Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky, mám takovou otázku. Segra bude letos nejspíš pokřtěná a chtěla bych abych jí šla za kmotru. A já vůbec nevím co mám jako kmotra dělat. Vím jak bude vypadat obřad ale nevím co mám dělat víc..
Dančí píše:
Holky, mám takovou otázku. Segra bude letos nejspíš pokřtěná a chtěla bych abych jí šla za kmotru. A já vůbec nevím co mám jako kmotra dělat. Vím jak bude vypadat obřad ale nevím co mám dělat víc..
U nás všechno říkal kněz, nebylo to moc těžké. Budeš držet křtecí svíci, ale co ještě víc budeš muset dělat, to nevím. Já jsem pořád byla jako v tranzu, když mě křtil. Takže ostatní nevím. ![]()
Gerberko, nastupuju koncem ledna. Teď jsem myslela, že Matouše pěkně zadaptuju na školku, protože mi v polovině prosince na sociálce řekli, že od ledna už to bude i pro děti pod tři roky neomezeně, ale bohužel Matouš odchodil 4dny a zjistilo se, že 30.12. přišel na úřady metodický přípis, podle kterého to platí, ale jen pro nové rodičáky
. Takže jsme si úspěšně vyplýtvali 4 dny z 5ti povolených a Matoušovi musím vysvětit, proč už nemůže do MŠ a půjde zas za x-dní ![]()
Ad křest. Dančí, myslím, že vám to všechno vysvětlí kněz na přípravě. Nebo, jetsli tam nebudete chodit, většinou se na alepsoň jedné schůzce probírá samotný občad, čistě technicky.
Ahoj všem,
nějak mi nechodí upozornění na nové příspěvky, a tak jsem tu ani delší čas nenahlídla. Koukám - diskutujete ![]()
Psala jsem tu už před pár dny, ale bylo to v době, kdy se asi příspěvky nezobrazí, takže všechno, co bylo v tom mém, zmizelo. Podruhé se mi to psát už nechtělo ![]()
Hned zpočátku DĚKUJU vám všem, za podporu, za modlitby za SMS a soukromé zp. Věc se mnou dost zamávala, v podstatě s celou mojí rodinou, ale zdá se, že čas, od kterého všechno vykulminovalo, postoupil, a tak se podařilo z toho nejhoršího vybřednout. Síla modlitby je úžasná, už se to projevilo mockrát, ale stále mě to přivede k překvapení i vděku. A Bůh je skutečným Dárcem pokoje a míru - alespoň tomu, kdo o to prosí.
Děkuju ještě jednou.
Ad hrnečkování: Rafuš, mně se osvědčilo dávat pít z hrnečku ve vaně při večerním koupání. Kluci se tím bavili a vypili dost čaje nebo vody.
Maky: uteklo to, což? Pamatuju si, jak se Matouš narodil, že mi pípla tvá SMS zrovna ve chvíli, když jsem brzy ráno jela s D. na kontrolu do špitálu. Bylo tehdy hodně sněhu a kosa - přesný opak současnosti. A už jsou to 3 roky, je to vůbec možné…No, s tou školkou ![]()
Harpy: už je druhý trimestr poklidnější?
Dančí: gratuluji ke kmotrovství i k nové ratolesti v Ježíšově církvi
. Dneska jsme právě při mši obnovovali křestní sliby.
Teď si nevybavím, co bylo v ostatních příspěvcích
, ale všechny moc a moc zdravím!
Ahoj holky,
moc zdravím Demi, jsem ráda, že už je líp - i když nemám ponětí, o co šlo. To nevadí, nechci se míchat do soukromých záležitostí. Důležité je, že už je vše za vámi
.
Maky - držím palce na nástup do práce. Nastupuješ na plný úvazek?? Tak hlavně ať jste všichni co nejvíc a co nejdéle zdraví.
Ahoj holky, tak jsem k vám nakoukla ráda bych vás požádala o radu.
Jsem z židovské rodiny a můj chlap je římský katolík. Moc by si přál malého pokřtít. Souhlasila jsem, jen nevím, jestli bude stačit, že pokřtěný je jen otec. A kimotr, samozřejmě. Nevadí, že je matka jiného vyznání?
Mám docela rozporné zrávy. Díky moc ![]()
Ester, my s manželem jsme ve víře zajedno
, takže v reálu jsem nikdy neřešila, ale myslím si, že důležité je hlavně to, že jeden z rodičů, příp. kmotr, povede dítě k víře. Tento slib je součástí křestního obřadu a zřejmě i z toho důvodu vznikají občas rozpory i mezi jednotlivými kněžími, zda pokřtít dítě, kde oba rodiče vlastně o (katolické) víře nic neví, (aktivně) se o ni nezajímají a prostě pouze chtějí obřad. Takový slib je pak vlastě lživý a de facto se tím popírá hlavní smysl křtu dětí v katolické církvi, že jim tato svátost otevírá cestu ke Kristu, po které je ale (vzhledem k věku) někdo (rodič, kmotr) musí doprovázet… Je tedy otázka na tvého muže, zda je jen matrikový katolík nebo je pro něj křest opravdu tak niterně důležitý, že bude moct před Bohem a svědky slíbit, že své dítě k víře povede. Pro tebe je zas otázka, zda jsi ochotna „skousnout“, že tvůj muž takto bude „v zájmu“ vašeho dítěte konat. Tolik teorie. Prakticky bude nejlepší zajít na váš domovský farní úřad a domluvit se. Pokud by to z jakýchkoli důvodů nevyšlo, je samozřejmě možné domluvit se i jinde s jiným knězem. Hodně štěstí a klidně zajdi i jinak, určitě se rádi něco o židovství dozvíme .
Gerberko, ano, nastupuju na plný úvazek.Řešila jsem trochu dopravu, ale snad se to nějak utřepe. Asi to bude zprvu záhul… Jsi mi velkou inspirací a útěchou, že to jde i za daleko složitějších podmínek, než mám já
. Doufám, že malý se pořád drží
.
Maky, budu na tebe moc myslet, abys vše zvládala. Je to halt přece jenom změna - i po těch 3 letech, jak jsem po obou klucích nastupovala já.....Takže pěsti pro štěstí, ju!!!!
Z vlastní zkušenosti můžu napsat, že vše se zvládnout dá, i ten plný úvazek, jenom když ty děcka jsou zdravý.....takže tfuj tfuj pro štěstí a nemoci ať se vám vyhýbají obloukem ![]()
Dančí - gratuluju ke kmotrovství. Já jsem se za svou kmotřenku- christabel - v té přípravné době hodně modlila, i spolu jsme mluvily daleko více než nyní
- a to bych, chris, fakt chtěla, jen jaksi…
byl to krásný čas pro nás obě.
také jsem si řekla, že bude fajn, dát kmotřence hezkou roušku - což tady u nás není až tak snadné - výběr jeden děs
- takže jsem si našla někoho, kdo mi ji udělá, vybrala materiál, návrh - to mne taky jaksi naplnovalo, i když je to „jen“ materiálno…
maky a Gerberko - jste hvězdy a to bez nadsázky- plný uvazek s dětmi nutně musí být velice náročný - maky s tou školkou je to dost nahouby.
Ester ahoj sestro
- je to fakt tak, že přístupy kněží jsou velice různé, protože mají ke křtu dětí přistupovat odpovědně a snažit se, aby křtili děti z takových rodin kde je předpoklad, že budou skutečně ychovávány k víře.
každý si to vykládá jinak- takže nejlepší je zajít za knězem kde chcete křtít, říci mu o svém záměru atd. a on na vás třeba bude mít ještě nějaké otázky - sama si však myslím, že ve vašem případě nemůže mít žádné námitky
Odmítnutí bych se vůbec nebála- Dej vědět, jestli ti to nevadí, jak jste si s knězem promluvili, zajímá mne to ![]()
Kdybyste snad nááááhodnou narazili na někoho divného, tak jděte jinam ![]()
Demi - jak je?
já sem mám stále lépe a lépe. Nevolnosti ustupují, ted mne tak akorát chytají strachy, jestli je miminko v pořádku, když jsem v tom období, kdy blbě už mi není a pohyby ještě necítím.
Jo dnes jsem si vyzvedla krevní testy, a v nic hzas samé superlativy
tohle miminko prsotě chce odpovídat tabulkám ![]()
Harpyje, gratuluju k tabulkovému miminku ![]()
S tím křtem, když už tady to téma je, mi nejde do hlavy jedna věc. Proč vůbec někoho odmítat, když nepokřtění nejsou zapsáni do knihy živých, i kdyby žili sebepříkladnější život?
Má právo kněz, pouhý to člověk, učinit takové rozhodnutí? ![]()
Ale to je jen řečnická, filozofická otázka, takových protikladů v církvi je nepočítaně …
Gerberko, ty jsi tady jasným důkazem, že se nástup do práce dá zvládnout, i kdyby děti nemocovaly nebo vše nešlo podle plánu. ![]()
Knofli, máš pravdu, dá se to zvládnout, i na plný úvazek. Ale k tomu mám velký dodatek, a sice, že je to z velké části tím, že jsem ve státní správě. U jiného zaměstnavatele, u soukromé firmy, který netoleruje ošetřovačky atd., bych byla už dávno bez práce. Malý se držel 2 měsíce od listopadu - bez horeček, bez atb., ale dneska odpo musíme k doktorce, zhoršil se mu kašel, vyloženě chrchle šíleně, to už chce klid a poradu u dr., jak to léčit. A to teď jsem v práci a on ve školce až do 15 hodin, jinak to zařídit nešlo. Díky aspoň za ty 2 měsíce, co byl dobrý…
Ahoj všem,
momentálně nestíhám, ale snažím se o nápravu. V posledních dnech ani moc neodpočívám, fofry okolo dětí. Už aby se to ustálilo na nějaké rozumné míře… Ozvu se, doufám, brzy!
Zatím ![]()
Ještě jednou zdravím,
je za mnou dost náročné období a nové (snad už méně náročné) nastalo. Daneček se nám trochu zhoršil
, a tak mu dr. změnil léčbu - nyní musí mít dia i během dne. Není to nic zvláštního, prostě proběhnou 2 výměny, bříško se propláchne a za 2 hodiny je hotovo. Blbé je, že nikdo neví, jestli to bude k čemu - jen se v to doufá. Kardioložka mluvila něco o urgentní transplantaci, tak nevím, do jaké míry se to buď srovná spontánně, nebo budeme muset jet. Ani nevím, jestli by v tom případě nebyla nakonec nutná moje ledvina, kdyby se jiná nenašla… no, jsme v rukou Božích. Pro každý případ jsem omezila příjem tuků a cukru, už nevím, co jsou to chipsy, salámy, plátkové nebo tavené sýry, apod., když si večer manžel nalije víno, já jen usrknu - pořád si říkám CO KDYBY…
Včera odpoledne jsem se trochu poplašila, D. měl opakovaný tlak 69/26, jen tak ležel a byl propadlý. Hned jsem volala do FN, co mám dělat, NAŠTĚSTÍ sloužil jeden z těch 2 dr., co malého znají a mají jeho diagnozu zmáknutou. Doporučil nepodávat žádná antihypertenziva a podložit mu vysoko nožky, a mě ještě napadlo dát mu hodně napít čaje. Chvála Bohu to pomohlo, dneska je v pořádku a sáňkuje venku. Jsou to šoky, různé situace řešíme za pochodu, ale stále jsem se ještě nenaučila zachovat klid. A je to přesně to, co bych tak často potřebovala!
Musím říct, že nebýt Boží pomoci, asi bych se už dávno poskládala - mno, ale žijeme dál
.
Na všechny myslím a zdravím!
Demi - zachovat klid v situacích které popisuješ je snad úplně nemůžné ![]()
Myslím a modlím se za vás.
knoflice - ke křtům je to myslím velice složité a spoustu kněží se snaží řešit každou žádost individuálně. Spoustu denominací přece děti vůbec nekřtí, přestože samotný křest považují za stejně důležitý jako třeba pravoslavní, „řekové“ a „římani“.
Když si přijde říct o křest rodina, kde široko daleko nikdo věřící, sami ani nevědí o co přišli žádat a jako křestního kmotra navrhnou člověka, který je jejich dobrý kamarád, ale o Bohu neví zhola nic, není biřmován, často a ni pokřtěn, jaká je tam vůbec šance, že tato rodina řekne dítěti o Bohu byt sebemenší drobnost? Křest dětí je přeci podmíněn tím, že se za něj někdo z rodiny, kmotrů, prostě někdo kdo s ním bude v kontaktu zaručí, že bude dítě učit o Bohu.
Kdyby šlo dítěti o život, tak si myslím, že by křest nikdo neodmítl, obávám se, že takovéto rodiny by křest ale ani nenapadl. A to, že nevíme dne ani hodiny, kdy si nás Hospodin povolá v tomto případě není argument - dospělí zdraví katechumené, také čekají půl roku, rok, dva než jsou pokřtěni, přestože je v té době může kdykoli potkat smrt.
Souhalsím ale, že někteří kněží to berou zákonicky šmahem a neberou ohled na konkrétní situaci v rodinách a odmítnou kdekoho. Pamatujete, že jeden kněz nechtěl pokřtít ¨vítka od Majčus - to je ten případ, kdy si klepu na čelo.
pa
har.
Ano, ano, Harpyje, s tím souhlasím, někteří berou křest ve smyslu vítání občánků.
Jenže za to, jak s tímto darem naložíme, jsme zodpovědní každý sám.
Dobře, tak já to napíšu jasně - nevěřím, že křest je podmínkou, řekněme, „zapsání do knihy živých“.
Za to může moje osobní zkušenost, se kterou se jaksi ani nemohu chlubit ![]()