Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jitko, jasně…
Moc tomu nerozumím, asi bych rozlišovala, jestli to beru jenom jako ornament pro parádu, ve kterém pěkně ladí barvy (zhruba tak, teď plácám) anebo v tom vidím nějaký duchovní zdroj energie… což možná ti buddhisté tak mají?
Jak říkám, s podobnými úvahami jsem se setkala teprve relativně nedávno, takže sama si netroufám na nějaká stanoviska.
Ale abychom se tady do Tebe hned po přivítání nepustily, to ne ![]()
christabel píše:
Jitko, jasně…
Moc tomu nerozumím, asi bych rozlišovala, jestli to beru jenom jako ornament pro parádu, ve kterém pěkně ladí barvy (zhruba tak, teď plácám) anebo v tom vidím nějaký duchovní zdroj energie… což možná ti buddhisté tak mají?
Jak říkám, s podobnými úvahami jsem se setkala teprve relativně nedávno, takže sama si netroufám na nějaká stanoviska.
Ale abychom se tady do Tebe hned po přivítání nepustily, to ne
Ano, dobře si to napsala, já to taky beru jako ornament, prostě neberu to jako čistě buddhistické, i když to tak je.
Já ráda, pokud budu umět, odpovím. To neberu jako pouštění do mě. Každý má na to jiný názor, já to beru. Co člověk, to jiný názor.
Ahoj děvčata, tak u nás nic nového. Terezka stále v nemocnici, má potvrzený zánět močových cest je na atb, ale bolesti bříška to nevyřešilo, pídí se dále. Tak nevím, ona říká, že je jí lépe, ale mě se to nezdá, chce už domů. No dneska už toho mám dost, jdu spát.
Barča
Ahoj holky!
Tak jsem se trochu otřepala a jdu vás pozdravit ![]()
Lamvinku, zas někdo v nemocnici? Asi to zkresluje ten net, ale začínám mít pocit, že máte pořád něco
a fakt tě lituju. Jsem špatná, když si teď děti předávají nějaký týden bacily. Bětušce prasklo ucho, Matouš taky musel kapat a ještě tak nemocnice. Jsi fakt statečná. Vím, že člověku nic jiného nezbývá, ale jsi fakt dobrá.
Což mi připomnělo Gerberku. Doufám, že u vás taky dobré a školka už funguje.
Chris, projížděla jsem předevčírem blog (plus z něj Evropanku a Kimmy) a musím říct, že někdy tedy hustý. Popravdě tě obdivuju, že máš pořád energii diskutovat. Jsem nesystematický perfekcionalista, což pro psaní blogu (a samo spoustu dalších věci
) není absolutně vhodná kombinace. Myslíš, že to budeš zvládat i s nástupem do práce?
Ad mandaly. Já mám k podobným věcem asi takový přístup, že nevím, k čemu by mi to mělo v praxi být, že mi stačí křesťanská praxe s jejími nástroji. Např. tolik opovrhovaný růženec je přece druh meditace, kdy myšlenky jsou poutány na jednu věc (text), mysl tak netěká a duše má prostor trochu růst. Zrovna nedávno jsem k nějakým domácím pracím poslouchala Noe, biskupa Malého, který moc pěkně mluvil o situaci v různých náboženství i hnutích. Spojilo se mi to s knížkou M. O. Váchy, kde psal o rozšířených omylech směrem ke katolíkům a popravdě to nějak rezonuje s mým současným postojem, kdy mě stojí hodně námahy tvářit se za všech okolností tolerantně, když námitky, které slyším, jsou často tak hloupé a nevědomé. Tedy sama o sobě by mi nevědomost nevadila, pokud by nebyla podávána takovým tím shovívavě arogantním tónem. No nic.
Budu si muset domluvit svátost smíření a hlavně si udělat čas na přípravu, jak jste na tom vy? Teď mě napadlo, můžu se zeptat, jak často chodíte ke zpovědi? Vím, že je to individuální, ale co je pro vás třeba ideál? Co máte radši, spíš takovou tu formu duchovního rozhovoru nebo „klasiku“? možná je to intimní, ale zas když je ten advent, docela bych potřebovala zkušenost ostatních… Dík.
Ahoj všem,
jsem včera napsala příspěvek, ale nikde nic
… No nic, tak to zkusím zrekapitulovat:
Lamvi: celý den na vás myslím. Snad už bude Terezce dobře, moc v to doufám. Dík, že jsi zavolala. Drž se! ![]()
Jitko: nevím, jestli je to o názorech… spíše o víře.
Maky: od června jsem byla u zpovědi 4×. Na vánoční se budu teprve připravovat, ale mám zkušenost, že většinou zapomenu, co jsem chtěla říct, a nechávám to na Boží režii. Jinak určitě dávám přednost rozhovoru, neberu zpověď jako možnost na sebe žalovat, ale vyznat se. Když jsem ve vztahu k Bohu něco pokazila, snažím se jít jako by cestou zpátky: co k tomu vedlo, co tomu předcházelo, proč se to stalo, a tak. Víc chápu svoje jednání a víc chápu, jakou botu jsem udělala. Vím líp, proč toho litovat. Kdybych měla jen jmenovat svoje hříchy podle seznamu, přišlo by mi to jako odbyté, povrchní. Nevím, jestli jsem se dobře vyjádřila.
Koukám, že taky čteš M.O. Váchu… osobnost, co?
Ostatní holky, jak u vás? Hlavně Harpy - už je lépe?
Já včera stihla upéct 2 druhy cukroví, zítra babička peče koláče na oslavu mých a manželových narozenin (slavíme v neděli) a po neděli pokračuju v pečení. Hodně mě to baví, ani pak cukroví nemusím jíst - hlavně, když se povede ![]()
Knofli: docela dobrá brigáda, nemusí pršet, jen když kape. Třeba by se po novém roce našlo něco stálejšího…?
Zatím moc zdravím!
JO, ještě jsem se zapomněla pochlubit… příští neděli nás čeká moc milá záležitost: setkáme se v zámecké restauraci v sestavě, jaká byla u naší konvalidace, na odpoledním kafíčku a popovídání. Já s manželem, otec Víťa, naše rodinná přítelkyně - bývalá Danečkova nefroložka a švagr s manželkou. Neskutečně se těším na témata rozhovoru a příjemně strávené adventní odpoledne. Sice mi unikne poslední adventní koncert, ale bude to stát za to. Minule jsme si povídali několik hodin a rozejít jsme se museli skoro násilím ![]()
Ahoj všem,
tak dobrá zpráva Terezku nám dnes pustili domů, na ultrazvuku jí našli zvětšené uzliny břiše, jinak celkem nic, tak uvidíme co z toho bude. V lednu je objednaná na vyšetření střev.No doufám že ty uzliny budou v pořádku, jinak by ji snad nepustili domů.
Demi chápu dobře že sedánek je i s Dr.Šulákovou? Tak přeju at si ho moc užijete.
My dnes taky začali s cukrovím, když jsem neměla Terezku doma nic mě nebavilo, tak dnes dobrý. Byla jsem uplně bez chuti ke všemu. No hlavně, že je už doma.
Všem požehnaný večer.
Barča
![]()
Lamvi: tak to má radost s tebou, že Terezku pustili. Moc doufám, že už jí bude dobře! Tak si užívejte předvánoční čas co nejlíp, a nemoci ať se vám vyhnou!
Ano, je to dr. Šuláková. Stala se naší rodinnou kamarádkou
Už se moc těším.
Moc zdravím všechny u tebe doma! ![]()
lamvinku- to je fajn, že už jste všichni doma
taky bych byla bez nálady.
já se mám už trochu líp, občas si vezmu lék proti nevolnosti- asi to je stejně k ničemu ![]()
jsem 12-13tt, tak už asi i ty nevolnosti jsou menší.
pa všem
har.
Ahoj holky!
Vidím, že také nemáte čas na psaní před Vánoci. Já jsem s bídou v polovině, ale nijak mi to nevadí. Co stihnu, to stihnu. Manžel je v jedné nebo druhé práci nebo spí. A já mám jen dvě ruce. V sobotu jsem dokonce usnula ve vaně.
Ale opravu si nestěžuju. S Aničkou spolu pečeme a pokud z její pomoci nezešedivím, tak to bude fajn.
Byla jsem v pátek u zpovědi a připadám si jako jiný člověk. Moc jsem se bála a styděla. Kněz byl z jiné farnosti a vělice příjemný.
Lamvinku, je to moc fajn, že je Terezka doma. Doufám, že už bříško nebolí.
Harpyje, už by nevolnosti měla pěkně rychle zmizet, potvůrky!!! Ať si to můžeš jenom užívat.
Holky, opatrujte se, myslím na vás.
R.
Rafuško -
nemusíš stihnout všechno na světě. já jak letos musím omezit hodně vánočních příprav, bo to těhotenství je náročné, tak jsme nakonec dala jako prioritu ozdobit jednoduše byt, mít dárečky pro každého nějaký a úklid jen tak, aby se tu dalo žít. víc nic. Výzdobu jsme udělali s dětmi- já jen přejela hadrem skla v oknech, protože dětské ručičky jsou všude a nalepili jsme na skla slámové ozdoby.
určitě jsi udělala i tak spoustu práce. a s manželem to vypadá v práci jak?
Minulý týden jsem začala špinit, tudíž nemám mít žádnou fyzickou námahu, s nevolnostma je to lepší. jeden den dobře, druhý den ne- tak doufám, že ještě pár týdnů a nevolnosti zmizí úplně.
Ondřejek je nějaký nemocný, čekáme na výsledky CRP, vypadá to, že bude mít na vánoce 1. antibiotika v životě. Je to tradice, ještě nikdy nebyl na vánoce zdravý ![]()
jak u vás?
har.
Ahojte!
U nás divoko. Míšovi se podařilo uříznout si kousek prstu. Samozřejmě v osm večer, takže pohotovost chirurgie. Přísup děs. Zpětně jsem se dozvěděla, že pan doktor byl sice chirurg, ale urolog, takže se děsím, jak moc ten prst „zprasil“ (omluva za slovník, lae fakt nemůžu jinak). Teď chodíme na převazy, místní chirurg specialista se na ten jeho výkon netvářil (mmch k pobavení je, že panu doktorovi stálo za to psát do zprávy, že dítě si dovolilo brečet, ale nenapsal tam, jestli dělal retgen a s jakým výsledkem, takže jsme museli na retgen znovu), ale říkal, že snad se to zhojí a bude to mít jen mírně nakřivo
.
Jinak jsou tu moji rodiče, mám hlídání, tak vyřizuju resty.
Trochu jsem si zkazila advent v jednom místím deníčku o edwarsově syndromu, potažmo žití/nežití postižených dětí. Vždycky váhám, zda něco říct nebo neříct. Na jednu stranu nechci nikoho ranit, na druhou stranu je internet veřejný prostor ne žádný dýchánek u kafíčka a mám pocit, že tímhle působem se právě jen prohlubuje ona normálnost UTP
. Vždycky mě překvapí ta dravost reakcí…neštítí se ani invektiv a napadání a přitom se dovolávají respektu pro svůj názor. Fakt nechápu ten rozpor. Jako když ni někdo napíše, že jsem divná, když se chci rozloučit se svý mrtvým dítětem a k tomu připojí, že mám jít někam
. Paradoxně den na to jsem byla na pedikůře, kde dvě paní (kamarádky) vedly rozhovor zrovna na tohle téma. Tam jsem se samozřejmě necpala, jejich intimita, ale úplně jsem na té jedné viděla, jak jí nejsou názory té druhé blízké, ale styděla se to říct, protože to přece není normální chtít postižené dítě, to přece můžou chtí jen fanatici, i doktoři jsou proti takovému postupu (nechat žít), protože co je to za kvalitu života (říkala ta „normální“). Nakonec došly i k tomu dokumentu o Juliánce a to už jsem fakt jen zírala, jak ta paní, co měla ve všem jasno, protože i doktoři…, to pojala právě tak, že J. vlastně nemá dobrý život, že jí mohlo být „líp“ kdyby… Radši jsem odešla, ale jak říkám, myslím, že právě kvůli lidem jako byla ta pochybující paní stojí za to občas se ozvat. Aby ta jediná „normální“ volba nebyla tak normální
. Omlouvám se, že se v tom tak babrám, ale musela sjem se někde vypsat…
Ahoj všem,
tak máme za sebou poslední letošní kontrolu s D. a P. Daník bude mít dia i během dne, ale jen takové 2 výměny v bříšku, aby neměl v těle moc tekutin, protože se to pak odráží na krevním tlaku večer (má ho vyšší = větší zátěž pro srdce, což právě pro úspěch trans nepotřebujeme). Takže po novém roce najedeme na nový systém. Naštěstí to D. nebude příliš omezovat, protože odpoledne takové 2 hodinky stejně spí. Petřík je o.k.
V neděli jsme si užili sedánek v restauraci, bylo to skvělé. Otec V. pronesl i modlitbu za nás za všechny - někdy je hodně posilující mít společenství podobně naladěných dobrých lidí… Moc jsme si to užili.
Maky: tož doufám, že prstík dobře sroste
- co to bylo za řezníka, ten doktor, to snad není možné. Petřík má od narození mírně pokřivený prst na levé nožce (druhý vedle palečku), díky čemuž mu roste křivě i nehet, jako by do strany. Ale nijak ho to neomezuje. Třeba to nakonec nebude u M. tak horké a za nějakou dobu se „chirurgický zásah“ nepozná. Uvědomuju si, když čtu takové a podobné zkušenosti s lékaři, jak já jsem už po těch letech zmlsaná tou komfortní péčí a profesionály, kteří se okolo nás motají - když (nejen) D. píchne v bříšku, už s ním můžeme dojet přímo na dětskou kliniku, kde to už známe. Ale samozřejmě bychom se i vcelku rádi bez takových privilegií obešli, jen kdyby byly děti v pořádku ![]()
K těm UTP - to je prostě furt… Tyhle diskuze maximálně už jen tak proletím, protože prostě už nemám nejmenší chuť dávat najevo svůj postoj. Je mi zle, když si čtu všechny ty „skvělé“ rady a doporučení na „skvělá“ a vlastně i jediná řešení, ale už si s nimi nešpiním ruce. Je to jako frfňání se ve stoce, vždycky na člověku z toho ulpí kousek té břečky… Těžko někomu, kdo nechce slyšet, vysvětlíš, že jde prostě jen o elementární úctu k bezbrannému, k živé bytosti, a že i postižené dítě lze milovat a přijmout. I přes to, že dříve či později odejde… Může přece odejít v náručí mámy a táty, než zabité dost hnusným způsobem… Prostě kde nic není (v hlavě ani v srdci), těžko něco vysvětlovat.
Obvykle mě pobaví názor, že kdyby se děcku něco stalo během života, pohneme nebem i zemí, abychom mu pomohli, protože ho přece milujeme… ale dokud není narozené a ví se, že nebude dokonalé, pryč s ním. Před časem jsem četla rozhovor v nějakém stupidním časáku (už vím, Ona dnes…) s Lindou Finkovou. Ona udělala přesně toto, zbavila se svého nenarozeného dítěte, které mělo mít DS, tuším v 5.měsíci těhotenství. A vykládala o tom, jako o sice smutné záležitosti, ale nejlepšímu řešení, jaké kdy poznala. Od té doby, kdykoli vidím na billboardu, nebo v nějakých médiích, nebo slyším o paní Finkové, podvědomě se mi zvedne žaludek. ![]()
Harpy: tak to jsi Vánoce uchopila nejlíp, jak můžeš… Špinění jsem mívala v prvním trimestru u Danečka, ale ono to nakonec odeznělo a dobrý… Užívala jsem utrogestan, ale jen ty první týdny, pak už to nebylo třeba.
Tak jsme nemocní, Daník laryngitida s horečkama, já kašlu (a to mám na půlnoční sólo
).
Moc se opatruj!
Rafuško: taky letos nemám svých oblíbených x druhů cukroví, a z úklidu jsem zvládla jen převléct peřiny. Ani je nebudu prát, zavezu je do čistírny, co se s tím párat. Vánoce ke své kráse nepotřebují plné stoly, ani nablýskané obydlí - tím se vždycky utěšuju.
Anička se taky někde potřebuje naučit péct
, kluci mi doma „pomáhají“ podobně, ale naštěstí je ochota obvykle brzy přejde.
Krásné dny do Vánoc! Ještě se ozvu.
Již několik měsíců čtu vaši diskuzi. Chci vám moc poděkovat,že je veřejná . Mnohdy jsem tady nabrala sílu. Děkuji ![]()
Přeji všem krásné vánoční časy a šťastný celý rok 2012
ahoj sophinko, moc tě zdravím, přidej se.
do té diskuze jsem taky jednou přispěla. Naprosto jednostranný přístup. Kdo si dovolí mít jiný názor, je vyštván. ženu jsem se tam snažila upozornit, že maminka Juliánky je registrovaná na emiminu a že tudíž dehonestující vyjadřování o jejím rozhodnutí je dost humus - n neuspěla jsem - jiná „takyžena“ ji proti mne podpořila, at to tam pěkně nechá, že má právo na názor
To člověk vidí to měření dvojím metrem v praxi!!! ![]()
Demi máš pravdu, nejlíp se na to vykašlat, ale občas člověk neodolá…
maky. dočítat to neudu, nechci aby se mi zas udělalo zle.
har.
jo, skríning má miminko skvělý, takže jsem podepsala na genetice reverz k amniocentéze -ale ani se nedivili, testy fakt vycházejí skvěle.