Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
lamvinku- tak doufám, že se Adamkův stav dále zlepšuje.
doufám, že vy ostatní se máte pěkně ![]()
Ahoj všem,
koukám, že už tady dlouho nikdo nebyl, tak já něco napíšu, sice nic povzbujícího, ale aspoň něco:
Bédík je ode dneška opět marod, tak špatně se nikdy necítil, ze školky volali, že má 39,5 horečku, takže jsme letěli k dr., zarudlý oteklý krk, prý do rána by měl určitě čepy. Vyfásl atb. Klacid po 12 hodinách, na kontrolu příští týden, jinak volat, jak vypadá. Úplně se doplazil domů, hrůza. Takže my jedeme nanovo…
Včera jsme byli na alergo-imunologii - takové ty kožní testy měl všechny negativní. Na krev jdeme bohužel až začátkem prosince, dříve není místo…teď dostal Bronchovaxom (něco podobného jako ribomunyl, je to směs bakteriálních lyzátů na podporu těch dýchacích cest), aerius sirup a Avamys sprej do nosu (ale ten teda nevím, jsou to kortikoidy…???)
Ve školce celkem nikdo nemarodí - z 20 dětí v jeho třídě jich chodí 16, takže to tak hrozný není. Od zítřka jsem opět na OČR, je to hrozně náročné.
Držte se a hodně požehnání vám i dětičkám, doufám, že Adámek už je v pořádku a hlavně doma s Barčou
Ahoj děvčata,
jsme už doma od víkendu, jen nestíhám, vše se točí kolem malého, ještě není zdravý, stále máme nález na plicích, dobírá atb do zítřka, zítra opět jdeme na poslech, znovu dostal rýmu. Tak nevím kde jsme zase co chytli, Anetka má taky atb v krku máme streptokoka na 3 křížky. Gerberko asi se z toho nevyhrabem co?
Jsem z toho všeho v depce, hlavně obr strach o malého, v nemocnici nám říkali, že se to rádo vrací, chjo
![]()
Tak doufám, že se to nepotvrdí. Jinak zážitky z nemocnice ve Vítkovicích hrůza, mám pocit, že se tam zastavil čas před pádem komunismu, vůbec mě nechtali pouštět za malým na JIP, jen díky kojení jsem si vydobyla aspon to kojení, nechali mě kojit na chodbě na židli. No byla jsem uplně zoufala, že jsem nemohla být s ním. A to jak to snášel malý, co mě viděl plakal ani pít pořádně nechtěl, ještě ted je stále nesvůj. No doufám, že se tam už nevrátíme.
Všem velký dík
za modlitby
Všem krásný týden ze smogové Ostravy Barča
Holky, ahoj! Já nějak nestíhám a když jo, tak zas nějak nevím co napsat. Dneska když jsem nakoukla a viděla tu nemocnou spušť tady
.
Gerberko, to už je vážně na palici. Je mi tě upřímně líto a fakt tě obdivuju, že jsi se z toho ještě nezbláznila i skrz ty dovolené a OČR, když nemáte hlídání. Před spaním na vás určitě vzpoměnu v modlitbě.
Lamvinku, tobě podobně
. Úplně chápu tu bezmoc, kdyžs nemohla být s Adámkem, je to hrůza. Mně takhle kdysi vyhrožovali s Bětuškou, že nás odešlou do brněnské dětské a že tam s ní nebudu moc být na pokoji, no, to si nedovedu představit, ona by tehdy zešílela ( a já asi taky
)
Omlouvám se, dočetla jsem jen poslední stranu, takže možná, že ještě budu editovat, ale raději jsem se pustila do psaní, než zas do toho něco vleze.
Co u nás? Tak nějak pořád v jednom kole, ale bez větších nemocí (semtam rýma a kašlík nepočítám), takže pohoda. Akorát nějak nemůžu přestat myslet na nástup do práce, jak to budem stíhat s vyzvedáváním apod. Zjišťuju na sobě, že jsem i (zdrave?) sobecká, že špekuluju, jesli budu stíhat chodit občas cvičit a tak
. Vždycky to uzavřu, že se to snad nějak utřepe. Dneska jsem byla zase pracovně v práci
. Potkala jsem tam kolegyni z nařízeného úřadu, se kterou jsme si kdysi padly do oka, ale teď jsme se roky neviděly, co jsem byla na mateřské a strašně nám to sedlo, jak kdybychom se rozloučily včera. Vzhledem k tomu, že se s ní budu setkávat pracovně, mě docela potěšilo, že tam furt je, takže dneska poprvé bych řekla, že převážilo těšení se zpět do práce. Pro mě tedy ve srovnání s péčí o ty tři lumpy doma bude práce odpočinek, třebaže toho na mě čeká docela dost. Jsem z toho dneška tak rozjařená, že na mě padla nějaká nostalgická nálada. Tááák bych šla někam na akci, do hospody jako na výšce. My s mužem už strašně dlouho nikde nebyly, protože nemáme hlídání a tak nějak mi to ani nevadilo, ale občas to na mě padne a šla bych hned.
Tak si budu muset nechat zajít chut
. Omlouvám se, za poněkud zmatený příspěvek, ale muselo to ven. Mějte se, já zas někdy zaskočím. Mrzí mě, že nepíšu víc, ale jsem vděčná za tenhle prostor sdílení…
Ahoj,
Lamvi: já to tak dobře znám… Tu JIP, kojení na chodbě, MM jsem donášela nastříkané v lahvičce, malý plakal, jen slyšel můj hlas. Po 3 dnech na JIP byl úplně jiné dítě, apatické, prostě mimo… Ale jinak jsem si na nic nestěžovala, lékaři byli super, sestřičky většinou taky, s dětmi zacházeli s citem. Ale ve FN to bylo nebe a dudy - tam děti dávají na JIP jen v nejnutnějších případech, od toho taky existuje, alespoň si myslím. A rodiče tam za dětmi normálně mohou chodit, i na ARO, ikdyž jen ve stanovených hodinách (od nevidím do nevidím…). Moc se opatrujte. Je mi smutno, že zažíváte podobné stavy, jako já s Danečkem ve špitále. Myslím na vás, jste úžasná rodina! ![]()
Gerbi: no, koukám, že kolotoč nabral na rychlosti a Bédík z nemoci do nemoci… To je fakt hrůza. Ach jo, kdyby tak šlo nějak pomoct… Staršímu synovi taky poprvé vyšly alergo testy na ruku negativní, ale po 3 letech se zopakovaly a pak už se našla hraniční alergie na pelyněk, kočku a plísně. Dá se čekat, že se asi ještě alergie projeví, protože náběh tam je, to zjistili hned z těch krevních testů.
Je mi to tak líto, jak malý snáší léčbu? Držte se!
Maky: tak koukám, že máš jakoby normální stavy matky krátce před nástupem do práce
Určitě je skvělé, že tam máš spřízněnou duši.
Jak si vede Míša v první třídě?
Také všechny moc zdravím!
![]()
Maky,
děkuju za podporu. Však uvidíš sama, jak budete zvládat tvůj nástup do práce, školu a školku - dá se to, držím palce, aby ti děti moc nemarodily!!! ![]()
Já už jenom čekám, že si mě pozve vedoucí a bude chtít se mnou řešit ty moje neustálé nepřítomnosti doložené ošetřovačkama…vůbec netuším, kde bych měla hledat jinou práci, nic jiného než úředničinu neumím, protože ji dělám 15 let a mám všechny požadované zkoušky…Snad si najít jenom něco na pár hodin, jsme z toho dost na dně, můj plat prostě potřebujeme, i když se pochopitelně uskrovňujeme, jak se dá…starší synek bude mít už třetí sezonu ty stejné zimní boty - jako zázrakem jsou mu stále dobře a i zimní bunda je mu dobře - tak jsem si oddychla, že nemusím kupovat hned něco nového…i když kluk by si taky zasloužil pěkné oblečení.
No nic, nebudu tu obtěžovat svými starostmi, všechny jich máte víc než dost!!!
Všem hezké podzimní listopadové dny a co nejkrásnější připomenutí svátku těch, kteří už nejsou mezi námi.....
Gerbi: nemysli hned na nejhorší
a neděs se zbytečně dopředu. Ze své zkušenosti vím, že to nadělá více škody než užitku. Pokud jsi v práci šikovná, tak spíš tohle hraje důležitější roli, než absence matky, která má často nemocné dítě. Vždyť je to věc dočasná, to ví každý soudný nadřízený, zvlášť pokud má děti.
Hlavu vzhůru, dobře to dopadne!
Gerberko
myslím na vás často, vím, že se obavám těžko ubránit, ale věřím, že tvuj šéf je rozumný - a kolegové tě podrží, taky jistě měli alespon někteří děti a vědí jak to chodí.
Hlavně aby se už něco ukázalo, jako zdroj těch infektů.
maky - těší mne, že to s prací vypadá dobře- mít v práci někoho z doby před mateřskou jistě není od věci ![]()
Mně dochází, že dosavadní práci asi s dětma dlouhodbě dělat nemůžu - je tam dost večerních schůzek, aby to mělo smysl; taky nepravidelnost a nárazová práce
Sice by byla pracovní doba dost volná, mohla bych děti určitě vodit do školky a často je i vyzvedávat, to je ohromné plus, ale celkově prostě nevím. Ted mi končí smlouva- s K. jsem nenastoupila rodičovskou, tak nastoupím ted- už jí bude rok a půl (doufám že to vůbec jde) - budou pro mne mít nějakou malou práci zase až příští říjen, tudíž skoro rok bych byla doma bez smlouvy - aj, to vypadá docela složitě,co?
hledat novou práci je velice předčasné, vůbec netuším jak to časem bude…
Ahoj holky!
Moc se neozývám. Nemám vůbec chuť psát. Furt se všechno mele. Jsme jako na houpačce.
Byli jsme pozvaní na krajský úřad kvůli adopci. Už při podávání žádosti jsme řekli, že nám jedno dítě stačit nebude. Tak si nás pozvali, jestli máme ještě zájem. My zájem máme, ale protože Aňulka má (skoro) 2 roky, tak nejméně 1,5 se nic dít nebude. 2. dítě dostaneme (pokud vůbec) nejdřív ve 2 letech.
Je tu šance jít do pěstounské péče, ale to by nás čekal kolotoč zkoumání a běhání znovu a na to nemáme chuť ani jeden.
Ještě jsme jen přemýšleli nad umělým (bez konkrétního data), ale vyděsila mě kamarádka studií dělanou právě n dětech počatých uměle. Moc se o tom neví a nemluví, ale tyto děti dost dávají najevo, že se narodit nechtěly. Nemají pěkné nebo žádné vztahy k rodičům, neváží si svého života. Já děti moc chci, ale takhle ne.
Moc doufám, že nám dá Pán sílu, ať už pro nás chystá cokoliv. Jsem sice ve stavu, kdy nechci mít další dítě za každou cenu, ale ještě nejsem ve stavu, abych mu plně důvěřovala a nechala to na něm.
R.
Raději to napíšu na víc částí. Nerada bych, aby se mi to smazalo.
Aňulka je stále zlatá, i když už se dovede vztekat a šprajcovat. Minulý týden jsem ji pleskla přes zadek, protože schválně vyléla jablečnou šťávu a zavřela jí za dveře. Nějak mi nedošlo, že si je sama otevře a přijde. Seděla pak na koberci, objímala se se psem (ten kupodivu držel) a nějak si notovali. (asi něco jako, že maminka ji nemá ráda a že ani psa už nemám ráda) Moc lituju, že jsem je nevyfotila, to bylo něco.
Gerberko, moc mě mrzí, že Bedřišek už zase jede v kolotoči nemocí. Moc na vás myslím. vedoucí by byl sám proti sobě, kdyby tě chtěl vyhodit. S dálkou a kvalitou tvé praxe lidi na ulici nenajde.
Lamvinku, jsem ráda, že jste doma. br, to máte ale hnusné zážitky z nemocnice. Moc přeju aby byly úplně naposledy.
Maky, já chodím do práce tak 1× za 1,5 měsíce. Mám ale čím dál hroznější pocit, že se snad ani nebudu mít kam vrátit. Moc ti přeju, ať ti těšení vydrží.
Harpy, nějak nevím, co ti napsat. Kéž by se tvoje práce dala „překlopit“ tak, aby ti (vám) co nejvíc vyhovovala.
Jsem moc ráda, že jste a jste tady. ![]()
Opatrujte se.
R.
Ahoj holky,
děkuju, že na mě myslíte.
Já s místama, výpověďma apod. nemám vůbec žádnou zkušenost - tohle je moje první a zatím jediné místo, na kterém jsem od promoce, jak jsem psala, jsem zde už 15 let s přetržkou těch mateřských…Kéž byste měly pravdu, jak mi to tu píšete…navíc já - nevím čím to je - ale po těch dětech nemám absolutně žádné sebevědomí, takže dokážu jenom přikyvovat, ale neumím se vůbec bránit - bohužel.....je mi to těžko to vysvětlovat.
Rafusko - to jsem velice překvapená, jak píšeš o té studii o dětech počatých uměle…zrovna moje nejbližší kamarádka má dvojčata, kluka a holku z IVF a myslím, že jsou úplně v pohodě…to jsem opravdu ještě neslyšela, ale je možné, že je na tom kus pravdy. Moc na vás myslím, aby se vám podařilo ještě další děťátko - když už máte Aňulku, tak jsem si myslela, že ten „kolotoč“ kolem další adopce už není tak složitý?? Nebo je to stejné??
ahoj holky, nestíhám moc psát, ale čtu poctivě
Moc na všechny myslím, ať se všechno dá do pořádku.
Můžete mě poradit nějaký homeopatika nebo něco? Vojtí má už skoro měsíc rýmu, vždycky se to zlepší a pak mu zase začne téct z nosu. Nic mu není jen ta rýma
Ahoj,
Harpy: když se máma rozhoduje ve prospěch (malých) dětí, vždycky jedná dobře.
Dančí: homeopatika neporadím, neb jim moc nevěřím. Měsíc trvající rýma bude chtít asi konzultaci u alergologa.
Rafuško: pokud bych se někdy rozhodovala, zda jít nebo nejít do umělého oplodnění, tak taková a podobné studie by mě asi nechaly zcela chladnou. V tom bych neviděla žádný problém, snad jen humor. Na druhou stranu, co by mě rozhodně od tohoto procesu početí dítěte odradilo, je skutečnost, že za jedno možná úspěšné těhotenství zaplatilo nebo zaplatila další moje počatá embrya. S těmi, které zbydou v rámci IVF (apod.), se nakládá dost odporně. Ono se o tom dost neví, protože to není tak pěkné a populární. Ale je to hodně smutné.
Zdravím, dočítám pravidelně, ale sama už jsem dlouho nevyplodila nic. ![]()
harpy, neboj, ono to nějak vyřešit půjde, máš moc pěknou práci a podle všeho tě baví … Večer se umíte prostřídat s manželem? O děti bude postaráno. ![]()
Gerberko, zřejmě už nejsi v práci tolik asertivní, protože tu asertivitu investuješ ve prospěch dětí
To zase bude lepší, věřím. A taky věřím, že se to u vás konečně zlomí s tou nemocností.
Co se šéfa týče, tak pokud zauvažuje hlouběji, propustil by ověřeného člověka a přijal neprověřeného, se kterým by nakonec mohl dopadnout ještě hůř. A musí mu taky docházet, že u vás to bude jen lepší. ![]()
Rafuško, vy už máte zkušenosti s umělým oplodněním? Já jsem tady jednou odpovídala do diskuze, kde se na to jistá křesťanka ptala, jak to vidí druzí. Já jsem jí na to napsala to, čemu věřím, že prostě poslední slovo má stejně ON, jestli se to povede nebo ne. K tomu výzkumu, nevím, jestli na postoje těch dětí má vliv způsob, jakým byly technicky počaty nebo spíš to, že jde o děti „vymodlené“, které jsou zbožňovány a rozmazlovány.
Vím o jedné paní, která si adoptovala dva kluky do roka po sobě, byli od jedné matky, tak je oslovili přednostně. A pak se jim narodila vlastní holčička.
To rozhodnutí, kdy adoptovat je na vás nebo na lidech z krajského úřadu? To jsem úplně nepochopila.
Demi, já mám právě pocit, že o tom co se kolem IVF děje, se mluví víc a víc a že právě proto se v tom lékaři snaží o zlepšení
Nemohu se ubránit tomu tady občas otevřít diskuzi se zajímavým názvem, kde se dočtu, jak někdo šel do IVF, chytily se dvě, což se mu nehodí, tak to jedno půjde z kola ven
Bohužel znamení doby - bude to tak, jak chci já.
![]()
Rafuško, každopádně vám přeju, ať se přání splní a druhé dítko k vám přijde, ať už jakoukoliv cestou.
Souhlasím s Demi, taková studie je podle mne čirý nesmysl, daleko více bych řešila etické otázky spojené s IVF, tj. nakládání s embryi a další… ale určitě bych si nedělala starost s tím, že to nějak „poznemená“ takto narozené dítě nebo jeho vztah s rodiči… Znám takových dětí pár a nikdy jsem si ničeho takového nevšimla ani jsem o tom neslyšela ![]()