dopadne co nejlépe ![]()
Anonymní píše:Anonymní píše:My jsme se rozhodli být spolu, ale zákon schválnosti a asi trest za to vše zlé, co jsem prováděla a test byl pozitivní. Antikoncepci jsem nebrala krátce kvůli problémům s ní, vůbec jsem nečekala, že bych mohla otěhotnět a myslím, že si dával pozor ten i ten, zkrátka jedna kapka stačí…Děkuji Ti za tvůj příspěvek a i Vám ostatním. Bojím se jen, že to bude toho druhého a o něm vím, že by žádal o testy DNA a kdyby to bylo jeho, chtěl by střídavou péči a to tomu malému nemůžu udělat, aby už od maličkka kvůli mému chování procházel stresem a vším možným
Opravdu si nemůžeš vydedukovat, koho by to dítě mohlo být? Alespoň větší pravděpodobnost?Zůstala bych s tím prvním (co by tě podržel). Jestliže jste měli krizi skrz nevěru jednoho a pak druhého, ale pořád jste spolu, tak asi spolu i být chcete, nebo?
Vztahy jsou složitý, je jedno v jakým věku. Chápu i, že o interupci uvažuješ. Ale pokud už teď víš, že bys rodinu plánovala za rok, tak se znovu ptám - jak by sis to představovala za ten rok? S jakým partnerem???Jinak jsem miminko chtěla, ale nechci pro něj mít špatné podmínky.
Pokud se „ten hodný“ nechá zapsat do rodného listu dítěte, nebude na něj mít ten druhý právo, i kdyby byl ve skutečnosti jeho otcem. Žádný soud mu to nepovolí, primární je zájem dítěte, tak nevím, čeho se bojíš.
kovinka2 píše:
ježiš,tohle mě fakt dostává.Někdo se zeptá slušně co a jak a hned začnou nějaký maminy pruditkaždá máme nějakou minulost a každý se to může stát.tak takový ty žvásty o tom,že já bych na potrat nikdy nešla,co je to za blbost.
Představte si,že máte doma 3 děti,v manželství to už neklape jako předtím na začátku.Najdete si milence a zjistíte po nějaké době že jste těhotný.Tak jako zdraví selský rozum mi jasně řekne,že 4 už ne a ještě když nevím čí je.a co zbývá
POTRAT.já osobně bych se bála nechat si miminko když nevím čí je.Musíš si uvědomit že po zbytek života budeš mít výčitky a strach.A s tím se žije špatně.takže já jsem pro potrat a následně pak se rozhodnout koho chci a po nějaké době založit rodinu.přeji hodně štěstí.
Nezlob se na mě,ale mít tři děti,nefungující manželství a milence,tak bych udělala vše proto abych neotěhotněla. Je plno způsobů jak tomu zabránit aniž,bych musela jít na potrat.Jen být rozumný. Nemluvím o tom,pokud se zjistí nějaká vada apod. Buď to dítě je jednoho nebo druhého,ale bylo by ,,hlavně" moje.....já za sebe můžu říct,že dobrovolně bych nešla!!! Nikoho neodsuzuji,ale ani napřitakám!
kovinka2 píše:
ježiš,tohle mě fakt dostává.Někdo se zeptá slušně co a jak a hned začnou nějaký maminy pruditkaždá máme nějakou minulost a každý se to může stát.tak takový ty žvásty o tom,že já bych na potrat nikdy nešla,co je to za blbost.
Představte si,že máte doma 3 děti,v manželství to už neklape jako předtím na začátku.Najdete si milence a zjistíte po nějaké době že jste těhotný.Tak jako zdraví selský rozum mi jasně řekne,že 4 už ne a ještě když nevím čí je.a co zbývá
POTRAT.já osobně bych se bála nechat si miminko když nevím čí je.Musíš si uvědomit že po zbytek života budeš mít výčitky a strach.A s tím se žije špatně.takže já jsem pro potrat a následně pak se rozhodnout koho chci a po nějaké době založit rodinu.přeji hodně štěstí.
A když půjde na potrat, tak celý život výčitky mít nebude??? Tak snad ví čí to dítě je, ne - je především její.
Gina108 píše:kovinka2 píše:A když půjde na potrat, tak celý život výčitky mít nebude??? Tak snad ví čí to dítě je, ne - je především její.
ježiš,tohle mě fakt dostává.Někdo se zeptá slušně co a jak a hned začnou nějaký maminy pruditkaždá máme nějakou minulost a každý se to může stát.tak takový ty žvásty o tom,že já bych na potrat nikdy nešla,co je to za blbost.
Představte si,že máte doma 3 děti,v manželství to už neklape jako předtím na začátku.Najdete si milence a zjistíte po nějaké době že jste těhotný.Tak jako zdraví selský rozum mi jasně řekne,že 4 už ne a ještě když nevím čí je.a co zbývá
POTRAT.já osobně bych se bála nechat si miminko když nevím čí je.Musíš si uvědomit že po zbytek života budeš mít výčitky a strach.A s tím se žije špatně.takže já jsem pro potrat a následně pak se rozhodnout koho chci a po nějaké době založit rodinu.přeji hodně štěstí.
s tím druhým bych ukončila veškeré kontakty - řekla mu že už je s druhým partnerem vše ok a hotovo…
miminko si nech - co kdyby se ti stalo, že bys po potratu už nemohla nikdy otěhotnět??? ta možnost je bohužel dost reálná.
To dítě už je na cestě, byla by škoda o něj přijít. Pokud se rozhodneš ho mít, věř, že až se narodí tak svého rozhodnutí nikdy nebudeš litovat.
Pokud půjdeš na potrat, v budoucnu budeš litovat na 100% - at budeš chtít nebo ne, i kdybys pak třeba měla další děti, a poznala jaké to je milovat dítě jako matka - pořád si budeš říkat co by kdyby - a ten červík už ti nikdy z hlavy neodejde
co se stalo se stalo, asi to tak mělo být. třeba je to cesta jak Ti osud chce ukázat, který partner je ten správný a kam se v životě ubírat
do teď si se chovala jak „školačka“,co se teď začít chovat zodpovědně,čekáš dítě to není morče nebo rybičky,rozhoduješ o jeho životě a vůbec se mi nelíbí přístup jaký k tomu máš,je to hnusné a sobecké ale asi když takto uvažuje bylo by lepší aby si ani děti nemněla,já bych jim být nechtěla
buď se na oba vykašli a nech si své mimčo,jde přece především o to že ho chceš ty, a nebo zůstaň s tím který by tě nevyhodil a založte rodinku a dál nepátrej je li jeho či ne,důležité bude že budete mít šťastné a zdravé dítě…
ale pokud ti na tom malém človíčkovy a vůbec na celé té nejkrásnější věci co tě může potkat nezáleží,jdi na potrat a pro příště si dávat pozor,nejde mi do hlavy jak si mohla otěhotnět a nevímš s kým,to neznáte ochranu v dnešní době??..
promiň mi moji upřímnost ale dnes kde kdo má problém s početím a ty tu řešíš takové téměř kraviny přitom se ti stal zázrak…
co kdyby se ti stalo, že bys po potratu už nemohla nikdy otěhotnět??? ta možnost je bohužel dost reálná.
NESMYSL!!!
Anonymní píše:
Zdravím Vás,chtěla bych poprosit o názory a zkušenosti týkající se interupce. Před pár dny jsem zjistila, že jsem těhotná, je mi 26 let a problém je v tom, že nevím s kým
Hmm, tak zůstaň s tím prvním, né? Jako jít na potrat jen z tohodle důvodu je podle mě naprostá pitomost. To že Ti je to teď líto je sice hezké, ale přemýšlet jsi měla předtím něž ¨jsi něco takového připustila.
Nadruhou stranu píšeš, že mimi chceš za rok… Tak ho měj hned, na co čekat rok? A hlavně se to za ten rok také nemusí vůbec podařit…
Držím palce
Anonymní píše:Anonymní píše:My jsme se rozhodli být spolu, ale zákon schválnosti a asi trest za to vše zlé, co jsem prováděla a test byl pozitivní. Antikoncepci jsem nebrala krátce kvůli problémům s ní, vůbec jsem nečekala, že bych mohla otěhotnět a myslím, že si dával pozor ten i ten, zkrátka jedna kapka stačí…Děkuji Ti za tvůj příspěvek a i Vám ostatním. Bojím se jen, že to bude toho druhého a o něm vím, že by žádal o testy DNA a kdyby to bylo jeho, chtěl by střídavou péči a to tomu malému nemůžu udělat, aby už od maličkka kvůli mému chování procházel stresem a vším možným
Opravdu si nemůžeš vydedukovat, koho by to dítě mohlo být? Alespoň větší pravděpodobnost?Zůstala bych s tím prvním (co by tě podržel). Jestliže jste měli krizi skrz nevěru jednoho a pak druhého, ale pořád jste spolu, tak asi spolu i být chcete, nebo?
Vztahy jsou složitý, je jedno v jakým věku. Chápu i, že o interupci uvažuješ. Ale pokud už teď víš, že bys rodinu plánovala za rok, tak se znovu ptám - jak by sis to představovala za ten rok? S jakým partnerem???Jinak jsem miminko chtěla, ale nechci pro něj mít špatné podmínky.
A tak to miminko raděj zabiješ? A za rok si pořídíš další? A budeš na něj hledět a říkat si, jaké asi mohlo být to první …?
Píšu anonymně, protože byť už to je 15 let, pořád to bolí. Šla jsem tenkrát na interupci, protože jsem jako mladá a blbá otěhtněla s klukem, se kterým jsme se zrovna rozcházeli, já musela vysadit antikoncepci ze zdravotních důvodů, v tom rozcházecím období došlo na poslední sex … a po pár týdnech jsem s hrůzou zjistila, že jsem v tom. Měla jsem v tu chvíli strašně silný pocit, že bych to dítě nedokázala milovat, kdyby bylo po svém otci … a nikdo mi interupci nerozmlouval … tak jsem šla. A dodnes toho lituju, dodnes se za to tomu nenarozenému dítěti omlouvám. A nevím, zda se s tím někdy doopravdy srovnám.
Neblbni holka, dítě je dar. A máš-li k tomu i muže, který o něj stojí, byť s vědomím, že nemusí být jeho, není co řešit. Buď šťastná, že jsi těhotná a těš se na miminko. Tomu druhému nic neříkej, ukonči váš vztah a začni žít pro svou novou rodinu.
P.S. mám ve svém hodně blízkém okolí dvě rodiny, kde otec není biologickým otcem svého dítěte, obě ty děti se narodily do manželství po matčině nevěře, a oba tátové „své“ dcery milují a dýchali by za ně, i když moc dobře vědí, že nejsou biologicky svázaní.