Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Křesťanské jesličky - diskuse
- Fotoalbum (129)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.6.09 22:13
Rezi - to ticho tu určo nebylo osobní. S bráchou to máte opravdu tvrdý ořech. Otázkami bych tě utloukla asi stejnými jako Harpyje. Držím palce ať to zvládáte.
Harpyje - ještě pilně studuju jak na CV,motivační dopis a přijímací pohovor je toho moc nového za ta léta na mateřské, zajímalo by mě co za otázky si na mě přichystají. netuším jestli zvlášť vypsat i tu mateřskou… do toho děcka , zarostlá zahrada, nespokojený chlopek a stavba… hahaha hlavně, že chtěl ať jsem na RD jen do 3roků tož ať si zvyká, to budeme mít doma brzičko vše hezky srovnané - bohužel se zemí jako po výbuchu atomovky 
Demi - dali ti na tu toxo nějakou antb. léčbu, prý se na to po zjištění něco jako Biseptol? dává , a napiš jak je s váma se všema
JaneK
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.09 22:24
Zdarec, vy jste se rozpovídaly, a já na vás zapomněla 
harpyje darům Ducha Svatého já zas rozumím úplně jinak. Ale není to podstatné, jen co sjem tak v textu prolítla - nějakém umění a tom druhém jsem nikdy neslyšela 
.
To je tedy asi něco jiného, než:
Jsou rozdíly v darech milosti, ale tentýž Duch; jsou rozdíly v službách, ale tentýž Pán; a jsou rozdíly v působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech. Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu. Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému slovo poznání podle téhož Ducha; dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary uzdravování v témž Duchu; jinému působení mocných činů, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy jazyků, jinému pak výklad jazyků. Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce. (1K 12,4-11 KMS)
Nebo mne ještě napadlo ovoce Ducha, neb si nemohu nechat ujít příležitost pochlubit se tím, že ho znám nazpaměť , díky mé pubertální pomůcce larapotr, ladověti se - láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrote, věrnost, tichost, sebeovládání.
No, nic podstatného, vím
Takže to podstatné na tom, co sjem ti chtěla - nejsem si svým názorem zcela jista, ale na křičení na Boha nevidím až tak nic špatného (ale tak do jisté míry záleží, co křičím, taky mám své slabší chvilky). Akorát podstatné je pak i poslouchat odpověď.
No taky nic nového pod sluncem.
A moje víra v pubertě? Rozhodně super období, ze kterého čerpám dodnes. I ponaučení, jak co nedělat 
, ale hodně i to dobré.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.6.09 15:16
Ahojte!
Koukám, že jsme všechny v jednom kole, my tak, furt něco Naštěstí jsme poměrně zdraví (snad to nezakřiknu), jen teď ve čtvrtek Míša zvracel, měl teplotu, asi nějaká jendodenní viroza, už dobré. Na konci příštího týdne dojedou naši, tak snad to zvládnem v pohodě, vždycky se modlím, abychom to přežili v pohodě, sice tu mají svůj pokoj, ale přece jen třípokojový byt není nafukovací a deset dní není krátká doba… Tedy je, na to abych vyřídila všechny resty, dopřála si kadeřnici a všechno co jinak nemůžu, ale jinak, šak asi víte.
Janku , držím palce s prací a chápu tvoje rozpoložení z domácí atmosféry, nějak tam cítím drobný ostem v mužo-ženském pohledu na věc, což v současné situaci víc než chápu. Úplně miluju takové to, ale prosím tě, neřeš to, tak to pustíš z hlavy a druhý den, tak co s tím budem dělat 
. Stavba asi ještě bude záhul na psychiku, mě stačí už zmiňovaná rekonstrukce, ale zas tě může hřát pomyšlení, až to bude, jak si budete pěkně bydlet. My bychom ideálně potřebovali jeden pokoj navíc, jenže byt, který máme je strašně fajn, až na malou koupelnu, velké pokoje v klidném místě, paneláček poměrně malý… Zrovna jsme s mužem dumali, že koupit byt vedle nás (1plus1), probourat se tam dnešní šatnou, což by nebyl problém a i dispozičně by to bylo fajn, tak získáme přesně prostor který potřebujem, ale zas se nám to zdá takový nezvyklý krok, jak bychom to pak prodávali (na stará kolena), výše nájmu…
Rezi , utichnutí si určitě osobně neber, tu je to vždycky takové nárazové 
S bratrem je to smutné, hlavně ta bezmoc je krutá
Harpyje , jaks psala o lenosti, to jsem asi líná taky, ale já bych spíš řekla, že se strašně nerada necávám svazovat nějakými časovými mantinely. Hodně maminek si tu například chodí pro obědy do jídelny, já sje to vydržela asi 1/2 roku, když bya Bety mimino a pak už ne, protože fakt, že se musím strefit do hodiny meti 11.30 a 12.30 mě strašně stresoval. Navíc znamenalo, že na dopolední procházku musím tahat kastrůlky, aybch se nemusela pokaždé ještě vracet domů , prostě opruz. Podobně mě třeba vyhovovalo, že mám děti od sebe dva roky. Všichni mě vždycky litovali, že mám doma batole a mimino, že kdyby měl Míša tři může do MŠ. No, byl to záhul,a le pro mě lepší než vypravovat mimino s předškolákem na osmou a pak pro něj zase po obědě nebo po spaní letět. Jsem takový spořádaný chaotik, musím mít řád, ale vlastní
Demi , ještě zpětně přijmi soustrast k smrti tchána, těžko k tomu co napsat, ať máte dost sil a manželova maminka. A k toxoplazmoze. Jsme ráda, že máš klid v srdci. Já po prvním šoku u Běty taky nakonec zklidnila, sand i jen ze vzdoru, jak všichni předpokládali, že „to prostě ukončíme“ pokud něco. Zrovna včera jsem si vzpomněla na naši nedávnou debatu o potratech. Mám švagrovou, která je docela fajn, není to úplně má krevní skupina, ale nemáme spolu problém. Bohužel zrovna v tématech ohledně počtu dětí a postižených mi přijde strašně mimo. Mluvila o své známé, která má tři děti a jedno z nich má DS, ona přitom má vždycky takový odsuzovačný tón, že mě až zatrnulo, když jsem si představila jka by přijala třeba naše dítě, kdyby bylo postižené. Hlavně ty řeči bokem. radši si to u ní vždycky tak ěnjak vytěsnuji, filtruji, protože jinak bych si vztah k ní hodně kazila
Lamvinku , nějka jsem se v tom ztratila a vždycky se zapomenu zeptat. Mylslela jsem že jsi zdravotní sestra, a teď mi do toho nějak nesedí ty služebky. Jestli ti to nepřijde jako šťourání, nechceš mi prozradit, co vlastně děláš?
HOlky, mně se poslední dobou tak nějak divně točí hlava, ne pořád, tak nárazově, ale fakt fest, i se mi jakoby tmí před očime, nebo spíš mám takové mžitky, musím si někde změřit tlak, nejsme hypochondr, al euž mě to kapku znervoznuje…
Už musím, nestíhám to po sobě přečíst, puristkám se omlouvám . M
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.6.09 16:25
Ahoj holky,
jenom v rychlosti nakukuju.
Maky - to točení hlavy - to může být od krční páteře, jak to popisuješ, tak mi to hrozně připomíná moje stavy asi ve 3 měsících Bédi, ale já měla takové strašně točení hlavy, že se to nedalo vydržet + následně jsem zvracela. Vůbec jsem netušila, co to může být - a potom jsem začala „rozhýbávat“ hlavu a cvičit s ní a tak strašně mi v tom krku loupalo, asi se něco odbklokovávalo - prostě to byla jasná krční páteř. Pak už mě ty stavy úplně přešly. Můžeš to mít taky z toho, ty příznaky jsou takové těžko definovatelné, já to znám.
Holky, představte si, jaká já jsem kráva. Naprosto slepě jsem propásla zápisy do ZUŠek, chtěla jsem Inušku přihlásit na literárně-dramatický obor do nějaké ZUŠky (nechci, aby už příští rok chodil do družiny - přece jenom ve 4. třídě, ty děcka už jsou fakt na to veliký, navíc tam bude příští rok asi 60 prvňáků…) a už je dávno po nějakých přijímacích řízeních…Ach jo, fakt bych si naliskala, chce to víc se o ty věci zajímat. ¨ Demi - jak je u vás? Co ta toxoplazmoza, nedostalas nějaké léky? Snad se se smrtí tchána půjde vyrovnat, snad časem, znám podle sebe, že u mě by taková bolest ze ztráty člověka přetrvávala strašně dlouho, snad roky…tak to chápu.
Tak já letím
Gerbi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.6.09 20:43
Ahoj, zdravím vás po víkendu, už se těším na chaos dalšího týdne. Můj bratr nemá bohužel žádnou diagnózu, která by nějak umožnila, aby si na psychiatrii trošku pobyl a mohl přemýšlet. Byl tam odvezen jako sebevrah, a za týden ho pustili. Bratrova žena je zvláštní povaha, moc věci neřeší, ani jeho pití, ani společné dluhy, já jí říkala, ať se s ním rozvede, všichni jí to říkáme. Jí ten stav asi nevadí, já bych zešílela. Potřebuju mít v rodině plus minus jasno, co od druhého čekat a hlavně se moct spolehnout.
Harpyje je mi líto tvých potratů, budu se modlit, aby už vás takové věci nepotkaly.
Janku já jsem asi už úplně na mateřské zhloupla, můžu se zeptat, co je to CV? Už dopředu se bojím, až se budu ucházet o místo, mám dojem, že vlastně nic neumím.
Demi myslím na tebe, vás a miminko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.6.09 09:30
Ahojky všem,
máme za sebou dost náročný týden - samá vyšetření a ten pohřeb… Musím se vám svěřit s tím, co mi řekl manžel: když tchán zemřel (bylo to v LDN, kde byl na rehabilitaci), byla u něj tchyně, která hned zavolala manželovi a švagrovi do práce, aby přijeli. Manžel to má dál, a tak když přijel, taťku mezitím převezli na samostatný pokoj, kde se s ním mohli rozloučit. Švagr už tam byl, je hluboce věřící. Manžel říkal, že klečel u tatínkova lůžka a modlil se za spásu jeho duše (tchán byl přesvědčený ateista, ale jinak dobrý, poctivý člověk). Pomodlili se tam i Otče náš a nakonec při odchodu z místnosti se švagr ještě otočil a udělal rukou za taťkou velký kříž.
Hrozně mě to vzalo, velmi obdivuji ty, kteří v zármutku dokážou vše odevzdat Pánu a prosit za vykoupení, ikdyž vědí, že dotyčný nad něčím takovým celý život mával rukou. Ono, kdo ví, třeba i zarytý odmítač Boha může v okamžiku smrti obrátit své přesvědčení a zoufale se snažit Bohu přiblížit, však existuje dost svědectví lidí, kteří to poznali…
Pohřeb byl se mší, tchyně složila taťkův životopis, který pan děkan na konci obřadu přečetl. Úplně jsem viděla celý taťkův život, tak jak ho žil, nikdy si nezadal s žádným režimem a žil poctivě až do konce.
Tož tak.
Jinak miminko je v pořádku, alespoň podle toho, co ukázal NT screening, na který jsem šla minulý čtvrtek i s mužem. Byl to pro nás moc hezký zážitek, viděli jsme maličké, jak se vrtí a vše má tak, jak má mít 
Takže vše je o.k., ale vzhledem k mému věku mi je doporučena AMC. Na to jsem poděkovala, vzala si zprávu pro mého gynedr. a odešla.
Toxa by měla být také v pohodě, alespoň podle paní dr. na infekčním. Užívám ATB, která prý v těhotenství ženy užívají (mají-li podobnou diagnozu) a jsou prý neškodné. A opět doporučení AMC a opět mé odmítnutí. Ovšem ze strany dr. v pohodě akceptováno.
Maky: ó, jak ti rozumím… se švagrovou to mám naprosto stejné… Naposledy jsme se pohádaly na tohle téma v sobotu… Ona má sestru s DS a razí za:,–(u, že by AMC klidně podstoupila a pokud by se objevila u dítěte vada, dala by „to“ pryč. A když jsem jí řekla, že jsem AMC rovnou odmítla, tak hned následovala mantra, že to jistě proto, že jsem věřící, a že jen ona může vědět, co to je mít postižené dítě (myslí tím svoji sestru, o kterou se stará její matka, a která je přes postižení soběstačná)… Tak jsem jí odsekla, že nepotřebuju být věřící k tomu, abych neohrožovala své dítě… No prostě pohádaly jsme se, ona na mě ječela, že je zodpovědná, a ze mě, že cítí, že si to nemyslím…
Tož jsem se s ní už dál nebavila a odešla z místnosti. Řekla jsem si, že jsem v 13 tt a tahle švagrová mi může být naprosto ukradená.
Pak za mnou přišel švagr, a prý: vy jste obě stejně horké hlavy, viď… a pohladil mě po vlasech.
Ano, můj hluboce věřící švagr… Hned jsem mu ucukla, ikdyž jindy nemáme problém si dát klidně i pusu.
Manžel mi pak říkal, že švagr už ví, co to je umět vyjít se svou manželkou, chce-li manželství zachovat… Ale to beru tak, že je to jeho věc.
Gerberko: a dodatečně bys ho do té ZUŠ zapsat nemohla? To se přece může stát z různých důvodů, že se propásne termín, ne?
Lamvi: jak se daří mamince? Včera měly děti u nás 1.sv. přijímání, bylo to překrásné, a vzpomněla jsem si na Terezku, jak jsi o tom loni psala. A co Anetka? Neměla by to mít letos?
Noemmi: četla jsem tvůj pěkný deníček na BC. Je to opravdu příběh k zamyšlení. Zrovna dneska jsem ječela na Honzíka, protože ráno těsně před odchodem do MŠ si vzpomněl, že musí postavit AZ kvíz. A nepomohly domluvy po dobrém, tak mi ujely nervy. Taky jsem mu nasekala na zadek, ale vůbec to nepomohlo. AZ kvíz jsem nakonec se zaťatými zuby musela postavit sama, abychom vůbec mohli jít.
JaneK: a já myslela, že se vracíš tam, kde jsi pracovala - v tom křesťanském knihkupectví, ne? A rýsuje se něco jiného?
Rézi: také na tebe myslím, i na bratra. Kéž by se to zlepšilo…
No prozatím musím končit, Daneček se pokadil a čeká mě pondělní maraton vaření, praní, uklízení.
Omlouvám se, že nestíhám ostatní příspěvky - já se polepším.
Demi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.09 08:57
Jo, ještě k tomu Hostýnu , jak se tady před časem dotazovala Maky - my tam chceme jet s manželem, dětmi a tchyní v neděli 28.6. na dopolední mši a jen na otočku, že do večera bychom se vrátili domů.
Pokud se někomu bude chtít přijet také, moc ráda se setkám!
D.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.09 17:12
Ahoj holky!
Moc se omlouvám, že se neozývám. Ale snažím se, alespoň 2× týdně číst. Honí mě domácnost, zahrádka. Dozrávají třešně, rybíz, angrešt, ráda bych na borůvky a nevím, co dřív. Nví jsem na všechno sama. Manžel je pořád po práci se známým a něco kují. Už se ani neptám, stejně mi nic neřekne. Naštěstí jsme oba zdraví, jen můj táta už je druhý měsíc na neschopence se zánětem žíly v noze. Ale na bolest si moc nestěžuje, i na borůvky chodí. Asi mu to marodění bodlo.
Minulý týden mi volala paní z kraje, jestli bychom přijali i dítě z utajeného porodu nebo dítě, jehož rodič (-če) pili alkohol či brali drogy. Tak jsem žhavili telefony a rozhodli se, že ano. Oba jsme si mysleli, že je takové dítko dáno do poradního sboru, ale prý si jen chtěli doplnit informace v papírech.
Jinak nic nového. Bojuju každý den.
Myslím na vás a přeju pokojný den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.09 18:33
Rafus a jak se to stane, že ti někdo zavolá, jestli by sis vzala takové dítko? Nebo to je nějaké doplňující info k adopci?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.09 23:19
ahoj. nejak nám to tu chcípá .
a já abych pravdu řekla taky píšu hlavne proto, že se vám musím pochlubit, jinak bych to zas odložila jak je mým špatným zvykem.
Rafuško - no at si z uradu doplnují co chtějí, hlavně když se miminka nakonec dočkáte.
Jen mne mate ten tvuj manžel. jak že nekam jde cosi zařizovat a ty vlastně nevíš kam? předpokládáš, že to může být nějaké milé překvapení pro tebe? nebo jsem to nepochopila a on se takhle prostě chová „normálně“? mám asi pomalý zapalování.
Maky - chodit si kamkoli pro obedy by pro mne byl šileny opruz. uz ted mne hrozne stve, kdyz jdu nekam vyzvednout nejake deti - ze skolky, ze skoly, z druziny, z krouzku, clovek nedela nic jineho nez deti imrvere odnekud vyzvedava 
fakt.
Demi . k Hostýnu se nepřidám - ale měli jsme ted ve farnosti kvíz a meli jsme v nem taky vyjmenovat hodne českých a moravských marianských poutních míst, tak jsem pořád přemýšlela jak se řekne „hostýn“ - tedy já to poutní místo znám, jen to slovo je pro mne nejake zaklete. nedokazu si ho zapamatovat.
Gerberko. jak jsi dopadla se Zuškou? povedl se nejaký náhradní termín?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
22.6.09 23:50
Ahoj,
zase nakukuju
Noemmi,
hezký článek, opravdu. Člověk by měl žít s čistým štítem - věřící/nevěřící, měl by se chovat tak, aby se nemusel stydět sám před sebou. Mě k zamyšlení popostrčila mamčina smrt. Ale už předtím jsem měla v hodně věcech jasno. Třeba v tom, že s Bárou budu 3 roky doma a existenční problémy nakonec vyřešila práce, která za mnou přišla domů. I když toho mám často plný zuby, jsem ráda, že je to tak, jak to je.
Tak mě teď napadlo - víte, co mě vždycky nejvíc zamrzí? Když jdu do něčeho s dobrým úmyslem a ono se to obrátí proti mně - je to špatně pochopeno. Snažím se oprostit od svého Ega, ale jde to ztuha .
A taky mě vždycky překvapí, jak dokážou být lidi na sebe zlí. Někdo by řekl, že jsem naivní, ale já pořád hledám v lidech to dobrý. He he, kolikrát jsem si nabila hu…ústa
No nic, jdu spát. Dobrou
Jé, ono mě to odhlásilo.
Všechny zdravím, Šaryk
- Citovat
- Upravit
23.6.09 12:53
Harpyje gratuluju hurá
budu se za vás modlit, aby se všechno v dobrém podařilo, je to krásné.
Nějak mě začíná rozněžňovat, když někdo otěhotní, zvlášť, když cesta k němu nebyla jednoduchá.
U nás rodiče z obou stran nadávali, že máme děti brzo po sobě, no mě 2,5 roku přijde docela slušný rozestup. Sice jsem to od nich čekala, ale stejně jsem byla trochu naštvaná. O vnoučky se nějak extra nezajímají, ale namluví toho až moc.
Pro ty co mají 3 děti: jak to přijali vaši blízcí, moje máma mi řekla, že pokud budu mít ještě jedno, tak se se mnou už nebude bavit, přitom se máme rády.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.09 14:51
šaryčku muj milý - nemáš to lehký. (to už jsi dlouho neslyšela, viď?)
mně se taky lecos v životě změnilo oproti plánům, a někdy šlo ověci, které se mnou hodně zaházeli - v některých se občas máchám dodnes.
U tebe je horší, že ty neplánované změny jsou téměř všechny k horšímu - kromě Barušky- ale ta vlastně byla plánovaná? pevně věřím, a modlím se, aby tě čekala v dalším životě i překvapení, či zvraty, které budou pozitivní a dodají ti další sílu.
Pro ostatní - šárce začátkem roku zemřela maminka - myslím si, že na vyrovnání s její smrtí to ještě není moc douhá doba - zvlášť když nemáš nikoho, komu bys svou bolest a osamělost mohla svěřit, odevzdat. A nemít na světě žádnou příbuznou ženskou duši není snadné - z Jesliček myslím minimálně Rafuška a christabel by mohly vyprávět, a ani Gerberka to v rodině nemá jednoduchý…
K dobrým úmyslům - jo taky na to občas myslím, a zvlast naštve, když člověk investuje čas, city, prostor a vrátí se mu tak maximálně držková. Ale mám to štěstí, že mám okolo sebe spíš lidi, kteří se k sobě chovají slušně, a ty druhé často už umím rozeznat dopředu - a když se rozhodnut jít do něčeho s nimi ( jakákoli spolupráce nebo prostě pomoc) už dopředu s tím počítám, že špatně dopadnu - lehčeji se mi s tím žije. „Některé lidé jsou tak trocu blbé, a některé jiné jsou úpně blbé“ jsem ráda, že s nimi nemusím být 24 hodin denně - to oni to maj horší - ničej život hlavně sobě. Kdo se k tobě zachoval blbě? Jde se mu vyhnout či ho prostě ignorovat?
Rézi - hele není to u tvý maminky prostě „nedospělost“? Ze ji nedocvaklo, že už jsi dospělá a tyhle řeči jsou čstečně hloupé a částečně směšné? Přeci ty, dospělý člověk si nenecháš diktovat od rodičů kolik budeš mít dětí, aby se ůs tebou nepřestali bavit" Nepomohlo by jí to říct na férovku? Prostě se té její výhružce vysmát? třeba by ji došlo jak je to trapný? rodiče občas potřebují posunout, aby jim něco došlo
aaaa. o. je vzhůru!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.09 17:30
Harpyje , to je nádherné. Moc gratuluju. Já jsem si vždy přála mít děti od sebe tak 2 roky, což už vím, že se mi nesplní. Budu za nejenom za tebe a tvé maličké modlit. Manžel nechystá překvapení pro mě. Se známým mají rozjetých více věcí. Já jsem pro něj asi jen bezplatný hotel.
Šaryku , i já jsem chodila se srdcem na dlaní a chtěla jsem kdykoliv pomoci, ale také jsem dostala přes ústa. Teď už se vším vyčkávám a váhám. Není to nejlepší, ale nejednodušší a méně bolavé. Nikdy není pořád špatně, bude dobře, uvidíš…
Rézi , moje švagrová má pět dětí. Už ze čtvrtého jsme nebyli nadšení, ale když to maličké vidíš, tak absolutně nejde ho nemít rád. Hned si tě omotá kolem prstu a já jsem byla úplně ztracená. Vím, že kdyby měli šesté tak budu brečet jako želva a strašně závidět, ale až by bylo na světě, tak bych zase byla beznadějně ztracená. Na mámu prostě v tomto nedej.
Požehnaný den všem. Kupí se mi tu prádlo, musím dnes nutně vyžehlit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.09 23:18
Kopíruju to sem z chybně poslaného příspěvku, vloženého OMYLEM jako nová diskuze.
//Ahoj,
u nás je vše snad o.k., tedy až na Danečka, který se stále mírně zhoršuje - pokud jde o proteinurii 
- zrovna včera mi volala jeho nefroložka, která pro něj nedoporučila očkování. Prý: jste komplikovaný, atypický případ a malý je s tou bílkovinou dost rozjetý, konzultováno s odborníky, nefrology, pediatry… No fakt jsem měla co dělat, abych zachovala klídek - možná proto, že u mě právě byla kamarádka, tak jsem na to moc raději nemyslela. Takže malý není chráněný proti příušnicím, spalničkám, zarděnkám a neštovicím - a pokud by přišel do kontaktu s těmito viry (Honzík ve školce - co si budeme povídat), preventivně se mu musí na:,–(it ATB.
Po bipsii se uvidí, jak dál, ale vypadá to na kortikoidy a imunosupresiva, neboť současné léky nepomáhají - fuj…
Harpy: hele, sice jsi nenapsala, s čím to se chceš pochlubit, ale došlo mi, že je to asi //, viď? Pokud ano, veliká gratulace! Pěkně se ale rozrůstáme, což? Přeji ti mnoho dobrého a to nejlepší nakonec… však Pán Bůh ví, čím vším nejlépe obdarovat.
Šaryku: je mi to moc líto… Mně před pár dny zemřel náhle tchán, ještě to bolí, protože jsem jej měla ráda a manžel na něm velice lpěl - takže i kvůli němu… Ale snažím se to vidět i z lepšího úhlu: už je mu dobře a netrpí… snad.
S těmi tvými pocity nás je víc, kteří jsme na tom podobně…
Lamvi: děvče, kde jsi? Dlouho ses neozvala. Jak se chystáte na prázdniny a dovolenou? Nebo už jste byli? Doufám, že s těmi jobovkami ohledně Mittalu manželovi nehrozí nic zlého… Myslím na vás!
rafuško: aby to miminko už už bylo u tebe! Přeji ti to z celého 
Také doufám, že překvapení od manžela bude pro tebe moc příjemné…
Majči: a co u tebe? Máte se dobře?
Zatím všechny zdravím a zase běžím, neb mladší syn mě tahá za kalhoty…//
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
