Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Lamvinkovi a Adámkovi přeju Boží požehnání, zdraví, štěstí, spokojenost a rychlé zapomenutí na náročnou cestu na svět.
Opatrujte se.
R.
Všem přeju krásné Velikonoce!
Ještě pár slov k nám: Milánek zakončil svou novorozeneckou éru a je z něj kojenec ![]()
Zapadl k nám do rodiny úplně pohodově, jako bychom ho měli odjakživa ![]()
Děti ho mají moc rády, kupodivu vůbec nežárlí (zatím), Helenka by ho nejradši opečovávala sama, což ještě moc nejde, Pavlíček ho hladí a říká mu „Miánku, nepakej, mám tě jád!“, a to i když M. zrovna nepláče ![]()
Je hodný, pěkně papá, v kočárku obvykle spí, takže můžu i s dětmi na hřiště (jéje, doufám, že to nezakřiknu), po dvou týdnech ještě moc nepřibral, ale šla jsem na kontrolní převážení pak ve třech týdnech a to už nabral čtvrt kila za týden.
Tak si to užívám, vím, že to je naposled, miminka jsou fajn, ale zase se staršími si člověk už popovídá (s H. se obvykle nestačím divit, momentálně tak na 2/3 jejích dotazů neznám vůbec odpověď
) a v pubertě zase budeme mít jiný druh zábavy ![]()
Moc zdravím všechny ![]()
Vítám na Adámka na světě!
Krása.
Jj Chris, jak má člověk jednou děti tři, tak si neumí představit, že někdy měl jen dvě. Nebo dokonce jen jedno! ![]()
Demi, moje známá má i pozitivní zkušenost s reklamací, ale vy snad nebude muset reklamovat nic
Mě se na dřevostavbách líbí ta rychlost a nekomplikovanost. ![]()
Ahoj holky,
posílám fotku Adámka, víc zatím nestíhám.
Všem požehnané svátky vzříšeného Krista.
Barča
Já zatím jen krátce
Lamvinku: ten je krááásný… A kolik má vlásků, to je miminko jako malované! Blahopřejeme
!
Víc ještě napíšu. Jsem pořád nějak naměkko…
Mějte se!
Kristus vstal z mrtvých!
Lamvinku - no krásnej je Adámek
![]()
har.
Moc vás všechny zdravím!
Máme to za sebou… Včera, brzy ráno, bylo pokřtěno 11 katechumenů v našem kostele - v Božím domě, v síle Lásky a Ducha svatého. Velikonoční vigílie proběhla v plné kráse a moři Boží lásky. Všechno bylo nepopsatelné, hmatatelné. Před tím jsem si myslela, že budu brečet, že se budu rozlítostňovat, dojímat, a já nevím, co ještě, ale - to nebylo prvotně o emocích. Ty jsou pomíjívé. Bylo to o společenství, o pokoji, o sounáležitosti, o vzájemnosti, o blízkosti Boha a darech Ducha svatého. Brečet nebylo proč.
Katechumeni seděli v první řadě, za nimi kmotři a pak rodinní příslušníci. Seděla jsem blízko manžela i blízko křtitelnice. Viděla jsem mnoho lidí plakat, viděla jsem ostřílené chlapy, jak jim tečou slzy, když se sklonili nad křtitelnici, viděla jsem hodně pokory. Po křtu se chrám rozezněl spontánním potleskem.
Následovalo biřmování a první svaté přijímání (pod obojí způsobou). Před tím jsem si představovala, že budu brečet a manželovi pekelně závidět - nebrečela jsem, zpívala jsem z plných plic a hrozně moc jsem mu to přála. Viděla jsem, s jakou pokorou to prožívá, a spolu s ním i jeho kmotr. A jak i on je velice dojatý. Proměna v duši člověkem zatřese.
Vigílie trvala necelé 3 hodiny. Po jejím skončení jsme všichni blahopřáli nově přijatým bratrům a sestrám - přiznali se, jak byli hrozně moc nervozní
, pak následovala společná snídaně a po půl osmé jsme s mužem odjížděli domů.
Cestou jsme koupili chleba v úplně prázdném obchodě.
Musím říct, že jsem ještě nikdy neměla tolik potřebu se manžela dotýkat. Připadá mi jako někdo jiný - ikdyž je to stále on - ale čistý. Je to takové osvěžující, dotýkat se čistoty… Kéž by to vydrželo co nejdéle…
Teď už je na nás, jaké bude mít příběh pokračování. Dívám se tady na bílé roucho, které měli katechumeni při křtu na sobě, a teď je tu složené na stole a na něm růženec. Přemýšlím o tom,krásném, co Bůh pro člověka připravil. Na sílu, která může jakékoli zlo a špatnost proměnit v lásku a pokoj, pokud je jí dovoleno. Moc toužím po takové plnosti.
Co bylo zlé, snažila jsem se „utopit“ ve Velkopáteční noci a vigílii oslavit s prázdnou duší. Tak snad to vyšlo.
Doufám, že nevadí zvolená superlativa, ale jak jinak vystihnout a popsat celý děj, drama lásky… Ale vy víte jistě samy, jak moc je to jedinečné.
Demi.
Demi, musela to být prostě nádhera.
Já na křest christabel budu vzpomínat asi do smrti ![]()
Letošní Velikonoce jsem navzdory odfláknuté přípravě prožila hodně intenzivně.
Byli jsme u babičky, měli jsme s mužem romantické bohoslužby bez dětí
a pak jsme se shodli (určitě to s absencí dětiček nemělo velkou souvislost
) , že Velkopáteční obřady i vigilii jsme prožívali hluboce. Navíc se k nám v obou případech přidala kamarádka, která byla pokřtěna před dvěma lety - je z ní taková krásná dospělá odpovědná křesťanka.
Neumím to popsat, ale byly to ty pravé Velikonoce.
Těším se na vaše zážitky ![]()
Adámek je nádherné miminko ![]()
Demi, díky, žes to tak hezky popsala.
Já jsem taky zavzpomínala na svůj křest - mi tedy připadá, že to je už dlouho, přijde mi nemožné, že teprve dva roky, je to jako bych byla pokřtěná odjakživa.
Letošní Velikonoce - je vám asi jasné, že v šestinedělí to není úplně ono ![]()
Obřady jsem sice neabsolvovala, ale stejně jsem věděla, že jsou, a ten pocit Boží blízkosti byl intenzívní.
A Helence jsem se snažila říci něco jednoduchého o zázraku vzkříšení, následkem čehož má teď takové dotazy, že vážně neznám odpovědi ![]()
Ahojte!
Nějak jsem se s Velikonocemi zasekla v časoprotoru ![]()
Matouš má povolené dvě pohádky prasátko Pepina, protože potřebuju vytisknout dva anglické články z HFE. Samozřejmě místo učení čučím sem
.
Lamvinku, také musím pochválit Adámka a doufám, že, až zbude trocha času, napíšeš sem podrobnosti o porodu i sžívání se s čtvrtým členem rodiny.
Demi, dík za info k domu. Už jsem úplně postižená myšlením na domek. Bohužel asi jako jediná :-/ Začalo mě i strašně prudit, že děti jsou teď nějaké rozjuchanější, rozeřvanější a kromě družstva ještě musím řešit své tenze z neustálého okřikování, aby nedupaly a neječely. Oni bohužel vstávají před šestou pátek nebo svátek a třebaže se snažím hledat únosnou míru mezi spokojeností sousedů a dětí, hodně mě vnitřně „dere“, že se tím vůbec musím zabývat.
Popis křtu byl fajnový, myslím, že velká slova vůbec nevadila. Chápu to správně, že teď máš otevřenu cestu ke svátostem i ty? Tedy jestli se ti to chce tady rozebírat
.
Chris, dík za mail. Asi jsem ti na něj neodpověděla, jsem teď fakt nějak mimo, tak alespoň tady.
Gerberko, kdepak jsi? Doufám, že ta poslední bouřka neznamenala, že se tu už neukážeš
.
Ad Velikonoce. Letos to bylo i u nás fajn. Máme nového děkana a ten vigilii naplánoval na 4h ranní, což tu nebývalo zvykem. První byla většinou už kol. osmé a druhá (klášterní) kol. 22h. osobně si ale myslím, že taková „úlitba bohům“ je k ničemu. Buď tedy vigilie nebo nic. Navíc, jestli budu v kostele do jedné v noci nebo ráno od čtyř, to už mi přijde ze „spáčského“ pohledu vcelku jedno. Liturgicky je to asi jasné. Velké plus to u mě mělo i v tom, že ranní hodina zaujala i děti. míša chtěl jít hrozně taky, mno nakonec jsem ho nemohla vzbudit, takže jsem šla jen já. To vám je taková nádhera, tmavé město (tedy až na tu děsnou blikající reklamu, kterou nám jeden podnikatel umístil na náměstí :-/), zpívající ptáci, oheň před kostelem… Akorát mě tedy docela udivilo, že křtěn nebyl nikdo. Tu je ale takový „zbožný kraj“, takže asi všichni si to odbudou jako miminka
. První část v úplně tmavém kostele osvíceném jen paškálem a loučí na čtení… Pak mě tedy úplně „zbořilo“ Sláva na výsostech Bohu, ta symbolika je opravdu nádherná, varhany, zvony, zvonky mini/maxistrantů
. Myslela jsem, že pak půjdu spát, ale nějak to nešlo. Ohromě jsem si užila i „klasickou“ nedělní s dětmi a mužem. K tomu krásné počasí, nádhera.
Tuto sobotu má být farní pouť na jedno poutní místo cca 20km od nás. Chceme jet s dětmi na kole, tak uvidíme, jestli bude přát počasí.
Matouš už jede třetí Pepu, já nemám nic, tak pádím, abych neměla televizní dítě
.
M+3
Ahoj všem!
Hezky se tu čte.
Já jsem si letos užila krásnou chvilku na zelený čtvrtek, schola nám nachystala hodinové „bdění v Getsemanské zahradě“. Na chvilku jsem si užila takový ten úplný vnitřní pokoj, klid a mír. Jinak mám teď takové neklidně období kvůli práci, do toho si naše tři děti popředávaly hnusného bacila, což se ale dneska konečně začalo obracet k lepšímu.
Ahoj holky, tak my bojujem s neprospíváním, Adámek stále nepřibývá, mléko mám, ale on stále spinká a nepije, pokud můžu poprosit o modlitbu. Mě navštívila depka a strach o Adámka, tak mám poporodní splín.
Holky jsou zlaté i manžel a babička, všichni mi pomáhají, jen kdyby se už rozpil. V nemocnici jsem moc mléko neměla tak mi ho přikrmovali, tak nevím jestli si tam nezvykl.
Doma žádný příkrm nedostal, jen kaká a kaká a tím asi nepřibývá.
Tak pokud si vzpomenete v modlitbě, budu vám moc vděčná.
Díky Barča
Barčo, držte se, určitě se to spraví.
Já měla trošku strach, protože M. sice přibýval, ale dva týdny po porodu ještě nebyl na porodní váze, ale třetí týden se to rozjelo dobře.
Tak vydržte, myslím na vás!
nestíhám ještě- příští týden bude lepší ![]()
lamvinku, náš mrmla dosáhl porodní váhy až po měsící. a ze začátku jsem chodila často na převážení a za deset dnů přibral DVĚ deka. to jen pro povzbuzení, nakonec byl do skoro půl roku plně kojený ![]()
pomodlím se určitě, papa
har.
Ahoj holky!
Od včerejška mám pokřtěnou Aňulku. Bylo to moc krásné. mě kupodivu stačil kapesník, nebrečela jsem až tak moc. Aňulka moc neřádila, válela se před oltářem až skoro na konci.
mělo to jen malinký kaz. V so si na čele vyrobila bouli a malou silniční vyrážku a v noci jí těsně vedle 2× štípl komár.
Pak se sedělo u nás, povídalo se, vzpomínalo na kde co. Moc jsme si to užili.
R.