Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Těhotenství a dva partneři - interupce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.8.11 13:30
anonymní - tak prrrrr…jaký nesmyl? to se stává!!! zeptej se svého lékaře než začneš psát, že je to nesmysl!!!
Interrupce a neplodnost
Mezi pozdní následky lze zahrnout záněty, poruchy menstruačního cyklu a psychické obtíže. Záněty jsou způsobeny zavlečením infekce při provádění výkonu a souvisí s následnou poruchou plodnosti. Pozánětlivé změny totiž mohou vést k neprůchodnosti vejcovodů, a tím omezit schopnost dalšího přirozeného těhotenství.
a v dnešní době, kdy má čím dál tím víc párů problém otěhotnět bych se do toho bála jít…neplodnost může trápit i páry co už třeba jedno dítě měli bez problémů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.11 13:32
Anonymní píše:Eemii píše:Ten který mě podrží, procházeli jsme poslední dva roky složitým obdobím - kdy celé to vzniklo prvotně jeho nevěrou. Nyní ví o celé situaci a řžekl, že bude stát při mě a bude se mnou, ať serozhodnu jakkoliv.
A ktery je tvuj ofiko pritel?Ten,ktery te podrzi nebo ten druhy?
Podle meho nazoru,kdyz uz jsi se do teto situlace dostala,mela by ses k tomu postavit celem,zvlaste,kdyz si detatko prejes,to je podstatnePreju hodne stesti a neboj.Premyslej predevsim o sobe a detatku,jestli citis,ze ho chces,neni co resit.Tamto „nejak“ bude,i kdyz to nebudes mit jednoduche.Drzim palce.
No takže máš po problému. Zůstaň s ním, pokud ví, že dítě možná není jeho a přesto je ochotný být s váma, tak je to úžasný chlap.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.11 13:33
Mě se zdá, že bojuješ jen se svým svědomím. Z pohledu někoho nezasvěceného je nejlepší možnost, co už tu byla napsána. Dítě si nechat, být s tím, co se ti sám nabízí, zapsat ho jako otce a druhému nic neříct a vymazat ho ze života. Prostě začít od začátku, ale chce to, aby sis nic nevyčítala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.8.11 13:35
Do háje, to jsou mi někdy kecy o tom, jak má být člověk zodpovědný, jak „musí“ matka své dítě milovat, až se narodí…jak má pykat za svoje chyby 
já teda chápu zakladatelčin problém, že řeší, zda si dítě nechá. Copak není jasný, že když si ho nechá, navždy jim (jí a partnerovi) bude připomínat jejich krizovou životní situaci?
Vám, co tady hlásáte, že byste na potrat nikdy nešly, tahle situace nevadí? Nebo jste prostě tak dokonalé, že jste se v životě nikdy nedostaly do srabu??? 
Já osobně bych se v tom plácala úplně stejně, přemýšlela bych taky úplně stejně…a to, jestli je pro mě důležitější vyřešit vztahy a udělat za tím tlustou černou čáru (tzn. včetně potratu) nebo to risknout a bát se, že přijde další krize, výčitky, trauma a já nevím co ještě. Každá přece máme svoje hranice vnímání jinde a pro každou jsou jiné životní situace důležitější než pro druhé 
Řekla bych, že zakladatelka se trápí až až. Budiž ji útěchou, že má vedle sebe chlapa, který se jí snaží podržet…přesto všechno, vy to umíte hodit za hlavu a chovat se jakoby nic? Vždyť se nám narodí miminko, je jedno, kdo je jeho otec…pro mě by to teda tak jednoduchý nebylo.
Nicméně mi pořád zakladatelka neodpvěděla, jak si to představovala za ten rok, kdy už rodinu plánovala 
Jestli chtěla milence kopnout do zadku a zůstat s „přítelem“ nebo si chtěla najít ještě někoho dalšího. Nebo snad zůstat s milencem? Pro mě by to bylo zásadní v rozhodování. Jestliže bych věděla, že s přítelem bych nezůstala, zvažovala bych možnost, zda nezůstat s dítětem sama. Pokud chtěla zůstat s přítelem, zkusila bych to i s dítětem s tím rizikem, že i tak bych mohla zůstat sama. A pokud chtěla změnit život od základu, tak teď má volbu, zda začít s dítětem nebo bez něj 
Ale takhle to teda vidím já (anonymní schválně 
)
- Citovat
- Upravit
11.8.11 13:38
Anonymní píše:Eemii píše:Ten který mě podrží, procházeli jsme poslední dva roky složitým obdobím - kdy celé to vzniklo prvotně jeho nevěrou. Nyní ví o celé situaci a řžekl, že bude stát při mě a bude se mnou, ať serozhodnu jakkoliv.
A ktery je tvuj ofiko pritel?Ten,ktery te podrzi nebo ten druhy?
Podle meho nazoru,kdyz uz jsi se do teto situlace dostala,mela by ses k tomu postavit celem,zvlaste,kdyz si detatko prejes,to je podstatne
Pokial veris ze bude malemu dobrym otcom a Tebe dobrym partnerom, ostan s nim a toho druheho posli kade lahsie skor nez zisti ze by mohol byt otcom. Ale to uz musis vediet Ty, co by nastalo, keby mal prvy potvrdene ze otcom je ten druhy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.8.11 13:40
Anonymní píše:
Do háje, to jsou mi někdy kecy o tom, jak má být člověk zodpovědný, jak „musí“ matka své dítě milovat, až se narodí…jak má pykat za svoje chybyjá teda chápu zakladatelčin problém, že řeší, zda si dítě nechá. Copak není jasný, že když si ho nechá, navždy jim (jí a partnerovi) bude připomínat jejich krizovou životní situaci?
Vám, co tady hlásáte, že byste na potrat nikdy nešly, tahle situace nevadí? Nebo jste prostě tak dokonalé, že jste se v životě nikdy nedostaly do srabu???Já osobně bych se v tom plácala úplně stejně, přemýšlela bych taky úplně stejně…a to, jestli je pro mě důležitější vyřešit vztahy a udělat za tím tlustou černou čáru (tzn. včetně potratu) nebo to risknout a bát se, že přijde další krize, výčitky, trauma a já nevím co ještě. Každá přece máme svoje hranice vnímání jinde a pro každou jsou jiné životní situace důležitější než pro druhé
Řekla bych, že zakladatelka se trápí až až. Budiž ji útěchou, že má vedle sebe chlapa, který se jí snaží podržet…přesto všechno, vy to umíte hodit za hlavu a chovat se jakoby nic? Vždyť se nám narodí miminko, je jedno, kdo je jeho otec…pro mě by to teda tak jednoduchý nebylo.
Nicméně mi pořád zakladatelka neodpvěděla, jak si to představovala za ten rok, kdy už rodinu plánovala
Ale takhle to teda vidím já (anonymní schválně
Děkuji za příspěvek…s přítelem.
- Citovat
- Upravit
11.8.11 13:40
Milá zakladatelko nebudu tě soudit je mi upřímně jedno jestli půjdeš na interupci nebo ne,ale řeknu ti jedno před 4 měsíci jsem ji podstoupila a není to žádná procházka růžovým sadem, nebylo to z mé vůle, ale mimčo mělo vývojovou vadu zjistilo se to ve 13tt takže se ještě stihla klasická interupce. Záleží na tobě jak to cítíš já jsem poprvé otěhotněla mladá,ale v životě bych na interupci nešla a když teď jsem musela byl to ten nejhorší zážitek v životě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.11 13:42
ono bude asi nejdůležitější, jestli zakladatelka svého partnera má ráda a jestli by s ním chtěla dál žít… to bude asi zásadní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.11 13:52
Já znám případ paní,která byla na „chtěné“ interupci snad třikrát(ne-li vícekrát)a pokaždé se jí do jiného stavu přijít podařilo.Je to hrozné a nezodpovědné,ale bohužel takové případy jsou… A pokaždé se jí do jiného stavu přijít podařilo,ale u každého to tak být nemusí,že…Jsou případy,kdy žena už nikdy po potratu neotěhotní nebo otěhotní,ale má zase jiné problémy-například s donošením miminka nebo s opakujícími se potraty.Na druhou stranu si říkám,že se dnes provádějí revize dělohy jako na běžícím páse a jedná se vlastně o totéž jako o interupci a ženský v pohodě po takových zákrocích těhotní(dokonce to jde někdy lépe a rychleji,než předtím).Každopádně pokud někdo interupci zvažuje,tak ať se rozhodne conejdříve,protože do cca 7-8.týdne jsou rizika minimální,pak už větší…Ty rizika,co můžou po potratu nastat si každý musí dobře zvážit sám.Tělíčko se s tím nějakým způsobem vypořádá,ale po psychické stránce už to bude horší a s ženou se to potáhne celý život…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.11 14:23
Každopádně se tu všichni snažíme zakladatelce poradit a nejlepší varianta je-nechat si miminko,začít žít s přítelem,který má o něho zájem a s tím druhým ukončit vztah a neříkat mu to.Teď už vše záleží jen a jen na zakladatelce jak se rozhodne a ať už to bude rozhodnutí jakékoliv,tak já ji přeji hodně štěstí a spokojenosti do budoucna… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.11 14:27
Ahoj pokud ti přítel řekl že za tebou stojí tak bych sním zůstala a začala se těšit na miminko. Měla by sis ho vážit a vzít už rozum do hrsti stím druhým bych to ukončila a vymazala ho ze svého života klidně bych vymenila třeba i simku a o mimču bych mu vůbec neříkala. Za mě je otec ten který se stará ne který dítě zplodí, ale to je jen názor. Držím palce. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.11 14:28
terísek13 píše:
Každopádně se tu všichni snažíme zakladatelce poradit a nejlepší varianta je-nechat si miminko,začít žít s přítelem,který má o něho zájem a s tím druhým ukončit vztah a neříkat mu to.Teď už vše záleží jen a jen na zakladatelce jak se rozhodne a ať už to bude rozhodnutí jakékoliv,tak já ji přeji hodně štěstí a spokojenosti do budoucna…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.11 14:48
Ještě jsem chtěla doplnit,že pokud by zakladatelka nechtěla žít z jakéhokoliv důvodu s tím „hodným“ přítelem,tak i tak bych si mimčo nechala a pokusila bych se ho vychovávat sama(stejně si myslím,že by ho sama dlouho nevychovávala 
).Záleží ale i na jiných okolnostech,jestli by měla pro mimčo nějaké zázemí,pomoc rodiny,dost finančních prostředků…Pokud ani to by nešlo,tak bych jako úplně poslední možnou variantu zvolila tu interupci…Takže ještě jednou hodně štěstí,držím palečky!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.8.11 14:50
právě že jsem se už ptala několika doktorů neboť se mě toto téma týkalo a každý z nich to vyloučil!!!
- Citovat
- Upravit
11.8.11 15:24
Souhlasím
Anonymní píše:
Do háje, to jsou mi někdy kecy o tom, jak má být člověk zodpovědný, jak „musí“ matka své dítě milovat, až se narodí…jak má pykat za svoje chybyjá teda chápu zakladatelčin problém, že řeší, zda si dítě nechá. Copak není jasný, že když si ho nechá, navždy jim (jí a partnerovi) bude připomínat jejich krizovou životní situaci?
Vám, co tady hlásáte, že byste na potrat nikdy nešly, tahle situace nevadí? Nebo jste prostě tak dokonalé, že jste se v životě nikdy nedostaly do srabu???Já osobně bych se v tom plácala úplně stejně, přemýšlela bych taky úplně stejně…a to, jestli je pro mě důležitější vyřešit vztahy a udělat za tím tlustou černou čáru (tzn. včetně potratu) nebo to risknout a bát se, že přijde další krize, výčitky, trauma a já nevím co ještě. Každá přece máme svoje hranice vnímání jinde a pro každou jsou jiné životní situace důležitější než pro druhé
Řekla bych, že zakladatelka se trápí až až. Budiž ji útěchou, že má vedle sebe chlapa, který se jí snaží podržet…přesto všechno, vy to umíte hodit za hlavu a chovat se jakoby nic? Vždyť se nám narodí miminko, je jedno, kdo je jeho otec…pro mě by to teda tak jednoduchý nebylo.
Nicméně mi pořád zakladatelka neodpvěděla, jak si to představovala za ten rok, kdy už rodinu plánovala
Ale takhle to teda vidím já (anonymní schválně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
