Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Křesťanské jesličky - diskuse
- Fotoalbum (129)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.3.10 23:03
Ahoj všem,
konečně jsme vybředli ze všech příšerných bacilů - Daneček má stále pozitivní nález na 2 neřády v krku a nose (dětská dr. řekla, že je to tou imunosupresí, je zahlcený bacily…), tak to vypadá na další ATB. Petřík stále E.coli v moči, takže nové a nové odběry moče ke kontrole. V úterý byl očkován hexavakcínou + nechala jsem mu naočkovat i Prevenar, aby byl chráněný proti tomu, co doma holt rozsévá Daneček. Stále kojím, malý váží ve 3 měsících 6550g (pro srovnání, Daneček měl v tomto věku přesně o kilo víc 
), měří 61,5cm, takže přírůstky obstojné. Je hrozně miloučký, nechá se mazlit, tak si to užívám.
Rozjeli jsme už i realizaci našeho nového domu, teď začíná kolotoč po různých úřadech - čehož se docela už teď děsím…
Taky se chystáme prodat náš byt, jakmile bude náš dům po revitalizaci. Jsem moc zvědavá, jak prodej dopadne… Rádi bychom, aby Honzík začal nový školní rok už v nové školce.
Gerbi: dnes jezdí děti na školu v přírodě v kostýmech 
? Kdy nastupuješ do práce?
Rafuško: pošli zase foto Aničky, až budeš mít! Jak roste?
A co manžel v práci, zlepšilo se to?
Lamvi: jak zvládáte přípravy k 1.sv.přijímání? A co Zuzanka, těší se do školky? Nastupuje už zítra, že?
Chris: mohla bych se zeptat, jak dlouho trvala tvá příprava ke křtu? Společenství našich katechumenů bude mít křest až příští rok o Velikonocích, tak nevím, jestli se u nich bere ta příprava natolik „zgruntu“…
Maky, Harpy, Maxiku, Knofli, Alice, JaneK, Lenochodko, Chris, holky, napište, ať o sobě víme. Snad vás taky neskolily viry…
Přeji požehnané prožití Velikonoc, ať tma je proměněná ve světlo Kristovo!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.10 10:25
ahoj holky,
Rafuško - ehmmm, tak to by měla sociálka přijít někdy k nám 
paní je jistě rozumná a Anička je pořád sladouš.
Také doufám, že se to lepší u tvého muže v práci, ale hlavně se neostýchej nám napsat kdyby byly potíže - sdělená starost, poloviční starost.
Gerberko - no tak to je naprosto bezvadné s tou školkou
a budeš to tedy mít tak, že nastoupíš hned k začátku září do práce nebo bude mít Bédík nějaký pomalejší rozjezd? řeba bude méžné se s učitelkami na něčem domluvit na té informativní schůzce.
u nás vše v nejlepším pořádku - s miminkem na žádné zvláštní kontroly už nechodím, lékaři mi doporučili jen ten genetický UTZ o kterém jsem vám už psala, že dopadl skvěle a tudíž už i oni předpokládají, že se nám narodí prostě zdravé miminko tento týden mne popadlo nějaké těšení - takový ten „předporodní“ stav, kdy už si říkáte jak pěkný bude mít toho novoška doma - a taky mne chytlo hnízdění 
které musím nutně využít- protože je to jediná doba, kdy jsem schopná něco nachystat, přirpavit oblečky pro mimčo (a hlavně proházet oblečení po Ondřejkovi a připravit větší velikosti ) - jinak je to totiž činnost, kterou hodně nesnáším. Našla jsme ve sklepě dvě krabice růžového oblečení - tak jsem část vyprala a ted na to koukám s takovým nevěřícím výrazem, že budu mít holčičku v růžovém (jsou to hezké věci po dětech z rodiny, jen taková malá ukázka, co mi dali omylem už na našeho mrmlu, o Velikonocích si mám dovézt další je to legrace.
tento týden jsem si také zavolala do nemocnice do Vrchlabí kde chci rodit - (moje ego se totiž do pražských porodnic s jejich nezákonným registračním systémem nevejde , větší problém je ale to, že přístup personálu je velmi tvrdě medicínský a nemám dobrý pocit z toho svěřit jim sebe a hlavně miminko, navíc všude narváno, personál předrážděný a neochotný, prostě nemám chut znovu to absolvovat) ještě máme vyhlédnutou jednu, také mimopražskou ale blíž, kdyby se třeba miminko chtělo narodit nějak rychle.
Také vám všm přeju požehnané Velikonoce, už se těším na všechny obřady…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.10 14:32
Ahoj holky, teď jen rychlou odpověď Demi:
počítala jsem, že by trvala tak rok, ale měla jsem individuální přístup. Když jsem se konečně odhodlala přestat o křtu jen mluvit a jít do toho (měli jsme už Pavlíčka, tak aby mohl být bez problémů pokřtěn v ŘKC), tak jsem to měla domluvené s jedním knězem, jezdil za mnou, začali jsme v říjnu a křest byl o Velikonocích. Jezdil za mnou cca 1× za dva týdny. Takže jen půl roku. Ale to bylo opravdu i s ohledem na malinké děti, nemohla jsem se připojit ke skupině studentů, co připravoval.
Tak teď nevím, jestli jsem to neměla nějaké zkrácené oproti normální době?
Ale zase rok a půl, nebo kolik to trvá u vás, to mi připadá hodně dlouhé… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.10 21:46
Všechny Vás moc zdravím!
Jsme teď v jednom kole,ale díky Bohu v pořádku.
Dnes nás navštívila terénní pracovnice z Apla Praha a bylo to velice příjemné a přínosné zároveň.Krystýnek si na ní pamatoval ještě z lázní,tak to bylo takové krásné shledání.
Děti začínají mít různé výlety a akademie,tak se přesouváme z místa na místo a pozorujeme ty naše drobky,jak ten čas letí.
Zdá se mi to nedávno,co jsem Verunku koupala ve vaničce a dnes je jí 12 let 
.
Zítra bude manžel se synkama vyrábět pomlázku a já s Verunkou se pustíme do mazanců a zdobení vajíček.
Moc Vám všem přeji požehnané svátky naplnění a pokoje.
Alice
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.10 22:42
Všem přeji krásně prožité Velikonoce!
Já jsem se dnes na obřady nedostala, odpoledne jsem byla s dětmi doma, Pavlíček trochu teplotoval, snad to nebude nic vážného a bude to lepší, vynahradím si to zítra. Vzpomínám na loňské, pro mne významné Velikonoce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.10 12:21
Všechny vás zdravím!
Demi, přiznám se, že jsem přestala psát, když jsi napsala, že tvoje kamarádka zemřela na rakovinu, protože jsem nevěděla, co na to napsat … Ale čtu si tady pořád. Tak tvůj muž bude pokřtěný až příští Velikonoce? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Rafuska neprihl.
6.4.10 20:22
Ahoj holky!
Ani já jsem si Velikonoce neužila. Lehla jsem sama. V pá i so se mnou lomcovala zimnice. Ještě, že Aňulka byla zlatá. Manžel trochu víc pomáhal a dědečci také. Už jsem trochu lepší, ale ještě to není ono. Včera byl u nás děda, bylo to příjemné. Aňulka měla poprvé šaty, pokusím se vložit foto. Moc jí to slušelo.
Harpyje, jsem moc ráda, že máš příjemné starosti jako chystání výbavičky. Připomnělo mi naši hurá akci. Také jsem se dívala na oblečky a nějak jsem si v nich Aňulku nemohla představit.
Alice, gratuluju Verunce k narozeninám. Já si to za 12 let neumím představit. Užívejte si každý den.
Demi, ty nemáš mléko, ale smetanu. Aňulka měla ve 4 měsících 65 cm a 6400g. A to jsem si myslela, že je fest vykrmená. Nejmladší syn od bráchy je o skoro měsíc starší, plně kojený a obě míry má menší než Aňulka.
Požehnanou velikonoční dobu všem přeju
- Citovat
- Upravit
6.4.10 22:37
holky ahoj všem a požehnanou dobu Velikonoční!
Velikonoce jsme si )až na nějaké drobné rozčilující epizody) hodně užili, odpočinuli, promodlili - jsem ráda, budu z nich čerpat…
Demi - váš kněz bere tu přípravu zgruntu - popravdě taky bych to považovala trochu za zvláštní - zvláště, když zřejmě svůj záměr katechumeny přirpavovat az do přístích Velikonoc neoznámil katechumenům hned na začátku přípravy
Nicméně mám alespon jednu zkušenost, která snad může být argumentem pro jeho rozhodnutí: mám kamarádku, která chodila do katechumenátu společně s dalšími studenty, nebyl tak dlouhý - a pár měsíců po křtu zjistila, že snad nikdo ze spolukatechumenů jaksi opravdu nevěří 
- prostě z hovoru jí přišlo, že jejich obrácení nějak vyprchalo )ač do duše jim pochopitelně nevidí) Ona sama počase přestoupila do jiné církve, tato zkušenost pro ni byla dost krušná…
Sama ovšem musím říci, že i když se také snažím kněze chápat, ( jejich „zaměstnání“ považuji za jedno z nejtěžších, „nevděčných“ atd atd. ) tak mne přístup jednoho kněze o Velikonocích dost znechucoval - to že dělá při bohoslužbě vtípky, které mi fakt nesedí, to je OK, kazdý máme jiný humor, ovšem to že příšerně „kopal“ liturgii mi uz vadilo víc, a navíc běda jak udělali chybu ministranti - byt malou, tak na ně byl šíleně nepříjemnej a to uz bylo na mne příliš - jaksi mi připadlo, že loví třísky z očí bratrů ale trám ve svém oku nevidí -njn, všude je něco - to jen takový povzdech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.10 23:18
Pěkný večer,
tak Velikonoční svátky u nás proběhly docela zajímavě, ale ve výsledku je hodnotím jako hrozně krásné.
Prožila jsem si vlastní osobní Zelený čtvrtek i Velký pátek (obojí nebylo příjemné), ale úžasnou Bílou sobotu i Vzkříšení. Vigílii v sobotu večer jsme s manželem prožili společně, a bylo to něco nádherného. Náš kostel je uprostřed sídliště, uprostřed hospod a heren, takže při svěcení paškálu a ohně okolo našeho velikého shromáždění vedle chrámu venku burácela hudba z barů, smažily se buřty a blikaly barevné reklamy. Do toho zněla slova: Kristus včera i dnes… fakt hodně zajímavý zážitek. Kostel byl jako obvykle přeplněný, ale sedli jsme si přímo do první lavice pár metrů od oltáře, takže jsme měli zážitek velice živý.
Chvalozpěv zpíval jeden člen pěveckého sboru, zpíval úžasně. Celý obřad byl nádherný, prožila jsem skutečné Vzkříšení a při zpěvu sboru u přijímání mi tekly slzy. Zpívali nádhernou píseň Christus resurrexit s doprovodem varhan, tak nějak si představuju andělské chóry 
…
Obřady skončily kousek před půlnocí, ale vůbec jsme nebyli ospalí, já jsem byla plná všech dojmů, a ani doma jsem nemohla usnout. Z kostela jsme s manželem odcházeli pomalu, ani se nám nechtělo vracet domů. Myslím, že to byl hluboký zážitek pro nás oba, ze kterého jsme čerpali ještě celou neděli.
Užili jsme si i nedělní dopolední mši s Honzíkem a Peťkou, svěcení (našeho) beránka a dalších velikonočních pokrmů. Pro děti bylo při mši připraveno mini divadlo - jak anděl odvalil kámen od hrobu Pána, a děti mu při tom jakože pomáhaly… Honzík se zapojil, z čehož mám radost 
Takže na tyhle Velikonoce jen tak nezapomenu. Moc doufám, že ikdyž se letos budeme stěhovat mimo O., do „našeho“ kostela budeme dojíždět.
Rafuško: přeji klidné uzdravování! Holt se ta zima s každým z nás rozloučila po svém. Anička je v šatečkách rozkošná 
!
No, Petříkovy míry už docela cítím v rukou, ale pořád je to dobrý.
Alice: připojuji se ke gratulaci a přeji tvé dcerce hodně Božího požehnání!
Chris: už je lépe? Myslela jsem na tebe a omlouvám se, že jsem nestihla odpovědět na tvoji velikonoční sms.
Je to zvláštní - i já jsem si vzpomněla na tvoje loňské Velikonoce…
Knofli: je to tak, manžel by měl být pokřtěn příští rok na Bílou sobotu. Potom by měl mít další přípravu na svátost smíření, 1.sv.přijímání a možná, možná bude následovat i naše společná příprava k církevnímu sňatku. Ještě se uvidí.
A jak se máš ty? Přestáli jste příchod jara ve zdraví?
Harpy: to je husté s oním knězem… co dodat? Možná neměl svůj den, nebo… Mně humor v kostele nevadí, pokud není přihlouplý, a lidé se nesmějí jen tak z povinnosti, jinak je to docela trapas. A kopat liturgii - mno, znala jsem jednoho chlapíka (ne tedy kněze), co zmotal i čtení vlastního svatebního slibu z papírku, kam si ho načmáral, a asi jako jediný se tím i dobře bavil 
A pokud jde o tu délku příprav ke křtu, tak jsem to vnímala podobně, jak píšeš.
Moc zdravím vás všechny!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.10 09:47
Zdravím všechny!
Taky jsem si Velikonoce duchovně užila.
Rafuško, Anička je moc pěkná holčička. Přeju, ať je brzy líp.
Demi, jsme všichni zdraví, díky za optání. Chystáme se na mši do Výškovic už půl roku a skutek utek. 
A teď jsem si zrovna říkala, že jak bývají kostely ve velikonoční dobu plné, tak v tom vašem nebude k hnutí. Tak to asi opět poposunem.
harpyje, my jsme měli 2 roky kněze, který stál za to, jestlipak on se nepřestěhoval k vám? I když spíš než třísky a trámy na něj sedělo, jak vodu káže a víno pije. V některých věcech, ne ve všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
maky2
7.4.10 16:16
Ahojte!
Já jsem nějak vypadla z diskuse a nevím, jak se vrátit 
. Vždycky něco dočtu a pak nějak nevím, co napsat, tak nenapíšu nic…dneska jsem si poručila, ale děti už tu úřadují, tak rychle
Příprava. Já měla katechumenát rok s tím, že současně to byla příprava k prvnímu přijímání. Popravdě mi přijde divné, že by po křtu dospělý věřící nepřistoupil ke svátostem , zvlášť tedy, pokud je katechumenát tak dlouhý jako u Vás. Nejde o tu délku jako takovou, ale připadala bych si dost ochuzená, nemoci jít s ostatními k obětnímu stolu . Křest o poté pohled do „poháru s Kristovou krví“, na to asi nikdy nezapomenu…
Ad kněží. Zrovna mi nějak mluvíte ze srdce. Já vlastně s kněžími do kontaktu moc nepřišla, tedy s osobní zainteresovaností. Znám je z kostela, částečně z příprav ke křtu, ale jinak na faře doma nejsem. Důvěrně jsem znala kněží studentské farnosti, ale tam je to opravdu o nečem jiném než v drtivé většině běžných far. U těch běžných jsem se naučila filtrovat a odlišovat, co je Bůh/víra a co člověk/kněz, takže mě občasné „kostelní“ výpadky nějak nenahlodaly. Ale zrovna nedávno jsem se s jedou paní dala do řeči ohledně církevní základní školy (u nás ve městě cca 3roky) a ona mi svěřila osobní svědectví, které mě tedy dost zasáhlo. Nebylo to nic světoborného, spíš takové běžné kněžské buranství, socialní inteligence nula, o to je to možná horší. Představa, že k tomuto knezi (děkan) chodí moje děti na přípravu k prvnímu sv. přijímání nebo jen na běžné „nábiko“ . Nejde o toho člověka samotného, ale že se bojím, jak to ovlivní jejich víru. Sama jsem hodně dlouho bojovala s „tradiční“ církví, než jsem to přijala, zpracovala a pochopila, jak Halík píše o té mnohovrstevnatosti katolictví, vidím to na svém nejstarším, že je z podobného „hnízda“ a bojím se bojím, aby ho to neodradilo. A tohle je esence „Mravnosti“, „Docházky“ a „brožurkových pouček“ Nějak to na mě dolehlo, že už se blíží ono institucializované období, které v našem případě zasahuje i do intimních oblastí (víry). Řeším i jetsli dát syna do církevní školy nebo ne. V církevní škole nebude exot proto, že věří, nebude to další handicap kromě toho, že nebude mít značkové oblečení, mobily atp, v církevní škole jsem se začala zas obávat, že se střetne s oním typem lidí, pro které je víra - morálka, vědí jak se mají chovat ostatní a přitom všichni vidí, jak se chovají oni. Už jsem bohužel slyšela hodně svědectví o tom, jak tahle disproporce odvádí lidi od Boha 
Omlouvám se, že je to taková sebestředná litanie, ale kdyste k tomu něco měli/y…nějak to nemám s kým konzultovat…
- Citovat
- Upravit
maky2
8.4.10 08:38
Kdo z vás je vlastně katolík od dítěte? Já jsem v tom vyrostla, děti jsou pokřtěné taky jako mimina. Nedokážu si představit, jaké to je, zažít to volání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.10 12:03
Knofli: já jsem křtěná jako mimčo. Ale můžu tě ujistit, že ačkoliv jsem vyrůstala v rodině věřících generací ŘK, tak výchova ze mě věřícího člověka neudělala. Touha po Boží lásce se nedá v člověku vychovat. K Bohu jsem došla vlastní cestou. Dětem lze hodně věcí ukazovat, být jim příkladem, vést je k Pánu, povídat si s nimi o Něm, modlit se s nimi, ale ten ohýnek v duši zakřesne ten, komu ony samy dveře otevřou. Jinak je to jen o zvyku, rodinné tradici, folklóru (to v horším případě). Ale je to jen pouhý můj názor a zkušenost. Možná to někdo vnímá úplně jinak.
Sen o Bohu II.: zdál se mi asi před 2 týdny někdy k ránu.
Stála jsem uprostřed velikého shromáždění lidí venku před velikým, vysokým chrámem (připomínal svou velkolepostí chrámy ve Vatikánu). Na jeho boční (pravé) stěně vysoko visel živý Pán a byl přibitý ke zdi. Velmi hlasitě plakal a naříkal.
Dav se rozdělil na ty, kdo plakali s Ním a na ty, kdo se mu smáli a ukazovali si na Něj. Výsměch byl mnohem výraznější než soucit.
Když jsem se probudila, musela jsem se vybrečet. Jen tuším souvislost - nějaký čas před tím jsem četla a slyšela o těch kauzách zneužitých lidí kněžími po celé Evropě… Dost ostře vnímám rozpor mezi deklarovanou dobrou vůlí tyhle věci řešit, a zároveň mezi řádky to obvyklé ALE
- však v rodinách jsou děti také týrané, a takových případů je, že ano…
- však ono je to jen takové mizivé procento, že to snad ani nestojí za řeč, ehm… a jedeme dál
V KT jsem četla obsáhlý pastýřský list Sv.Otce - jemu tu upřímnost věřím z celého srdce. Cítím z něj, že je to dobrý člověk, kterému záleží na každém člověku, na každé duši. Ale jinak doufám, že se celý problém, tahle bolest, vyřeší - ikdyž těm postiženým lidem to dětství a klid v duši nenahradí.
Jak jen tyhle hrůzy dokážou dokonale pošlapat dílo těch poctivých, laskavých pastýřů, kteří v tichosti konají své dílo a vláčejí s Kristem Jeho kříž… Ti jsou následováni mnoha hledajícími a tvoří církev, ve kterou věřím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.10 14:10
Demi, to stojí za zamyšlení. Já jsem o tom nepřemýšlela takhle, že to může být zvyk, folklor …
A ten zbytek, to jsou tvoje vlastní slova? Pořád mě překvapuje, jak hezky píšeš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
